Sama doma

Záznam chatu z úterý 18. října 2022

DAYD: „Jaký je vlastně typ dětí s potřebou rozumět a prověřovat?“

Mgr. Šárka Miková: „Rozumět a prověřovat u těchto dětí znamená pídit se po tom, jak funguje svět. Tyto děti zajímá, na jakých principech věci fungují, rády to zjišťují v encyklopediích a kladou často otázku "proč". Tuto otázku kladou všechny děti v určitém věku, ale tyhle děti očekávají logickou a konzistentní odpověď, která jde do podstaty věci. Zároveň potřebují rozumět našim požadavkům - chtějí vědět, proč mají něco dělat. A očekávají logický důvod - nikoliv naši reakci "protože jsem to řekla" nebo "protože se to tak prostě dělá". Dítě potřebují znát skutečný logický důvod, jinak nemá žádnou motivaci nám vyhovět, udělat, co po něm chceme.“

DAYD: „Děti, které něco prověřují, mohou být později kriminalisty?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, ano, mohou. Protože fakta neberou jako danost, ale prověřují jejich relevantnost a hlavně přirozeně pátrají po souvilostech, vše vnímají v kontextu, vcelku. Mohou ale dělat mnoho jiných profesí - cokoliv, kde nejsou nuceni jen opakovat zavedené postupy, ale mohou hledat to, co nefunguje a navrhovat efektivnější cesty řešení, které řeší problém komplexně a předcházejí dalším možným problémům v budoucnosti.“

Kamila: „Vážená paní magistro, dokázala by jste prosím poradit, i přesto když neznáte typ osobnosti, má otázka tedy zní : moc ráda bych se poradila, jak mohu dceru navést správným směrem, když se stýká se špatným člověkem, tzn, kouří , pije, zřejmě i nějaké jiné návykové látky prostě vždy si najde nějakého toho ,,grázlíka,, už si toho všimlo i okolí, a dopadlo to tak, že se nechtějí stýkat ani s ní, vím to přes rodiče, děcka nemají odvahu jí to říct, tak jí raději nikam nezvou, co s tím mohu udělat z pohledu rodiče, je nějaká možnost, jak z toho ven, přitom je krásná holka, ale táhne jí to vždy opačným směrem, a upozorňuje na to naše okolí, s kým se to dcera vůbec stýká, jaká je rada, pomoc? Říct jí to, jak to vnímá okolí..?Nebo co prosím radíte?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, je těžké radit, protože neznám dceru a ani vás a váš vzájemný vztah. Nevím, jestli k vám má důvěru (i když to nemusí znamenat, že bude "poslouchat", ale minimálně by mohla slyšet na to, že si o ni děláte starosti). Nevím ani, kolik dceři je - pokud je v pubertě, tak to, co popisujete, může být přirozený projev hledání sebe, odpoutání se od rodičů a nalezení svého místa ve světě. A to může u některých dětí znamenat zkoušet i to, co je nebezpečné a společensky nevhodné. Určitě bych neargumentovala tím, co na to říká okolí, ale spíš tím, že vám na ní záleží a chcete, aby byla spokojená. Nečekejte ale, že ji to zastaví, jen možná bude malinko víc ochotná vnímat, že ji nechcete vychovávat kontrolou a silou, ale že vám na ní opravdu záleží.“

Martina: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda opravdu každé dítě/každý zapadá do určitého typu? Nebo jak nejlépe porozumět teorii typů? Kniha, kurz.. Předem se omlouvám, pokud jste to již zmiňovala. Děkuji a přeji pěkný den“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, každý přichází na svět s určitou dispozicí vyvíjet se k určitému typu osobnosti. Je otázka, jak na to my rodiče reagujeme, jestli se nesnažíme dítě předělat k obrazu svému - pak mohou některé typy dětí začít své potřeby potlačovat, aby nám vyhověly. To ale není v pořádku, do budoucna vyrůstají s narušenou sebehodnotou a v životě mají poblém fungovat v respektujících vyvážených vztazích. Mějte se hezky, Šárka Miková“

Klára Fialová: „Dobrý den paní magistro, Dnes mi mluvíte z duše. Chci se zeptat, zda je možná kombinace, typů? Syn vyzaduje řád a pravidla, ma velkou empatii a pritom heda podstatu veci v enciklopediích. Nechape obcas, ze deti okolo nej ve 2.třídě maji kine uvažování. Jak řešit takovéto dítě v klasické školní docházce. Ve škole se nudí. Děkuji KF“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, kombinace typů se to nazvat nedá.. :-) každý jsme jedním z oněch 16-ti typů, ale my tady nemáme prostor je probírat do hloubky. Je tedy potřeba se tím zabývat víc do hloubky :-) Mějte se hezky, Šárka“

Martina P.: „Dobrý den, mám doma čtyřletého syna, který mi sedí na typ člověka o kterém dnes hovoříte. Když něco "provede" musíme mu vysvětlit co se muže stát, když nás neposlechne a nebo ho necháme (když to není nebezpečné) aby si danou situaci vyzkoušel. Rozhodně mu nestačí jednoduchá odpověď. My jsme na to zvyklý a také ho tak berem, ale máme nové pani učitelky ve školce staršího věku a ty si stěžují, že moc zlobí, že neposlouchá a že stále něco vymýšlí. Už jednou jsem jim říkala, že se synovi musí vše vysvětlit, ale stále je nějaký problém. Začaly ho separovat od dětí, když zlobí. Jak jim máme vysvětlit, že je to dítě, které potřebuje logickou odpověď a ne jejich zjednodušenou verzi? Děkuji za odpověď“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, to, co popisujete, bohužel vypadá dost beznadějně. Když si paní učitelky myslí, že mají pravdu, tak nevím, jak je přesvědčit. Bohužel riskujete, že si syn vytvoří "alergii" na autority, které nejsou ochotné mu věci vysvětlovat a taky to může negativně ovlivnit jeho motivaci k učení. Kdyby byl syn starší (třeba na základní škole), můžete mu vysvětlovat, že paní učitelky to tak mají, že je pro ně důležité něco jiného... ale to čtyřletému nevysvětlíte. Tak spíš zvažte změnu školky. Vím, že je to radikální řešení, ale někdy to jinak nejde. Mějte se hezky, Šárka“

Martina: „Dobrý den, Ráda bych se zeptala, jak takové děti zvládají například školní docházku. V tradiční škole často narážíme na přístup "neptej se a seď potichu". To určitě tomuto typu nemůže vyhovovat. Jak tedy s tímto pracovat?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, záleží velmi na učiteli. Můj syn do běžné školy chodil, jen jsem s učitelkou mluvila o tom, jaký je a že potřebuje věci vysvětlit logicky a případně dostat nějaký zajímavý úkol, který bude vnímat jako výzvu, ne jen pořád dokola počítat sloupečky příkladů v matematice. V dnešní době už mnoho učitelů učí "jinak" a slyší na to, že děti jsou různé a vítají vaše informace o tom, jaké dítě je.Záleží ale na konkrétním učiteli. Když byl syn starší a něco mu ve škole nevyhovovalo, mluvila jsem s ním o rozdílech mezi lidmi a tě někteří učitelé zkrátka upřednostňují řád a osvědčené postupy před hlubšími souvislostmi. Celkově jsem se svými dětmi, když už chodily do školy, o rozdílech mezi lidmi mluvila, to pomáhalo.“

Veronika: „Dobrý den, mohla bych vás poradit o radu, jak tyto děti podpořit v jejich motivaci ke studiu? Syn, nyní 18 let, odpovídá vašemu popisu typu a v dětství se zajímal o řadu věcí. Nyní ho zajímají nejvíce počítačové hry. IQ má 136 a přijde mi to škoda. Moc děkuji Veronika“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, to tak prostě je, v dnešní době jsou počítačové hry velké lákadlo. Nevím, jestli kromě nich dělá ještě něco dalšího, jestli ho skutečně nic nezajímá... můj syn měl samozřejmě taky tohle období, ale zároveň ho lákalo naučit se hrát na kytaru - ale nechtěl chodit do ZUŠ, takže se naučil sám (pomocí youtube) tak, že hraje v kapele, která byla nominována na cenu Anděl... a sám se taky naučil zpívat tak, že dneska učí v hudební škole zpěv.. tím chci říct, že někdy jsou cesty, jakými se děti učí, hodně jiné, než jak bychom předpokládali, že by to bylo "normální". Omlouvám se, že vám nedám konkrétní radu, protože vůbec neznám vašeho syna ani váš vztah a vaši sitauci :-) Mějte se hezky, Šárka Miková“

Martin: „Dobrý den , co se stane když tyto vlastnosti budou nerespektovány nebo potlačovány?“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, obecně je nutné vrozené potřeby jakéhokoliv typu osobnosti naplňovat proto, že jsou zdrojem naší energie. Když jsou děti malé, tak bychom měli my rodiče vytvářet prostor pro naplňování těchto potřeb, protože dítě je potřebuje stejně jako jídlo, pití nebo bezpečí. Nenaplňování potřeb nebo jejich přímé odmítání navíc souvisí se sebehodnotou dítěte. Dítě potřebuje vnímat, že takové, jaké je, je v pořádku (samozřejmě pokud se chová v rámci určitých hranic a neubližuje druhým. A to potřebuje do cca šesti let věku opakovaně vnímat od svých rodičů, protože názor na sebe si dělá právě z jejich reakcí. A narušená sebehodnota pak komplikuje dítěti život v mnoha různých oblastech - ve studiu, práci, vztazích apod. Šárka Miková“

Ludmila Směšná: „Dobrý den, jednají se asi všechny děti zařadit do stejné škatulky, typu. A to je dobře, Každý jsme originál. :-)“

Mgr. Šárka Miková: „Ano, máte pravdu, každý jsme originál. Bohužel jsme ale málo ochotní připustit, že druzí to "mají jinak", že nám "to nedělají schválně". I když víme, že jsme různí, v komunikaci a spolupráci očekáváme, že to, co potřebuju já, bude tak mít i ten druhý. A pak jsme překvapeni, zklamáni... Teorie typů ukazuje na rozdíly mezi lidmi, které jsou vrozené a nedají se výchovou nějak změnit (i když se v rámci typu každý člověk vyvíjí). Díky Teorii typů nás rozdíly mohou spojovat - když jim porozumíme a naučíme se je oceňovat :-) Mějte se hezky, Šárka Miková“

Martina Pekníková: „Dobrý den, náš čtyřletý syn je zřejmě typ o čem mluvíte. Právě jste mi otevřela oči jelikož děláme všechno špatně. Otázka proč je u nás úplně pořád a my mnohdy s manželem odpovíme proto. Všechno chce dělat sám a já na to někdy nemám nervy například když pospíchám. Ve dvou letech uměl celou abecedu a teď počítá v pohodě předměty do 60. ale někdy má problém s pozorností ale vetšínou jsou to věci které jemu příjdou jednoduché nebo zbytečné (příklad ve školce odmítal navlékat korálky. Paní učitelka mi sdělila že bude mít ADHD jelikož nevydrží v klidu navlékat a vlastně to ani neumí. Šli jsem koupit korálky a doma jsem si se synem sedla a řekla jsem mu že pujdeme spolu navlékat on mi řekl že ho to nebaví že to umí a že je to nuda i přesto jsem mu řekla ať mi ukáže že to umí a po chvilce přišel naštvaný že jsem to po něm chtěla ale že to udělal a že je normální a ne žádný ADHD jak mu říká paní učitelka) může být i tohle ukázka typu o kterém dnes mluvíte? Doma si víceméně hraje pouze s vláčkama. Vlaky miluje a to taky říkaly ve školce že může být znak nějaké odchylky. děkuji za odpověď a přeji pěkný den.“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, děkuji za vaši zkušenost. Je smutné, když ho učitelka takhle "škatulkuje", to může jeho sebehodnotu negativně ovlivnit. Vlaky jako znak odchylky bych neřešila.. pokud je tento typ, časem ho začne zajímat zase něco jiného, co bude chtít do hloubky pochopit a poznat. Držím palce a třeba se potkáme :-) Šárka Miková“

Majka: „Dobrý den, syn 11 dobu covidu psychicky neunesl, docházela jsem se synem k psycholožce, jsou tam náznaky aspergrova syndromu, ale vyšetřen nebyl. Ve škole se dobře učí, ale má neadekvátní chování. Ví v podstatě víc než učitekla a to ho rozčiluje, zajímá se hodně o letadla, 2.svět. válku, tanky, politiku. S vrstevníky se nemá co říct. Je dost plačtiví a já nedokážu na jeho otázky odpovědět, spíš mě s tím i vytáčí. Není moc empatický, nedokáže rozpoznat kdy toho druhého člověka to už otravuje. Jak s ním pracovat? Co mě radíte, jak mám postupovat, Děkuji“

Mgr. Šárka Miková: „Dobrý den, díky za vaši otázku. Těžko radit, když syna neznám a nevím, jestli náznaky Aspergerova syndromu ukazují na tuto proruchu nebo ne... Mohou a nemusí. Mějte se hezky, Šárka Miková“