Chat

host

Mgr. Šárka Miková

Pravidla ve výchově – potřebují děti režim?

Záznam chatu z úterý 19. září 2023

DAYD: „Každé dítě potřebuje režim?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, záleží, co režimem myslíte. Každé dítě potřebuje jistotu ve stabilním rodičovském zázemí, potřebuje citové pouto s rodiči, díky kterému ví, že se na ně může spolehnout. Režim ve smyslu pravidelnosti - že se každý den dělají činnosti stejně, že se opakují určité postupy v přesně dané posloupnosti... tak takový režim nepotřebují všechny děti. Jsou typy dětí, které potřebují rozmanitost, stále nové podněty... a režim pro ně znamená stereotyp, který jim brání v naplňování jejich vrozených potřeb. Doporučuji můj blog, kde je aktuální článek na téma pravidla a různé typy dětí. Hezký den, Šárka Miková“

ANTIMONY: „Je pro děti dobrý režim svobody a zodpovědnosti?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, asi myslíte spíš výchovu ke svobodě a zodpovědnosti :-) Pro někoho to může být protimluv - někteří rodiče si mohou myslet, že když budou mít děti hodně svobody, budou si moci dělat, co chtějí, tak se nenaučí zodpovědnosti. Ve skutečnosti je to ale tak, že když jsou děti příliš řízené, příliš je kontrolujeme - všechno mají nalinkované, např. včetně režimu, chceme, aby děti poslouchaly a dělaly to, co jim říkáme - tak v takové výchově se děti samostatnosti a zodpovědnosti neučí. Naopak často jdou spíš do odporu nebo se naopak stávají závislými na autoritě. A to nechceme, aby naše dítě v dospělosti bylo závislé na mínění druhých nebo naopak bylo rebelem, který se není ochoten podřídit jakémukoliv systému. Hezký den, Šárka“

DAYD: „Je dobré pro děti, aby měly režim, kdy dodržují morálku a zákon?“

Mgr. Šárka Miková: „Chovat se v souladu s morálními pravidly a dodržovat zákony jsou určitě dovednosti, které my rodiče chceme dětem předat. Nicméně děti se to nenaučí tím, že budou mít striktní režim. Více si o "morálních" pravidlech budeme říkat v jednom z budoucích dílů seriálu o pravidlech v Sama doma. Bude to přibližně v polovině listopadu. Hezký den, Šárka“

Ivan (ICT Services): „Dobrý den, Šárko, dotaz na Vás nemám, jen chci pozdravit a dodat, že absolvovaná školení nebyla nakonec prospěšná jen směrem k mé osobě aneb 3 vnučky v rodině.“

Mgr. Šárka Miková: „Zdravím, Ivane, to mě moc těší, že jste to, jak jsme aplikovali Teorii typů na fungování týmu ve firmě, dokázal aplikovat i na rodinu. Vaše vnučky musí být nadšené, že pro ně dokážete mít pochopení, i když určitě jsou každá jiná. Tak přeji mnoho šťatných zážitků s nimi. Mějte se hezky, Šárka“

Magda: „Dobrý den, prosím jak motivovat dítě typu NT,aby dodržovalo pravidla. Např. sezeni u stolu, kdy se jde psát. Jak vysvětlit batoleti SP že jsou nějaká pravidla a musí se dodrzovat. Aby se nevrhalo do všeho po hlavě. Děkuji a moc Vás zdravím.“

Mgr. Šárka Miková: „Zdravím, Magdo, pro dítě NT typu fungují pravidla jen v případě, že pro ně mají nějakou logiku. Ve škole u stolu při psaní sedí? V některých alternativních školách totiž ne, tak se pak nemůžete divit :-) Záleží také na tom, jak moc bazíruje na kvalitě písma učitelka - možná také ne a pak nemá syn důvod psát u stolu. Zároveň nevím, jak je starý. Pokud by to byl prvňák, tak bych mu řekla, v čem je pro něj psaní u stolu výhodnější - že mu správné sezení pomůže naučit se dřív a lépe psát. A co se týká SP batolete, tak tomu pravidla nevysvětlíte... Je třeba nechat ho co nejvíc věcí opravdu zkusit, aby to zažil na vlastní kůži, zažil přirozený následek svých aktivit - pokud to není životu nebezpečné. Jen tak se může poučit. Tyto děti v pohodě přijímají, že si narazily ruku nebo odřely koleno, když je to v rámci aktivity, kterou si samy zvolily. Prostě to berou jako proces učení. Nevím, jestli jste viděla nový článek na blogu - o různých dětech a jejich přístupu k pravidlům. Hezký den, Šárka“

Lucie: „Dobrý den paní Miková, řeším aktuálně se synem (4roky) účast v kroužku. Miluje fotbal, hraje ho dnes a denně, chodil rád na tréninky, ale něco se stalo (netušíme co) a na tréninky odmítá chodit, zkusili jsme ho dát i do jiného týmu, tak se účastnil 2x absolutně nadšený a na další trénink odmítal rovněž chodit. Nevím zda ho přemlouvat aby si zvykl na kolektiv a “autoritu”, pravidelnost, dělat to co mu někdo ukazuje nebo jej nechat a dát mu prostor. Odhlásít z kroužku a zkusit třeba později. Mám obavy aby si to nespojil s tím, že když si postaví hlavu tak mu dovolíme vše a ustoupíme dle jeho požadavků.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, pokud je tak maličký, tak je možné, že mu tam opravdu začalo něco vadit.. nebo si jen prostě začal uvědomovat (jak se vyvíjí jeho osobnost), že mu velký kolektiv, mnoho akce, fyzických kontaktů, hluku atd., vadí. Nechala bych to být - nenutila bych ho, počkala bych, třeba za rok, možná až bude ve škole. Nebojte se, že si postaví hlavu atd... Šárka Miková“

Anna Š.: „Dobrý den, mám 14 měsíčního syna a sama vidím že je na výchovu jako takovou ještě velmi brzy. A tak zatím ,,vychovávám" tím, že máme jakýsi režim ohledně spánku, jídla, aktivit... Je i toto výchova? Respektive něco, co mi s výchovou do budoucna pomůže? Děkuji za odpověď.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, já jsem spíš zastánce toho, že rodič má vnímat dítě, co ono potřebuje, ne se snažit ho natlačit do nějakého režimu. Některé děti jsou večer dlouho vzhůru a já v tom nevidím problém, některé samy od sebe v osm večer hledají dudlík a postýlku. Nedělejte si s tím starosti, že vám něco ve výchově utíká. V tomhle věku je důležité učit dítě vnímat hranice - o tom bude příští díl :-) Mějte se hezky, Šárka“

Veronika: „Dobrý den, kdy je dobré začít s režimem? Mám půl roční miminko a okolí mě kárá, že ještě nemá režim spánku. Je to opravdu špatně? Jak ho případně nastavit? Děkuji a přeji krásný den“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, na okolí nedejte, nemá vás co kárat :-) některé děti už od tak malého věku dávají najevo, že jim režim nevyhovuje. A se spánkem to je obvzlášť těžké - některé děti mají problém večer usnout, ať děláte co děláte, i když je přes den "unavíte". Všímejte si toho, co vašemu dítěti vyhovuje, na to reagujte. Hezký den, Šárka“

Andrea: „Dobrý den. Chtěla bych se zeptat. Mám holčičku 2 a půl roku. Od narození je hodně temperamentní. Projevuje se to častým pláčem, vztekem, výbušností. Je hodně neposedná. Když po ní něco chci, tak mi většinou oponuje a když já trvám na svém, tak ona se na mě rozzlobí, začne na mě napřahovat a vztekat se a brečet. Snažím se neustupovat a nastolovat jakýsi režim, ale nevím jestli to není ještě brzo nebo jestli to nelze nějak jinak. Děkuji za odpověď Havlová Věková Andrea“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, Andreo, některé děti to takto mají ze své podstaty, neudělala jste nic špatně. Navíc je teď v období batolecím, kdy se projevy osobnosti zesilují. Doporučuji článek na mém blogu: období vzdoru. A pak ještě jeden s názvem - Různé děti - různá období vzdoru (najdete tamtéž). Režim neřešte, spíš nastavování hranic.. ale nečekejte, že se sklidní, přestane být výbušná atd... to ještě nějakou dobu bude trvat a nic moc s tím nenaděláte. O hranicích budeme mluvit v tomto seriálu za 14 dnů, tak se koukejte :-) Šárka“

Kateřina: „Dobrý den, dekujjbza toto téma a ráda bych se zeptala... mám dvě malé děti (3,5 kluk a 2,5 děvče) a snažím se dodržovat pravidla a řád. Bývalý manžel, tatínek dětí, sám má diagnostikouanou ADHD, ale řád a pravidla dodržovat neumí, nebyl k tomu veden, a tedy ani u dětí je nedodržuje. Děti od něj přijedou vždy úplně rozhozené, nevyspané, protože je neumí uspat, dává je spát pozdě. Neumím mu vysvětlit, že děti potřebují pravidelnost a že půlhodina pro děti není to samé jako půlhodina pro něj. Že to není můj výmysl. Můžete mi prosím poradit, jak pracovat s člověkem, který je neskutečně tvrdohlavý a bere na lehkou váhu to, co by sám velice potřeboval? Jak ho i tom přesvědčit? Moc děkuji za zodpovězení dotazu a přeji krásný den. Kateřina“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, bohužel vám neporadím. Evidentně to nechce pochopit a dělá to, co vyhovuje jemu. Je otázka, jak moc to vašim dětem škodí. CHápu, že asi přicházejí od něj trochu "rozhozené" a musíte je dostávat znovu do nějakého běžného fungování. Pokud by to bylo něco, co dětem opravdu škodí, možná to konzultovat s OSPODem? Ale spíš se budete smířit s tím, že s tím vy nic neuděláte. Šárka Miková“

Katka: „Dobrý den, snažím se již sedmým rokem nastavit dětem nějaký režim, kdy by každý den plnily nějakou domácí povinnost, měly vše nachystané do školy a šly ve stejnou dobu spát. Mám tři děti, nyní 10,12 a 16 let a pracuji ve velmi nepravidelných dvanáctihodinových směnách /denní,noční/ Dost těžko se to dá dodržet natož důsledně i kontrolovat každého,zda svou povinnost udělal pořádně. K tomu každému vyhovuje něco jiného, mladší synové rádi po škole hned vylítnou ven,což podporuje i manžel,že dokud je venku světlo ať se vylítají venku,ale pak se vše k večeru nestihá o to více,že já už třeba i jdu na noční a omezuje mě,že jejich povinnosti nejsou hotové např.vyklizrna myčka a mně se htromadí nádobí a já odcházím do práce z domu,kde je neuklizeno. Na to starší dceři vyhovuje povinnosti ,učení, večeře dělat až večer,kdy už ostatní jdou spát. Je možný nějaký pravidelný režim v souladu s mým nepravidelným chozením do prace nějak nastavit??Manžel má práci pravidelnou,ale jemu takový pro mě chaos nijak netrápí a v ničem až na dceru s její pozdější aktivitou nijak neomezuje..Děkuji předem za jakoukoliv radu“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, chápu, že byste ráda měla doma uklizeno, že je to pro vás důležité. Otázka ale je, jestli je to důležitější než to, jaký vztah s dětmi máte. Neříkám, že děti nemají mít povinnosti, ale v tomhle věku (těch mladších) je to pořád ještě o tom, že potřebují ty věci připomínat. A pokud se na tom neshodnete s manželem, tak to je těžké, toho děti rády využijí. Šárka Miková“

Markéta: „Kdy má cenu nějaký režim, či rutinu nastavovat? Syn má nyní 2 měsíce a je to takové všelijaké. Já se v rutině cítím dobře a to, že mi nyní chybí, je pro mne velmi vyčerpávající. Kdy a jakým způsobem se tedy mohu pokusit o nějaký řád, pravidelnost v denním fungování?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, bohužel nemůžete čekat, že se všechno nějak rychle zaběhne a nastane rutina, ve které je vám dobře. To většinou s malým dítětem nejdete. Můžete se snažit mít nějaké záchytné body pro sebe, které vám dodávají klid, ale zároveň počítat s tím, že přijde mnoho nečekaných situací - a i na ně se postupně učit připravovat - tím, jak budete mít víc zkušeností, tak budete i víc vědět, co všechno se může stát, a můžete si připravovat záložní plány. Doporučuji vám přečíst si o vašem typu osobnosti - článek "Pět rad pro výchovu pravidelných dětí" - je to o dětech, ale asi se v tom poznáte, popř. pak doporučuji knihu Ani mámy nejsou stejné, která je taky o typech, ale zároveń o náročnosti mateřství. Mějte se fajn, Šárka“

Šárka: „Dobrý den, jak nastavit režim u teenegerů, když se dmomluvíme , že od 22 hod., už nemají být na telefonu, ale dohodu stále nedodrží, jak pak reagovat na tohle, co prosím navrhujete?Děkuji.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, jedinou možnost vidím v tom, že si věcně řeknete, že telefony před spaním škodí zdraví každého, a společně - tedy i vy - v určitou dobu odevzdáte své telefony na určité místo. A budete to dodržovat společně. Ale celkově je s dospívajícími těžká řeč, chápu, sama mám 3 už dospělé děti. Doporučuji články "Puberta a spánek" a "Puberta a komunikace". Hezký den, Šárka“

Zizi: „Dobrý den, když jsem se snažila zavést režim u svého syna, tak to bylo neustálé připomínání. Zkusila jsem se se synem domluvit, že mu řeknu, co má dělat a on si to udělá sám, podle toho, jak si to on sám naplánuje. Bohužel ani tohle nefunguje. Syn vše odsouvá a posouvá, raději si hraje a domácí úkoly nechá až na chvílí, kdy mu "hoří koudel ...". Když něco neudělá a přijde "trest" (třeba i poznámka ze školy, že nemá dom.úkol) nebo zákaz elektroniky (má 30 min. denně), tak se z toho nepoučí a dál je vše při starém. Jak na něj? Režim nefunguje a volnost také ne. Synovi je 9,5 let.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, některé děti ještě v tomto věku nejsou schopny seberegulace a organizace svých činností, zeejména, pokud je škola moc nebaví a nedává jim tolik smysl. Dopručuji nepoužívat tresty, ale domluvit se s ním na tom, jakou podporu by od vás potřeboval, aby své povinnosti zvládl. V čem mu můžete pomoct. Třeba že by úkoly dělal s vámi v kuchyni, abyste byla k dispozici, kdyby něco potřeboval... nebo jen proto, že se mu bude lépe udržovat pozornost. Pokud jste na něj ale přísná a myslíte si, že to už má dávno zvládat sám, tak to fungovat nebude. Jde celkově o váš přístup- některé děti potřebují zkrátka delší dobu podporu, než se naučí fungovat samy. Hezký den, Šárka“

Majda: „Dobrý den, nevím, jestli to někde zaznělo, ale nemohu dohledat. Který typ děti potřebují pravidelný režim? Děkuji a přeji krásný den, Majda“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, pravidelný režim ve smyslu opakování stejných činností, ve stejným čase atd. (samozřejmě v rámci možností) nejvíc vyhovuje typům s potřebami stabilita, předvídatelnost a spolehlivost (zkratka typu je SJ). Hezký den, Šárka“

Eva: „Dobrý den, k zápisu šel syn o rok později, první třídu jsme "zvládli" na jedničku. Teď začal chodit do druhé třídy. Když dojde na učení, tak vzdychá, zívá, podpírá si hlavu ... Jsem v klidu, vysvětluji ... Je to v pořádku? Myslela jsem, že tento rok to bude lepší. Z venku ho nemůžu dostat domů .. Poradíte? Děkuji“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, myslím si, že prostě jde o dítě, které škola a učení jako takové moc nebaví. Některé děti to tak mají. A je super, že je venku, to mu pro život dává hrozně moc. Snažila bych se omezit domácí přípravu na nutné minimum, některé věci trénovala v "akci" - třeba sčítání a odčítání při pomoci při vaření nebo procházce venku apod. Můžete si přečíst o 4 základních typech osobnosti na mém blogu www.teorietypu.cz/blog - články se jmenují "Pět rad pro výchovu..." - SJ, NT, SP a NF dětí. Třeba tam své dítě najdete :-) Hezký den, Šárka“

Petra: „Hezký den, prosím o radu , jak domluvit již staršímu tenegerovi, který ustavičně lže, i v nepodstatných věcch , je to vůbec ještě realné ? A co konkrétně prosím radíte ? Mnohokrát děkuji za radu.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, neznám vás a tak se mi těžko radí:-) je to o vztahu a důvěře, kterou máte. K zamyšlení je článek na mém blogu: Puberta a komunikace. Mějte se hezky, Šárka“

kid: „Jak jste tam měli toho frajera co říkal, že mají jít rodiče příkladem a to je základ... Tak znám z minulosti několik opilců kdy děti těch opilců se nikdy ani nedotkli alkoholu, takže pro mě nesmysl. Já si myslím, že by se na děti nemělo nikdy křičet, ani dávat ultimáta a to je ten základ.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, souhlasím s vámi - ta věta byla vytržená z kontextu. Křik, ultimáta, citové vydírání a manipulace - to určitě není nic, co by bylo ve výchově vhodné. Jít dětem příkladem ve smyslu - "když po dítěti něco chci a já sám to nedělám" (nebo dělám opak) - tak pod to bych se podepsala. Šárka“

Zdeňka: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jestli se dá nějak pomoci s přijetí režimu ve školce, když to dítě mělo samozřejmě jiný režim doma s maminkou. Třeba jestli více vysvětlovat, pro "musí" do školky?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, děkuji za otázku, ale moc nerozumím, o co jde - jestli dítě nechce do školky chodit, nemůže si tam zvyknout atd? Záleží na věku a typu osobnosti, ale určitě pomáhá trpělivost a laskavý přístup, i když to může trvat dlouho, než si dítě na školku nakonec zvykne. Šárka“