Sama doma

Záznam chatu z pondělí 3. dubna 2023

Jarka: „Kdy můžu začít znakovat s miminkem? Děkuji“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za dotaz. Já doporučuji zapojit znakování do komunikace s dětmi klidně od samého začátku. Děťátko vidí první měsíce na malou vzdálenost. Přirozeně se k němu skláníme, využíváme svou mimiku, vyplazujeme jazyk, kulíme oči. Ani si toho nejsme vědomi, ale už s nimi využíváme i jiné způsoby komunikace, než jen artikulovanou řeč. Dítě samo znaky jako takové začne využívat nejčastěji ve druhé polovině prvního roku svého života. My se naučíme mnohem lépe vnímat gesta, která dítě přirozeně využívá. Společně z nich vytvoříme vlastní znaky, kterými doprovázíme mluvené slovo. Tím podpoříme jeho psychický vývoj.“

Mirka: „Můžu se u vás přihlásit do kurzu znakování? Děkuji“

Renata Pelcová: „Krásný den, určitě ano. Děkuji za dotaz.“

Alena: „Můžu znakovat s dítětem, kterému je rok?“

Renata Pelcová: „Krásný den, dítě v prvním roce života má velký zájem komunikovat. Postupně zjistilo, že svět je bezpečné místo a nyní potřebuje objevovat širší okolí a souvislosti. V rámci jeho vývoje řeči nyní využívá jednoslovné věty typu máma, bába, táta, apod. Chce toho sdělit ale mnohem víc. Díky znakování je toho schopné. To mu pomohá nerozjet frustrace, že mu není rozumět.“

DAYD: „Co je na tématu Komunikace s dětmi - znakování - to nejdůležitější?“

Renata Pelcová: „Krásný den, těžko vypíchnout jednu věc. Všechno se vším souvisí. Tím, že zapojuji znakování, aktivuji v mozku prosociální systémy, kde je i centrum hravosti a zvídavosti. Tím pomáhám dítěti rozvíjet mozek vhodným způsobem. Tím eliminuji i spouštění poplašných systémů v mozku dítěte. Ty se aktivují ve stresu, neporozumění. Znakováním naopak dávám do rukou nástroj, kterým může svému okolí sdělit, co má v hlavičce, na co zatím jeho schopnost artikulované řeči nestačí. A tak je to v pořádku. Vše má svůj čas. Ve chvíli, kdy se rozvine artikulovaná řeč a dítě začne využívat všechny slovní druhy, znakování přirozeně opouští.“

ANTI: „Jaké je znakování, když se použije v komunikaci s dětmi?“

Renata Pelcová: „Krásný den, je to fantastický nástroj pro nastavení vtahu a komunikace s děťátkem, o kterém většinou sníme, než se nám dítě narodí. Ve chvíli, kdy zapojuji znaky, pozitivně stimuluji vývoj mozku dítěte. Zároveň nenaskakuji na automatické reakce na dítě a skutečně vidím, co ono vidí, přeje si, cítí, chce, na co má chuť, co slyší apod.“

ANTIMONY: „Jakou má znakování pozici ve srovnání s ostatními komunikacemi s dětmi, když se použije pro komunikaci s dětmi?“

Renata Pelcová: „Krásný den, znakování s miminky a batolaty je využití přirozených gest, které děti používají. Často i my, jen si toho nejsme vědomi. Díky znakování pomáháme děti propojovat i oko a ruku, což pozitivně stimuluje vývoj artikulované řeči. Je to tedy podpůrný doplněk. Jen je v tuto chvíli zatím méně znám. Studie na vliv znakování na vývoj dítěte jsou staré už 40 let. Jejich výsledky v průběhu let jednoznačně prokázaly pozitivní vliv na dítě. I vztah s dětmi.“

ANTI: „Je znakování ta nejlepší komunikace s dětmi?“

Renata Pelcová: „Krásný den, je to fantastický nástroj pro rozvoj celkové komunikace s dětmi. Když znakuji, mám pozornost dítěte, tím mu pomáhám rozvinout porozumění situaci a souvislostem. Stejně tak podporuju náš vzájemný vztah pro větší napojení se na miminko. Dávám si cennou vteřinku dvě na pochopení skutečného záměru dítěte. Vím tedy, proč se zachovalo způsobem, který bych jinak na první dobrou odsoudila. Dítě užije znak a já vidím, že naprosto logicky našlo řešení situace, do které se dostalo. Vlastně nepodléhám automatickým reakcím na dítě. Ani pochybnostem, že jeho jednání je vlastně náhoda. Díky tomu dokážu lépe pracovat i s tzv. zónou nejbližšího vývoje u dítěte. Vidím lépe, na co je zralá, kam se posunout ve vývoji za menší pomoci dospělého bez toho, abych dítě neadekvátně zatěžovala. Takže ano, znakování je velmi prospěšné pro rozvoj kognitivních schopností dítěte, komunikace, vztahu s blízkými i k sobě samému.“

Veronika: „Dobrý den, zajímalo by mě jak batolata komunikují bolest nebo fyzickou nepohodu při růstu zoubků. Mé dcerce je teď 8 měsíců, objevuje se první zoubek. Zdá se mi náladová, nespavá, často se chce kojit, ale na kašičky a zeleninky hlad nemá, sotva sní pár lžiček na ochutnání, je to to ono? Děkuju Vám za odpověď!“

Renata Pelcová: „Krásný den, děti se učí nápodobou. Ve chvíli, kdy mě něco bolí, můžu dítěti ukázat znak, že mě to bolí. Já jsem využívala ukazováčky, které jsem opakovaně přibližovala proti sobě. Dítě znak využívá postupně pro svou bolest. Nebo může využít znak pro pálení v pusince. Ve chvíli, kdy jí rostou zoubky, může být citlivější a mít potřebu ujistit se o bezpečí. To je maminka, prso, mlíčko. Dopřejte si to nejelpší pro sebe. Hledejte cesty, jak se zazdrojovat. Říkejte si o pomoc. Díky tomu tam dokážete být pro ni. I toto opět přejde. Bolest aktivuje poplach a tam je opravdu potřeba být dítěti na blízku. Jídlo má ještě čas. Určitě je teď pro ni nejdůležitěší vaše opora. Blízkost. Pokud je to na vás moc a potřebujete víc podpořit, můžete se určitě obrátit na mě nebo jiného odborníka. Na zoubky moc pomáhá vytvořit i domácí mazání a dítě vidí, že má vliv na utlumení své bolesti. Přeji klidné dny a noci.“

Peťa: „Zajímají mě ty vývojové fáze miminek a batolat z hlediska komunikace - od kdy dokáží vnímat, že je hodnotíme? Od kdy si vztahují k sobě komentáře ohledně toho, kolik toho jí nebo jak vypadají (teda ty máš ten pupíček apod.) a nebo komentáře typu "no tak nestyď se" apod.? Děkuji :-)“

Renata Pelcová: „Krásný den, první a zásadní fází je určitě dětský pláč. Následuje napodobování, broukání, žvatlání, první slabiky, slova. Stejně tak může přijít fáze, kdy je toho na dítě z hlediska celkového vývoje hodně a některé své dovednosti dočasně opouští - to bývá právě řeč nebo i znakování, po měsíci se k němu znovu vrací. Nejprve ale potřebuje jeho mozek ulevit. Bývá to typicky v období, kdy se u děťátka rozvíjí jemná, hrubá motorika, rostou zoubky, dochází k nočnímu buzení a pláči. I tam velmi slouží znaky, abychom zjistili, zda se dítě bojí, potřebuje čůrat, má žízeň či jinou potřebu. Ony si naše slova berou k srdci stále, vnímají to jako něco přirozeného. To, jak s nimi komunikujeme, se jim zapisuje do osobnosti a charakterových vlastností. Náš způsob komunikace hraje zásadní roli pro vývoj mozku dítěte.“

Martina: „Jak a kdy se znakováním začít, odkud čerpat informace? Děkuji za odpověď.“

Renata Pelcová: „Krásný den, tématem znakování s miminky a batolaty provádím rodiče už od narození dětí, klidně i v batolecím věku. Můžete tedy napsat mně. Nebo vyhledat informace na internetu. Pro mě důležité vést rodiče ke znakování ruku v ruce s vývojovými fázemi a krizemi dětí, které v jeho životě přicházejí. Díky tomu dokážeme dítě krizí provést a neprohloubit ji. Děkuji za vaši otázku.“

Veronika: „S roční dcerou se snažíme znakovat, ale vymýšlím si vlastní sadu znaků a postupně si i ona vytváří své vlastní. Je to v pohodě nebo je nutné se držet standardizovaných znaků? Je v tom rozdíl? Děkuji. Pěkný den.“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za otázku. Určitě je to naprosto v pořádku. Čím víc přirozenosti a volnosti, tím více účinné znakování pro vaši komunikaci je. Slovníky a inspirace je skvělá věc. Když už víte, jak na to a jak pomoci dítěti v jednotlivých vývojových etapách. Je skvělé, že svou dceru podporujete i díky znakování.“

Monika: „Dobrý y den, kde najdu nějaké informace o znakování s miminkem, abych poznala co gesta od miminka znamenaji. Děkuji“

Renata Pelcová: „Krásný den, já můžu doporučit komplexní přístup v rámci mého projektu. Určitě mě neváhejte kontaktovat. Děkuji za vaši otázku.“

Barbora: „Je možné že dítěti zůstane znakovani i když už bude umět mluvit?“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za vaši otázku. Ne, to není možné. Dítě se adaptuje na své prostředí. A pokud je to zdravé dítě, není sebemenší důvod, proč by mělo setrvat u znakování. Po čtvrtém roce života dítě využívá všechny slovní druhy. Využívá jednotlivé časy a to se znakováním není možné. Je to podobné vývoji motorického centra. Dítě leží, pak se překulí, následně zpět na záda, jindy se začne plazit, ve chvíli, kdy je zralé leze a potom si stoupne a chodí. Každé dítě je jedinečné a tak je dobré vnímat jeho vývoj s láskou a radostí a nelpět na tabulkách. U řeči je to to samé. Díky znakování s dětmi prohlubujeme vzájemnou důvěru, pocit bezpečí, podporujeme dítě v prohloubení porozumění situaci a následném nacházení řešení. Tak jako chodící dítě nemá důvod k plazení, pokud chce někam dojít. Nemá dítě s artikulovanou řečí důvod vrátit se ke znakování. To mu může pomoct ve chvíli, kdy se dostane do stresové situace a potřebuje ukázat například stop nebo prostor. Dítě, které mluví každopádně ví, že je pro něj mnohem výhodnější mluvit. To mu umožňuje dál poznávat svět a procházet dalšími vývojovými fázemi. Například i zapadnout do kolektivu vrstevníků.“

Vladimíra: „Nemůže se stát, že dítě se nesnaží domluvit, když znakuje - Když jsem před třiceti lety měla syna, který ve dvou letech moc nemluvil a já jsem to chtěla řešit, tak mi bylo řečeno, ,,Vy se s ním domluvíte a on nemá potřebu mluvit ", poté co šel do jeslí tak e během týdne rozmluvil., Děkuji za odpověď“

Renata Pelcová: „Krásný den, skvělý dotaz. Každé dítě má svůj čas. Opožděný vývoj řeči bývá mezi třetím a čtvrtým rokem života. Jinak je vývoj artikulované řeči do tří let věku běžná věc. U chlapečků se setkáváme častěji s pozdějším nástupem řeči. Také je důležité vidět, že vývoj řeči je často geneticky podmíněn. Pokud mluví chlapeček až po třetím roce života, pravděpodobně to tak měl i tatínek. Může to tak být samozřejmě i u holčiček. Krásně jste to vystihla, on jen měl svůj čas. Za tu dobu jel jeho mozek na plné obrátky a rozvíjel se v dalších oblastech, které byly pro něj zásadní. Pozor na hodnocení a soudy, kterými u dětí prohlubujeme vývojovou krizi.“

Yvetti: „Kde bych získala vice informací, nebo videa?? Jste někde na soc.sítích nebo web?“

Renata Pelcová: „Ano, mám webové stránky, instagramový účet, fb stránky. Sem je nemohu přímo dát. Proto mě najdete přes mé jméno a příjmení či název projektu Rodičovství se srdcem na dlani. Děkuji za váš dotaz. Krásný den.“

Dominika: „Dobrý den, máte zkušenosti se znakováním ve vícejazyčné domácnosti? (Česko-portugalsko-anglicky) Děti se tak lépe orijentuji?“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za vaši otázku. Ano, mými klienty jsou i vícejazyčné rodiny. Dítě si všechny jazyky ukládá jako mateřské. Potřebuje se naučit vše, co s jednotlivými jazyky souvisí. Tím, že se jedná o různé typy jazyků, má toho na zpracování hodně, ale jednou mu to velmi poslouží. Díky znakování s miminky a batolaty dokáže vícejazyčná rodina pomoci dítěti od frustrací, že mu některý z rodičů nerozumí. U více jazyků je důležité, aby tatínek mluvil na dítě jedním jazykem, maminka zase tím svým a třeba rodiče mezi sebou dalším. Určitě je dobré poradit se u dětského psychologa. Každopádně znakování je tu úžasný prostředek pro porozumění.“

Ida: „Dobrý den, mám 8 týdenní miminko. Chtěla bych se naučit s ním znakovat. Jak mám prosím začít? Nebo existuje nějaká literatura či internetová stránka, kde bych se o tom dozvěděla víc a naučila se to? Předem děkuji Lacinová“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za vaši otázku. Určitě doporučiji využít komplexních informací, které předávám rodičům. Aby bylo znakování zavedeno v souladu s vývojovými fázemi a krizemi dětí. 8 týdenní miminko má zatím málo zralá očička. Ale velkou chuť nasávat informace od svých pečujících osob. Vnímá, kam se rodič dívá, co ho zajímá. Znakováním jednoznačně prohloubíte svou pozornost na skutečný zájem dítěte. Podpoříte váš vzájemný vztah a důvěru. Dokážete se vyhnout automatickým reakcím na děťátko. Mou práci najdete pod mým jménem či názvem projektu Rodičovství se srdcem na dlani.“

Alena: „Dobrý den, dceři jsou 2 roky a 7 měsíců. Komunikuje převážně gesty, občas používá samostatná slova. Je třeba se znepokojovat? Jak ji motivovat k verbální komunikaci?Nebo čekat,až se to samo “překlopí”? Děkuji moc za odpověď“

Renata Pelcová: „Krásný den, děkuji za otázku. Kolem třetího roku bych kontaktovala obvodního lékaře. Od řady logopedů jsem slyšela, že by do ordinace přivedli až dítě ve věku 4 let. Do té doby je důležité mít pro dítě podnětné prostředí. Rozvíjet u dítěte jemnou a hrubou motoriku, jít mu naproti právě gesty a znaky. Aby bylo podpořeno porozumění. Dítě je motivováno tím, že chce do své společnosti patřit. Není dobré mu říkat, aby mluvilo. Určitě je důležité vědět, že dítě má v pořádku sluch, zrak, zda dokáže porozumět mluvenému slovu, jeho významu. Také, jak vypadá vývoj jeho centrální nervové soustavy. Pokud dochází k opožděnému vývoji, je třeba po domluvě s lékaři nastavit vhodné podmínky nejen v domácím prostředí, ale i ve školce, ve škole. Jsou aktivity a přístupy pro dítě s opožděným vývojem či vadou řeči naprosto nevhodné. Vy můžete dceru podpořit i tím, že zkrátíte věty, nastavíte rychlost řeči na nižší, přesto přirozenou úroveň. Mluvte s ní i o emocích, aby byla vyslyšena a cítila se bezpečně. Držím palce a přeji krásný den. Určitě mě můžete kontaktovat pro víc dotazů.“