Sama doma

Záznam chatu ze středy 19. února

Adam: „Kdo rozhoduje o tom, jestli je nová potravina bezpečná? Díky, Adam“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, děkuji za dotaz. O bezpečnosti nové potraviny rozhoduje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA), což je nezávislý vědecký orgán zodpovědný za hodnocení rizik spojených s potravinami a krmivy v EU. Pokud někdo chce uvést novou potravinu na trh, musí předložit podrobnou dokumentaci, která obsahuje důkazy o složení, výrobních procesech a bezpečnosti dané potraviny. Tato dokumentace musí být vědecky podložená a obsahovat všechny potřebné údaje, jako jsou výsledky toxikologických testů a analýzy. Po obdržení této dokumentace EFSA provede důkladné vědecké hodnocení, aby zjistil, zda je potravina pro člověka bezpečná. Pokud EFSA potvrdí, že potravina neohrožuje zdraví spotřebitelů, Evropská komise ji zařadí na tzv. Seznam Unie nových potravin. Tento seznam obsahuje všechny nové potraviny, které byly schváleny pro uvádění na trh v EU, a stanoví konkrétní podmínky jejich použití, včetně případných omezení nebo povinností pro výrobce. Celý proces schválení nové potraviny může trvat přibližně 2 až 4 roky, protože zahrnuje nejen hodnocení bezpečnosti, ale i administrativní a právní kroky na úrovni Evropské komise.“

Petra Novotmá: „Zdravim, bojim se, ze nepoznam potraviny v obchode, ktere budou mit v sobe hmyz.“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Petro. Nemusíte mít obavy, v EU existuje přísná legislativa, která zajišťuje, že všechny potraviny obsahující hmyz budou jasně označeny na obalu. Pokud výrobek obsahuje hmyz nebo jeho části, bude na obalu uveden přesný název druhu hmyzu, například „prášek z larev potemníka moučného“, „sušený cvrček domácí“ atd.. Tato označení jsou povinná a umožňují spotřebitelům snadno rozpoznat, že produkt obsahuje hmyz. Kromě toho musí výrobce dodržovat další pravidla týkající se bezpečnosti a informování spotřebitelů o alergenech, což může být relevantní pro osoby s alergiemi na hmyz. Takže v obchodě vždy najdete jasnou informaci, pokud si přejete předejít konzumaci hmyzu.“

AK: „můžu se zeptat, jestli vy jíte hmyz?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, díky za dotaz! :) Ano, ráda hmyz zařazuji do svého jídelníčku. Považuji ho za skvělou alternativu ke konvenčním masným produktům! :) Dnes na trhu existuje řada výrobků - mezi mé oblíbené patří cvrččí chipsy nebo třeba sušení cvrčci :)“

Ivanka Malá: „Dobrý den, paní Michaelo. Jaké druhy hmyzu můžu najít v potravinách? Můžou se jíst i švábi?“

Ing. Michaela Urbánková: „V Evropské unii je v současnosti schváleno pro konzumaci pouze několik druhů hmyzu. Jedná se o tyto druhy: potemník mnoučný a stájový, cvrček domácí saranče stěhovavá. Švábi, ačkoliv mohou být v některých zemích konzumováni, zatím nejsou schváleni pro lidskou spotřebu v rámci legislativy Evropské unie. To znamená, že jejich zařazení mezi povolené druhy hmyzu pro konzumaci není v současnosti povoleno. Důvodem je potřeba vědeckého hodnocení, které by prokázalo jejich bezpečnost pro lidskou výživu. Každý druh hmyzu, který je určen k lidské spotřebě, musí projít schvalovacím procesem v souladu s nařízením o nových potravinách (2015/2283), aby bylo zajištěno, že neohrožuje zdraví spotřebitelů.“

Ondřej: „Může být nová potravina schválena v jedné zemi EU, ale zakázána v jiné?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Ondřeji. Děkuji za dotaz. Ne, pokud je nová potravina schválena na úrovni EU, může být legálně prodávána ve všech členských státech. Proces schvalování probíhá centrálně a po souhlasu Evropské komise je potravina zařazena na Seznam Unie nových potravin, což znamená, že ji mohou používat všechny země EU za stejných podmínek. Jednotlivé státy ale mohou mít specifické požadavky na označování nebo použití, například kvůli národním výživovým doporučením.“

Klára N.: „arganový olej patří mezi nové potraviny?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Kláro. Ano - arganový olej patří mezi nové potraviny, protože i když je už dlouho součástí tradiční kuchyně v Maroku, v Evropě se začal používat teprve nedávno. Tento olej se získává ze semen stromu argánie, která roste jen v Maroku. Díky svým výživovým a zdravotním vlastnostem, jako je vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a vitamínů, je arganový olej velmi ceněný. V Evropě je však považován za novou potravinu, protože nebyl běžně konzumován před rokem 1997, a proto musel projít schvalovacím procesem, než byl povolen k prodeji.“

Pavel: „Ochutnala jsi sama někdy hmyz? Pokud se jedná např. o chipsy s hmyzem, která příchuť je nejlepší? Díky za odpověď.“

Ing. Michaela Urbánková: „Děkuji za hezký dotaz. Ano, hmyz jsem ochutnala - mám ráda všechny příchutě cvrččích chipsů, ale pokud mám vypíchnout jen jednu, tak to bude wasabi. Pak také doporučuji moučné červíky s příchutí parmezán nebo různé proteinové tyčinky s cvrččím práškem, kde hmyz není vidět :)“

Maiova: „Dobrý den Může být alergie na hmyzí potraviny.“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, ano - na hmyz mohou mít alergie lidé, kterí mají alergie na korýše, měkkýše a roztoče. Proto těmto lidem doporučuji, aby se raději konzumaci hmyzu vyhli.“

Linda: „Co je prosím ta Kastara?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, asi myslíte "Cascaru" - jedná se o sušenou dužinu kávových třešní, která se používá v nápojích podobných čaji. Je velmi ceněna pro svůj vysoký obsah antioxidantů a také přírodního kofeinu.“

Melissa: „Byla jsem v Thajsku a tam jsme jedli tarantule nebo nějaké mnohonožky... Může se to prodávat i tady v Česku?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Melisso. Tarantule a mnohonožky nejsou v Evropské unii schválené jako potraviny, takže jejich prodej v Česku není legální. V některých zemích mimo EU jsou součástí tradiční kuchyně, ale pro uvedení těchto druhů hmyzu na trh v EU je nutné projít procesem schválení podle legislativy o nových potravinách (nařízení EU 2015/2283). To znamená, že by musely projít vědeckým hodnocením a posouzením jejich bezpečnosti, než by byly povoleny k prodeji jako potraviny v EU.“

Tomáš K.: „Myslel jsem si, že kobylka je saranče, ale asi ne???“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Tomáši, v podstatě máte pravdu, že kobylky a saranče jsou si podobné, ale jde o různé druhy. Kobylka (například kobylka luční) a saranče (například saranče stěhovavé) patří do stejné čeledi, ale saranče jsou specifickým druhem, který je v EU povolený jako nová potravina. Kobylky však do této kategorie nespadají, takže saranče stěhovavé se může legálně prodávat jako potravina, zatímco kobylky nikoliv. Je to tedy rozdíl mezi dvěma podobnými, ale právně odlišnými druhy hmyzu. :)“

PK: „četl jsem o laboratorním mase, může to být zajímavé, jaký máte názor na to vy?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den. Laboratorně pěstované maso vnímám jako inovativní a udržitelnou alternativu, která má velký potenciál do budoucna. Může snížit dopad chovu hospodářských zvířat na životní prostředí, protože jeho výroba spotřebuje méně vody, půdy a produkuje méně emisí skleníkových plynů. Navíc umožňuje kontrolovat složení, například obohatit maso o zdravější tuky nebo vitamíny. Tato technologie se rychle vyvíjí a věřím, že časem se stane běžnou součástí našeho jídelníčku. V EU zatím není schváleno, ale probíhá jeho posuzování, takže je možné, že se s ním v budoucnu setkáme i u nás.“

Zdenka Zlámalová: „Prošla jsem si nějaké legislativy o nových potravinách. Co znamená konzumace ve významné míře?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, děkuji za skvělý dotaz Zdenko :) Konzumace ve významné míře znamená, že potravina byla běžně konzumována v Evropské unii před 15. květnem 1997 v takovém množství a frekvenci, že ji lze považovat za součást tehdejšího jídelníčku. Nestačí, aby ji jedla jen malá skupina lidí nebo byla dostupná pouze v jedné zemi. Pokud neexistují dostatečné důkazy o jejím rozšířeném užívání, považuje se za novou potravinu a podléhá schvalovacímu procesu podle nařízení (EU) 2015/2283 o nových potravinách.“

MM: „viděla jsem článek o umělem mase z laborek, bude se laboratorní maso vyrábět i v Česku? jsou tu nějaké firmy?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den. Ano, v Česku už existují firmy, které se vývojem laboratorně pěstovaného masa aktivně zabývají. Tyto firmy pracují na technologii, která by umožnila snížit náklady na výrobu a přiblížit kultivované maso realitě běžného trhu. I když v EU zatím není schváleno pro lidskou spotřebu, vývoj v Česku ukazuje, že tato inovace má budoucnost.“

Miloslav: „Hezky den...Pokud bych chtěl vyrobit například nějaký nový, neznámý extrakt z rostliny a dát ho třeba do čokolády, tak se jedná o novou potravinu, ano?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Miloslave. Ano, chápete správně :) Pokud extrakt nebyl v EU běžně konzumován před 15. květnem 1997, pravděpodobně by spadal do kategorie nových potravin a musel by projít schvalovacím procesem podle nařízení (EU) 2015/2283. To znamená, že by bylo potřeba doložit bezpečnostní studie, informace o složení a výrobě. Pokud by však šlo o extrakt z rostliny, která se v EU již tradičně konzumuje, ale jen v jiné formě (například listy místo extraktu), mohlo by být možné prokázat historii konzumace a obejít nutnost schválení jako nové potraviny. Vždy záleží na konkrétním složení a dostupných důkazech o jeho předchozím užívání.“

Marek Krejzar: „Slyšel jsem, že u sarančat se nesmí jíst křídla, je to pravda?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Marku. Je pravda, že se u sarančat někdy doporučuje nejíst křídla, protože mohou být tvrdá a těžko stravitelná. Křídla obsahují chitin, který sice není úplně nestravitelný, ale pro některé lidi může být obtížné ho správně strávit. Pokud kupujete sušená sarančata, obvykle bývají křídla a nohy odstraněná, protože se to doporučuje pro lepší stravitelnost a bezpečnost :)“

LM: „Jaký je rozdíl ve výživě, když budu jíst cvrčka nebo hovězí???“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, děkuji za dotaz :) Cvrčci a hovězí maso se od sebe liší nejen chutí, ale i výživovým složením. Cvrčci jsou skvělí z hlediska bílkovin, které jsou srovnatelné s hovězím masem, ale navíc mají nižší podíl tuku a obsahují zdravé tuky, jako jsou omega-3 a omega-6 mastné kyseliny. Tyto tuky jsou prospěšné pro zdraví srdce a mozku. Cvrčci také obsahují důležité minerální látky, jako je železo a zinek, a vlákninu ve formě chitinu, která podporuje trávení a zlepšuje střevní mikroflóru. Na druhé straně hovězí maso má vyšší podíl nasycených tuků, které nejsou tak prospěšné pro zdraví, ale na druhou stranu je výborným zdrojem vitaminu B12 a dalších minerálů, jako je železo. Cvrčci jsou však výživově mnohem šetrnější pro tělo i životní prostředí, protože mají nižší ekologický dopad při výrobě. Pokud hledáte ekologičtější, lehce stravitelnou alternativu bílkovin, hmyz – včetně cvrčků – je skvélé řešení. Takže i když je hovězí maso stále hodnotným zdrojem bílkovin, cvrčci představují výživově vyváženou a udržitelnou alternativu. A jejich benefity jsou opravdu pestré! 😊“

Eduard: „Můžu sníst hmyz venku? Třeba když bude venku kobylka nebo cvrček?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Eduarde. Z hlediska bezpečnosti se nedoporučuje konzumovat hmyz nalezený venku, jako například kobylky nebo cvrčky. Takový hmyz může být kontaminován bakteriemi, parazity nebo pesticidy, což může představovat zdravotní riziko. Navíc některé druhy hmyzu mohou vyvolat alergické reakce, zejména u lidí alergických na korýše nebo jiný hmyz. Pokud máte zájem o konzumaci hmyzu, doporučuji vybírat produkty, které jsou na trhu a jsou schválené pro lidskou konzumaci, ale hlavně splňují příslušné hygienické normy.“

Saša: „Co to je tradiční potravina ze třetích zemí a jak se jinak schvaluje v porovnání s novou potravinou?“

Ing. Michaela Urbánková: „Hezký den Sašo, děkuji za dotaz. Tradiční potravina ze třetích zemí je potravina, která byla běžně konzumována v zemi mimo Evropskou unii po dobu alespoň 25 let, a to v množství a způsobem, který ji činí součástí tradičního jídelníčku dané země. Aby byla tato potravina uvedena na trh v EU, musí projít procesem schválení, ale v porovnání s novou potravinou je tento proces zjednodušený. Pokud má výrobce zájem uvést takovou potravinu na trh v EU, musí předložit žádost, která dokazuje historické používání potraviny ve třetí zemi. Dále je nutné doložit bezpečnost potraviny a informace o složení a výrobních procesech. Evropská komise následně rozhodne, zda potravina splňuje podmínky pro zařazení na Seznam tradičních potravin z třetích zemí. Na rozdíl od nových potravin, které podléhají vědeckému hodnocení bezpečnosti Evropským úřadem pro bezpečnost potravin, je proces pro tradiční potraviny ze třetích zemí rychlejší, protože se vychází z již existujících historických důkazů o jejich bezpečnosti a konzumaci. Tradiční potraviny ze třetích zemí tedy neprocházejí stejným přísným vědeckým hodnocením jako nové potraviny, ale musí být prokázáno, že jejich konzumace je v souladu s evropskými standardy bezpečnosti.“

Hanka: „Kolik asi v pěstovaném mase bude chemikálií? Prosím Vás, jedla jste to? děkuji“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, Hanko, zatím jsem neměla tuto možnost, protože laboratorně pěstované maso ještě není v EU schváleno. Ale jakmile bude na našem trhu, ráda toto maso ochutnám :)“

Marek: „Jaké druhy hmyzu jsou povoleny ke konzumaci u nás? A řeší se nějaké nové?“

Ing. Michaela Urbánková: „Hezký den, Marku, v současné době jsou schváleny čtyři druhy hmyzu: potemník moučný, potemník stájový, cvrček domácí nebo saranče stěhovavá. Co se týče dalších druhů, v současné době se diskutuje o larvách bráněnek nebo včelích trubců :) Takže se určitě máme na co těšit!“

ANTI: „Co má přesně na starosti ministerský rada v odboru bezpečnosti potravin pro nové potraviny ?“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, děkuji za hezkou otázku. Mou náplní práce je zastupovat ČR v oblasti nových potravin - na denní bázi je tedy komunikace s Evropskou komisí, pracovní skupinou pro nové potraviny (CAFAB), vyřizování dotazů ohledně nových potravin, konzultace s žadateli o povolení nové potraviny, edukace o bezpečnosti potravin a nových potravinách. Zmíním určitě i informační centrum bezpčnosti potravin, se kterým se aktivně účastníme různých přednášek, jednání, seminářů, navštěvujeme školy, školky - abychom dostali informace o zdravé výživě právě i k těm nejmladším, také tvoříme vlastní edukativní materiály pro děti do škol atd. :)“

Simona: „Je nějaká potravina,která je málo známá, je u nás v prodeji a je zdravá a vhodná do zařazení v jídelníčku?Děkuji“

Ing. Michaela Urbánková: „Dobrý den, děkuji za hezký dotaz. Určitě bych zmínila chia semínka - původní potravina z Jižní Ameriky, používají se v nápojích. Doporučený denní příjem je však 15 g. Dále je to např. olej z antarktického krilu - má vysoký obsah omega-3 mastných kyselin, které jsou důležité pro zdraví srdce a mozku. Také různé extrakty z hub, např. mycellium houby shitake - obsahuje vysoký obsah bioaktivních látek, které jsou důležité pro náš imunitní systém. Dále se jedná o semena bazalky, které se používají podobně jako chia, v nápojích, a to především z důvodu vysokého obsahu vlákniny. Celý seznam naleznete na oficiálních stránkách Evropské komise na "Seznamu unie nových potravin".“