Sama doma

Záznam chatu z pondělí 25. listopadu 2024

STOP: „Znáte knihu Good Girl Complex?“

Lenka Procházka: „Dobrý den, to bohužel neznám, ale děkuji za tip, podívám se :) Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

STOP: „Kolik procent žen v populaci má syndrom hodné holky?“

Lenka Procházka: „Dobrý den, děkuji Vám za dotaz. Bohužel, přesné číslo neznáme, takový výzkum se zatím v České republice neuskutečnil. V mé praxi se však se syndromem hodné holky setkávám poměrně často. Je to tedy téma, které bude rezonovat s velkým počtem žen. Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

ANTIH: „Je song Olympicu Hodná holka o syndromu hodné holky?“

Lenka Procházka: „Já tento song neznám, takže Vám asi nedokážu odpovědět :) Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

ANTIH: „Znáte song Olympicu Hodná holka?“

Lenka Procházka: „Ne neznám, ale po dnešním vysílání si jej asi pustím :) Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Anna: „Čím je způsoben syndrom hodné holky?“

Lenka Procházka: „Jednou z příčin (a tou základní) je nastavení z rodiny. Hlavně u nás žen je důležité, jakým vzorem pro nás byla naše matka a jak se ona sama chovala. Vůči sobě, svému partnerovi, rodině a dětem. To všechno jsme velice intenzivně vnímali a nevědomky se takzvaně "naprogramovali" do našeho budoucího života. Pokud mi jako malé holce doma říkali, že "musím být hodná, aby mě měli druzí rádi" je to určitý program, který v sobě poté celý život nosím a působí na mě. A doopravdy se chovám tak, že musím být hodná, aby mě okolí mělo rádo a přijímalo. Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Anna: „Co je pozitivního a co negativního na syndromu hodné holky?“

Lenka Procházka: „Dobrý den, zkusím Vám odpovědět na obě varianty. 1. Nevýhodou je, že žena nemá ve vztazích nastavenou zdravou hranici a nechává se často využívat svým okolím. Přebírá také za druhé zodpovědnost a neumí fungovat bez vztahu nebo rodiny. Chybí jí vlastní svět, přátelé a zájmy a pokud se její protějšek rozhodne jí opustit, vůbec neví, jak dále žít a fungovat. A to určitě dobré není. 2. Nyní přemýšlím nad pozitivy hodné holky, ty výhody jsou tu spíše pro okolí. Lidé, kteří žijí s hodnou ženou, se mají většinou velice dobře z hlediska zázemí a péče. Žena za ně dělá mnoho práce, ve všem vyhovuje a tak se druzí cítí dobře. Tyto ženy jsou také často oblíbené v kolektivu, mají hodně přátel. Snad jsem Vám dostatečně odpověděla a mějte krásné dny, Lenka Procházka“

ANTIH: „Je termín syndrom hodné holky přesný?“

Lenka Procházka: „To nevím, jestli přesný, ale je poměrně výstižný. Určitě tohle téma budeme osvětlovat nyní během rozhovoru, tak se dále dívejte a snad se dozvíte více :) Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

DM: „Jak lze zjistit, že někdo má syndrom hodné holky?“

Lenka Procházka: „Dobrý den, níže Vám vypisuji základní body, jak rozpoznat syndrom hodné holky. 1. Žena není schopna si ve vztahu nastavit zdravou hranici a neumí říkat NE. Okolí tedy často využívá otevřenosti a ochoty dané ženy, například v práci jí často nadřízený přetěžuje, dovolí si k ní více, než k jiným pracovníkům. 2. Žena přebírá zodpovědnost za druhého ve vztahu, a to včetně emocí druhého i kondice vztahu celkově. Bohužel, vztah nemůže zachránit jen jedna osoba a ženy nejsou ochotné vztah opustit, i když už dávno nefunguje a protějšek nemá zájem na vztahu pracovat. 3. Ženy mají velký problém si udržet muže a těžko se seznamují. Protože mají tendenci se hodně snažit, aby muže zaujaly a neumí být pro muže trochu nedostupné. 4. Ženy neumí mít svůj vlastní svět, své zájmy a přátelé a mají tendenci se věnovat pouze rodině a svému partnerovi. Tím pádem jsou na protějšku emočně závislé. 5. Tyto ženy nemají moc vysoké sebevědomí, často trpí vnitřní kritikou a mají také tendenci být perfekcionistky. To jsou nejčastější znaky syndromu hodné holky. Srdečně zdravím a přeji krásné dny, Lenka Procházka“

Alena A.: „Dobrý den, chtěla jsem se Vás zeptat na téma hodne holky. Já sama jsem nikdy "nechtěla být hodnou holkou". Ale stále po mé okolí chtělo, abych jim různe pomáhala a to vždy i na úkor svého volna (v zaměstnání). Snažím se, aby to přestalo, ale vždy v novém zaměstnání to většinou začne znovu. Je mi nad 50 let. Pokud mi odpovíte na můj dotaz, Budu ráda.“

Lenka Procházka: „Dobrý den, je to určitě o nastavení si zdravé hranice ve vztazích a komunikaci vůči druhým, což ze začátku může být náročné. Zkoušejte to ale v lehčích situacích a skvělé je, když budete sdílet své pocity. Řekněte například: Já se v tomto a tomto necítím dobře, potřebovala bych to jinak. Co se týká zaměstnání, nebojte se vyžádat si osobní schůzku s nadřízeným a také mu říci své pocity. Vím, že to nemusí být snadné, ale když si hranici nenastavíte, Váš nadřízený ani nebude vědět, že je nějaký problém a jste nespokojená. Také bych Vám doporučila pracovat na svých zájmech a zdrojích, buďte sama se sebou spokojená a věnujte se sama sobě. Ať se Vám daří a srdečně zdravím, Lenka Procházka“

ANTIH: „Co je přesně syndrom hodné holky?“

Lenka Procházka: „Dobrý den, pusťte si případně náš rozhovor, který proběhl. Zde je vše popsáno. Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Lenka: „Dobrý den, do kdy je možné napravit případné chyby ve výchově (a práve treba tihnuti k tomuto syndromu). proc se ptam, pracuji na sobe, ale mam 5letou dceru. nejde mi to uplne raz na raz, ale vnimam z ni, ze nekdy veci dela kvuli me a ne kvuli sobe, abych se nezlobila. jak to prosim mohu odbourat, kdyz u sebe na tom jeste pracuji, popr jake (do kolika let veku) mam sanci s tim neco delat prosim?“

Lenka Procházka: „Leni, dobrý den, pokud je Vaší dceři 5 let, je to skvělé a máte ještě spoustu prostoru. Většinou lze děti formovat do 12 - 15 let, neexistuje však jednotná hranice. Je skvělé, že na sobě pracujete a tím pádem půjdete dceři dobrým příkladem. Ať se Vám v tom i nadále daří a pokud byste chtěla další vzdělání, jukněte na můj Youtube kanál (jsem tam pod jménem Lenka Černá - Procházka Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Jana: „Dobrý den, maminka byla celé mé dětství typická ,,hodná holka,, a táta ta autorita. Je možné, že bych jako dcera vzala spíše za vzor tátu? Jsem tu vždy pro rodinu, ale svůj osobni prostor, přátelé a koníčky jsem si vzít nedala.“

Lenka Procházka: „Dobrý den, ano, to je možné. Poté jste mámu jako vzor nepřijala a jdete spíše cestou tatínka. I to se může stát. Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Petra: „Dobrý den, jak prosím mohu pracovat s tlakem na výkon a věčnou kontrolu a všeho a všech, a hlavně, že mě hned něco rozhodí, když to není po mém, nemohu to nijak ovlivnit v sobě, potřebuji s tím umět pracovat, ale jak , dokáže mě rozhodit i maličkost, ať už jdeme do restaurace a je zavřená, prostě banality, nebo když děti udělají něco jinak , co s tím mohu dělat, chci to ovládnout anenechat se rozhodit? A nechci nikoho prudit, co mi prosím můžete praktického poradit ?Mnohokrát děkuji .“

Lenka Procházka: „Petro krásný den, já bych určitě pracovala s hlubším emočním naprogramováním, které Vás každý den může ovlivňovat na nevědomé úrovni v tom, jak se cítíte a chováte. Na téma emočního naprogramování mám hodně materiálů zdarma na mém Youtube kanále, najdete mě zde pod jménem: Lenka Černá - Procházka. Jinak, obecně, pod přílišnou touhou po kontrole je většinou nějaký strach. A to je klíčová emoce, se kterou by se poté mělo pracovat. Ideálně s nějakým terapeutem nebo koučem. Držím palce, Lenka Procházka“

Lucie: „Dobrý den, pokud mám tušení, že bych mohla syndrom hodné holky mít, jak s tím pracovat, co změnit, abych se z tohoto vzorce vymanila? Děkuji a hezký den.“

Lenka Procházka: „Hezký den, mluvily jsme o tom nyní v rozhovoru, tak si jej pusťte, případně zde v odpovědích také najdete spoustu tipů. Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Katka: „Dobrý den, uhodila jste dnes hřebíček na hlavičku . Od rána mám velký splín a přemýšlím, kde jsem udělala chybu. Mám 3 dospělé děti. Dvě ještě studují a nejstarší syn, který se nedavno odstěhoval a " osamostatnil" se neustále chová, jako by měl zajištěny všechny služby mamahotelu nadále. Bohužel se cítím tak trošku neustále využívána a hodnocena. Když něco uvařím, není to podle jeho gusta, nebo přijde a sní v lednici co ho napadne. To že jeho sourozenci to mají třeba druhý den na svačinu ho nenapadne. Samozřejmě mu to řeknu, ale příště se to opakuje. Nedokážu mu říct, že když se odstěhoval tak by to měl brát se vším všudy . Je jinak hodný, pomůže mi, ale jen když on má náladu. Vím, že je někde chyba a měla bych si nastavit hranice, bohužel to nedokážu. Poradíte mi, jak na to? děkuji K.“

Lenka Procházka: „Hezký den Katko, poté musíte být důslednější a se synem si promluvit, hranici nastavit pevně a jasně. To, jak se chová Váš syn, určitě není v pořádku a je to nejspíše následek toho, že jste byla tou "hodnou holkou". Teď jde o to, abyste hranici začala nastavovat a to i za cenu, že se syn urazí, nebo nebude mít pro Vás pochopení. Držím Vám palce a srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Dana: „Dobrý den, netušila jsem, že existuje syndrom hodné holky. Nyní jsem se v něm stoprocentně poznala. Bohužel je mi již 66 let. Dá se s tím něco dělat i v tomto věku? Navíc je mi ze strany dcery neustále vyčítáno, že jsem moc hodná babička, že vnoučatům vše dovolím. Což mě samozřejmě mrzí a ráda bych s tím něco udělala. Poradíte mi, prosím? Děkuji.“

Lenka Procházka: „Dano hezký den, mám radost, že mohu pomáhat ženám v jakémkoliv věku a je skvělé, že jste si tento fakt dnes uvědomila. Doporučila bych Vám, ať se naučíte občas říci NE a nebojíte se dětem občas něco nepovolit. Zkuste se zaměřit i na to, jak se v čase s nimi cítíte Vy? Je ten čas i podle Vás, nebo jen podle dětí? Často s dětmi zapomínáme sami na sebe, ale přece je vztah i o nás, ne jen o nich. Držím Vám palce a srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Katka: „Pečuji, o ochrnutého jediného syna(5 let), rodina mi nechce vůbec pomoci. Odmítají, ale sami občas pomoci chtějí.. Syndrom vyhoření nenechal na sebe dlouho čekat.. Nyní už se mi vyhýbají, chtějí si užívat.. Něco asi dělám špatně. Je možné mi nějak poradit, co prvotně dělám špatně?“

Lenka Procházka: „Katko krásný den, já bych v tomto případě hledala pomoc mimo rodinu. Nejste ve vůbec lehké situaci a nemůžete se spoléhat na ty, kteří pomoci odmítají. Nemáte v okolí nějaké organizace, které rodině postižených dětí pomáhají? Jinak, pokud Vám rodina nechce pomoci, rozhodně bych jim svou energii nedávala a soustředila se pouze na syna a na sebe. Moc Vám držím palce, mějte klidný konec roku a srdečně Vás zdravím, Lenka Procházka“

Denisa: „Milá Lenko, mám ráda vaše videa, moc jste mě dnes potěšila, když jsem vás viděla v Sama doma! Zrovna když jsem tv zapla... :D Děláte skvělou práci, ráda vás poslouchám“

Lenka Procházka: „Deniso krásný den, moc děkuji za milou zprávu! Jsem ráda, že se Vám videa líbí a snad to tak bude i nadále. Mějte pohodový konec roku, srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Michal: „Dobry den, jak vysvetlit holce , aby vse za druhe nedelala vse v praci, kdyz to neni jeji povinnost, stejne to nikdo vetsinou neoceni dekuji mnohokrat“

Lenka Procházka: „Michale, hezký den, chápu, že chcete pomoci, ale bohužel, na určité věci si musí člověk přijít sám. Můžete dané slečně koupit třeba nějakou knihu nebo kurz jako inspiraci, ale poté je to jen na ní. Držím palce a mějte krásný konec roku, Lenka Procházka“

Peta: „Krásný den paní doktorko, jak prosím reagovat, když partner nedokáže vidět chybu u sebe, nedokáže ji naprosto vůbec příjmout , vždy vše otočí proti mě , a stále jen něco vyčítá, například i to , že nyní jsem byla pozvaná na spolešnou akci a on raagoval tak, že mě nechal stát samotnou u baru a šel si sám sednou úplně jinam, a ještě mi to vyčetl, že jsem ho tam nenechala sedět, pak mi to ještě vyčetl , že ho nepodpořím, že si potřeboval udržet kontakty s klienty, vše bych pochopila kdyby mi to řekl , napsal či jakákoliv reakce, ale z jeho strane neproběhla, do dnes to bere a poukazuje na mě, co se s tím dá dělat je to už po několikáte , že vše otočí, děkuji moc za vaši radu.“

Lenka Procházka: „Petro dobrý den, já bohužel neznám celou Vaší vztahovou situaci a je trochu těžké poté radit. Z toho, co mi popisujete, mi přijde, že Vašemu partnerovi na Vás moc nezáleží a nestojí mu to za to, aby na vztahu pracoval. Umíte si Vy ve vztahu nastavit zdravou hranici? Máte své zájmy, jste pro Vašeho partnera trochu výzvou? Já bych si možná šla trochu i vlastní cestou, věnovala se sama sobě a dala mu najevo, že nejste pořád na 100% k dispozici. Vztah je o spolupráci a komunikaci, ne boji a osočování. Pokud tohle Váš partner nezmění, je těžké být ve vztahu spokojená. Kdyžtak mám na Youtube spoustu zajímavých rozvojových videí, najdete mě zde pod jménem Lenka Černá - Procházka Děkuji a krásný den, Lenka P.“

Kristýna: „Dobrý den, jak se vypořádat s tím, že byl partner doposud zvyklý, že jsem bez problémů fungovala na 300% (dvě děti doma, práce na homeoffice, domácnost, partner třetinu roku služebné mimo domov) a nyní jsem dospěla po pár terapiích k závěru, že začínám být v tomto vyhořelá a potřebuju zvolnit a soustředit se více na sebe - pro něj je to najednou obrat o 180 st.a odmítá přijmout fakt, že už nemůžu a mám prostě “problém”.“

Lenka Procházka: „Kristýno, to je jediné, co Vám mohu poradit je - VYTRVAt a stát si za svým. Pokud budete svému partnerovi stát za to, změnu přijme a přizpůsobí se. Vztah není o boji, ale o spolupráci a komunikaci, a to by měl Váš partner ctít. Zkuste tedy o všem mluvit, říkat mu své pocity a zároveň si ale držte to své, nové. Držím palce a srdečně zdravím, Lenka Procházka P.S. Na Youtube mám spoustu seberozvojových videí, tak se jukněte.“

Eva: „Znáte knížku "proč muži milují potvory a hodným holkám zůstanou oči pro pláč?(Sherry Argovová). Co byste k té moudrosti, kterou vyjadřuje ta jediná věta řekla?Děkuji za odpověď“

Lenka Procházka: „Dobrý den, ano, znám ji a v něčem je dobrá. V některých pasážích jsem ale trochu skřípala zubama :) Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Jana: „Dobrý den, přímo téma pro mě. Celých 10 let jsem se o všechny v rodině i o mého druhého partnera starala, vařila, chodila do práce, starala se o děti, neměla jsem sama čas se ani najíst. 2 roky zpět jsem po Vánocích skončila v nemocnici se žlučníkem - bylo to nervové, opravdu jsem brečela a lidově řečeno padala na ústa. Bohužel to partnera nezajímalo. On nic. Já tahala tašky s nákupem..., on se válel na sedačce. A když jsem ráno v 6 rozsvítila, že budu vařit, abych to všechno stihla, ještě to bylo špatně, že ho nenechám vyspat. Několikrát jsem říkala, že se musí něco změnit, ale nic. Nekoupila jsem si pro sebe vůbec nic,všechno padlo jen do jídla, on údajně podnikal. Před rokem jsem přišla o práci. Dnes jsem si z dálky všimla, jak píše nějaké asi známé: Ta svině dělat nebude. Končím. Novou práci mám rozjednanou, už na to nemám sílu. On prý už byt platit nebude, ať si jdeme kam chceme. Já to zvládnu, naštěstí můj starší syn je už dospělý a snaží se nám pomáhat. Teď třeba zaplatil pro mě i pro svého bráchu letecký prodloužený víkend. Hůř než teď už nám nebude. Hlavně budeme mít klid a to je k nezaplacení.“

Lenka Procházka: „Jani dobrý den, já si myslím, že je jen dobře, že Váš vztah skončil. S takovým člověkem byste moc radosti v životě neměla a teď můžete svůj čas využít pro sebe a nový život, podle Vašich představ. Držím Vám palce a ať je jen lépe! Lenka Procházka“

Eva: „Dobrý den, myslíte, že "hodná holka "se často dá dohromady s narcisem? Že k tomu bývá snad předurčená?“

Lenka Procházka: „Evi, bývá to časté. Protože jí ten narcis ukazuje na její téma (té nedostatečně nastavené hranice), aby si vše konečně zpracovala. Děkuji za dotaz! Srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Marta: „Dobrý den, prosím, jak řešit situaci, dopad "hodné holky", kdy žena ukázala samostatnost, převzala i "mužskou roli", vše zajistí, zařídí, zvládá veškerou starost o domácnost. Naopak muž se už vůbec nezapojuje do běžných denních rodinných povinností děti/domácnost. Žena tudíž funguje tzv. jako máma a táta. Muž rozhovor na toto téma odmítá. Děkuji za odpověď.“

Lenka Procházka: „Marto, já bych určitě řešila, proč se manžel vůbec nezapojuje. Není to v pořádku. Pro děti to není dobrý vzor a Vy se přetěžujete. Vám to takto vyhovuje? A víte, že máte nárok na to, aby se v rodině zapojil i Váš manžel? Držím Vám palce, Lenka Procházka“

Jana M: „Poznala jsem se v charakteristice hodné holky. Je mně už 60, ale manžel mě neustuále nařizuje vše. Moje maminka říkávala, jak by byla strašně ráda, kdyby se tak o ni tatínek staral, všechno řídil, jak by si odpočala. Já to beru jako mnohaletou manipulaci, když se mu něco nepovede, je to vždycky vina moje , popř někoho jiného, ale on věří jen sám sobě , že je neomylný. Jsem moc hodná, nebo spíš slabá se prosadit a navíc si neumím ani vyměnit žárovku, protože by to neunesl, kdyby to nedělal sám. Jaký máte názor?Co s tím? Teď už je pozdě.“

Lenka Procházka: „Jani, vždy je nějaká možnost měnit a je jedno, kolik je Vám let. Vnímám, že jste ve vztahu spíše slabá a neumíte se postavit autoritě. Pokud je Váš manžel manipulativní, určitě to není zdravá konstelace ve vztahu a Vás to bude dlouhodobě vysilovat. Zkuste na to celé jít přes sebe a začněte sama sebe vyživovat, mít své zdroje radosti a energie. Posilujte svůj vnitřní svět a stabilitu, mějte sama sebe ráda. Když se vnitřně posílíte, budete mít vyšší kapacitu na konfrontaci s manželem. Držím Vám palce a srdečně zdravím, Lenka Procházka“

Adriana: „Dobrý den, je mi 30 let a jsem ve vztahu 15 let, tedy od gymplu. Nejsme sezdaní, žijeme v jedné domácnosti, ale už spíš tak tradičně jako ,,spolubydlící". Potkala jsem jiného muže (už se bavíme cca 2 roky), se kterým se vídám často v práci, rádi spolu trávíme čas a zjistila jsem, že mám k němu větší city než ke svému současnému příteli. Co byste poradila?“

Lenka Procházka: „Adriano, to se úplně netýká dnešního tématu. Srdečně zdravím, LP“