Chat

JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D
Co řeší Evropský soud?
Záznam chatu z úterý 14. února 2023
denmark: „Jak moc je zavalen prací Evropský soud?“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Vzhledem k tomu, že Rada Evropy má v tuto chvíli 46 členských států, tak se na Evropský soud pro lidská práva mohou obracet obyvatelé všech těchto států. Stížností je tedy velké množství (nevím přesné číslo, ale řekla bych, že tak okolo 80ti tisíc stížností). A samozřejmě průběžně přicházejí nové. Za Českou republiku máme průběžně rozjednaných asi 150 případů (na konci loňského roku to bylo 142 nerozhodnutých věcí). Takže případů k rozhodování máme hodně, ale snažíme se snižovat zátěž nerozhodnutých případů a pracovat kvalitně, ale i efektivně.“
ANTIMONY: „Co řeší Evropský soud?“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „My máme vlastně dva velké evropské soudy, jeden je Soudní dvůr Evropské unie, který většinou rozhoduje o tzv. předběžných otázkách a vytváří společnou interpretaci práva EU a má 27 soudců, což odpovídá počtu členských států EU. Druhý soud, na němž pracuji já, je EVropský soud pro lidská práva, což je orgán RAdy Evropy, která má 46 členů, tedy i soudců je 46. Na tento soud se může obrátit každý obyvatel členského státu Rady Evropy, pokud tvrdí, že bylo porušeno nějaké jeho konkrétní lidské právo, zaručené Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod. Před tím ale musí vyčerpat všechny prostředky vnitrostátního práva - u nás zpravidla řízení před obecnými soudy a stížnost k Ústavnímu soudu.“
SK: „Co neřeší Evropský soud?“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Evropský soud pro lidská práva nemůže nikoho odsoudit, ani zrušit vnitrostátní rozhodnutí. Jeho pravomocí je konstatovat, zda stát porušil konkrétní lidské právo (třeba svobodu projevu, vlastnické právo, ochranu soukromí a podobně) a pokud shledá porušení, tak uloží státu, aby zaplatit poškozenému jednotlivci náklady řízení a přiměřené zadostiučinění.“
Iva: „Dobrý den, sice mimo téma, ale měla bych dotaz-je běžné a v pořádku, když pčr vyšetřuje nezletilé dítě, neinformuje o tom ani dítě ani zz, poté případ uzavře a předá na ospod a jako přestupek na přestupkové, kde ho odloží pro nízký věk, ale dítě nedostalo jedinou možnost se k tomu vyjádřit-hájit se ?První informace že se něco děje dostali zz až na ospodu,jenže případ už byl uzavřen, takže do něj nešlo vstupovat, přitom ve výpovědích byly nesrovnalosti a lži. Mě to tedy přijde jako porušení práv obviněného dítěte,i když k trestu nedošlo,zápis už má a nikoho nezajímá jak to doopravdy bylo.“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Dobrý den, pro právníka (a ještě více pro soudce) je náročné vyjadřovat se ke konkrétnímu případu, o němž nic neví. Navíc soudce či soudkyně by neměl hodnotit v médiích předem případ, který by hypoteticky mohl rozhodovat. Jen obecně lze konstatovat, že se snažíme prosazovat participační práva dětí (ve věku tak 10 až 12 let už to i jednoznačně ukládá právo). Participace dětí však není nějaký úkon, ale přístup, při němž je potřeba dítěti vysvětlit, jaké řízení se s ním vede a jak se ho rozhodnutí může dotknout. Není to tedy právo rodiče, ale právo dítěte účastnit se úkonů, nebo se naopak rozhodnout, že nechce být do sporů vtahováno.“
Petr Gajda: „Dobrý den, je možné si prohlédnout uvnitř a navštívit osobně ESLP? Případně je možné se zde dostat ne nějakou stáž, když studuji politologii? Děkuji.“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Ve Štrasburku, kde se soud nachází, je možno navštívit bez problémů EVropský parlament. Na Soud je to těžší, návštěvu je třeba dohodnout přes návštěvnické centrum a myslím, že jsou spíše přijímány návštěvy skupin. Poměrně často se setkávám se studenty práv z různých zemí, ale byli tam i čeští učitelé občanské výchovy nebo pražští gymnazisté. Pro studenta politologie se nabízí nějaké stáže v rámci Rady EVropy, doporučuji sledovat její stránku, kde jsou vypisovány různé programy a pozice.“
Kristýna N.: „Dobrý den, dotaz nemám, jen chci - jako bývalá absolventka PrF MU a absolventka několika seminářů a zkoušek u paní doktorky - poblahopřát paní doktorce ke krásné kariéře a poděkovat, co dělá i na poli gender.“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Srdečně Vás zdravím a držím Vám palce ve Vaší práci. Ať se Vám daří!“
Jana: „Nevím zda i vy toto řešíte, ale slyšela jsem, že dnes se budou řešit i data a jinam nevím kam bych to zařadila. Včera přišel přítelovi došel dopis kvůli datům. Zajímalo by nás proč? Už je 11 let na důchodu, živnostenský list má pozastaven do roku 2099. Data nepotřebujeme , tak jak to zrušit. Děkuji.“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Moc se omlouvám, ale vzhledem k tomu, že pracuji jako soudkyně, nemohu poskytovat konkrétní právní rady ani zjišťovat konkrétní okolnosti Vašeho případu.“
Lucie Župková: „Dobrý den, paní doktorko, níže jste uvedla, že tento soud neodsuzuje ani neruší vnitrostátní rozhodnutí, ale pouze konstatuje a následně ukládá státu povinnost zaplatit škodu, tak se chci zeptat, co se stane, když stát nesplní, to co mu soud uložil a nijak nečinní?“
JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph. D: „Považuji za velký zázrak, že se po druhé světové válce vůbec evropské státy dohodly, že svým občanům poskytnou možnost obracet se proti vlastnímu státu k mezinárodnímu soudu. Většina států v drtivé většině případů rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva respektují (protože se samy rozhodly do tohoto systému vstoupit) a dokonce provádějí změny ve své legislativě, aby se porušení neopakovala. U nás to třeba vedlo k zavedení právní úpravy, jíž se odškodňují průtahy soudního řízení. V rámci Rady EVropy působí Výbor ministrů, kteří nad výkonem našich rozhodnutí dohlížejí. Rozhodnutí Soudu dlouhodobě nerespektovalo Rusko, mimo jiné i proto bylo z Rady Evropy vyloučeno.“