Sama doma

Záznam chatu z pondělí 6. května 2024

ANTI: „Jak se stát pěstounem?“

Johana Mertová: „Nejprve bych doporučila si s nějakým náhradním rodičem ze svého okolí promluvit. Je jich dost, uvidíte. Také není špatné přečíst nějakou knihu o NRP, podívat se na dokument (třeba teď dokumentární série o pěstounské péči Plné hnízdo - každé pondělí na ČT 1 ve 22:10) či se podívat na internet, např. www.budinpestoun.cz, kde je popsán postup. Když se pak doma shodnete (se svým manželem, manželkou, partnerem, partnerkou, dětmi či někdy sám se sebou, když jste sám/a)), že je to dobrý nápad, tak se podává žádost o zprostředkování náhradní rodinné péče na obecním úřadu oddělení sociálně-právní ochrany dětí, pracoviště NRP podle místa vašeho bydliště (jsou to ty větší obec, kde si třeba vyřizujete občanský průkaz).“

ANTI: „Co když se chce stát někdo pěstounem a sám je původně z pěstounské rodiny?“

Johana Mertová: „I to je možné. Je třeba ale počítat s tím, že ho čeká posouzení od odborníků na NRP (jako každého jiného), pokud uvažuje o přijetí dítěte "cizího". Není se třeba ničeho bát. Ale dítě v dětském domově si už toho hodně zažilo, je třeba udělat uvážené rozohodnutí. U "dětí", kteří sami vyrostly v pěstounské péči, se sleduje kromě jiného i to, jak oni se dokázaly vyrovnat s tím, že nevyrůstaly u své biologické rodiny.“

Veronika: „Zdravím Vás, chtěla bych vědět, kolik maximálně dětí mohu mít v pěstounské péči. Děkuji a přeji Vám pěkný den V.“

Johana Mertová: „Ten počet není stanoven. Ale primárně je třeba sledovat, aby to jeden člověk zvládnul, aby dětem v pěstounské péči bylo dobře, aby přicházely děti postupně. Praxe a sami pěstouni nám odborníkům ukázali, že je lepší klidně mít v péči je jedno dítě. Jedná se o děti, které zažily opuštění a další ztráty a potřebují plnou péči svých náhradních rodičů. Proto i NRP platí někdy méně, znamená více. Je potřeba každou rodinu a její "kapacitu" posoudit individuálně a od toho jsou odobrníci na NRP, kteří poradí.“

Simona: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, jestli mohu mít dítě svěřené do pěstounské péče jako samoživitelka. Děkuji Simča z Ústí nad Labem“

Johana Mertová: „Ano. Ale zároveň se Vás budeme ptát, zda máte v okolí někoho, kdo by vám pomohl (kamarád, příbuzný apod), když byste třeba musela nastoupit do nemocnice (jen příklad, přeji plné zdraví :). Máme hodně samožadatelů-pěstounů, ale je to někdy těžké být na starosti i radosti sám, to nezastírám.“

ANTIMONY: „Lze se pěstounství naučit?“

Johana Mertová: „Hezká otázka. A lze naučit rodičovství vlastního dítěte? Od dětí se učíme stále. K pěstounství patří i to, že by měl být ochoten se posouvat, učit, měnit názory. Pakliže tato ochota na začátku je, je tam velký předpoklad budoucího pěstouna, že to bude dobrý náhradní rodič.“

ANTIMONY: „Kdo by radši neměl být pěstounem?“

Johana Mertová: „Ten, kdo spáchal nějaký závažný trestný čin směřující proti dětem. Jinak takovým ukzalem je, jak zvládám běžný život. Mám praci, bydlení, běžné vztahy se svým okolím? Ale jinak by tou základní podmínkou mělo být, že neřeším žádné velké starosti (se zdravím, s bydlením, s rodinnými příslušníky). Děti, které přicházejí do náhradních rodin, potřebují plnou pozornost pečovatelů, zažít pocit bezpečí a stability. K tomu je třeba, aby pěstouni měli volné ruce se plně zaměřit primárně na pěstounství.“

Petra: „Dobrý den, otec dostal do péče syna mého bratra. Bratr syna do své nové rodiny nechce a matka je problémová. Jaké jsou výhody a jak by měli postupovat v případě, že by se chtěl stát pěstounem? Chlapci je 11 let, u dědy je rád a už u něj asi měsíc bydlí/navštěvuje novou školu. Děkuji za reakci“

Johana Mertová: „Je dobré se zeptat na oddělení sociálně-právní ochrany dětí podle bydliště synovce, to vám poví, jak dál - pomůže sepsat návrh k soudu, poradí. Jinak na pěstounství nebudete či děta nebude sám, bude mít podporu doprovázející organizace (je povinnost uzavřít tzv. dohodu o výkonu pěstounské péče), která nabízí různé služby, k pěstounství patří i finanční podpora od státu (příspěvek při pěstounské péči a další dávky pěstousnké péče). Ale hlavně to má cenu. Pomůžete synovci. Koukněte na stránky např. www.budinpestoun.cz, kde jsou základní informace.“

Petra: „Dobrý den, jaké jsou, prosím, možnosti svěření do péče u 12 letého dítěte v případě, že oba rodiče žijí a o dítě se stará děda se svou partnerkou. Díky“

Johana Mertová: „Dobrý den, není důležité, zda rodič žije, ale zda je schopen o dítě pečovat či ne. POkud ne a vypadá to, že to není na krátkou dobu, je vhodné neváhat a jít se poradit na obecní úřad obce s rozšířenou působností (větší obec, kde se např. vyřizují občanské či řidické průkazy), oddělení SPOD, podle bydliště dítěte. Kde Vám poradí, co a jak dál.“

Jitka z Berouna: „Dobrý den, ráda bych se zeptala jakého nejzazšího věku mohou být pěstouni. Dále mě zajímá, zda je možné v rámci dlouhodobé péče o dítě si dítě si zvolit. Předem děkuji. Jitka“

Johana Mertová: „Horní věková hranice není určena. Ale je třeba si nejprve sám vyhodnotit své podmínky, a to tak že pěstounská péče nepříbuzenská bývá povětšinou na "dýl", zpravidla až do 18 let věku dítěte. Takže ta otázka zní, zvládnu to tak dlouho? Pokud už by vám bylo třeba 55 let a více je možné zvážit tzv. pěstounskou péči na přechodnou dobu. Ano, ptáme se pěstounů, jakému dítěti nabízí pomoc. Prochází tzv. přípravou, kde je čas si to rozmyslet, ale také více zvážit, proč pomoc nabízím, komu, ale hlavně dozvědět se, jaké děti tuto pomoc potřebují. Jinak do pěstounské péče se svěřují i "miminka".“

Veronika: „Dobrý den, čím se řídí výše pěstounského příspěvku? Děkuji“

Johana Mertová: „Dobrý den, příspěvek při PP se vyplácí tzv. nezprostředkovaným pěstounům. Počítá se násobek koeficientu a částky životního minima. Zohlednňuje se příbuzenecký vztah (u prarodičů a praprarodičů je částka nižší s ohledem na jejich vyživovací povinnost), a částka se zvyšuje s ohledem na počet dětí a jejich zdravotní stav.“

Dana: „Dobrý den, je pravda, že abych se mohla stát přechodnou pěstounkou, musím mít vlastní děti?“

Johana Mertová: „Je lepší mít výchovnou zkušenost - např. s výchovou dětí partnera či z práce. Je to z důvodu, aby jste dokázala dítě předat do další péče, což k pěstounství na přechodnou dobu patří. Primárně je péče nastavená max na rok. Ale potřebujeme i dlohodobé pěstouny. Pojďte se dozvědět o pěstounství více, nebojte se poradit s Vaší konkrétní situací a díky, že o NRP uvažujete.“

Jana: „Dobrý den, V pěstounské péči máme mentálně postižené díťě ve 3. stupni. Je možné v pěstounské péči pokračovat i po dosažení 18 roku ? Co máme udělat proto ,aby i po 18. roku ditěte mohla zûstat v pěstounská péče.“

Johana Mertová: „To že pěstounská péče ze zákona končí v 18 letech, neznamená, že dítě musí od vás odejít. Je to stejné jako u biologických dětí. Pokud se dítě bude připravovat na vzdělání můžou běžet dávky PP až do 26 roku věku, také záleži zda dítěti bude přiznán "invalidní důchod" atd. Je tu také možnost mít zaopatřovací příspěvek.Je dobré posoudit Vaši konkrétní situaci a poradit se na úřadu práce, který dávky vyplácí či na Vašem OSPOD. TAkže když to shrnu, pokud nebude pokračovat výplata dávek PP, pak jsou v sociálním systému jiné dávky, kterými je Vás a Vaše i když už dospělé "dítě" možné podpořit. Je třeba vycházet z konkrétní situace a více vědět o situaci dítěte v PP.“

Sylva: „Dobrý den, je pěstounství omezeno věkem? Mě je 47 a manželovi 53. Manžel má již dospělé děti. Plánujeme si pořídit větší bydlení a napadlo nás nabídnout zázemí dětem, které to potřebují. Je možné to někde předem konzultovat? Děkuji Sylva“

Johana Mertová: „Dobrý den, ideální věk. Pojďte, těšíme se na Vás. Můžete se poradit na Vašem obecním úřadu obce s rozšířenou působností (kde se vyřizují např. občanské průkazy), oddělení SPOD - je lepší nejdříve zavolat. Nebo si dát do vyhledavače na internetu - doprovázející organizace pěstounů - a jít se poradit tam nebo se podívat na dokument Plné hnízdo (dnes poběží další díl - ČT 1, 22:10 hod.), v závěrečných titulkách je i telefon - možné kdykoliv zavolat, kolegyně ráda poradí, nebo se hned podívat na www.budipestoun.cz. Rozhodování je cesta, pojďte udělat další krok. Děkujeme.“

Máňa: „Dobry den, paní Mertová, jsem profi pěstoun již několik let a nyní jsem si vzala do dlouhodobé péče děti, aby nešly do ústavu. V rozhovoru jste říkala a všude to slyším, že doprovodná organizace má pomáhat pěstounům. Jenže… pomoc asi taková, která se jim chce. Moje dop.org., respektivě její vedoucí, mi nechce pomoc a zakázala moji klíčový pracovnici, aby mi pomohla v přeposílaní e-mailu pro bio rodiče s informacemi o dětech. Prý si to mám posílat sama. A kde je ta pomoc? Abych se já cítila bezpečně v pěstování. Přitom u jiných organizaci je to běžný postup, co jsem se informovala. Můžete mi prosím poradit na koho se mám obrátit, aby mi pomohl situaci vyřešit? Nemam důvěru ke své DO, průvodkyně často odcházejí. a k jiné jít nechci. Žiju na venkově a nemám moc na výběr. Jaký je nadřízený orgán doprovodných organizaci? Předem Dekuji a přeji hezky den.“

Johana Mertová: „Dobrý den, jedna varianta je ke konci pololetí podat vypověď a před tím si telefonicky zkusit pozeptat u jiných DO. Někdy jsou DO ochotné i dojet tzv. mimo svůj "rajon" :). Pokud komunikace selhává (víte důvod, proč si to nepřejí?), není možné ani situaci řešit s vedoucí služby, je možné se obrátit na krajský úřad podle vašeho trvalého bydliště. Držím palec při hledání řešení.“

ANTI: „Jak se připravit na roli pěstouna?“

Johana Mertová: „Žít svůj život tak dobře, jak dokážete. Nevyhýbat se světu dětí, mít představu o tom, co děti chtějí a potřebují. Vzdělávat se. Pojďte, čekáme na Vás. Potřebujeme nové pěstouny.“

Petra: „Dobry den, Pěstouni jsou stále kontrolováni soudem jednou ročně, socialkou 2-4 ročně a doprovodnou organizaci 6x ročně. Někdy si člověk připadá jak nějaký trestanec…… Ale pestounstvi ma furt smysl. Muj dotaz zní: Kdo kontroluje doprovodné organizace, kdo má nad nimi dohled? Dekuji Petra“

Johana Mertová: „Dobrý den, nebojte, kontrola tam je - inspekce MPSV řeší kvalitu dle standardů kvality SPOD; krajský úřad, který jim vydává peníze; úřad pláce, který vyplácí státní příspěvek na výkon PP. Můžete se podívat do prováděcí vyhlášky zákona o sociálně-právní ochrany dětí, kteá obsahuje standardy kvality, které musí pověřené organizace splňovat.“

Jitka: „Dobrý den, uvažuji o "krizovém pěstounství" , je možné se zaměřit na určitou cílovou hranici věku dítěte,např. 0-3 roky?“

Johana Mertová: „PO domluvě s daným krajským úřadem, spíše ano. Ale je potřeba se domluvit s nimi, zda nemají pěstounů s takovou nabídkou pomocí "dost" či nikoliv. Třeba po přípravě zvážíte potřebnost rozpětí na 0-6let. Hezký den.“