Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 11. ledna 2024

DAYD: „Jaké jsou výhody zálohování plastových lahví?“

Kristýna a Havligerová : „Je potřeba se hlavně podívat na to, proč potřebujeme nápojové obaly zálohovat. PET lahve ale také plechovky. Potřebujeme totiž konečně skutečně recyklovat odpad, který vytváříme. My Češi jsme velmi dobří v třídění odpadu, jsme v tom velmi zodpovědní. Třídění ale ještě neznamená recyklaci. Recyklace plastu je v ČR nějakých 42 %, ještě horší situace je u plechovek, kde recyklujeme méně než jednu třetinu. Jsou to alarmující čísla. Ukazují, že většina cenného materiálu končí na skládkách, ve spalovnách nebo odhozená v přírodě bez dalšího využití. A to je velká škoda. Potřebujeme řešení, které zajistí opakované využívání obalů pro stejný účel. Tedy to, že z petky vznikne opět petka a z plechovky plechovka. Je to řešení, které je šetrné k životnímu prostředí. Když vyrábíme nové nápojové obaly z recyklátu místo panenského materiálu, zamezíme plýtvání přírodními zdroji. Snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu těchto obalů až o 80 %. Záloha také pomáhá v boji s odhozenými obaly v přírodě. Když je obal zálohovaný, lidé si rozmyslí, zda jej odhodí do přírody. A ty co přesto odhodí, někdo jiný sebere a do systému zpět vrátí. Když se podívíme třeba ke Slovákům, kteří zálohují druhým rokem, ty pozitivní efekty tam jasně vidíme. Nápojové obaly z přírody už po roce zálohování téměř zmizely. Slováci ale díky zálohování začli opakovaně využívat i jiný plastový materiál, například kelímky od jogurtu. Ty Češi také třídí a ještě často zbytečně vymývají, přitom u nás bohužel končí na skládkách.“

ANTIMONY: „Jak to vypadá se zálohováním plastových lahví v ČR?“

Kristýna a Havligerová : „Tento týden skočilo tzv. meziresortní připomínkové řízení k návrhu zákona ministerstva životního prostředí. S těmi se nyní musí ministerstvo vypořádat. Následně bude návhr zákona putovat do vlády a do poslanecké sněmovny. Legislativní proces v ČR většinou trvá 12 měsíců. Následně ještě vzniklý operátor systému potřebuje čas na vybudování systému - obchodníci musí prodjeny vybavit technologií, musí se vyubodvat IT systém a udělat velká informační kampaň, aby lidé rozuměli tomu, co je čeká. Z jiných evropských zemí víme, že ideálních je 18 měsíců, minimálně 12. Já jsem optimista a na ministerstvu vnímám chuť to dotáhnout. Věřím, že první petku nebo plechovku vrátíme v roce 2026.“

Jitka Marková: „Dobrý den Je možno zálohovat všechny plastové láhve nebo jsou k tomu jen určité láhve vhodné? A bude v budoucnu možno vracet všechny láhve? Děkuji“

Kristýna a Havligerová : „V navrhovaném systému se budou zálohovat PET lavhe a plechovky v objemu 100 ml do 3l. Půjde o nealkoholické nápoje, piva, cidery, ovocná vína a alkoholické nápoje s obsahem alkoholu do 15 % (vyjímku budou mít stáčené nápoje v místě prodejte - tedy když si dojdete třeba pro víno ke svému oblíbenému vinaři a stočí vám je do PET lahve). Věřím, že zálohování má budoucnoust i pro další materiály a myslím, že takto uvažuje i ministerstvo.“

Jiři: „V nemecku jsou dokonce nektere automaty ,ktere plastovou lahev,nebo plechovku zmacka, nacte ji,prohledne a zmacka“

Kristýna a Havligerová : „Děkuji za tu to otázku, protože to je takový mýtus, že obaly budou v systému záloh cestovat nezmačkané. Je to přesně tak, jak píšete. Automaty nápojové obaly po přijmutí stlačí a ty už se na další cestu vydávají zmačkané.“

Jiři: „Ja jsem pro zalohovani. Ziji v nemecku a tady je to uplne normalni,dokonce i nektere plechovky“

Kristýna a Havligerová : „Děkuji za sdílení pozitivní zkušnosti z fungujícího systému v Evropě. V ČR se systém připravuje nejen pro PET lahve, ale také právě pro plechovky. Navíc pro Čechy to nebude velká změna, protože desítky let vrací skleněné pivní lahve a nyní se v něm vrací až 98 % obalů. Češi znají zálohování také z dovolených, v Evropě zálohuje 15 zemí a další desítka se na zavedení připravuje. Těším se, až bude i Česko mezi nimi.“

Lucie: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, proč se budou zálohovat plastové lahve, proč se rovnou nezruší? Zálohované mohou být skleněné. Již je známé, že plast není zdravý pro lidské tělo, uvolňování škodlivin do vody, potravin, mikroplasty, nanoplasty, znečištění oceán. Samozřejmě i tak se zálohováním souhlasím, není to však slepá ulice?“

Kristýna a Havligerová : „Děkuji za dotaz. Věřím, že zálohování je ta správná budoucnost. Zálohové systémy jako jediné umí zajistit zpětnou míru sběru obalů k recyklaci minimálné 90 %. A hlavně zajistí jejich opakované využití pro stejný účel, tedy to že se s nich stanou nové petky a plechovky. Stačí se podívat do evropských zálohujících zemí, které si užívají pozitivních dopadů. Profitují z čisté přírody bez odhozených nápojových obalů. Ze Slovenska zní jasný vzkaz, že to funguje - od Slováků, ochránců přírody, ale také z měst a obcí. A pro obaly využívané v potravinářství jsou platné přísná pravidla pro bezpečnost.“

Jana: „Prosím proč to všechno tak dlouho trvá, vždy musíme být poslední? A proč se nevrací skleněné lahve , např.od alkoholu - vždyt by stačilo je dezinfikovat a mohly by se znovu používat !“

Kristýna a Havligerová : „V Česku už desítky velmi úspěšně vracíme skleněné lahve od piva. Nyní chce ministerstvo závést zálohový systém pro PET lahve a plechovky a to je dobrá zpráva. Věřím ale, že tento princip má budoucnost i pro další materiály.“

Martina: „Dobrý den paní Kristýno, třídím papír, plasty, sklo, bio odpad a plechovky (hliník). Vzhledem k tomu, že u nás není kontejner na hliník, vozím plechovky do sběrného dvora. Je to takto v pořádku? Zrecyklují je tam dál? Předem děkuji za odpověď a přeji vše dobré.“

Kristýna a Havligerová : „Dobrý den, Martino. Bohužel v Česku se vysbírá pouze 26 % plechovek, které končí jako činidlo na výrobu oceli, z níž už hliník nikdy zpětně nezískáme. 70 % končí na skládce. Bohužel podobný příběh mají PET lahve. To ale není Vaše chyba, vy zodpovědně třídíte. Bohužel současný systém dobře nefunguje a cenný materiál v něm končí na skládkách, ve spalovnách nebo odhozený v přírodě. Proto potřebujeme řešení, které zajistí to, aby se z PET lavhe stala opět pekta a z plechovky plechovka. Řešení, které je šetrné k životnímu prostředí. A tím je právě systém záloh na PET lahve a plechovky.“

Karel: „Dobrý den , zajímalo by mě , jak lidé budou dostávat prázdné pet lahve z domova do obchodu bez požkození ,dále kde je budou skladovat pokud mají celé balení ,dále je to příjem obcí - petky jako odpad můžou dál prodávat a použít je do svého rozpočtu a v neposlední řadě uhlíková stopa.Proč nenechat stávající systém a opět se vrátit ke skleněným lahvím i na balené vody“

Kristýna a Havligerová : „Dobrý den, obaly se musí vracet nezmačkané z důvodu bezpečnosti, automat čte váhu obalu, tvar a identifikační kód. Nicméně částečně zmačkaný obal, který stále trochu připomíná původní tvar a lze přečíst identifikační kód, automat přijme. Následně ho automat stlačí, aby dál putoval zmačkaný. Pokud se podíváme na uhlíkovou stopu, VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém žitovním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit doady na životní prostředí až o 28 %. Co se týká dopadu na obce. Jak potvrdil například místopředseda Svazu měst a obcí Martin Červenka, samosprávy profitují hlavně z čistého prostředí bez odhozených nápojových obalů a díky tomu také z nižších nákladu za čístění těchto prostor i za skládkování. Navíc také propočty ministerstva životního prostředí, které v návrhu zákona navrhlo odvod části nevrácených záloh právě obcím, ukazují příjem navíc po zavedení záloh. Ukládání má své řešení. Pokud nápoj koupíte, doma ho přece někde uložíte, lze ho po vypití dát na stejné místo. Příbuzní na Slovensku zase mají hezký pytel z pevné látky, do které se vejde desítky obalů a zabírá velmi malé místo v jejich kuchyni.“

Kajule: „Dobrý den, mám dotaz, jak bude řešeno, aby kvalita obalů byla vhodná pro opětovné plnění - abraze, chemická odolnost, stáří obalu, neporušení? Děkuji“

Kristýna a Havligerová : „Již přes více než třicet let je potravinářský PET považován za bezpečný pro použitív balení potravin a nápojů. Recyklace nápojových PET lahví do nových petek podléhá velmi přísným hygienickým podmínkám. Proces výroby rPET zahrunje rozbití recyklovatelných plastových lahví a odstranění nečistot, aby se daly přeměnit na lahve, které jsou stejně dobré a bezpečné jako nové. Tento proces by důkladně prozkoumán a schválen regulačními orgány po celém světě, včetně Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a Evropského úřadu pro bezpečnost potravin.“

Žaneta: „Dobrý den, rada bych se zeptala, jakym zpusobem (financne) ovlivni zalohovani jednotlivych obci, vzhledem k tomu, ze dnes jsou obce za jednotlive vytridene komodity KO financne odmenovany. Jak tomu bude v pripade, kdy plast. lahve, jakozto nejvice obchodovatelna cast vytrideneho plastoveho odpadu, budou zalohovane? Dekuji.“

Kristýna a Havligerová : „Dobrý den, já stále koukám po těch poztivních dopadech. Města a obce budou profitovat z čistějšího prostředí, brzy po zavedení záloh je stejně jako Slováky nebudou trápit odhozené nápojové obaly, protože ty z přírody a volných prostranství měst a obcí zmizí. Dotaz ohled dopadů na municipální rozpočty je spíše pro zástupce ministerstva. Nicméně v návrhu zákona je navržený odvod části peněz z nevrácených záloh právě obcím. Ministerstvo také řeší problém černých pasažerů, které do systému třídění neplatí. Chtejí proto napříkad zpoplatnit tiskoviny. Propočty ministerstva jasně ukazují příjem navíc pro obce po zavedení zálohového systému.“

Martin: „Mám obavy z větší zdravotní závadnosti pet flašek z recyklovaného plastu. Jelikož závadnost se neřeší ani ted mám trochu obavy.“

Kristýna a Havligerová : „Není potřeba se obávat. Potravinářský rPET je již přes třicet let považován za bezpečný, recyklace podléhá velmi přísným hygienickým podmínkám. Proces výroby recyklátu byl důkladně přezkoumán a schválen regulačními orgány po celém světě, včetně amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv a Evropského úřadu pro bezpčnost potravin.“