Chat

host

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová

Jak mít dostatek energie na zvládání rodičovství

Záznam chatu z úterý 23. dubna 2024

ANTICYKLON: „Jak mít dostatek energie na zvládání rodičovství?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, děkuji za otázku. Velmi důležité je několik základních postupů - učit se pozitivnímu myšlení, optimismu (tomu se dá i učit), dále je důležitý pravidelný pohyb, pravidelnost v životě jako taková. Pomohou rituály, které můžeme do života zařazovat přirozeně, v rámci všedního dne. Pomůže nám také zapojit děti do řady aktivit v domácnosti. Důležité je i plánování denních radostí - mít se na co těšit. Zařazovat bychom měli i krátké regenerační chvilky - např. si udělat vlasový zábal doma, nebo si můžeme udělat jednoduchý zábal rukou (stačí na 10 min). Pozornost bychom měli věnovat i kvalitnímu spánku - dodržování spánkové hygieny, to je základ úspěchu.“

Lenka V.: „Dobrý den, paní Docentko, navštevuji kurzy rodičovství, což i dost pomáhá. Nicméně mým dotazem je dotaz - jak zvladnout partnerské zvládáni rodicovství. Kdyz manzel casto krici na dite, nez jsou do skolky. odmita svou zodpovednost a tvrdi, ze by se 4leta dcera mela zamyslet jak to rano udelat lepe aby stíhala. neumí hodiny:) podle mého není ve 4 letech schopna dodrzovat cas. tak prosím, jak zvladnout energii na manzela?:) moc dekuji, Hezký den, Lenka V.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, moc děkuji za dotaz. Máte pravdu, že křikem se nic nezmůže, spíše bude působit jako blok. Navrhuji vytvořit nějaký rituál, který by dceři pomohl lépe zvládat posloupnost činností před odchodem do školky, o rituálech dnes budeme mluvit. Je možné jí k hodinám, k číslům dát obrázky, aby viděla, co už by mohla mít hotové, ale opravdu je ještě malá na to, aby toto chápala dobře. Požádala bych manžela, zda by nějaký rituál vysmyslel, nějakou technickou vychytávku, která by dceři pomohla. Odpovědnost se dítě učí přes dospělého... tedy by pomohlo, kdyby tatínek několik dnů věnoval čas tomu, že s dítětem projde činnosti, které má dítě před odchodem "stihnout". Pomoci by mohl klidný rozhovor a nasměrování tatínka k činnostem, které by dítěti pomohly, požádala bych ho, aby místo křiku zkusil venitlovat své emoce jinak a ne před dítětem, i on může zkusit dechové techniky (ale chápu, že tato rada se nemusí líbit a může vyvolat nepohodu... ), je důležité pracovat se stresem partnera... co ho tak stresuje? Ohrožení jeho příchodu do práce, měl sám obtíže s ranními odchody do školy? Může mít nepěkné vzpomínky nebo mu hodně záleží na tom, aby dcera zvládala vše samostatně, ale neuvědomuje si přiměřenost svého požadavku v tomto věku. Jinak obecně pak pomáhájí dechové techniky - vědomý nádech výdech - chápu, že takové ráno je hodně stresující.“

Gabriela B.: „Dobrý den, kde brát energii na výchovu dvou puberťáků syn(čerstvě 18) dcera (12 let) jako matka, která je na děti sama?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, děkuji za dotaz. To není snadná situace. Přesto, že na vás jsou kladeny určitě vysoké nároky, je možné děti více zapojit do péče o domácnost, více rozdělit úkoly mezi všechny. Zároveň je velmi důležité dbát na svou regeneraci - dočerpávání energie, takové malé chvilky pro sebe. masáž hlavy (např. s masážní vidličkou), relaxační sprcha, káva, čaj. Tak jako chceme prostor pro sebe, je důležité ho poskytnout i dětem. Stejně tak je důležité vzájemně vykomunikovat, jaký je jejich harmonogram dne, jaké povinnosti mají, co je zbytné a co nezbytné (a měřítkem je jen ta rodina, kde žijeme). Důležité je vnitřní nastavení, kdy se nezlobíme na parntera, že s námi není (důvody mohou být různé), prostě je to výzva a hledala bych zdroje, jak situaci zvládnout. Kdy jsem byla v nějaké náročné situaci? Co mi tehdy pomohlo? Lze postupovat stejně? Mnohdy máme mnoho dovedností takové náročné situace zvládnout, ale zapomínáme je:) Pomáhá také odlišit důležité od méně důležitých - co vše je potřeba řešit? Také často pomáhá, když důležité úkoly napíšeme a nedržíme je v hlavě (držení úkolů v hlavě hodně energie odebírá). Pokud jsou úseky, kdy jste chvíli bez dětí, doporučuji věnovat část takového úseku jen sama sobě. Principem je- spokojená rodič má spokojené dítě, tedy to není nic sobeckého, když rodič chvíli opatruje sebe sama. Je důležité si to dovolit. Držím palce.“

Lenka V.: „Dobrý den, U nás je optimismus na prvním místě a tak působí i má dcera, kde přijde, tam se všichni smějí. Ze všeho si umíme vzít to hezké a i když je něco nepříjemné, umíme to vzít opačným směrem. Proto se těší k zubařce (chodí k ní jako zoubková víla) k doktorce nosí doktorský kufřík a vždy, když je máme navštívit, tak je spíš problém, že se nemůže dočkat, kdy už tam půjde. Pak lituji maminky, kterým tam děti doslova skáčí po hlavě, kopají, bijí, ptž. Se p. Doktorky či zubařky bojí. Doufám, že je to zapříčiněnou naší "hrou" a jsem za to nesmírně vděčná.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den :). Děkuji za sdílení vaší zkušenosti. Souhlasila bych s Vámi. To že vnímáme my dospělí situace pozitivně ovlivňuje naše děti. Vaše zkušenost se zubařkou je velmi cenná, já jsem také děti připravovala na návštěvu lékaře - např. při kardiologickém vyšetření jsem doma synovi simulovala vyšetření s použitím deodorantu kuličky, aby jako roční dítě věděl, že to bude studit, bude to mokré, ale nic se mu nestane... Platí, když rodiče jsou sami z něčeho úzkostní, jsou úzkostné i děti. Tak držím palce na další hry a budování optimismu:)“

Věra: „Asi jsem optimista. Pokud se stane nějaký průšvih, rozesměji se. Většina lidí se na mě dívá divně, ale já asi potřebuji čas na rozmyšlení a pak problém vcelku v klidu vyřeším. V práci to kolegyně pochopily. Jednou jsem se odněkud vrátila a ony mě přivítaly slovy: Věro, tady jsi měla být, to by jsi se nasmála, byl tu problém. Na to překlápění je krásné české přísloví: Všechno zlé je k něčemu dobré. A energii k hlídání vnoučat mi dávají sama vnoučata. Obdivuji jejich stálý pohyb a nutí mě přemýšlet nad jejich otázkami. A žádné u nás nejsou tabu.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Věrko:), přesně jak píšete.. .ano je zdravé se naučit, že všechno zlé je pro něco dobré... je to nastavení, které potřebujeme a je dobré se to učit, když nám to chybí. Souhlasím, že smích v nějaké prekérní situaci je výborná technika... mnohdy otevírá dveře i tam, kde jsme nejistí. Držím palce, je to prima, že diváci sdílí i své pozitivní zkušenosti:)“

M.: „Dobrý den paní docentko, jakým způsobem zvládat směnný provoz a spánek dopoledne? Jak být produktivní i v takovém dni? Děkuji, hezký den, M.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, to není snadná situace. Směnné provozy cirkadiánní rytmy narušují, ale je jasné, že profese se směnnými provozy jsou velmi důležité. Lidé, kteří pracují na směnný provoz se naučí spát i dopoledne, zde je hodně důležité, aby se vám podařilo mít v místnosti co nejvíce tmy (tma jako taková podporuje při spánku tvorbu melatoninu), co nejvíce dodržet ostatní pravidla spánkové hygieny (chladno, čerstvý vzduch). V rámci takto zpřeházeného dne je více než jinde důležitá pravidelnost, režimovost. Neposouvat spánek do pozdější části dne, pokusit se jít spát co nejdříve po příchodu domů, vysledovat míru aktivity odpoledne, a tomu přizpůsobovat plánování různých typů činnosti.“

Adam: „Dobrý den, už delší dobu se potýkám s nespavostí.Mnohdy se v noci proberu, ale už v noci neusnu.Děje se mi to docela často, nemáte nějaké rady a typy ?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Dobrý den, pane Adame, v rámci spánkové hygieny je dobré uvažovat o nějakém rituálu před usínáním, vhodné stravě a aktivitách (nějaké jednodušší relaxační cvičení na zklidnění), bylinkový čaj. Pokud se v noci probudíte, je vhodné dál klidně ležet, soustředit na se na svůj polštář, jaká je deka (peřina), kterou jsme přikrytí, jak je úžasné, že můžeme odpočívat. Lidé často propadnou myšlence, že to je nepříjemné, že se probudili, že nebudou odpočatí... Je dobré si naopak říci, že nám ještě zbývá třeba ještě čtyři hodiny, které můžeme odpočívat, vnímat pocit spokojenosti, že máme svou příjemnou postel, v bezpečí, můžeme se soustředit na své klidné dýchání. Pomoci může vyvětrání, upravení polštáře, ochlazení místnosti. Držím palce.“

Dostatek energie: „Dobrý den, líbí se mi, jak vše vysvětlujete, srozumitelně a laskavě. Věřím, že budou Vaše rady pro mnohé inspirací a využijí je i v běžných dnech. Jsou i nějaké kurzy, jak se zaměřit na dostatek energie, relaxace apod.? Děkuji, Rezková“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Rezková, děkuji za zpětnou vazbu i dotaz:) Ano kurzy jsou, často i online, doporučuji vyhledávat např. energy management, nebo kurzy relaxačních technik. Já mám dobrou zkušenost s krátkodobými semináři Vlavici nebo Seduo, kurzy pro rodiče někdy nabízejí i Pedagogicko-psychologické poradny, vím i o školách, kde se organizují pro rodiče přednášky a krátkodobé workshopy.Kurzy nabízejí i různé vzdělávací agentury, záleží na tom, z jakého jste regionu. Držím palce, věřím, že najdete:)“

Zuzana: „Dobrý den. Máte prosím radu, jak si udržet pozitivní náladu a kde čerpat energii, když jsem už 15 let ležící, plně odkázaná na pomoc druhé osoby a nemohu mít ani třeba tyto rituály, o kterých mluvíte?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Zuzano, souhlasím, že to je náročná životní situace. I přes závažnost situace lze rituály do života zařadit. I když se ležící pacient setkává s mnoha nepříjemnostmi, mnoha pacientům pomáhá vědomí, že mohou sledovat vývoj členů rodiny, jsou stále součástí ostatních, mohou se radost z toho, co se daří těm druhým. I o tom může být naše nastavení. Ve vaší situaci mě napadá, že by mohlo pomoci zavést nějakou změnu, stále se opakující věci "rozbít" něčím neobvyklým, vymyslet s druhou osobou něco, co i jí by třeba pomohlo - jaká změna by se mohla zavést. zkusit najít nějakou činnost, kterou lze provozovat i jako ležící pacient, ale zatím jste to nezkoušila. zkuste si napsat celý seznam aktivit, aniž byste je rovnou zavrhovala a pak společně zkuste naplánovat, kdy s nimi začnete. Moc držím palce...“

ANTIMONY: „Lze zvládat rodičovství i bez energie?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, ano, lze, jen si rodiče asi tolik rodičovství neužijí. Nám jde o to, abychom na rodičovství vzpomínali v hezkém, užili si společný čas s dětmi.“

Anna: „Dobrý den, paní docentko, jak mluvit s dcerami, které když přijdou ze školy, začnou mluvit o konkrétní učitelce, která jim řekne ve škole něco co se jich dotkne a nebo řeší situaci, ve prospěch vlastních dětí, které navštěvují tu samou třídu. Dcery jsou často naštvané a já každý den poslouchám co jim učitelka řekla,udělala nebo neudělala. Ostatní rodiče dětí, které navštěvují také tuto školu řeší tu samou situaci, kterou řeším já. Jsme z toho už všichni unavení. Bohužel jsme na vesnici a škola má kromě ředitelky jen 2 učitelky. Jak dětem vysvětlit takové chování učitelky a podpořit je, aby nebyly v roli oběti a nerozvíjel se i nich negativismus. Mladší dcera, začíná mít zdravotní problémy a zatím žádné testy nic nezjistily (bolení hlavy, břicha atd.) Starší dcera když začne o něčem mluvit a už se to nemusí týkat ani školy, začne větu "mami, víš co nejhorší"? Děkuji za odpověď“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Anno, to není jistě jednoduchá situace. Obecně je důležité dcery vyslechnout. Ono často děti ani žádné řešení nechtějí, nebo i chápou, že to řešení nemá. Pokud je situace tak vážná, že děti projevují psychosomatické obtíže, zvažovala bych možnosti rodiny, zda je možné děti posílat do školy jiné, byť asi vzdálenější. I když rodiče nabádám, aby "táhli" s učiteli za jeden provaz, vše má své hranice, a pokud se učitel chová nespravedlivě, je vhodné to řešit, postavit se za dítě. POkud tento postup nikam nevede, pak je možné ještě děti učit technikám, které jim pomohou se zklidnit v dané situaci, nenechat se vyprovokovat, brát situaci jako trénink na život, kde se s takovými situacemi můžeme setkat i jako dospělí. Často pomáhá, když se s dětmi domluvíme, že jim rádi budeme naslouchat...v rámci naslouchání se od nás často řešení nechce. Důležité je, aby dcery neměly pocit, že je nechcete vyslechnout... Držím palce, věřím ,že tento postup pomůže zmírnit prožívání situace.“

Paty: „Dobrý den, co je vhodné dát 15-letému klukovy za povinnosti v domácnosti, samozřejmě kromě přípravu do školy a úklidu pokoje, neustále s tím s manželem narážíme, že domácnost je má povinnost a pokud mi už syn pomůže , tak pomáhá mě, neustále mi vyčítá, že on vydělává více a převžně vše platí a chodí pozdě z práce , tak přece nemohu chtít, aby ještě dělal doma, ale to mu já říkám, že to po něm ani nechci, hlavně nejhorší je, že něco nestíhám uklidit či udělat a on sám má pak potřebu to udělat hned a je vytočený a nedokáže pochopit, že já to neudělám hned, nemůžu si když je doma před ním když není něco hotové pomalu vypít i kafe, je neskutečně , ale neskutečně hyperaktivní, sám neumí vůbec relaxovat, a nás neustále tlačí na výkon, efektivitu a rychlost jako on má sám , on je takový co jiní dělají týden , tak o nej schopný to mít za pár hodin, jeho tempo je vražedné, co s tím prosím mohu dělat, je i na syna takový, jak správně reagovat , na všechno má odpověď, že musí řešit všechno a já neumím nic bez něj rozhodnout přitom jen hledám možnosti a chci pouze znát i jeho pohled,za mě mi to příjde jako běžná provozní komunikace, ale dostanu pak jen odpověd, zase si nevíš rady ? Hrozně mě to vysiluje, neustále nám říká všichni po mě něco chtěji, v práci rodiče a pak i ty?Jsem už zoufalá, děkuji moc za radu.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, Paty, vaše situace je opravdu náročná, ukazuje ale více obtíží najednout.Pomohla by změna postoje vašeho manžela, deklarování, že domácnost je vaše záležitost moc neprospívá řešení situace. Někdy pomůže klidný rozhovor, ujasnění si, že každý partner má svoje důležité aktivity, a práce v domácnosti nemá menší hodnotu než práce jinde. Jak píšete, problém může být, když má někdo z rodiny rychlejší tempo, než ostatní, pokud na to neslyší, moc rad není. POmoci může párová nebo rodinná terapie, ale ne vždy jsou partneři ochotní s námi touto cesto problém řešit. Poslední radu, co mám, zkusit filtrovat - vyslechnout, ale nenechat si vnutit, že jsem špatný člověk. Prostě to mám jinak. Mám svoje limity a dělám věci nejlépe jak umím. S tím vědomím bych ke všemu přistupovala. Držím palce.:)“

Patricie: „Dobrý den, jak se zachovat , když manžel reaguje na jakoukoliv situaci našich dětí, tak , že nevidí neslyší, já jsem pak ta , která je neustále usměrňuje a i na veřejnosti, nejdel dělat mrtvého brouka, co by v této situaci prosím pomohlo? Děkuji za odpověď. Co bych v tu chvíli měla udělat já, jak mám být pak laskavavá máma? Patricie“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Patricie, nevím sice o jaké konkrétní situace jde... ale zkuste se zamyslet, zda jde o zásadní nebo méně zásadní situace - jestli to, že parnter dělá mrtvého brouka není zdravý projekt filtrování. Někdy zaměřujeme pozornost na mnohé maličkosti. zároveň připusťme, že i vy filtrujete a partner nevěnuje pozornost zásadním situacím. DOporučila bych vzájemnou domluvu, na které situace je potřeba reagovat společně, na které reagovat nebudeme, domluvit společnou podobnou strategii, abyste jako rodiče mohli působit co nejvíce souhlasně:). Držím palce,:)“

Marcela: „Dobrý den, jak zvládat situace,kdy se dítě začne vztekat.Já se snažím zachovat klid,ale někdy už to taky najde,protože člověk má jen jedny nervy:o) Děkuji“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Marcelo, podpořila bych vás ve snaze zachovat klid. Dechová cvičení - vědomý nádech, výdech, soustředit se na detail na oblečení dítěte - takové bezpečné koncentrativní cvičení. Posléze je dobré dočerpat energii něčím, co jsem si dnes říkali, nějakou radostí, péčí o sama sebe, dovolit si udělat si radost. Držím palce.“

Maruška: „Dobry den, paní docentko, Dekuji za vaše pozitivní a nabíjejici slova podpory. Jenže co dělat, když ta síla už opravdu není. Péče o 3 a 4 leté děti je velmi vyčerpávající. A energie už není. Hlidani také ne. Někdy bych prospala cele dny. Ale nejde to. Muže lékař zjistit nějakým vysetrenim zda už únava není nemoc? Dekuji“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, paní Maruško, rozumím vám, opravdu:) K dotazu, je rozumné, když cítíte takovou unavu, jak píšete, požádat praktického lékaře o vyšetření, taková vyšetření se dělají (mohou být různé příčiny, např. i prodělání běžných infekčních nemocí, které mají za důsledek únavový syndrom). Držím palce:)“