Sama doma

Záznam chatu z úterý 4. února

ANTIMONY: „Lze se zdravému rodičovství naučit?“

Petra Wunschová: „Rozhodne ano. Důležité je rozhodnutí, ze vztahy v rodině, k sobě, partnerovi i dětem jsou pro Vás důležité a chcete jim věnovat dostatek pozornosti a cas a péče u. Je dobré si rovněž uvědomit, že nikdo z nás není dokonalý, nebudeme tedy ani dokonalými rodiči dokonalých dětí:-). Laskavost k sobě i ostatním se rozhodně vyplácí. A samozřejmostí je, že do zdravých vztahů nepatří násilí - a to v žádné podobě ani psychické či v podobě tělesných trestů vůci dětem. Může se stát, že narazíme na téma, se kterým si nevíme rady a pak je na místě vyhledat odbornou radu či pomoc, např. v poradně Centra LOCIKA či jinde. A celou řadu informací a inspirace můžete najít i v Praktickém průvodci laskyvým rodičovstvím, který jsme v Centru LOCIKA v závěru lonského roku vydali a je zdarma ke stažení na www.detstvibeznasili.cz.“

ANTI: „Jaké by mělo být zdravé rodičovství?“

Petra Wunschová: „Zdravé rodičovství je takové, které vytváří v rodině vztahy ve kterých je všem dobře. Reaguje na potřeby nejen dětí, ale i rodičů a jejich partnerského vztahu, vytváří pro všechny domov jako místo bezpečí a jistoty. Dětem dává nejen faktické a emocionální bezpečí, ale i dobré vzory v rodičích, laskavým způsobem dětem nastavuje hranice, motivuje je k disciplíne, učí jak zvládat nepohodu i jak se společně radovat. Rodič je dítěti přirozenou autoritou, nikoliv autoritářem, který pořádekv rodině vymáhá pomocí strachu, trestů, ponižování či dokonce fyzickým násilím vůči svým blízkým.“

Lucie: „Jak prosím řešit situace, kdy čtyřletý syn mívá záchvaty vzteku, když mu není umožněno udělat, co chce (chce dělat všechno - odemykat, zamykat, vypínat a zapínat spotřebiče, vodu, splachovat...). Všechno může dělat, ale někdy jsou situace, kdy to uděláme sami a je problém. Vysvětlit si to nedá, prostě jenom řve a vzteká se, až se nakonec musíme třeba vrátit, aby mohl znovu sám zamknout, potom je klid.“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz, velmi záleží na tom, kolik je synovi let. takové chování bývá typické pro děti okolo 3let, které nemají ještě zralou nervovou soustavu, potřebují podporu rodiče při zvládání emocí jako je např. vztek, ale zároveň se již snaží o první separaci od rodičů a rádi zkouší vše sami. Zvídavost a touha zvládat věci sám, učit se je určitě dobrým signálem ve vývoji. Toto období ale bývá extrémně náročné pro rodiče.Je dobré počítat s tím, že ted budou běžné činnosti s dítětem trvat déle, je dobré začít zavádět rodinná pravidla, rozličšovat pro dítě situace.kdy je čas např. trénovat zamykání a kdy pospícháme. Funguje je i pozitivní motivace místo trestů - např. pokud se nám společně podaří...tak... Je jasné, že občas ale dítě emoce přemůžou a je to v tomto věku úplně normální. Pomáhat dítěti zvládat emoce je náročné a pro každé díte funguje něco jiného. Základem ale je zklidnit sám sebe, když jdu situaci s dítětem řešit a nezůstávat na péči o dítě sám. Požádat o zvýšenou podporu jak druhého rodiče, širší rodinu, ale i např. kamarády či komunitu. Pokud má tyto záchvaty dítě starší 5-6 let, doporučila bych poradit se s odborníkem.Křik a tělesné tresty v těchto situacích mohou fungovat krátkodobě, dlouhodobě situaci zhoršují.“

Klára: „Dobrý den, jak upozornit manžela, když se učí s dcerou a ona něco neví,tak na ni křičí a když ho já usměrnuji ,tak je vzteklý tuplem.A dcera se zasekne ,pláče a nic z ni nedostane a to ho ještě víc vytoči.Je ji 11let.Děkuji“

Petra Wunschová: „Dobrý den, moc děkuji za dotaz. Je důležité, že vidíte, že křik dobrému učení neprosívá. vašeho muže neznám, ale zkuste s ním promluvit v klidu, mimo situaci, kdy se učí s dcerou. K tomu, proč mozek ve stavu "ohrožení" se nemůže dobře učit existuje elá řada studií i článků, které jasně ukazují, že nadměrný stres učení znemožňuje. Pokud bude třeba můžete vy nebo muž obráti (i anonymně) na naši poradenskou linku Centra LOCIKA či se poradit např. se školní psycholožkou o vhodných formách motivace dítěte k učení.“

Petra: „Dobrý den, vím, že nemám zpracované z výchovy spoustu věcí a mám velice , velice špatné vzorce z dětství , násilí, ponižování, hněv, vztek, zákazy, příkazy a rozkazy, co teď jak to přeprogramovat, zkoušela jsem různé věci, ale vždy mě to přemůže a do výchovy pak hodně tlačím i na výkon a kontrolu, jak se toho zbavit, už mám děti v období tenegerů, a stále mi to nejde, co konkrétně prosím radíte? Nechci to dělat potřebuji se toho zbavit, jsem zoufalá, vůbec se mi to nedaří, nějaká praktická rada??? Mockrát Vám děkuji za radu.“

Petra Wunschová: „Moc děkuji za Váš dotaz a moc si ho vážím. Rodiče, kteří chtějí pro své děti měnit své chování jsou pro mne skuteční hrdinové. Zkuste pro sebe vyhledat terapii, případně rodinnou terapii por celou rodinu. Zpravidla je to to, co v těchto situacích funguje nejlépe.“

Jana H.: „Přeji krásný den. Měla jsem otce, který použival při své výchově/nevýchově fyzické tresty, jsem ročník 1962. Jeho výchova byla systém cukr/bič. Nezískal si přirozenou autoritu, respekt...byl to celoživotní strach z mého otce, a to do jeho posledního dne života (odešel před dvěma lety). Ve svém věku 60 let jsem se ho bála. Mám jednoho syna, přiznám se, že jsem ho při výchově párkrát třepla přes zadek (můžu spočítat na prstech jedné ruky). Ale ve vztahu k němu pociťuji stejný "strach", jako jsem měla ze svého otce. Nedokážu si s tím poradit a přiznám se, že mě to tíží, stresuje a trápí. Syn se přibližuje svým chováním ke mně mému otci, snažila jsem se mu to vysvětlit, ale bezvýsledně.“

Petra Wunschová: „Dobrý den, moc děkuji za dotaz. Přesně popisujete to, jaký dopad má na děti i v dospělosti to, když jako děti zažívají od rodičů tělesné tresty. Mají z nicg strach,nevnímají je jako přirozenou autoritu, násedky si často nesou až do pozdní dospělosti. Často se to totiž tělesné tresty mohou překrývat s týráním. Nikdy není pozdě vyhledat terapii a tyto staré rány plně uzdravit, ať vám dále nekomplikují vztah se synem a možná i dalšími muži.“

Linda: „Dobrý den, mám dvě vnučky a každá je úplně jiná. Mám je moc ráda. Starší 7 letá je klidnější a menší 4 letá je tak trochu číslo. Provokuje ji a ta pak křičí a malá ji bouchá a matka křičí. Prostě se na sebe vrhnou a já jsem z toho smutná, že pak ta starší pořád po celý den říká té malé, jak je hrozná, i když je klid. A po čase když je klid tak ta starší té menší udělá to špatný, aby jí ukázala, jak se ona cítila když jí to udělala. Na to, že jí řeknu, aby to nedělala nereaguje a musí to prostě udělat. Jsem z toho smutná. No, já jsem babička... Děkuji L.“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz, přijde mi důležitý. I jako babička si můžete u sebe doma trvat na určitých pravidlech. Např. nekřičíme na sebe, neboucháme se, konflikty řešíme spolu atp. Pro vnučky to může být důležitá zkušenost a již jsou ve věku, kdy to mohou dobře pochopit. Pravidla je ale dobré nastavovat v klidu, když spolu máte hezký čas a jejich dodržování motovovat spíše pozitivne. Npař. pokud zvládnete dnes se neprat, tak můžeme k veřčeři udělat palčinky, co máte rády:_).Al eurčitě je dobré a důležité, aby vnučky věděly, že se Vám tohle chování nelíbí a že v8s trápí.“

Elen: „Dobrý den, jak na puberťáka (12 a 14 let), když nechtějí dělat své povinnosti - např. vyklizení myčky. Dávám jim "termín" např. cca 2 hodinový. Neudělaji to, upozorním, nic, znovu upozorním, nic. Pak zvýším hlas či křičím. Nebaví mě to, naopak ničí, ale netuším co s tím. Nekontroluji je během těch dvou hodin. Děkuji.“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Je skvělé a důležité, že Vaše děti mají domácí povinnosti, dobře je to připraví na život:-). K tomu, aby je dodržovali hodně pomáhá domluva dopředu (např. tento týden má myčku na starosti Evička, příští týden Pavel, vzdy je potřeba např. aby kuchyně byla uklizená než jdeme spát atp.:-)a když vše dobře funguje, tak dostanou nějakou odměnu, pokud ne lze např. strhnout kapesné atp. Hodně síly, puberta dětí není jednoduché období.“

Sylva: „Dobrý den, bydlíme v dvoupatrovém domku, kde jsou bohužel neštastně řešené pokoje a syn 11 let má průchozí pokoj s kuchyní a obyvákem.Nabízí se tedy volný pokoj v dolním patře. Od kolika let si myslíte, že by bylo vhodné mu jej nabídnout, aby tam nezůstal zavřený celý den a tak se nám příliš brzo neodcizil?“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz a myslím, že správě vnímáte, že Váš syn brzy bude potřebovat více soukromí a zároveň s ním nechcete ztratit kontakt a bojíte se jeho izolace. Zkuste si o tom promluvit s ním a dopředu domluvit pravidla, že pokud bude vlastní pokojíček dole mít, bude třeba např. aby s vámi snídal a večeřel, o víkendu trávil čas, dodržoval některá psychohygienická pravidla např.okolo spánku atp. Podle toho, jak bude s Vámi na toto téma mluvit dobře poznáte i to, zda je na stěhování již zralý:-).“

ANTIMONY: „Byla byste pro to, aby matka, která v době těhotenství bere drogy, pije alkohol a kouří tabák, byla trestně stíhatelná?“

Petra Wunschová: „Ne, nikoliv, ale jsem pro celou řadu povinných preventivních programů, které by bylo v zájmu dítěte vhodné a nutné absolvovat již v těhotenství.V současné době to možné není. Dítě je dle dikce zákona "objektem sociálně-právní ochrany až po svém narození", což jak uznáte nejen hrozně zní, ale v praxi dobře nechrání děti a nepodporuje rodiče, kteří pomoc potřebují.“

Dagmar: „Prosím Vás, chci se zeptat jsk postupovat když vnoučata chodí v pátek, sobota a neděle k tatínkovi a přijdou od otce drzkate, odmouvajici a ošklivě nás oslovují babi, dědku jak máme reagovat. Děti kvůli tomu nebije a snažíme se jim vysvětlit, že tatko se chovat nemají. Ale i tak jsme z toho nešťastný. O tatínkovi vždy mluvíme hezky, nejsme jako on.“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz i to, jak citlivě vnímáte situaci vnoučat. Bohužel nevím kolik dětem je, ani jak dlouho situace trvá, ale určitě děláte dobře, že o otci dětí nemluvíte špatně. je ale velký rozdíl odsoudit nevhodné chování rodiče a jeho osobu. Rozhodně se tedy můžete vymezit vůči jeho chování či poznámkám, ale důležité je o něm nemluvit např. jako ošpatném člověku. Dětem je důležté říct, že vás toto oslovení mrzí a bolí. Pokud by se situace nezlepšovala doporučuji kontaktovat např. poradnu centra LOCIKA či jiné organizace a poradit se.“

ANTI: „Co si myslíte o tom, že první půlku života nám ničí naši rodiče a tu druhou naše děti?“

Petra Wunschová: „No, podle mých zkušeností si zpravidla život nejvíce ničíme sami:-). Ale máte pravdu, že vztahy s rodiči a potažmo dětmi a partnerské vztahy jsou nejčastějšími tématy v terapii, je to to, na čem nám nejvíce záleží, co nás nejvíce trápí i to, co nás může nejvíce ranit.“

ANTI: „Jak se pozná zdravý rodič?“

Petra Wunschová: „Zdravý rodič rozhodně není dokonalý rodič, ale dostatečně dobrý rodič. tedy rodič, který dobře zná možnosti a potřeby svého dítěte, nepromítá do něj své ambice ani obavy a strachy, je pro díte zdravou autoritou, umí uznat své chyby, dává díteti dobrý příklad, jasné a pružné hranice, motivuje ho k disciplíně a výkonu pozitivním způsobem, ne strachem či bolestí,učí dítě empatii, zájmu o druhé, okolí i svět kolem.Má z dítěte radost, pečuje i o sebe, své vztahy.“

Tess: „Jak se zachovat, když sousedka běžně ve společnosti bouchne dítě..? Jednou dostal její syn (5) na zadek jen proto, že šel ven bez podvlekacich kalhot po nemoci, i když mu to říkala. Přece to měla ona sama zkontrolovat a ne se pak na veřejnosti rozčilovat a křičet všude okolo a dávat mu na zadek s taháním za jednu ruku. Snažila jsem se situaci odlehčit stylem "ale mamko..prece není tak zle..to jsou malé veci"..vím, že to má s dětmi těžké, ale jestli si to nedělá svým chováním sama..? Je mi jich líto..“

Petra Wunschová: „Dobrý den, děkuji za dotaz a za to, že si všímáte. A jistě máte pravdu v tom, že zpravidla se takto chovají rodiče, na které je toho moc. Zkuste proto sousedce nabídnout možnost poradit se v některé organizaci pro rodiče např. Centrum LOCIKA, Aperio, Rodičovská linka Linky bezpečí atp.“

ANTIMONY: „Jaké by nemělo být zdravé rodičovství?“

Petra Wunschová: „Klást na rodiče další nároky, vnitřně ho znejišťovat, vést k výchově bez hranic, bez posilování odolnosti děti. A hlavně by to nemělo být rodičovství ve kterém není rodině jako celku dobře.“