Sama doma

Záznam chatu z úterý 3. ledna 2023

Kalika: „Je agresivita dědičná, už se s ní děti narodí?? Nebo je získaná vlivem nevhodného prostředí, příliš přísnou výchovou, nebo i šikanou??“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Do jisté míry ědičnost hraje svoji roli - těžko můžeme chtít, aby se dítě silně agresivnho rodiče chovalo "jako anděl. Velký vliv má však postředí, v kterém dítě vyrůstá - zmíním vliv mediálního násilí, nesouhlasná výchova ze strany rodičů, příliš benevolentní či přísná výchova. Co se týče šikany, agresor vždy šikanuje z nějakého důvodu - ať již je sám doma nějakým způsobem "šikanován" - např. fyzicky týrán, nebo cítí v oběti konkurenci, popř. se nudí. Pokud bylo dítě obětí šikany, není vyloučeno, že v pozdějším věku se stane sám šikanovatelem - zde však hraje roli mnoho faktorů. Děkuji za otázku ZM.“

Roman: „Dobrý den, pane doktore můj dotaz bude stručný. Jak se máte a jak se Vám daří? Koukám při práci s klientkou a musím konstatovat, že vypadáte pořád stejně (v dobrém) jako kdysi před léty, kdy jsme se viděli poprvé. Srdečně Vás zdraví Roman Kos (Dolejší)“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dbrý den, děkuji moc za kontakt, daří se mi zatím dobře - těší mě, že vypadám stejě, i když asi ta televize trochu zkresluje. Z“

Jana: „Jak dítě (3 roky) adekvátně trestat za opakované ubližování mladší(8m) sestřičce (kouše, bouchá)? Nechceme ho bít nebo někde zavírat, ale zdá se mi, že rázné “ne” nestačí, protože se to děje stále dokola. Děkuju!“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, myslím si, že váš chlapec může na mladší sestru žrlit - ona mu svým příchodem na svět sebrala jeho "výsostné" postavení. Asi bych dával synovi najevo jego důležitost - není vždy potřeba jenom trestat - občas třeba udělat jenom to, že s ním tatínek půjde ven a maminka zůstane se sestřičkou doma. Díky za otázku ZM“

Lucie Pechova: „Dobrý den, mám dvojčata 16 let ,kluky ,od mala jsme chodili k psychchiatricce, protože se špatně přizpůsobování kolektivu ve školce i ve škole, po několika letech z toho vyrostli a jsou celkem v pohodě, brali léky Medorisper, myslíte že je nutné pořád psychiatra navštěvovat?“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den ukončení medikace a návštěv psychiatra musí vždy zhodnotit právě psychiatr. Asi bych pana doktora či doktorku navštívl a domluvil se s ním. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Martina: „Dobry den jak změnit agresivní ročně dítě ,kamaratka má holčičku a kouše ,škrábe,škrtí děti i dospělé kolem sebe ,nemuzemebani v klidu vypít kafe a musíme ji hlidat …říkají ze z toho vyroste“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, v tomto případě bych viděl jako vhodnou návštěvu nějakého odporníka z našeho ranku.I roční dítě může tímto způsobem poutat pozornost. Nesouhlasil bych s tím, že z toho vyroste, pokud se nenajde příčina chování, hrozí riziko, že toto chování bde eskalovat. Děkuji za otázku Zdeněk Martínek“

Monika Kučerová: „Dobrý den. Pane doktore mám vnouče kterému je 1,5.Pri každé návštěvě odcházím se škrabanci v obličeji.Vzdy se něj ošklivé podívám a ukážu tytyty.Dělá to již dlouho.Dcera i zeť si myslím nedostatecně káraji.Poradte prosím jak na něj. Děkuji Kučerová Monika.“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, nedokáu posoudit, proč to vouček dělá, i když si dovedu představit, že jste na vnouče možná přísnější než oni. Tady bych asi s dcerou i zetěm hovořil o tom, jak sjednotit pravidla, co by mu mělo projít a co ne. Zdeněk M.“

Kateřina: „Dobrý den, pane doktore, prosím Vás o reakci... mám téměř 3letého syna a téměř 2letou dcerku. Syn se rád mazlí, i se mnou, i sestřičkou, ale občas z ničeho nic ji škaredě udeří, štíne, bouchne. Občas i dospělé (mně, babičku, sem tam i dědečka). K ostatním dětem se (zatím) chová moc pěkně, podává jim hračky atd. Nevím, jak se chová k otci, jsme rozvedení. Je to normální? Prosím poraďte, jak reagovat a správně a výchovně se zachovat. Děkuji“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, pokud se syn něčeho takového dopustí, dejte mu najevo, že se zlobíte - nenadávejte, nebijte ho, jen použijte laskavu dominanci - tzn, teď mě to kousnutí bolelo a zlobím se na tebe. Dejte mu své "zlobení" najevo třeba půl hodiny. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Renata Baťková: „Dobrý den, v první řadě děkuji za Vaše názory a plně s nimi souhlasím. Dnes je výchova dětí v mnoha případech benevolentnejsi než by měla být. Prosím o váš názor či radu, jak pripadne zkusit právě u toho 3 leteho dítěte, které má svou hlavu, svůj pevný názor, vymezit ty mantinely,kdy např. nesnese sitiaci,kdy se 2 dospělí (třeba rodice) baví spolu a dítě se do toho neustále vmesuje,začne křičet,aby rodiče prekricel,ikdyz je mu odpovězeno a vysvětleno,že si potřebujeme jen něco říct a opět se mu budeme věnovat. Pokud se ihned neprestaneme bavit,tak neustále křičí,mává rukama rodičům před obličejem nebo jednoho z nich táhne za ruku pryč. Vysvetlujeme, vynadame, ale zatím nic nefunguje. Děkuji za odpověď!“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, troufnu si říct, že se právě jedná o dítě, s kterým bylo odmala hodně disutováno (i když se mohu mýlit). V každém případě, pokud se budou dva dospělí bavit a on či ona začne takto vyvádět, je vhodné jej zaměstnat nějakou činností, která ho zaujme. Dobré je rovněž potvrdit jeho či její chování - tzn. vidím, že nás chceš teď přerušit a že chceš pozornost, ale teď to nejde - trvat na svém. Budu držet palce Zdeněk Martínek“

Petra: „Dobrý den pane doktore, prosím o názor…Není ale o agresi nýbrž o opaku. 14tiletá dcera se uzavřela do sebe. Nechce komunikovat, zavírá se sama v pokoji. Mezi nás (máme 3 dcery) chodí jen se sluchátky na uších a výrazem, že jí obtěžuje se i s námi najíst. Raději by ani nejedla, volno s námi netrávila. Toto trvá už určitě rok. Problémy ve škole nemá. Přejde to? Jak se k ní chovat prosím vás? Tolerovat to? Děkuji a přeji hezký den. Petra z Pelhřimova“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Zdravím do Pelhřimova, může jít o projev dospívání - všichni rodiče jsou pro své puberťáky otravnými a oni to dokáží dát skutečně ostentativně najevo. Pokud se ale u í neobjevují projevy např.sebepoškozování a škola je v pohodě, nedělal bych si zatím z to hlavu. Kdyby to přetrvávalo delší dob, stálo y za tokontaktovat nějakého odborníka. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Ivana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na svou osmiletou dceru, jak u ní zastavit agresivní reakce. V případě, že něco není tak, jak by si ona představovala, začne být nejprve na mne nepříjemná, hádá se, provokuje a začne útočit slovně agresivně a párkrát se po mě i ohnala. Jak můžu zastavit tyto reakce včas, než se situace vyhrotí? Pokud řeknu DOST a dál nepokračuj, než bude zle, mnohokrát to nepomůže. Děkuji Vám a přeji pěkný zbytek dne.“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Zdravm z Pelhřimova, zkuste na její chování nereagovat - uvědomte si, že každá reace je dobrá reakce - tzn. vidím, že jsi rzzlobená, tak toho necháme. Zdraví Zdeněk Martínk“

Markéta Kupková: „Dobrý den pane doktore. Máme syna 8 let nyní 2 třída. Řešíme problémové chování syna, přeřadili jsme ho na jinou školu, ale i tam je potřeba s ním pracovat. Ve škole měl problémy typu: urážení, chytání děti do odejmutí a jim se to nelíbilo, žduchani atd.. řešilo se to dnes a denně občas i natržené tričko spolužačky které jsme zašli. Učitelka každý týden v pátek psala co se za ten týden dělo, komu nadal, s kam se pohádal.... Je ještě čas tohle změnit? Jak na něj?? Poradíte mi prosím?? Po vyšetření ve vychovne péči je emočně upjaty na matku, mysli si že jeho sestra má lepší život.... je mi ho líto a zároveň se na něj zlobím. Děkuji“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, nyní je ideální doba problém řešit. Je zcela namístě navštívit nějakho odborníka - ideálně etopeda a nastavit určitě dlohodobější terapeutické vedení. Nenechte do přejít přes 10 rok věku - pak už bude pozdě. Držím palce Zdeněk Martínek“

Veru: „Dobry den pane doktore, mame 15 mesicniho syna, je velmi klidny, sam si vyhraje, spi klidne 12 hodin s jednim buzenim na kojeni, zdrav o narozeni .. my jsme s manzelem ve vztahu bez hadek a mam pocit vnitrniho klidu, nicmene syn zacal zniceho nic asi pred mesicem kousat, predevsim doma - mne i manzela. Nejcasteji kdyz varim nebo neco delam a nemam ho v ucici vezi, prijde a hryzne az do obtisku zubu. Je mi jasne ze vyzaduje pozornost ale kde se to bere? V rodine se traduje ze ja v jeho veku delala to same od roku do cca dvou, dvou a pul sem hryzala kazdeho a pry to prestalo samo, lze i toto podedit, nebo si jen syn vyzaduje pozornost? Krasny den, Veronika“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, nemyslím si, že v 15-ti měsících by se jednalo o nějaký závažný projev - jde spíše skutečně o poutání pozornosti. Pokud toto chování začne, zkuste mu nabídnout adekvátně věku nějakou činnost, která ho zaujme. V tomto pípadě si netroufnu říct, zda je to dědičné - ale trochu bych o tom pochyboval. Dky Zdeněk Martínek“

Jarmila: „Dobrý den, pane doktore. Moc se mi líbí, jak vysvětlujete jak na výchovu dětí. 30 let jsem pracovala v Mš a denně jsem viděla ty rozdíly v chování dětí. Stojím za každým Vaším slovem. Moc díky. Zdraví Jarmila“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, i já vám moc děkuji za reakci. Zdeněk Martínek“

Mirka T.: „Dobrý den, pane doktorce, asi ti moc nesouvisí s agresivitou,ale prosím, ráda bych se zeptala, co dělat. Syn (2 roky a 8 měsíců) nedokáže sedět v klidu, zejména u jídla je to problém. Většinou ho musím stále krmit já, umí se sice docela sám najíst, ale nechce. Neumí jíst sám v klidu a nevím, jak ho to mám naučit. Vyleze ze židličky, odmítá jíst. Musím ho nalákat a prohlížet s ním knížky nebo chce pustit pohádku a já ho krmím. Nechci ho totiž nechat o hladu. Už ale z tohohle šílím a vím, že to není správné. Prosím co dělat?“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, pozor na jednu věc, Vy vlastně synovi jeho chování potvrzujete. Zkusil bych jakousi ritualizaci - jí se pouze na židličce. Pokud vylezeš, nemůžeš jíst - dodržte to. Vždy tvrdím, že v dnešní době v běžné rodině dítě hladem netrpí - pokud bude mít opravdu hlad, řekne si. Buďte v tomto případě důsledná. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Marie: „Muj dotaz se týká čtyřleté vnučky Je jedináček, zdá se chytrá, ale velmi si vše prosazuje . Rodiče byli u psychologa a mě velmi překvapil názor psychologa, že mají její chování doma ingorovat, nevšímat si toho, neměnit režim. Nejvíc mě překvapilo to, že rodičům navrhl, aby vnučku vyzvedávala jen matka a otec ne. Otce to velmi mrzí, ale chce respektovat názor psychologa. Jaký je Váš názor? Děkuji za odpověď Marie“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, nevím, jaký je přesně závěr vyšetření, ale trochu bych nesuhlasil s tím, že by vnučku měla vyzvedávat pouze maminka. Na výchově se přece musí podílet oba rodiče, bál bych se spíše toho, že vnučka začne s rodiči manipulovat. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Hedvika: „Dobrý den. Chtěla bych se zeptat na opačný problém. Jak se bránit a reagovat jako rodič, když je do dítěte strkano, brané hračky a podobně. Sama nemám ráda konflikty a maminky dětí bývají bez nadhledu. S dcerou jsem to podcenila,té je nyní 20 a stále se neumí prosadit. Chtěla bych se vyhnout stejným chybám u syna 2 roky,ale nevím jak správně. Děkuji mockrát“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, to, co popisujete, je velký problém maminek, které své dítě vedou k přílišnému sociálnímu smíru - když mu někdo na písku vezme kyblíček, neřeknou mu - vem so ho zpátky, je tvůj a nezeptal se tě. Zareagují většinou sovy - tak mu ho nech, on ti ho pak vrátí - a to je chyba - veďte ž svého 2 letého syna k tomu, že sice nesmí ubližovat, ale má právo bráni t svoj věci. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

zuzka: „Dobry den, mame hodne akcniho 3 leteho kluka, u ktereho se nam po narozeni mladsiho sourozence stupnuje agresivni chovani…kdyz sem chtela resit s psychology rekli mi ze je to normalni , ze mam byt trpeliva…jenomze holcicka ma jiz rok a nemyslim si ze se to samo od sebe zlepsi… jakym zpusobem mam reagovat kdyz na ni utoci aby upoutal mou pozornost a kdyz ho utok vyhresite nebo potrestate bere to jako “vyhru”…? Kdyz si jeho agresi nevsimam a venuji se jen “obeti” je to lepsi ale z dlouhodobeho hlediska mi to neprijde ok…“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, ano, do jist míry je to normální, ovšem nesmí to řerůst do stereotypie. Chlapec si skutečně říká o pozornost. Navrhoval bych vám každých 14 dní zařadit tzv. "chlapský den. " Znamená to, dnes necháme mamku se sgrou doma a táta s tebou půjde do kina. Tím mu dáte najevo důležitost. Díky za otázku Zdeněk Martínek“

Marie: „Dobry den pane doktore, prosim,jak resit situaci, kdy jsou deti ve veku 2,3 let svedky agresivity bratra/ bratrance, ktery ma autismus a ADHD a za svou agresivitu nemuze a je castecne soucast diagnozy? Jak s nimi tyto situace zpracovat? Dekuji. At se Vam dari.“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, v tomto krátkém časovém úseku nedokážu odpovědět tak, aby vám to skutčně pomohlo, Celá situace je ale řešitelná za pomoci odborníka, který se terapeuticky těmito dianózami zabývá. Držím palce Zdeněk Martínek“

ppp Pelhřimov: „Ahoj Zdenku, jsi 1* Zdravíme do ČT. Holky z PPP“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Taky zdravím, nestačím na otázky odpovídat. Teď budu mít další vstup.“

Jitka: „Dobrý den pane doktore, moc pekne se vás poslouchá.Mám již dospělé děti ,určitě jsme s manželem udělali při výchově chyby,ale jsme na děti pyšné.Zeptám se na vás názor ohledně dnešních rodičů. Zda se mě, ze dovolí dětem úplně vše a nemají žádná pravidla.Proto už odmítám chodit na akce kde jsou děti, protože se to kolikrát nedá vydržet, co jim rodiče dovolí. Přeji krásný den“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, ano, souhlasím s vámi, noho rodičů se vysloveně bojí svým dětem jasné a srozumitelné hranice nastavit - je to škoda, kladu si otázku, jak se tyto bezhraniční děti v budoucnoti srovnají s realitou života. Díky za reakci Zdeněk Martínek“

Eva: „Dobrý den, prosím Vás chci se zeptat... syn (2,5 roku) bývá agresivní, když udělám něco, co se mu nelíbí. Tříská s hračkami, někdy i kope kolem sebe. Taky říká "maminka pryč!" a bouchne mě. Je to normální chování? Jak na to mám reagovat? Díky za odpověď.“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dbrý den, ano, je to d jisté chování, které vývjově odpovídá věku. Když řekne maminka pryč, klidně mu řekěte, dobrá, půjdu - pak ho ale chvíli nechte o samtě - "nedolézejte " za ním.“

Lucie: „Dobrý den, Ráda bych se zeptala, jak se zachovat, když dítě je trucovité. Např.včera jsem dceru vyzvedla ve školce a začala strašně trucovat, že to jsou škaredé kalhoty,škaredá bunda..., že se nechce pořád převlékat, atd. Všichni rodiče, co přišli po nás, odešli dříve. Bylo to hrozné. Druhá dcera, dvojče, byla oblečená hned. Měla jsem pro ně bonbony, ale venku jsem dala bonbon jen té hodné dceři. Druhá se vztekala ještě dalších cca 10min. Už se nám to stalo párkrát, ale nevím, jak jí vysvětlit, že to není dobré chování. Děkuji za odpověď a přeji hezký den, Lucie“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, nevysvětlujte, buďte důsledná. Myslím si, že s těmi bonbony jste se zachovala zcela správně. Klidně jí řekněte, chápu, že se ti bunda nelíbí, ae vezmeš si jí. Víc nedomouvejte, nediskutujte, čekejte. Chce to hodně trpělivosti. Budu držet palce Zdeněk Martínek“

Vlaďka: „Dobrý den, kdysi jsem slyšela odborníka na dětské delikventy tvrdit, že těžší agresivita dětí po 6 až 8 roce věku se už úplně "vyléčit" neboli ostranit nedá. Jaký je Váš názor ? Děkuji.“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, pokud je agresivita skutečně výrazná a nic se s ní do 6 - 8 let nic nedělá, skutečně se zcela elimovat nedá - s tím bych souhlasil. Zdraví Zdeněk Martínek“

Alfons: „Dobrý den, pane doktore. U známých vidím, jak maminka od malička u svých dětí sází na "volnou výchovu" aneb "však se to časem naučí sami, nebo je to naučí ve školce/škole". Od malička jim ve všem vyhovují, aby neřvali a měli klid. Dávají jim mobily, aby při nich jedli (jinak už to ani neumí) a když křičí, že něco chtějí, tak to dostanou, i když je to nesmysl (zmrzlinu v zimním období). Spoléhají na to, že se všechno naučí sami. Je to normální? Kam až to může zajít?“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den chyba, chyba, chyba - dítě se nic časem ani ve školce nenaučí. Dminantním a hlavním výchovným činitelem musí býr rodič - ten je ve výchově nejdůležitější. Zdraví Zdeněk Martínek“

Andrea: „Dobrý den, pane doktore! Mám syna,je hodně tvrdohlavý. Vynucuje si to svoje,je těžké,když si umane,vymluvit. Od malička js řešili toto tričko ne,nabídla druhé,ale pokud ani to ne,tak vždy řeknu,že si to obleče,že je pekne,že spechame,ať mě neštve. To same bylo u bot. Jednou js už vybouchla,protože mě tlačil čas, js mu řekla,že jiné boty nejsou,že ty co chce,js špinavé,že si je prostě nemůže vzít. Nevím jak s ním pracovat. A jak měl kolem 2 roku hodně se stekal, a plaval mě, tak js ho placka po ruce taky a i víc. Hodně jsem byla z toho nešťastná a hlavně,ze sebe,že jsem zla a neumím s ním pracovat. Dekuji“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dobrý den, je to problém otvrzován funkčnosti jeho chování. Buďte důsledná a synovi neustupujte. Dá to odně práce, bude to občas hodně těžké ale vyplatí se to. Zdeněk Martínek“

Kristýna: „Dobrý den, prosím, co dělat, když se dítě snažím k něčemu vést, ale pak přijedeme k prarodičům a ti naši výchovu podkopávají? Jsou zastánci názoru, že "rodiče vychovávají a prarodiče rozmazlují".“

PaedDr. Zdeněk Martínek: „Dbrý de, ano,říká se, že rarodiče mohou vnoučata trchu rozmazlovat, ale všechno má své meze. Vždy by měl mít hlavní slovo rodič a toto slovo musí i prarodiče respektovat. Zdraví Zdeněk Martínek“