Sama doma

Záznam chatu z úterý 31. ledna 2023

Lidka: „Dobrý den, dá se neprůbojnost a zakřiknutost u dětí časem alespoň částečně odstranit? A myslím tím tzv svépomocí v domácích podmínkách?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, ano, určitě mají rodiče mnoho možností. Důležité je postupně a přiměřeně dítě otužovat. Zapojovat ho do přirozených interakcí, nechat ho s naší dopomocí zařídit různé věci (nakoupit rohlík, nanuk, něco, co pro dítě může být lákavé), zároveň ale vytvářet bezpečné prostředí, aby dítě cítilo naši podporu. Důležité je dítěti věřit, naslouchat mu, zároveň není dobré nadměrně ochraňovat. HOdně si s dětmi povídat. Vytvářet přirozené situace, jich se dítě účastní. Důležité je také pomáhat mu překonávat obavy z prezentace naučeného ve škole, např. tréninkem, radou.“

ANTI: „Může se neprůbojné dítě změnit v průbojné?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Ano, při dobrém výchovném vedení, vytvoření bezpečí pro dítě, dobré spolupráci se školou, postupným otužováním můžeme v řadě případů napomoci této změně. Hodně ale záleží na příčině neprůbojnosti... Bude i určitá část dětí, které se svého ostychu nezbaví, ale rozhodně lze i u těch úzkostných snížit obavy ze zapojení do sociálních interakcí. Důležité je zažít úspěch, tedy i vyhledávat situace, kde se dítěti zařídit řadu věcí podaří.:)“

Natálie: „Dcera sedí sama, špatně navazuje kontakty se spolužáky- 11 let, nerada se učí, netěší se do školy. Přesto zatím samé jedničky. Jak pomoci v sociální oblasti?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „TAdy je důležité zjistit, co stojí za tím, že dítě se nerado učí a nechce do školy. Je příjemná atmosféra ve škole? Je paní učitelka klidná nebo hodně dominantní? PRoč dcera sedí sama v lavici? Co ji z předmětů ve škole baví...¨V sociální oblasti je důležité, aby pomohla škola. Pracovala se vztahy ve třídě, pomohla vaší dceři, i možná jiným žákům, se do interakcí zapojovat. Napadá mě ještě doplnění, že jedničky spíše svědčí o dobrém nadání nebo velké pečlivosti, důležité je, kolik času tráví dítě učením, nakolik jsou jedničky snadnou nebo nesnadnou záležitostí.“

denmark: „Jak ochránit neprůbojné děti?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Neprůbojné dítě není potřeba chránit, je důležité ho postupně a vhodnými způsoby otužovat. Ochranou vlastně neprůbojnost dítěte více posílíme. Samozřejmě vhodné způsoby jsou různé, vhodné je komunikovat se školou, postupně otužovat dítě i v průběhu školní docházky. Začlenit ho do různých skupinek, které mohou dítěti pomoci.“

DIS: „Jak se chovat k neprůbojným dětem?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Velmi důležité je vytvořit bezpečné výchovné hranice, vytvářet přirozené situace, v nichž dítě komunikuje společně s námi, můžeme postupně dítě otužovat zapojováním do řešení adekvátních situací - na něco se někoho zeptat, něco koupit. Zároveň je velmi důležitá trpělivost a pochopení. Není ideální volit příliš přísný ani ochranitelský způsob výchovy, to dětem nepomůže. Ale určitě je vhodné i se školou hledat způsoby postupného otužování. Od větší dopomoci k čím dál větší samostatnosti... pomalu, ale určitě postupně zatěžovat.“

ANTIMONY: „Jak lze zjistit, že dítě je neprůbojné?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Většinou takové děti mají obtíže s komunikací před ostatními, prožívají úzkost, když mají něco někde prezentovat, mnohem méně jim vyhovuje ústní zkoušení, lépe snášejí testy, písemné práce. Často jsou pasivní, vyhýbají se aktivitím, které jsou rychlé, hlučné.“

ANTI: „Jak vychovávat neprůbojné dítě?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Důležitá je trpělivost, jasné a srozumitelné hranice, postupné vystavování sociálním interakcím. Velmi důležité je porozumění, pochopení co vše dítěti vadí. zároeven je důležité, pokud jsme jako rodiče sami úzkostní, pracovat na sami sobě. Důležité je netlačit, podporovat dítě v tom co jej baví, aby mělo možnost zažít úspěch. Zapojovat ho do menších dětských kolektivů. Vést ho ke zdravé sebereflexi, aby samo sobě mohlo dítě důvěřovat. Nepomáhá takové to přísné.. a basta a takto to bude. TAké je dobré tlumit nepochopení... dnešní děti prostě křehké jsou, v řadě případů to je způsobeno ochranitelskou výchovou. Když někdo dítěti vyhubuje, jdeme to jako rodiče řešit, ale tím vytváříme nepřirozené prostředí. Dítě se bude s takovými situacemi setkávat, tedy spíše proberme s dítětem jak příště reagovat, posilujme jeho sebedůvěru:)“

Katarína: „Dobrý den, podle Vašeho povídání máme doma neprůbojné dítě. Prosím o tipy na dobrou literaturu s touto problematikou. Děkuji moc.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Neprobojným dětem se věnuje konkrétní knížka, určitě ji najdete jak na iternetu, tak i v knihkupectvích, je v ní řada aktivit jak na posilování zdravé sebereflexe, tak i zvyšování odolnosti. Určitě bych využila i knížky věnované rozvoji komunikace a asertivity. VHodné jsou aktivity typu skaut, tam mívají pro různé typy dětí velké porozumění. A jak bylo i v rozhovoru.. ono je otužování dětí velmi důležité... jak to psychické, tak i to tělesné. Je dobré jít příkladem, společně dítěti pomoci v tom se otužovat:). Dítě podpořte a určitě se s ním zkuste domluvit, co by mu pomohlo. Naprostá ochrana není cesta, může fungovat zpočátku, ale postupně je dobré zařazovat mírné zátěžové, ale přirozené, situace:)“

Lada: „Dobrý den, jak pomoci synovi je neprubojný nechce chodit do školy má strach z testů zkoušení synovi už je 18 let ,ale je prostě ve svém světě a nevím jak ho naučit přesvědčit ,že on je šikovný umí se učit ale prostě nechce aby neřekl nebo neudělal něco špatně už jsem docela zoufalá . děkuji psychologové nepomáhají jak by měli vím to z vlastní zkušenosti“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, přes vaši špatnou zkušenost bych to s psychologem zkusila. Zkuste na internetu najít nějaké kontakty v místě vašeho bydliště, zkuste se kontaktovat s výchovným poradcem školy, v řadě škol je školní psycholog. To jsou přesně témata pro ně. A určitě i pro spádovou pedagogicko-psychologickou poradnu. Pokud je problém opravdu vážný, mohou pomoci i dětský psychiatr. Také je možné využít rodinného poradenství, kde se lze zaměřit i na interakce v rodině, rozklíčovat, proč má dítě takový blok, zda se setkává se adekvátní reflexí (přílišná kritika i neustálé pochvaly způsobují nedostatečnou sebereflexi). Zároveň je možné komunikovat problém s učiteli, ve škole mohou v rámci Podpůrných opatření 1.stupně vytvořit bezpečnější rámec, rozložit plnění úkolů na menší úseky, zvolit příznivější způsob ověření, v menší skupině, v klidnějším prostředí. POkud už dítě studuje na vysoké škole, tam jsou poradenská centra, která těmto studentům pomáhají s podobnými obtížemi, ukazují, jak strukturovat učivo, někdy se rozkládá ročník, aby student nebyl pod takovým tlakem. Důležité je také, abyste se uklidnila... i když chápu, že rodič s dítětem situaci prožívá, to je v pořádku, ale někdy jsou děti úzkostné proto, že vidí, že to rodiče trápí, že je pro ně výkon ve škole hodně důležitý, a to je pak také stresuje. Tedy zklidnění rodiče hodně pomáhá. Optimistické pojetí toho, že hlavně že dítě je zdravé. Myšleno v dobrém, bez zlehčování:)“

DAYD: „Jak lze definovat pojem neprůbojné děti?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „DEfinovat takové dítě není jednoduché. Ale obecně jako dítě, které je pasivní, nerado někde něco říká, nerado něco dělá před ostatními, prožívá úzkost ze sociálních interakcí, vyhýbá se povinnostem, pokud probíhají v sociálních interakcích. Také je můžeme definovat jako děti, které nejsou houževnaté, vzdaly "boj", neozvou se, když jim někdo křivdí...“

Hanka: „Dobrý den, máme tři děti - dva školáky a jeden nejmenší ještě doma. Starší se mezi sebou věčně perou a hádají, pošťuchují se... jsou velmi hluční, ale jakmile jsou na veřejnosti sotva tiše pozdraví. Pozoruji, že čím drzejší jsou doma, tím bojácnější jsou venku, má to souvislost? Děkuji“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „To mít souvislost nemusí. Ale je vidět, že doma cítí bezpečné prostředí, tedy dají průchod svému temperamentu. Otázkou je, zda se někde mimo domov nesetkaly s nepříjemným výchovným zásahem, napomínáním... nebo pro ně vnější prostředí takové bezpečí prostě nepřináší. Vedla bych je k dodržování základních pravidel - pozdrav, poděkování, a volila bych bezpečná témata, o kterých by je bavilo mluvit. často se dětí ptáme na školu, na to co umí, o tom děti nerady mluví. Projevy, které popisujete, nemusí být o bojácnosti, ale třeba nejistotě, že nemají dost komunikačních dovedností, nevědí, jak s druhými dospělými mluvit. Doma mluví mezi sebou, svým dětským jazykem.. tedy bych se i ptala, co jim vadí, co jim je nepříjemné. Postupně zapojovat do situací, vést k vyšší odolnosti, zároveň i podpořit v tom, že ne každý hned na veřejnost chrlí co rád dělá:). TAké je ostych do určité míry běžnou součástí vývoje dítěte. Důležité je, jak situaci vnímají vaše děti:)“

Renata: „Dobrý den, je vhodné neprůbojné dítě vést k nějakým kroužkům? Ať si vyzkouší více činností a samo si pak vybere, co ho baví nebo ho víceméně popostrčit k nějaké činnosti. Moc děkuji za odpověď.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Určitě ano, důležité je, aby aktivita vycházela ze zájmu dítěte. Pokud dítě do kroužků nechce, protože se bojí jiných dětí, je dobré vybrat ve spolupráci s dítětem takový, kde může dítě více tvořit samo, ale zároveň je zde skupinka dětí, s nimiž se setkává (např. keramika). Velmi dobré koužky jsou např. skaut, prospívá obecnému otužování dětí a učí komunikativním a sociálním dovednostem. Zvlášť důležité jsou kroužky pro děti, které nemají dobré zkušenosti se současným třídním kolektivem, zažily i třeba nějaké šikanózní chování a bojí se druhých dětí.“

denisa: „Dobrý den,vnučka matka češka,otec němec,velice šikovná,mluví česky,německy.Má ale problém v kontaktu s vrstevníky,špatně se zařazuje,nerespektuje učitelky ve školce.Má 5roku .Co s tím,děkuji“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „TAdy bych viděla možná i troch vliv pravděpodobně bilingvní výchovy. Tyto děti působí v prvních letech zakřikle, přesto, že jim ve svém důsledku bilingvní výchova přináší více výhody než nevýhody. Nerespekt učitelů pak může souviset s nastavovanými hranicemi, způsobem výchovy. TEdy spíše zde vidím souhru dvou situací. V oblasti řeči doporučuji dodržovat zásady bilingvní výchovy - lze najít hezké rozhovory na toto téma na internetu, i knížky a také je důležité jasně nastavit pravidla už v rodinné výchově, podpořit paní učitelku, že je důležité. S vnučkou lze probrat, proč neposlouchá, v čem , v jakých situacích:)“

Jana: „Dobrý den, byla a jsem neprůbojná matka a vychovala jsem tím pádem neprůbojné děti. Už se s tím nedá nic dělat? Mě rodiče nepomohli abych byla průbojná a tím pádem jsem to přenesla na mé děti. Vzala jsem si neprůbojného muže. Není to vůbec jednoduchý život, ale co teď s tím?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Neklesejte na mysli... ve vašem případě je moc fajn upřímnost, s jakou k tomu přistupujete. Sama ale vidíte, že jste velmi úspěšná, máte partnera, který je vám myšlenkově blízký, máte děti:). Ale rozumím, že byste si přála jejich větší průbojnost. Využila bych různé kroužky, skaut, sportovní kroužky - sport, který by děti bavil. Komunikovala bych se školou, jak postupně pomoci s otužováním děti, aby se více prosadili, je nutné postupovat pomalu, ale lze to. TAké se zkuste zeptat, zda v okolí někdo nevede skupinky, kde se děti učí více komunikovat, zbavovat svého ostychu, možná spádová pedagogicko-psychologická poradna. Nebo zkusit dramatický kroužek, kde by se děti trochu otužovaly, třeba vedený jen učitelem, aniž by dítě muselo chodit na nějaká vystoupení. A i když to není vždy jednoduché, třeba jsou ale děti spokojené... to je také velmi důležité:)“

Julie: „Dobrý den. Máme syna 5 let.Je od 2,5 let pozorován na psychologií nemocnice Krč.Je velmi inteligentní, ale má jisté podezření na zvláštností chování bylo i chvíli podezření na aspergrův syndrom (zatím otevřené) Je velmi matematický nadaný, ale jak podporovat jeho aktivitu v ostatních oblastech (Např.: Umí básničky, ale na besídkách jen mává rukama a nic neříká, zřejmě blok na velké množství lidí) Neprojevuje se na ranních kroužkách, kdy děti vypráví o víkendu a o svých oblíbených hračkách)“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „v tomto specifickém případě bych tolerovala jeho neochotu se podělit... zároveň by mohlo pomoci volba témat, která ho baví. TEDy třeba nemá oblíbenou hračku a nebo nevidí důvod, proč to někomu říkat, protože to může považovat za něco velmi intimního (oproti vrstevníkům) Prezentovat se před jinými při různých besídkách není pro život zásadní a nemá to rádo velká spousta dětí:) . Až bude starší, dá se dětem i se specifiky v sociálním chování vysvětlit, jak mají reagovat a "naučit" je základnímu zapojení.“

Jarmila: „Dobrý den,paní doktorko.Jsem babička a mám ve výchově vnučku.V první třídě dostala paní učitelku, která měla pátou třídu.Nyni má už druháky.Nevim,Jak motivovat vnučku,která bohužel je neprůbojna a tím pádem ztratila zájem o školu a má horší známky.Pani učitelka známkuje na můj vkus dost přísně.Pritom se s ní každý den hodinu učím.Nyni máme jít do poradny.Dekuji moc za odpověď a přeji hezký den.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, myslím, že děláte pro vnučku hodně. Důležitá je spolupráce s paní učitelkou. Učitelé jsou někdy příliš dominantní, některé úzkostnější děti opravdu demotivují. Vydržte do vyšetření v poradně, nastavte s nimi další spolupráci se školou, určitě dostane doporučení i paní učitelka. S vnučkou stavte její zájem o školu na zajímavých tématech, k čemu jí znalosti jsou. Zhoršené známky mohou být projevem řady situací, věřím, že po vyšetření bude jasněji.“

Klára: „Dobrý den, je neprůbojnost u dítěte způsobena "chybou" ve výchově?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Ne vždy. A nemluvila bych o chybě ve výchově. SPíše o stylu výchovu, o nějaké zkušenosti, kterou ale dítě může potkat i v jiném prostředí. POkud máte pocit, že lze něco dělat jinak, tak je dobré to vyzkoušet. Ale určitě bych si nemyslela, že jsem něco dělala špatně. Myslím, že každý rodič vychovává tak, jak si myslí, že to je nejlepší a je v nějaké situaci, kontextu, kdy to třeba nejde dělat jinak. pak se situace změní, něco se dozvíme, něco nás napadne... ale jak píšu, to není o tom, že předtím bylo něco špatně:)“

Mirka: „Dobrý den, máme doma "předškoláka". Je to živé, šikovné, učenlivé a paličaté dítě. Doma upovídané, ale při setkání s cizími lidmi nedokáže promluvit. Bohužel to nastává i ve chvíli,kdy např.přijedeme k prarodičům (tam po chvíli mluvit začne). Ve školce se mu líbí, s dětmi mluví, s učitelkami jen některymi. S cizími lidmi mu fungovat nedělá problém ,ale nepromluví, ani nenaváže oční kontakt (jezdí s instruktorem na lyžích, trénuje florbal a na každý trénink se moc těší....není nucené.). Snažíme se doma probírat,jak je nepěkné neodpovídat ....,ale k ničemu to nevede. Např.logopedická depistaž ve školce vůbec nešla provést. Bojíme se, aby zvládl zápis do školy. Prosím, nemáte radu,jak toto změnit? Moc děkuji za odpověď a přeji krásný den.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, děkuji za důvěru. ZKusila bych se spíše zeptat, co dítě cítí, co je problém. Zpočátku bych "nenutila" dítě k očnímu kontaktu, to mnohdy pomůže, i když oční kontakt řadíme mezi slušná pravidla. Co mu na kterých lidech vadí. Možná to pomůže rozklíčovat situace. Navíc, jako předškolák má ještě čas. Napadá mě ještě, k té paličatosti... když je dítě paličaté, nevyhovět mu. Naopak, komunikovat a vyhovět mu, když dítě dělá to, co je výchovně správné. Myslím, že syn ví, že odpovídat se má, ale možná to dělá i schválně, může to být i způsob interakce... :) TEdy bych tento mechanismus změnila... asi to bude chtít vyzkoušet více variant:) Určitě bych volila i vedení k zařizování základních věcí nákup, zjištění cesty apod.:))“

Tonda: „Dobrý den, náš syn 11let, má problém se stydlivostí a vystupováním na veřejnosti.Kolikrát i ve škole, ví odpověd, ale přitom není schopen se přihlasit.Doma pak vypráví,jak ho to mrzí, že odpověd věděl ,a třeba až do večera si to stále vyčítá .... Má i dobré nápady ,ale problém je zrealizovat do praxe ... Poradí te ? Děkuji a krásný den T.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, určitě zde pomůže postupné otužování, domluvení s učitelem, aby pomohl s vytvořením bezpečného prostředí, možností ventilovat nápady i učivo v menším kroužku, nebo písemně, nebo s dopomocí. Postupně. Dobré je diskutovat problém s výchovným poradcem, školním psychologem. S učiteli, které vnímáte jako vstřícné, kteří by synovi byli ochotní pomoci, aby získal větší sebedůvěru, že to jde. ABy byli trpěliví, podpořili ho. to jsou velmi důležité momenty.“

Ondřej: „Dobrý den, moc se mi líbil vás rozhovor. Chtěl bych se zeptat jakým způsobem bojovat se sociální fóbií? Hezký den.“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Hezký den, děkuji. Pokud jde již o sociální fobii, je vhodné se již obrátit na psychiatra nebo klinického psychologa. Zároveň je vhodná terapeutická péče. V této situaci je otužování sice možné, ale nemusíte dobře odhadnotu míru a problém se ještě zvýrazní, proto je vhodné vše konzultovat s odborníky. Vhodné jsou terapie Kognitivně behaviorální.“

Jitka: „Jak pracovat s pravým opakem neprůbojného dítěte? Brzdit či ne?“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Záleží na míře opaku:) Důležité je, aby nedocházelo k narušování hranic druhých... tedy vést k respektu k ostatním:)“

Lidka: „Dobrý den paní doktorko. Ve škole kam chodily mé děti je učitelka, která si vybere ve třídě dvě tři děti, které pak vystavuje posměchu třídy. Já to řešila přeřazením na jinou školu. Stěžovala jsem si v PPP i na školském úřadu a nic se nezměnilo. Nedávno jsem zjistila, že to stejné udělala i dalším dětem a rodiče pochodili stejně jako já. Všichni se paní učitelky zastaly a z nás rodičů udělaly pitomce. Já jsem z učitelské rodiny a tak se v problematice orientuji. Došlo ke změně vedení školy, rodiče si stěžovali i novému vedení a výsledek? Z paní učitelky je výchovný poradce. Co mají rodiče dělat, kromě přeřazení dětí, aby této učitelce zmařili ničení psychiky jejich dětí? Předem děkuji za odpověď. Ludmila Novotná“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „Bohužel, ano, i takoví učitelé jsou. postupovala jste s ohledem na dítě vhodně. Je špatně, že nereaguje vedení školy. Výchovný poradce s touto povahou je opravdu katastrofa. Ale někdy se také bojí zasáhnout. POmoci by mohla školní inspekce, zřizovatel, petice, využít veřejné mínění. Ale někdy nepomůže nic. Chápu vaši frustraci. Ale i když takoví učitelé jsou a setkávám se se situacemi, které popisujete, musíme si přiznat, že jsou i skvělí učitelé.“

Radka: „Dobrý den, vnuk má poruchu učeni, je v 8 třídě. Nepíše háčky, čárky, nejde mu pravopis. Do poradny chodí pravidelně. Jak je možné mu pomoci. Jazyky mu snižují průměr na vysvědčeni. Jinak s učením nemá problém. Umí se naučit. Děkuji za odpověď“

doc. PhDr. Markéta Švamberk Šauerová: „omlouvám se, už jsem nestihla odpovědět:)“