Sama doma

Záznam chatu z úterý 5. září 2023

Eva: „Jaká jsou podle Vás ta nejdůležitější pravidla ve výchově?“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, existuje mnoho typů pravidel a o nich bude tento seriál. Postupně budeme mluvit o režimu, potom o hranicích, což jsou vlastně pravidla u nejmenších dětí, také o pravidlech hygieny, bezpečnosti a zdraví, ale samozřejmě i o pravidlech organizace a soužití a nakonec o pravidlech tzv. morálních. Právě morální pravidla jsou naprosto zásadní pro soužití lidí - abychom byli ochotni ustoupit ze svých potřeb ve jménu ostatních, myslet na dopady svého chování na druhé, chovat se ohleduplně, neubližovat si. O všem v tomto seriálu budeme mluvit - každých 14 dnů v úterý. Šárka Miková“

ANNA: „Kdy, v který čas, je nejlepší stanovit pravidla ve výchově?“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, záleží na tom, která. V batolecím věku učíme děti především hranice, ve školce se pak dítě učí pravidla fungování skupiny, my doma nastavujeme pravidla společného fungování. Důležitá jsou i pravidla týkající chování ke druhým lidem - u těch bychom měli být tolerantní, protože dítě si do přibližně pěti let věku nedokáže představit, co druzí cítí, neboli co jim ono svým chováním způsobuje. Některé děti sice na sebe přenášejí emoce druhých i dřív, ale to neznamená, že umí regulovat své chování, aby druhým neubližovalo. Samozřejmě, že má dítě dostávat informace o to, co druhému způsobuje svým chováním, ale u některých dětí bude trvat déle, než to dokáží zohlednit ve svém chování. To už se ale dostávám do různých témat, která tady budeme probírat v jednotlivých dílech. Šárka Miková“

SK: „Co je nejdůležitější na tématu pravidla ve výchově?“

Mgr. Šárka Míková: „Zásadní je si uvědomit, že lidé nejsou stejní, a že náš typ osobnosti ovlivňuje to, jak vychováváme. A můžeme mít "jiné" dítě - a naše povahy na sebe mohou narážet, zejména v oblasti výchovy k pravidlům. Máme totiž určitá očekávání, ale naše dítě jich nemusí být (kvůli věku nebo typu osobnosti) schopno dostát. A my se na něj pak zlobíme. A znejisťuje nás, když vidíme jiné děti stejného věku, které jsou "poslušnější". Možná ale máme dítě, které se naučí pravidla o něco později, popř. se potřebuje je učit jiným způsobem. Dobré je tedy uvědomovat si nejen svůj typ osobnosti, ale také jaké máme dítě. Pro představu doporučuji článek na blogu "Pravidla ve výchově a různé typy dětí." Šárka Miková“

SK: „Kolik vůbec existuje pravidel ve výchově?“

Mgr. Šárka Míková: „Je to velmi individuální - v různých rodinách to funguje různě. Ale užitečné je rozlišovat typy pravidel a myslet na to, abychom v rodině měli nějakým způsobem "uchopené" všechny tyto typy pravidel. Doporučuji sledovat každých 14 dnů v úterý Sama doma, kde jednotlivé typy pravidel budeme podrobně probírat. Zároveň je ale důležité množství pravidel přizpůsobit typu osobnosti dítěte a učit je způsobem, který je pro dítě více přirozený. Více o tom v článku na blogu Pravidla ve výchově a různé typy dětí. Šárka Miková“

ANTI: „Jak do pravidel ve výchově dát morálku, právo, individualismus a intelekt?“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, morálka souvisí úzce s individualismem. Člověk je společenský tvor a musí žít ve společenství s jinými lidmi. Je to otázka přežití. Takže podvědomě se učíme vnímat, kdo má ve skupině jaké místo a jaké místo tam máme my, a kdy je potřeba svoje potřeby potlačit na úkor skupiny nebo se chovat ohleduplně a nesobecky, protože jinak nám hrozí konflikty nebo vyloučení ze skupiny. U malých dětí je to hlavně o tom, že potřebují prosadit samy sebe (své Já) - zejména v batolecím období, ale zároveň potřebují bezpečí, jistotu a lásku rodičů. A tak se v tom učí "chodit". O tom budeme víc mluvit v díle o hranicích. Konkrétně o morálních pravidlech - jak vychovat ohleduplné a čestné dítě - budeme mluvit v tomto seriálu v 6. dílu - což bude v polovině listopadu. Šárka Miková“

Jitka: „Dobrý den, mám 2,5letého syna, který již půl roku navštěvuje školku. Nedávno začal na všechny prskat a vyplazovat jazyk, atd. Snažíme se mu vysvětlit, že se to nedělá, že tím ostatním "ubližuje", ale zatím bez úspěchu. Věřím, že to časem pochopí a přestane to dělat, ale jde tomu i jinak zamezit? Děkuji, Jitka“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, syn je v batolecím věku, kdy potřebuje - jakkoliv - prosazovat samo sebe. Zároveň ale musí dostávat od druhých lidí jasnou reakci, když je jim to, co dělá, nepříjemné - prostě nastavovat hranici. Vysvětlování v tomhle věku většinou nepomáhá - děti nejsou schopny chápat, co způsobují druhým lidem. Pokud na vás prskne, šla bych k němu, dřepla si, abych se mu dívala do očí, klidně ho i jemně chytila za ruce a řekla - "Chápu, že je to zábava, ale mně je to nepříjemné a nechci, abys mi to dělal." Pak bych ale zvážila, proč to vlastně dělá - jestli je to způsob, kterým si říká o pozornost, tak bych pokračovala: "Možná se teď nudíš - co bychom mohli dělat?" - nabídnout mu třeba pomoc při nějaké vaší práci, hru, pokud zrovna můžete atd. A je dost dobře možné, že to viděl ve školce a napodobuje to. A i kdyby ne, může prostě zkoušet, jak budete reagovat. Doporučuji si přečíst něco o batolatech - např. na mém blogu www.teorietypu.cz/blog - článek Období vzdoru a Různé děti mají různá období vzdoru. Popř. si pak pořídit knížku Milovat nestačí. Držím palce, Šárka Miková“

Vlaďka: „Dobrý den, jak reagovat na výtku sourozence s potřebou pravidel, která dodržuje, na nedodržování pravidel druhého sourozence, který je tím typem, který je svobodomyslný. No a ta hlavní výtka je, proč to ten druhý pořád zkouší nedodržovat třeba pravidlo, uklízet hračky před spaním. Nakonec raději jde a uklidí hračky sám. Ale těch příkladů by bylo mnohem více.... Děkuji, hezký den :-) Vlaďka“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, no to je těžké. Nevím, kolik dětem je, ale od přibližně 7 let věku bych už s dětmi o rozdílech v jejich povahách mluvila. Pro dítě, které potřebuje pravidla, je těžké to přijmout, zejména pokud my na pravidlech bazírujeme a ono má pocit, že díky tomu, že ono je dodržuje, je "hodné", máme ho díky tomu rádi atd. Konkrétně u uklízení hraček před spaním bych asi nebrala jako pravidlo, ale jako nějakou dohodu, které předchází diskuse o tom, proč je důležité hračky uklízet a co by dětem pomohlo, aby úklid zvládly. Vaše "svobodomyslné" dítě možná má nějaký důvod, proč nechce uklízet - třeba má pocit, že si s tím ještě bude zítra hrát, je to typ, co nerad věci ukončuje, chce si nechávat otevřené možnosti. Umožnila bych mu část věcí neuklidit, ale třeba je někam odhrnout, část vystavit, pokud dítě nechce třeba stavbu rozbourat, apod. Prostě pravidla "večer se uklízí hračky" nemusí dávat všem dětem stejný smysl. Na rozdíl od jiných pravidel, která by měla jít napříč typy - třeba že si neubližujeme. Ještě mě napadá, že můžete hledat něco, co je pro vaše "svobodomyslné" dítě "výhodné" na tom, že si večer uklidí - že třeba bude mít prostor rozjet novou hru apod. Nevím, jaké přesně dítě máte a co by mu dávalo smysl. Ale i když v tom smysl uvidí, stejně nemusí chtít uklízet - určitě bych mu nabízela, že budu uklízet s ním... ale pořád nevím, kolik jim je, doufám, že ne třeba 15 :-) To by samozřejmě byla jiná situace. Šárka Miková“

Alena: „Dobrý den pani magistro,stala se taková věc, že si vnučka 8let postavila hlavu a prosazovala to své ,křičela na mě jak hysterka.Bylo mi to opravdu líto, plakala jsem a nemohla jsem s ní vůbec mluvit a nemluvila s ní asi půl dne.Potom mi namalovala obrázek a omluvila se mi.Jak něco není po jejím ,uráží se a odchází. Bohužel vzor od matky.Prosim co s tím.Dekuji“

Mgr. Šárka Míková: „Dobrý den, děkuji za otázku. Musí to být pro vás těžké něčemu takovému čelit - vnučku určitě máte ráda a mrzí vás, když se k vám takhle chová. Bohužel její výchovu vy neovlivníte. Ale můžete pracovat na vašem vztahu. Je vidět, že jí na vztahu s vámi záleží, i když to často, v těch vyhrocených situacích není vidět. Tak si to hlavně neberte osobně, velmi pravděpodobně to není nic proti vám. Určitě není problém dát najevo své emoce a nechat ji, až se ve svých vybouří. Když se uklidní a přijde za vámi, řekněte jí, že vás mrzí, že máte takové konflikty (nevyčítejte jí ale, že je to její vina). a zeptejte se jí, co byste mohly obě dělat, aby k tomu nedocházelo. Co by ona od vás potřebovala, aby ke konfliktu nemuselo docházet. Ale je třeba to s ní řešit až ve chvíli, kdy je v klidu. Držím palce, Šárka“