Sama doma

Záznam chatu ze středy 22. března 2023

Zuzka: „Dobrý den, akurát jsme řešily s kamarádkou, jaká je průměrná česká spotřeba vody na domácnost (typická domácnost třeba 4 lidi)? A jaká je tá ideální cílová spotřeba, na kterou bychom se měli snažit se dostat. Děkuji.“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, průměrná spotřeba pitné vody je cca 100 l na osobu a den. U čtyřčlenné domácnosti je to tedy 400 l denně. Z toho na pití a vaření je spotřeba kolem 5%, zbytek je splachování, zalévání, bazén, mytí, úklid. Můj osobní odhad je, že bohatě stačí cca 60% tohoto množství. V rámci budoucních stavebních úprav to řeší dvojí rozvody vody pro vodu pitnou a užitkovou.“

DAYD: „Šetření vodou v domácnosti může znamenat to, že na mytí - na osobní hygienu - budu používat jen studenou vodu?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, ne, tak to rozhodně není. Teplota vody je energeticky velmi zásadní aspekt pro celkovou spotřebu energií, ale rozhodně to neznamená, že se budeme sprchovat ledovou bodou. Příklad do budoucna jsou např. dvojí rozvody vody pro vodu pitnou a užitkovou. V současnosti spotřebujeme v průměru 100 litrů pitné vody na osobu a den a z toho na pití a vaření pouze 5 litrů denně. Splachovat, zalevat, či uklízet lze i vodou užitkovou.“

denmark: „Udržitelná domácnost znamená to, že šetříme vodou?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, nejen to, týká se to i energetické náročnosti na vytápění, osvětlení, ohřev vody, tepelné ztráty apod. Naše prioritní téma je pitná voda, ale i další parametry udržitelného rozvoje. V průměru spotřebuje každý z nás 100 litrů pitné vody denně, ale na pití a vaření je to jen 5 litrů, to považujeme do budoucna za neudržitelné.“

Renáta: „Dobrý den,jaký máte názor na spořiče vody,které se montují na vodovodní baterií? Opravdu ušetříte vodu,jak slibuje výrobce.? Děkuji Vám za Vaši odpověď.“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, na trhu je celá řada podobných produktů. Můj názor na ně je spíše skeptický. Většinou ta potencionální úspora, či přínos nejsou adekvátní vynaložené ceně.“

denmark: „Kde v domácnosti lze nejvíc ušetřit v souvislosti v vodou?“

Jaroslav Ďuriš: „Zásadní úspora se dá docílit hlavně razantní změnou, stavební úpravou, kdy jsou provozovány dva rozvody vody pro vodu pitnou a vodu užitkovou. V současné době se 95% pitné vody používá na zalévání, splachování, sprchování apod.“

DAYD: „Kde by se vodou rozhodně v domácnosti šetřit nemělo?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, upřímně řečeno mne nic nenapadá. Úspory lze dosáhnout prakticky všude.“

DAYD: „Co je nejdůležitějšího na tématu Udržitelná domácnost, šetříme vodou?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, je to hlavně změna myšlení. Musíme si uvědomit a připustit, že do budoucna nebude možné mít takovou energetickou náročnost, splachovat pitnou vodou a nevnímat rizika.“

Renáta: „Dobrý den,prosím,jak nejlépe šetřit vodou? Děkuji.“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, pokud bychom uvažovali o stavebních úpravách, pak rozhodně doporučuji dvojí rozvody vody, pro vodu pitnou a vodu užitkovou. Opatření okamžitá bych doporučil pravidelně sledovat spotřebu vody a najít kompromis mezi přijatelnou spotřebou a požadovaným komfortem za přijatelnou cenu. U rodinných domů bych doporučil zvážit využití povrchových vod, např dešťových, event. vlastní studnu.“

jana: „Dobrý den, zajímalo by mne, jestli se v budoucnosti můžeme dočkat toho, že se nebude splachovat wc pitnou vodou. Je to strašné mrhání. Dočkáme se někdy? Je to někde v jiných zemích? Děkuji“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, děkuji za Váš dotaz, mluvíte mi z duše. V průměru každý z nás spotřebuje denně 100 litrů pitné vody denně a z toho na vaření a pití jen 5 litrů. Je to nepřijatelné mrhání a v rámci nově stavěných budov už celá řada developerů realizuje dva rozvody vody, pro vodu pitnou a vodu užitkovou, např. dešťovku. Cesta je ale dlouhá a lopotná. V západní Evropě je to dál, ale také hlavně u novostaveb.“

denmark: „Kde v domácnosti lze nejvíc ušetřit v souvislosti v vodou?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, záleží hlavně na charakteru bydlení a domácnosti, dům se zahradou, bazénem a spoustou květin, má samozřejmě jiné možnosti než malý byt. Začíná to ale už u kapajícího kohoutku, kdy ztráty mohou být obrovské. v dnešní době už fungují dobře i úsporné sprchové baterie, apod.“

Yara: „Dobrý krásný den . Jsem překvapena ze ještě v 21 století používáme na wc pitnou vodu .! Není možné to jinak utvořit nastavit aby se záchod splachoval již použitou vodou ? ! Doufám ze lidé kteří se těmito věcmi zabývají. Zda se mě toto opravdu hodně špatně , ze to ještě celosvětové neřešíme . S pozdravem krásného dne . Yara“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, mluvíte mi z duše. Možnosti samozřejmě jsou, ale prosazují se pomalu. Důvodem je, že v budovách musí být dva rozvody vody a to stavby prodražuje a zákon to zatím nenařizuje. Nás to vedlo k rozhodnutí začít s tím něco dělat byť v našich malých skromných podmínkách. Dnes, po čtyřech letech s vodou pracujeme jako s energií, jsme schopni naše projekty i financovat, díky fondu WERO ČSEF sicav, který jsme kvůli tomu založili a kde nabízíme zelené investiční příležitosti. Za recyklaci odpadní vody v bazénu v Mariánských Lázních jsme dostali i cenu za udržitelný rozvoj. Strašně nás to baví :-) Jaroslav“

Daniela Brožková: „spotřeba 100 litrů denně mě absolutně vykolejila, a to na každého z nás, jak jsou na tom pak firmy, které s vodou musejí vyrábět, třeba skláři, tam se asi šetřit moc nedá ??“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, je to tak, jsou to odzbrojující čísla. U průmyslových podniků, potravinářských provozů, pivovarů, mlékaren jsou to stovky litrů pitné vody na každa litr piva, nebo mléka. To šetření v těchto provozech je vlastně naše díra na trhu. kterou jsme využili. Vy totiž nemusíte brát drahou pitnou vodu od monopolního dodavatele, ale musí být podmínky pro tzv. "ostrovní řešení", kde využijete povrchovou vodu, která se dá upravit na pitnou. My zajišťujeme i financování našich projektů, což vyhovuje hlavně malým obcím, lázním veřejným bazénům, akvaparkům apod., protože nemusím financovat investice sami, ale platí jen dohodnutou cenu za jednotku pitné vody.“

Zdena: „každý domácnost by měla mít vlastní čističku a používat vodu opakovaně, je to nějak v plánu, třeba ve vaší firmě, jak jste zmiňoval“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, ano o podobných legislativních úpravách se uvažuje, ale vzhledem k rychlosti státní správy to neočekávám v brzké době.“

Radka: „Dobrý den, jsme rodina, která se snaží, v rámci svých možností, šetřit naší planetu. Ráda bych se Vás ale zeptala na to, jak se řeší ekologie (ve všech směrech -i v otázce šetření s vodou) hlavně v zemích největších znečišťovatelů světa, v Číně, Rusku a USA? Hodně cestujeme a i proto víme, že se v těchto zemích lidé ekologií a životním prostředím prakticky vůbec nezabývají. Nemyslíte, že by se s tímto mělo konečně začít skutečně něco dělat? Že tady v Evropě asi celý svět nezachráníme.?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, máte jednoznačně pravdu, jsko lidstvo se chováme k planetě hrozně a Evropa sama to rozhodně nezachrání. U největších světových znečišťovatelů, doplnil bych ještě Indii, se velmi těžko prosazuje direktivně náprava. Cestu vidím jedině přes změnu myšlení, tzn. produkty největších znečišťovatelů nebudou na trhu prodejné. My se snažíme prospět v rámci svých možností a máme radost, že nám to dává smysl.“

Martin: „Chtěl bych dělat práci kde bych pracoval na ochraně životního prostředí, němáte nějaké tipy? děkuji“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, omlouvám se ale tip nemám. My jsme malá firma a momentálně nenabíráme, ale rozumím Vám a doporučil bych zaměřit se na statní správu, která se ochranou životního prostředí zabývá. Držím palce.“

Martin: „Dobrý den, zpětné využití tepelné energie v odtokové vodě např z bytového domu. Kdysi jsem měl takový nápad že by to mohlo fungovat, voda naaukumule hodně energie ve strovnání s jinými materály (např vzduchem při rekuparaci)a nedávno jsem zaslechl že by to mělo i cenu realizovat. Mělo by to technický, resp ekologický smysl? děkuji“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, smysl to určitě dává. My jsme podobné zařízení na recyklaci odpadní vody, která je teplá několikrát instalovali ve veřejných bazénech a papírnách, kde se voda zpětně využívá a už se nemusí ohřívat. Myslím, že by to mělo smysl i pro rodinné domy, ale to my jsme neřešili, protože by to nevyšlo ekonomicky. Naše projekty musí být všechny ziskové, protože nepobíráme žádné dotace a musíme fungovat samostatně :-).“

Kristy: „Platí i u vody, že hospodárnost není to samé, co úsporné opatření?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, ano platí to, ale jdou si ruku v ruce.“

DAYD: „Jak šetřit vodou, aby to bylo opravdové šetření a ne úsporné opatření?“

Jaroslav Ďuriš: „Hezký den, nevidím v tom rozdíl, důležité je začít. I kapající kohoutek může způsobit značné ztráty.“

Radka: „Promiňte, ale Martinovi bych doporučila ne státní správu, jak mu radíte. Tam je, myslím si, nejen na tento obor už lidí dost. A tam od stolu moc životnímu prostředí nepomůže. Já bych mu poradila úplně jednoduchou věc - např. vzít si pytel a rukavice a jít sbírat do přírody odpadky. Nebo jít pomáhat do lesů po kůrovci vysazovat nové stromky. Praktické věci pomáhají nejvíc.“

Jaroslav Ďuriš: „:-)“

Radka: „Děkuji za odpověď, ale bohužel mě neuspokojila. Nějak mě už hlava nebere, že se mají lidé v Evropě snažit žít ekologicky, svým způsobem se i omezovat, vydávat za ekologické produkty více peněz atd., atd. A všude ve světě, v zemích největších znečišťovatelů si budou dál všichni žít a fungovat pěkně spokojeně a konzumentsky.“

Jaroslav Ďuriš: „...to Vám rozumím, ale nevidím silové, nátlakové řešení, podívejte se třeba na pralesy v Brazílii. My jsme začali u sebe a děláme co umíme, co nás baví a co má smysl.“