Sama doma

Záznam chatu ze středy 26. února

AK: „Jak Psychologický ústav AV ČR řeší tuto problematiku?“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, na Psychologickém ústavu AVČR, v oddělení kognitivní psychologie zkoumáme jazyk z mnoha různých úhlů - jeho osvojování, vnímání, porozumění, komunikaci mluveným jazykem i českým znakovým jazykem. Výzkum osvojování jazyka má na našem ústavu silnou základnu. Konkrétně v naší laboratoři @speakinlab se věnujeme také "Notám pro jazyk", tedy tomu, jakou roli v jazykovém učení hraje rytmus a melodie a jak se na ně ve svém mateřském a cizích jazycích umíme nalaďovat. Přijďte se podívat na Týden mozku, o jazyce bude mít přednášku kolega Filip Smolík (v pondělí), a já (ve čtvrtek), budou neurolingvistické workshopy (v pátek), a zároveň bude jazykové učení také jedním z témat sobotní debaty Zeptej se vědce.“

Klára: „Krásný den paní doktorko, mám syna (2roky) a prozatím se mu nechce moc mluvit a opakovat po nás slova. Aktivně používá cca 20 slov. Když na něj mluvíme, tak rozumí všemu. Jak prosím u tak starého dítěte řeč podpořit? Děkuji a hezký den.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Pěkný den i Vám. Už to, že sem píšete, a dokážete popsat docela přesně počet slov i schopnost porozumění u syna, mi napovídá, že říkanky, pohádky, písničky si se synem asi říkáte a zpíváte... to jsou jedny z aspektů, které jazykový vývoj podporují. Stejně tak čtení knížek, ale taky vyprávění si (např. příběhů, nebo co jste za celý den dělali atd.). "Rozmluvení se" může podpořit i domácí divadlo, hraní různých postav, napodobování různých nálad... Ale pokud má dítě typický jazykový vývoj, rozmluví se i bez těchto extra aktivit. Každopádně pokud byste jako rodiče začali mít pochybnosti, nebojte se obrátit na pediatra, a/nebo (případně přes pediatra) na logopeda.“

Iva: „Dobrý den, mám syna 17 let, nerad čte, už odmala má k tomu odpor , má celý život jiné vnímání a je dost jiný, v PPP řekli že čte dobře a ví co čte, on sám říká že si čtený text nepamatuje, co vidím já tak čte hodně pomalu, doslova a navíc ještě slova domýšlí, v textu se orientuje špatně , angličtinu má tendenci překládat doslovně ,ale je zajímavé že naopak text kde jsou barvy napsané barevně , ale jinou barvou , např. modrá je napsaná zelenou barvou, tak bez váhání čte správně a umí u toho nevnímat tu barvu co ostatní mate. Dle učitelky teď na střední čte taky špatně a špatně chápe a plní úkoly , co s tím můžeme udělat aby odmaturovat z českého jazyka?“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, poraďte se s pediatrem, měl by vás odeslat na specializované vyšetření, případně i jinam do PPP. Víc vám bohužel nepomůžu, nemám k diagnostice ani k terapii vzdělání a kompetence, a i odborník bude potřebovat vidět jej přímo a pracovat s ním. Přeji hodně sil a úspěch vám i synovi.“

Romana: „Dobrý den paní doktorko, mám dvouletou vnučku narozenou na Islandu. Matka je Češka, tatínek Islanďan oni semezi sebou mluvi anglicky. Je dítě schopné plnohodnotně zvládnou 3 jazyky současně. Mám obavy aby jsme se s ní v budoucnu dorozuměli.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, trilingvní děti nejsou žádnou raritou. Pokud se v prostředí dítěte a s dítětem komunikuje ve 3 jazycích, osvojí si 3 jazyky. V situaci, kterou popisujete, pokud maminka mluví na Islandu s malou česky, a tráví s ní nejvíc času, bude u malé asi zpočátku nejsilnější čeština. Až půjde do školky a školy, kde se česky nemluví, a budou rodiče češtinu chtít zachovat, je dobré, aby s ní máma stále česky mluvila (a to i když třeba malá sama bude odpovídat jiným jazykem). Taky si s ní můžete volat vy a povídat si s ní a tím jí češtinu upevňovat, i prázdninové návštěvy v Česku češtinu podpoří.“

Hanka: „Prosím Vás, budou přednášky v rámci týdne mozku také on-line - záznam později? Děkuji“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, některé přednášky se budou i nahrávat a budou dostupné online.“

Magda: „Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se zeptala, zda je pro dítě v batolecím věku výhodné, abychom mu nabízeli cizí jazyk, i když je s přízvukem. Pracuji v Německu jako lékařka, takže Němčinu na určité úrovni mám, ale samozřejmě mi tam nějaký ten český přízvuk vklouzne. Nechci svému ročnímu synkovi do budoucna nahrávat jazyk s přízvukem, mám to tedy nechat na učení jazyka klasicky ve vyšším věku, nebo se o to pokusit a on si to časem zkoriguje? Děkuji mockrát za odpověď a za zveřejnění velmi zajímavých informací. Hodně zdaru v dalších výzkumech! S pozdravem, MV“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, chápu z Vašeho dotazu, že synek si nyní osvojuje češtinu a ptáte se, jestli je výhodné, aby vy jako maminka jste na něj mluvila německy, což je pro vás nemateřský jazyk? V podstatě nerodilý přízvuk nevadí (konekonců i ve svém mateřském jazyce má každý nějaký specifický přízvuk). Pokud umíte německy plynně, mlvíte srozumitelně, a občas něco řeknete malinko jinak než rodilý mluví němčiny, je nepravděpodobné, že byste syvnovi němčinu do budoucna pokazila. Důležité ale je, aby vy sama jste se v komunikaci se synem německy cítila komfortně a činilo vám to potěšení. Takz je dobré mu postupně dopřát němčinu od jiných mluvčích, klidně i skrze německojazyčné pohádky. O tom kdy začít. Čím dřív u dítěte s dalším jazykem začneme, tím přirozeněji jej přijme jako bežnou součást života, nebude nad ním přemýšlet. Bude to pro něj přirozený prostředek komunikace. Více o vícejazyčné výchově se dočtete i v naší brožuře Děti a bilingvismus, najdete jej ke stažení na našem webu speakinlab.cz nebo u vzdavatelství Academia. Děkuji za milou zpětnou vazbu. Vám taky hodně štěstí, ať už zvolíte jedno- nebo vícejazyčnou výchovu.“

Anna: „Dobrý den. Jsem občas hlídací česká babička. Mám 3 vnoučata dvojčata 6 let a 2,5 let. Jsou ze smišeného manželství Čech Slovenka a žijí v Německu. Chlapec 6 let reaguje na "povel" ve slovenštině, holčička 6 let na češtinu a chlapec 2,5 let na němčinu. Všichni 3 rozumí všem 3 jazykům, používají je běžně, mluví plynule i německy( chodí do německé školky) . Mám i nadále pro babičkovskou výchovu používat všechny 3 jazyky. Někdy je durazny slovní zákaz při hlídání opravdu nutný.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, to je úžasná jazyková sestava! Používejte jednoduše to, co pro vás a děti funguje. Každopádně pokud chcete dětem udržovat češtinu, určitě ji zcela nevypouštějte.“

Lena: „Vnímají děti v období, kdy ještě nemluví i sprostá slova a je tím pádem větší pravděpodobnost, že se je dříve naučí?“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Když děti ještě samy nemluví, tak spoustě slov už rozumí. Jelikož sprostá slova často říkáme s výrazným emočním nábojem, můžou přitahovat dětskou pozornost. Pokud dítě vulgarismů slýchává pravidelně moc, je dost možné, že se je i brzy naučí říkat. Pokud se ale někde v blízkosti miminka a batolete pravidelně mluví velmi vulgárně, je myslím podoba prvních slov, které dítě řekne, ten nejmenší problém.“

Dominika: „Dobrý den, synovi je 16 měsíců, nemluví a ani nemá zájem po nás nic opakovat. Pouze “brblá” či ukazuje prstem. Prohlížíme knížky, předvádím mu zvuky zvířat a věcí, ale vůbec se nesnaží po mě opakovat. Jak ještě můžeme řeč trénovat, případně je to v tomto věku ještě v pořádku? Děkuji.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, v tomto věku děti běžně ještě moc "nemluví". Důležité je sledovat jestli rozumí, a také jestli dobře slyší. Pokud máte jakékoliv pochyby o vývoji řeči, poraďte se prosím s pediatrem.“

Velička Martin: „Dobrý den paní Chládková nechtěl bych vás urazit ale myslím si že tady tohle to co vymluvíte je totálně nesmysl abych dával kojenci nějaké elektrody na hlavu a zjišťoval jeho nářečnost nebo jak bude mluvit nebo jaké mám věci to je takový dementismus že to je neskutečné. Náš stát opravdu zaplatí asi všechno i takový to výzkum jak vy říkáte. Jsem opravdu šťastný když jsem se narodil a kolik mi je let. Protože po dnešní vaší debatě by se se mě stal asi mimozemšťan.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, poznatky o tom, jak miminka vnímají jazyk, potřebujeme například k tomu, abychom co nejdříve dokázali identifikovat odchylky od typického vývoje (např. poruchy učení, dyslexie, poruchy sluchu). Pokud je totiž zachytíme brzy ve vývoji, máme šanci včast nastavit efektivní terapii. Mohlo by se například podařit, aby takové dítě při nástupu do školy mělo svoje nedostatky dostatečně kompenzovány, neneslo se s ním žádné stigma, dokázalo se radostně učit a vyrostl z něj sebevědomý a spokojený člověk. Pokud toto považujete za zbytečné, je to smutné. Naštěstí ale, tuším, veřejné prostředky na výzkum neroydělujete vy. Hezký den.“

Robert: „Setkal jsem se u známých s "detektorem dětského pláče" - přístrojem, který má rozeznat, zda dítě něco bolí, zda má hlad, žízeň, apod. Co si o tom myslíte? Je to možné, nebo se jedna o reklamní tah? Děkuji předem za odpověď.“

Dr. Kateřina Chládková, M.A.: „Dobrý den, nevím, jak přesně daný přístroj funguje. Jistě jde ze zvukových charakteristik poznat, zda dítě pláče ze stresu nebo ne. Ostatně, to poznají intuitivně i rodiče nebo pečovatelé dítěte. Jak moc konkrétně se odlišuje např. pláč hladový od žíznivého, nebo různé typy bolesti nevím, a nejsem si moc jistá, jestli běžně dostupný přístroj by to dokázal spolehlivě detekovat.“