Sama doma

Záznam chatu z pondělí 30. května 2022

Adela: „Dobrý den paní Olgo. Jste velmi sympatická. Jste psycholožka? Adél“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Adél, moc děkuju :-) Jsem psycholožka - hlavně se věnuju skupinovým školením. Krásný den!“

Adéla: „Dobrý den, paní Lošťáková. Na ZŠ mě šikanovali na SŠ mě občas zlobili. A teď na brigádách mě nadávají. Co mám dělat? Jsem dost smutná. Jsem milá, ochotná. Už se mi mockrát nevyplatilo. Adéla. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Adélo, je skvělé, že jste milá a ochotná, věřím tomu, že je spousta lidí kolem Vás, kteří to nás Vás oceňují. A potom jsou i takoví lidé, kteří mohou ochoty zneužít. Moc ráda bych Vás podpořila v tom, abyste se dokázala zastat sebe sama. Druzí často zajdou tam, kam je sami pustíme. Někdy se klienti obávají, že když druhému nastaví hranice, že se stane něco zlého. Ano, může možná nastat konflikt, ale druhý pochopí, kde je stopka. Pokud Vám nadávají, začala bych u toho, že se můžete zeptat, co jim vadí a co nadávkami myslí. Třeba přijdete na to, že je trápí něco, s čím je možné něco udělat. A pokud nadávají jen tak, pro "radost", zkusila bych promluvit s nadřízeným. Dobré je taky uvědomit si, jak moc Vás práce baví a jestli v ní převažují kolegové, se kterými Vám je fajn. Přeji Vám, ať se Vám daří ukázat druhý, kam můžou zajít. Olga“

Rita: „Dobrý den. Prosím, jak zlepšit komunikaci a vztah dospělého dítěte s rozvedeným rodičem, který žije ve své druhé rodině a od dcery se odtáhl, aniž by udělala něco zlého?“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Rito, jestli dobře otázce rozumím - dcera by ráda s rodičem vztah navázala, ale zatím se to nedaří? Ráda bych se doptala, co všechno už dcera zkusila - někdy může pomoci rozhovor v soukromí, kdy dítě rodiči řekne, jak se cítí a co potřebuje. A také zkusí zjistit, co se stalo, že se rodič odtáhl. Možností je také napsat rodiči dopis, ve kterém dítě svoje pocity a potřeby popíše. Je to složitá situace, protože pokud rodič nechce, nemá dítě moc možností, jak vztah navázat a rozvíjet. Určitě je potom důležité, aby to dcera nevnímala jako svoji chybu a selhání a byla obklopena lidmi, kteří ji milují a chtějí s ní trávit čas. A také mít možnost o svých pocitech mluvit. Olga“

Anna: „Dobrý den paní Lošťáková, s manželem jsme spolu již 10 let.....Bohužel se asi láska vytratila a on mne bere jako samozřejmost. Co s tím? Předem děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Anno, pocit, že si nás druhý váží, cení si nás, respektuje nás, je ve vztahu velmi důležitý. Už jste o tom, jak se cítíte, s manželem mluvila? Je to první krok - důležité je komunikovat bez útoků, výčitek, mluvit také o tom, čeho si na manželovi ceníte Vy, co pro Vás Váš vztah znamená. Pokud začneme rozhovor výtkou, může se stát, že se druhý hned zavře, nebo začne útočit. Také bývá užitečné naslouchat - jak se ve vztahu cítí manžel? Má on naplněné potřeby? Co by si přál? Může to být složité, zvlášť, pokud máte své potřeby dlouhodobě nenaplněné. Bývá to ale užitečné - ukázat, že chcete vytvářet vztah, ve které vám bude dobře oběma. A pokud se rozhovor nepodaří otevřít, určitě doporučuju návštěvu párového poradce, terapeuta nebo mediátora. Pokud někoho znáte přes doporučení, je to skvělé. Případně můžete najít kontakty na stránkách Asociace manželských a rpdinných poradců: http://www.amrp.cz/kde-najiacutet-poradce.html“

Patrik: „Dobry den, prosim, jake je jmeno mediatorky, kterou zminovala Ester Janeckova ? Katerina ...... Dekuji moc predem Patrik“

Mgr. Olga Lošťáková: „Kateřina Bělková :-)“

Renata: „Dobrý den, prosím o radu. S manželem pokud spolu o něčem mluvíme tak skoro pokaždé to skončí tím že mě uràží. Už jsem mu říkala ať mě neuráží,když mu prostě nerozumím at mi to znovu v klidu řekne a vysvětlí. V poslední době už mu radši nic neříkám o ničem se nebavíme ty jeho urážky mě dost trápí . Já jsem komunikativní typ on spíš ne, ale jsou věci na kterých se musíme domluvit, i když se domluvíme na něčem v klidu tak on třeba druhý den o tom neví a řekne že jsme se nedomluvili.Docela mě to vyčerpává co s tím.Dekuji“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Renato, dokážu si představit, že je vyčerpávající a frustrující, když opakovaně hledáte cestu ke konstruktivní komunikaci a nedaří se to. Začnu druhou situací, kterou jste popsala. Zkoušela jste se s manželem domluvit na způsobu, jak dohody zaznamenávat? U nás doma funguje, když manželovi důležité věci pošlu do kalendáře nebo do mailu, protože si je z běžné konverzace nepamatuje. Pokud to pro Vás není řešení, alespoň bych zkusila na konci rozhovoru shrnout dohodu a ověřit s manželem, že s domluvou počítá. Někdy bývá užitečné, když shrnutí provede druhý (např. "Lásko, chci mít jistotu, že si teď rozumíme - jak vnímáš to, na čem jsme se teď dohodli?"). Vůbec to nemusí být těmito slovy, jakkoliv jinak, ale hlavně předejít pasivnímu přikyvování, kdy je druhý myslí jinde. A teď k první situaci. Zkusila bych téma otevřít s manželem, až budete oba příjemně naladění. Vrátit se k němu jemně: "Miláčku, můžeme se ještě vrátit k tomu, co se stalo včera? Trápí mě, když se pohádáme." (zase může být jinak, svými slovy, jde o to nestartovat vyčítavě, aby manžel nepřešel do obrany nebo do útoku). Manžel může mít komunikační styl, ve kterém neřeší jednotlivá slovíčka a nedochází mu, že Vás se dotýkají. Nemusí tedy vůbůec myslet to, co říká, jako urážku. A následně probrat, co v podobných situacích chcete slyšet místo urážlivých výroků. A když nastane situace, ve kterých zazní výroky, které Vám vadí, připomenout manželovi, na čem jste se dohodli. A případně přerušit rozhovor, když budete mít pocit, že konflikt eskaluje. Málokdy se věc konstruktivně vyřeší, když "lítají" emoce. A vrátit se k rozhovoru za chvilku. Držím palce! Olga“

Jarmila: „Dobrý den, nevím si rady při péči o svou 90-ti letou maminku. Ještě před rokem byla samostatná, nyní potřebuje mou pomoc v péči o domácnost, doprovod ven , k lékaři apod. Nedávno se rozplakala, že ji stále kritizuji, že si připadá jako špindíra, že podle mě dělá vše špatně. Hodně mě to zarazilo, protože si to nemyslím. Vztah nám to hodně narušilo a já nevím jak to urovnat.“

Mgr. Olga Lošťáková: „Jarmilo, děkuju, že jste napsala. Je krásné číst, že takto o maminku pečujete a je pro Vás důležité, aby se maminka ve vztahu cítila dobře. Maminka může prožívat vzhledem ke snížené samostatnosti různé náročné emoce a to, co Vám řekla, s Vámi nemuselo tolik souviset - jako spíše s pocitem bezmoci a uvědomováním si stárnutí.Obecně, když budete vnímat, že je maminka nešťastná, naštvaná, frustrovaná, budťe jenom empatická, nechte maminku to říct, můžete jí naslouchat. Často druhý v podobné situace nechce slyšet rady, názory. A potom je druhá rovina, která mě napadá - z toho, co píšete, se o maminku hodně staráte. Někdy se v podobných situací nedočká pečovatel pocitu vděku, ale právě často slýchá kritiku a nespokojenost. Pokud byste toto zažívala, je důležité si uvědomit, že mamka prožívá náročnou situaci a třeba nedokáže vděk projevit. Případně se můžete v podobné situaci zeptat, jestli je mamka ráda, když s ní trávíte čas. Je to takový elegantní způsob, jak si říct o ocenění. A taky je důležité, abyste pečovala sama o sobe, protože péče o rodiče může být fyzicky a psychicky náročná. Zdravím Vás a maminku!“

Jana: „Dobrý den paní doktorko,chtěla jsem se zeptat na manžela má poruchu osobnosti.Zda jde vůbec dlouhodobě žít s tímto partnerem.Zda by utužil vztah mediátor,nebo naopak by došlo k rozchodu.Manźel nekomunikuje v problémech,které bych chtěla řešit.Skákal ze vztahu do vztahu.Jaký je rozdíl mezi mediátorem,psychoterapeutem,koučem?Děkuji za odpověd.“

Mgr. Olga Lošťáková: „Dobrý den, Jano, záleží na tom, o jakou poruchu osobnosti se jedná. U jednotlivých poruch osobnosti se může lišit míra pravděpodobnosti změny. Co je ale vždy důležité, jestli klient s poruchou osobnosti chce na sobě pracovat a kolik úsilí je ochotný do seberozvoje vložit. Určitě v případě ochoty na obou stranách může pomoci párové poradenství, terapie, mediace. Ráda bych více napsala k rozdílům, bohužel už končí čas - odpovědi určitě najdete na internetu. Olga“