Sama doma

Záznam chatu z pondělí 7. listopadu 2022

DAYD: „Měl by člověk řešit psychické problémy vždy s odborníkem - psychiatrem, psychologem, psychoterapeutem?“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, nepochybně je vhodné požádat odborníka o pomoc při řešení psychických potíží, které snižují kvalitu života člověka. Psychiatr, psycholog a psychoterapeut mají poněkud odlišné zaměření a mohou pracovat různými způsoby, ale pomoct může každý z nich. Důležité je najít odborníka, ke kterému máte důvěru a tím můžete zahájit léčebný proces. S pozdravem a přáním pohodových dní Veronika Šporclová“

DAYD: „Co když někdo neví, že má psychické problémy? Pokud o nich neví, tak je nemůže ani řešit!“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, ano, to, co píšete, se může stát. Člověk se závažnějšími psychickými potížemi si své problémy nemusí uvědomovat - anebo si je uvědomuje, ale má tendence je zlehčovat, nepovažuje je za tak závažné. Většinou si ale uvědomuje změnu v chování či náladách a závažnost obtíží blízké okolí daného jedince a ti poukazují na nutnost vyhledání odborné péče. Otevřená a důvěrná komunikace může vést k tomu, že jedinec s psychickými potížemi nalezne odvahu a vyhledá odborníky. V.Š.“

denmark: „Jak moc je závažné, když někdo odkládá řešení psychických problémů?“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, vyhýbavé chování (odkládání řešení) není při řešení problémů efektivní strategií. Jedná-li se o mírnější a krátkodobější obtíže, jedinec si někdy může vystačit s vlastními zdroji - koníčky, podpora blízkých osob, kamarádů, rodiny, apod. Pokud se stav nelepší, nebo naopak dochází ke zhoršování, pak odkládání řešení může vést k závažným až život ohrožujícím stavům. Pochopitelně i léčba či terapie mírnějších obtíží je snazší než léčba dlouhotrvajících problémů, jejichž intenzita se s časem zhoršuje a potíže prohlubují. Proto doporučuji neotálet a vyhledat odbornou pomoc co nejdříve. S pozdravem a přáním klidných podzimních dní Veronika Šporclová“

Ivana: „Dobrý den, sestra prožívá těžké životní období, její manželství spěje po téměř 40-ti letech k rozvodu. Je psychicky na dně, na koho se obrátit. (už byla u několika psychologů)“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Ivano, rozchod/rozvod patří společně s úmrtím blízké osoby mezi největší stresory, tato situace může způsobit až traumatickou reakci. Jednoznačně je dobře, že vaše sestra vyhledala odbornou psychologickou pomoc, někdy se nelze obejít také bez medikace (antidepresiva, léky na zlepšení spánku nebo na zmírnění úzkosti). Je přirozené, že vaše sestra po tak dlouholetém manželství pociťuje extrémní smutek. Časem bude intenzita emocí slábnout, ale je potřeba vydržet a využívat všechny zdroje, které pomohou vaší sestře situaci zvládnout (podpora rodiny, kamarádů, péče o sebe a tělo, pomoc odborníků, apod. Držím pěsti vám i vaší sestře, Veronika Šporclová“

Jana: „Dobrý den, vážená paní doktorko, jak mohu pomoct dceři, když neustále řeší vztahy, a hned se na někoho upne? Každému hneh věří a pak je zničená, jelikož ji akorát využije, co mohu poradit, děkuji.“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Jano, z vašeho e-mailu jsem neporozuměla, jak stará je vaše dcera. U malých dětí je tato zvýšená důvěřivost přirozená, postupně se s věkem snižuje. Zdá se, že vaše dcera touží po důvěrném a blízkém vztahu. Doporučovala bych zaměřit se na výběr osob, kterým důvěřuje, pravděpodobně v tom má určité obtíže. Pokud vnímáte, že je opakovaně ve vztazích zvýšeně důvěřivá a využívaná, doporučuji s dcerou na toto téma otevřeně hovořit - kdo je a není kamarád, komu lze důvěřovat, důležitost VZÁJEMNÉ důvěry...Je vhodné, když budete vaší dceři v této oblasti podporou a pomůžete jí se lépe orientovat v sociálních vztazích. Pokud by to bylo pro vás, rodiče, náročnější anebo vaše doporučení dcera nebere příliš vážně, bylo by vhodné využít odbornou pomoc - psycholog, psychoterapeut, který by s dcerou podrobněji zmapoval oblast jejích sociálních vztahů a pomohl rozvíjet její sociální dovednosti. S pozdravem a přáním pěkných dní Veronika Šporclová“

Iva: „Dobrý den.Prosím o radu jaká by byla vhodná kniha pro dceru 10 let u které již nastupuje puberta - rostou prsa, má ochlupení, velmi se jí mění nálady, smích, plač, vztek. Podle lékařky brzy dostane menses. Chtěla bych,aby porozuměla svému tělu, změně hormonů, na menzes byla připravena. Bohužel jsem narazila,že v těchto knihách pro děvcata je už i o sexu. Podotýkám,že si se mnou dcera nechce o těchto věcech moc povídat. Děkuji Iva“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Ivo, publikací věnovaných období dospívání je celá řada. Doporučuji navštívit knihovnu nebo knihkupectví a knihy si důkladně prohlédnout tak, aby odpovídaly i vašim představám. Dospívající děti si všímají změn na svém těle, pociťují i hormonální změny. Povídají si na toto téma se svými vrstevníky, sledují různá videa. V těchto případech hrozí riziko, že se k dítěti dostanou i informace, které nejsou zcela pravdivé a mohou dítě vystrašit. Ano, ve většině publikací naleznete také oblast sexuality, ale věřte, že i tuto oblast děti v tomto věku řeší a velmi je zajímá. Považuji za vhodné, když se dozví první a základní informace buď z odborných a pro dítě srozumitelných publikací, nebo od rodičů. Častokrát jsou knihy vhodným odbourávačem nejistot a rozpaků pro konverzaci na toto téma. Je vhodné, když rodiče knihu dítěti nabídnou společně s pobídkou, že si s ním rádi popovídají o všem, co dítě zajímá a čemu nerozumí. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Lada: „Dobrý den, jsem moc ráda,že můžu položit dotaz právě Vám, jste totiž super.Mám 14 letou vnučku, která prošla nepříjemným obdobím rozchodu rodičů. Je mi jí líto,rodiče nepochopili,že vnučka není "malý dospělý člověk", ale dítě v citlivém věku. Trochu jí pomohla návštěva psycholožky. Můžete mi dát radu,jak jí můžu pomoci já jako babička? Máme spolu hezký vztah,ale svěřovat se mi nechce.Děkuji Lada“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Lado, děkuji vám za hezká slova, potěšila jste mě :-) Velmi oceňuji vaši snahu o pohodu vnučky, která si prošla náročným obdobím. Z mé zkušenosti si troufám tvrdit, že už váš vzájemně hezký vztah je pro ni velkým zdrojem podpory. Někdy děti opravdu nechtějí hovořit o tom, co je tíží, ale když vnučce umožníte, aby se u vás cítila bezpečně a trochu dál od problémů, se kterými se potýkala či potýká doma, když si užijete váš společný čas - to vše pro ni může být velmi úlevné. Možná postupem času a sama začne o tomto tématu hovořit. Je vhodné, abyste ji ujistila, že jste k dispozici, kdyby o tom s vámi chtěla mluvit, ale zároveň respektujete, když mluvit nechce. Také je důležité, aby vnímala vaši nestrannost (což někdy může být pro rodinné příslušníky obtížné). Držím vám i vaší vnučce pěsti, srdečně zdravím Veronika Šporclová“

Rebeca: „Dobrý den, je prosím návštěva psychologa hrazena pojišťovnami? Nebo je to na pacientovi? Psycholog v rámci medicíny není jako lékař, když nemůže předepsat léky? děkuji, Rezková“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, paní Rezková, někteří psychologové i psychoterapeuti mají smlouvy se zdravotními pojišťovnami a péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Často již na webových stránkách mají odborná pracoviště napsáno, zda mají smlouvy s pojišťovnou anebo je odborná péče hrazena pacientem. Psycholog - ani ten, který pracuje ve zdravotnictví - nemůže léky předepsat. Je-li nezbytná psychofarmakoterapie, je nezbytné obrátit se na pediatra nebo na dětského psychiatra. S pozdravem a přáním pěkných podzimních dní Veronika Šporclová“

Pavlína: „Dobrý den paní doktorko, volám o pomoc, moc prosím , ráda bych se zeptala jak mohu pomoct náctileté dceři, která trpí úzkostí, přiznala se, že i kouří a již má na to závislost a tvrdí, že jí to pomáhá, že když se cítí sama tak se tím zklidňuje, ale bohužel má stavy kdy v noci nespí a brečí, a cítí sevření na hrudi,jak jí v tom mohu pomoct dochází již rok k psycholožce, ale termín má tak jednou za dva/ tři měsíce, má se pozorovat jak je časté apod., dokonce jsem našla i poznámky, že se trápí a nechce tu být a neví jak to vše zvládne, myslím si, že se dost plácá ve vztazích a podle tam je ten zásadní spouštěč, pohoršila se i ve škole tak , že propadá, něco se s ní děje, nechce o tom mluvit..,nechci to podceńovat a něco zanedbat, co by jste mi prosím poradila je nějaká terapie nikoliv, což jí v žádném případě nezazlívám , ale není tam nějaká účinná zpětná vazba, má otázka zní: Jak konkrétně mohu pomoct, nějaká technika, máte prosím nějaké doporučení na nějakého mentora/ kauče, který se zabývá na úzkostí, na hledání sama sebe, motivace, rozklíčování co ji baví a povzbudit, nakoupnout a najít vhodné studium, anebo se tímto problémem zabýváte i vy, moc by nám to vše pomohlo, mnohokrát děkuji Pavlína.“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Pavlíno, děkuji vám za projevenou důvěru. Obtíže vaší dcery, které v dotazu popisujete, se zdají být závažnější a z mého pohledu by si zasloužily větší pozornost i intenzivnější odbornou pomoc. Nespavost, závislost na návykových látkách, sebevražedné myšlenky, vztahové obtíže, zhoršení prospěchu... To jsou potíže, které jsem z vašeho dotazu vyčetla a které, jak sama vnímáte, nejsou vůbec mírné a pro vaši dceru může být velmi obtížné vše zvládnout. Období dospívání je samo o sobě náročné, závažnější úzkostné stavy a deprese se dětem nevyhýbají, studie ukazují až 10% výskyt těchto poruch v populaci dětí a dospívajících. Pozitivní je, že se vám dcera aspoň občas svěřuje - mám naději, že má snahu i ochotu své potíže řešit. Doporučovala bych vyhledat ambulanci dětského psychiatra a zvážit medikaci. Psychoterapeutická podpora, kterou dcera využívá, je nezbytná, ale měla by být intenzivnější - je možné se s paní psycholožkou domluvit na častějších konzultacích? Vaši dceru neznám a z e-mailového dotazu je nemožné rozpoznat hloubku a závažnost jejích obtíží, ale v klidu mě váš popis nenechává. Navrhovala bych nalézt odborné pracoviště (seznam odborných pracovišť naleznete na internetu podle místa bydliště, případně lze využít i bezplatnou a nonstop linku důvěry, obrátit se na Dětské krizové centrum (Praha). Buďte dceři oporou, otevřeně s ní o jejích problémech promluvte a nabídněte jí pomoc a podporu. Moc vám držím pěsti a věřím, že se dceři i vám brzy uleví. Je škoda, aby se sama potýkala s problémy, se kterými jí lze pomoct. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Gabriela: „Dobrý den, bez zjevné příčiny začal 13 lety syn špatně usínat, případně se po usnutí vzbudí a pak nemůže usnout. Chodí do ložnice, pomáhá mu společné ležení, což je vzhledem k věku nepohodlné pro mne, pro něj, po chvíli ho tedy odvádím zpět a tak i několikrát, než usne. Ničeho se nebojí, problémy nemá, prospěch v pohodě. Stejný problém jsme měli cca před 4 lety, také bez zjevné příčiny, trvalo to přes rok a odeznelo den ze dne. Ale já sama špatně spím, je to pro mne velmi náročné ta situace a neumím si představit to prožívat znovu. Všechny základní předpoklady dobrého spaní dodržujeme. Děkuji za radu.“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Gabrielo, někdy děti zhoršením spánku reagují na vnější okolnosti, které dítě stresují. Faktorů, které mohou být za jeho spánkovými problémy, může být celá řada a bylo by vhodné je důkladněji prozkoumat. Někdy pomůže i konzultace s pediatrem a případně podrobnější odborné vyšetření (např. konzultace s neurologem, vyšetření spánku ve spánkové laboratoři, apod.) Můžete po určitou dobu zaznamenávat průběh spánku (za ja dlouho syn usne, kolikrát za noc se probudí, za jak dlouho opět usne, kdy ráno vstává...). Je to poněkud náročnější, ale pro případnou léčbu může být toto důkladnější zmapování spánku velmi užitečné. Máte-li pocit, že potíže se spánkem ovlivňují výkonnost vašeho syna, považovala bych za důležité snažit se spánek stabilizovat, aby syn nebyl vyčerpaný a měl energii na zvládání svých povinností. S pozdravem a přáním klidných dní i nocí Veronika Šporclová“

Lada: „Děkuji moc za odpověď, snažím se v podstatě k mojí milované vnučce chovat tak jak jste mi radila. Je hodně citlivá,takže s ní komunikuju citlivě, chápavě, poslouchám co a jak říká, neptám se zbytečně a jsem jí kdykoli k dispozici. Určitě ji neříkám, že je to normální, ale ani jí nelituji a nepreferuji ani jednoho z rodičů. Je to hodně složité nějak vybalancovat ,ale snažím se.Proto mám obrovský respekt a úctu k vaší práci. Lada“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Moc vám, Lado, držím pěsti. A věřím, že váš vztah a láskyplná péče je pro vaši vnučkou velkou pomocí. Přeji pěkné podzimní dny, Veronika Šporclová“

Pavlína: „Dobrý den, poradíte,prosím,jak řešit chování 10letého velmi inteligentního chlapce,který miluje zvířata, neublížil by mouše, rozpláče se, když mu upadne tužka, protože je mu jí líto, ale chová se prapodivně k lidem, vůbec nerozumí humoru, uráží i své blízké - např. "to máš hnusné", nenechá na sebe sáhnout ...“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Pavlíno, doporučovala bych konzultaci s odborníkem a podrobněji jeho chování zmapovat. Reakce vašeho syna se pohybují ve dvou pólech - jednak zvýšená citlivost, zároveň ale menší empatie a citlivost vůči blízkým lidem. Potýká se váš syn s podobnými obtížemi také ve škole? Chová se méně citlivě i vůči vrstevníkům, kamarádům? Pokud běžné výchovné postupy a domluvy, vysvětlení nepomáhají a dítě má problémy v různých prostředích a kontextech, pak můžete kontaktovat pedagogicko-psychologickou poradnu nebo jiné psychologické pracoviště a požádat je o pomoc. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Patricie: „Dobrý den, vážená paní doktorko, jak mohu najít správného psychoterapeuta , na co se zaměřit, podle čeho ho najít, máte prosím nějaké doporučení?“

Mgr. Veronika Šporclová, Ph.D.: „Dobrý den, Patricie, doporučuji odborníka vyhledat buď na doporučení někoho dalšího, nebo anonymně (náhodně) na internetu podle vašich kritérií - cena, muž/žena, způsob práce... Důležité je, aby vám bylo s konkrétním odborníkem dobře a cítila jste důvěru. A není neobvyklé, že někdy lidé vystřídají i několik odborníků, než naleznou toho, který mu vyhovuje nejvíce :-) Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“