Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 25. května 2023

ANTIMONY: „Jak to vypadá s chemickými audity v domácnostech v ČR nyní?“

Mgr. Karolina Brabcová: „S audity jsme začali letos, byť Arnika občas tuto službu nabízela domácnostem již zhruba 5 let. Nyní připravujeme kurz pro dobrovolníky, kdy je naučíme procházet domácnost a dívat se na typy výrobků a materiálů, které v sobě mohou mít nějaké nebezpečné látky.“

ANTI: „Co přesně znamená pojem chemický audit v domácnostech?“

Mgr. Karolina Brabcová: „Znamená to, že procházíme jednotlivé místnosti v domácnosti a díváme se na její vybavení, případně na zařízení v domácnosti a výrobky, které tam lidé mají. Například na hračky, se kterými si děti hrají, na kuchyňské nádobí, na typy kosmetiky a čisticích prostředků, které domácnost používá. Určujeme, kde je pravděpodobné, že se mohou vyskytovat nebezpečné látky a radíme, jak a co jiného případně koupit či jak ideálně věci v domácnosti používat, případně říkáme, že pomáhá i častý úklid a větrání. Toxické látky se totiž často kumulují v prachu, který pak vdechujeme. A vzhledem k tomu, že doma trávíme značný podíl času, je expozice látkám z prachu značná.“

ANTI: „Kdy je vhodný chemický audit v domácnostech?“

Mgr. Karolina Brabcová: „Audit je vhodný pro ty, které zajímá kvalita prostředí, ve kterém žijí a chtějí se maximálně vyhýbat toxickým látkám. Často se na nás obracejí i lidé, kteří pociťují chemický zápach doma například po nové rekonstrukci či po koupi nového nábytku. Lidé toto začínají řešit také v okamžiku, kdy se rodině narodí děti, takže asi je vhodný pro mladé rodiny.“

Derek: „Jak probíhá takový chemický audit v domácnostech?“

Mgr. Karolina Brabcová: „Jak jsem již naznačila v jednom z prvních dotazů jedná se o to, že procházíme postupně místnost po místnosti a díváme se na to, jaké výrobky a materiály se tam vyskytují. Problematické jsou různé typy plastů hlavně v kuchyni či v dětském pokoji. Díváme se i do koupelny na typy a množství kosmetiky a čisticích prostředků. Druhá část auditu je to, že vysvětlujeme účastníkům vlivy různých chemických látek na lidské zdraví či jak mohou znečišťovat životní prostředí v okamžiku, kdy se výrobek stane odpadem. Radíme pak jak a co vybírat do domácnosti do budoucna. Problém je, že to z výrobku často nepoznáme, na obalech to není vyznačeno, ale dá se řídit například ekoznačkami. Radíme také, kde kupovat bezpečnější výrobky. Ale i to, že bez některých věcí se dokážeme obejít a že méně je někdy více a bez mnoha výrobků se můžeme obejít. Platí také, že nejlevnější výrobky v sobě mívají spíš toxické látky než ty dražší a koupené od evropských výrobců, které podléhají nejpřísnější legislativě a často jdou i nad rámec platných norem. Velmi často normy bezpečnosti nesplňují výrobky nakoupené přes eshopy působící mimo EU, které působí jen jako zprostředkovatelé koupě a v současné době velmi často nesplňují zákonné normy platné v EU.“

-: „Dobrý den paní magistro, z jakého materiálu byste prosím doporučila zakoupit příbor a nádobí pro miminko? Děkuji a krásný den“

Mgr. Karolina Brabcová: „Kupujte u renomovaných výrobců dětského zboží. To podléhá nejpřísnějším normám. Najdete tam ikonu miminka s číslem 0-3, což znamená, že výrobek je certifikován, ověřen nezávislou laboratoří a je určen pro děti do 3 let. Často se doporučuje nádobí z plastu, který se nerozbije, pak je nejlepší je polyetylen a polypropylen. Do těchto plastů se nepřidávají žádné další chemické přísady. Nicméně je dobré v tomto nádobí jídlo neohřívat. Při vyšších teplotách, u mastného či kyselého jídla a pití se zvyšuje pravděpodobnost uvolňování látek. Jakmile je dítě schopné, přejděte na skleněné a porcelánové nádobí, to je inertní a žádné látky se z něj neuvolňují. A někteří výrobci již nabízejí i nerozbitné sklo. Nerezové příbory jsou také asi nejlepší. A pokud pro miminko vaříte, používejte raději dřevěné měchačky a nádobí, spíš než to plastové či teflonové.“

Vlaďka: „Dobrý den, jste schopni také změřit radon? A kolik případně zjištění stojí? Děkuji, Vlaďka“

Mgr. Karolina Brabcová: „To náš přístroj neumí a Arnika takové měření neprovádí. Obraťte se na chemickou laboratoř, která vám tyto koncentrace odborně změří. Na webu najdete seznam certifikovaných laboratoří i s popisem toho a kde dokáží změřit.“

Iveta: „Dobrý den, je třeba se obávat recyklovaných plastů? Do jaké míry je jejich složení a další použití hlídáno? Děkuji“

Mgr. Karolina Brabcová: „Bohužel v recyklovaných plastech - jedná se zejména o ten černý plast používaný v elektronice či v autech - jsme našli ty zmiňované bromované zpomalovače hoření. Takže je nejlepší se vyhýbat drobnému spotřebnímu zboží z černého plastu, hlavně těch levných. Věci, které děti dostávají zdarma třeba v časopisech či na pouti, byly plné těchto toxických látek. Naštěstí koncentrace těchto nebezpečných látek se zmenšují a již je tam nacházíme zřídka. U mnoha výrobků to bohužel jednoduše nevíme, sleduje se to zřídka. Největší podíl toxických látek nacházíme ve stavebním materiálech, špatnou zkušenost jsme měli například se střešními krytinami z recyklátu z PVC, který byl plný toxických látek. Je třeba říci, že s výjimkou hraček a kosmetiky, a zčásti nádobí, mnoho výrobků má v sobě širokou škálu látek, které nejsou vůbec regulovány ať již z recyklovaného či nového materiálu. I na to Arnika ve své práci upozorňuje politiky a tlačíme na zpřísnění legislativy.“

MonikaVysocka: „Dobrý den, mám nemoc z povolání na epoxidové pryskyřice s bisfenolu a, velký problém. Mohla byste mi prosím poslat odkaz na odbornou literaturu kde bych se dozvěděla kde všude se nachází abych se tomu vyhla. Děkuji“

Mgr. Karolina Brabcová: „Bisfenol A najdete v plastu z polykarbonátu, který se používá v plastovém kuchyňském nádobí jako jsou plastové láhve na pití, různé plastové nádoby na uchovávání jídla, případně plastové části kuchyňských robotů. Podívejte se, z čeho jsou tyto plastové části vyrobeny. Pokud tam výrobce BPA nepřidává, často to výrobce napíše na obal = neobsahuje BPA/bisfenoly. Bisfenoly (a to nejen bisfenol A v termopapíru již zakázaný, ale i bisfenol S či F, které mají bohužel podobné toxické vlastnoti) se používají v účtenkách ze supermarketu či větších obchodů. Některé řetězce již dnes tisknou účtenky na modrý papír, který bisfenoly nepoužívá. Dále pak je najdete v plastové vrstvě uvnitř konzerv. V dentálních nitích a zubních výplních z pryskyřice. Více také v naší databázi chemických látek na webu https://arnika.org/toxicke-latky/databaze-latek/bisfenol-a Těměř ¾ produkce BPA se používají jako monomer při výrobě polykarbonátů, a ty se využívají při výrobě např. makrolonových desek, bání pouličního osvětlení, CD a DVD, kojeneckých lahví, barelů na vodu, sportovních pomůcek, plastových příborů, dóz na potraviny, ve stomatologii, stavebnictví, elektronice nebo medicíně. Dále se BPA využívá při výrobě epoxidových pryskyřic. Těmi se potahují vnitřky kovových výrobků – plechovek, konzerv, víček od lahví, kompozitů, lepidel, nátěrových hmot nebo laků na nehty. 7 % produkce BPA je použito při výrobě dalších produktů - pesticidních přípravků, antioxidantů, retardérů hoření, brzdových kapalin, stabilizátorů gumy a PVC, vodovodních trubek, zubních plomb, aditiv termopapírů, vodovodních filtrů, vyztužených trubek, podlahového materiálu a elektrické izolace. V angličtině pak doporučuji tuto studii: https://www.chemtrust.org/wp-content/uploads/chemtrust-toxicsoup-mar-18.pdf“

Marie: „Dobrý den, jaký máte názor na používání desinfekce na prádlo? Je uváděno že se může používat i na kojenecké prádlo - není to ale příliš velká chemická zátěž pro miminko?“

Mgr. Karolina Brabcová: „Doporučila bych nepoužívat. Je to zbytečné, navíc některé dezinfekční látky jako je například triklosan zabíjejí sice všechny bakterie, ale mohou být i toxické. Děti nemají vyvinutou imunitu a někteří alergolové a imunologové naopak doporučují děti vystavovat bakteriím z prostředí, aby se imunita dětí přirozeně podporovala. Pokud je vaše miminko zdravé a nemá nějaké vážné zdravotní potíže, pak bych sama nepoužívala. Sama jsem alergik, ale děti jsem se vždy snažila jakýmkoli syntetickým látkám z kosmetiky, mýdla či čisticích prostředků nevystavovat. Méně je někdy více.“