Sama doma

Záznam chatu ze středy 23. února 2022

SK: „Jaký je současný stav českého jazyka?“

PhDr. Markéta Pravdová: „Dobré odpoledne, stav českého jazyka je myslím celkem dobrý. Čeština má bohatou slovní zásobu, velmi propracovaný gramatický systém, dokáže plnit veškeré komunikační potřeby. Rozhodně se nedá říct, že upadá. Upadá možná úroveň znalosti mluvčích, ale čeština nikoli.“

denmark: „Podepsal se covid nějak na českém jazyce?“

PhDr. Markéta Pravdová: „Rozhodně ano, zvláště ve slovní zásobě. Doba covidová přinesla spoustu mnohých slov, už jen samotný covid-19 je pro ni nové slovo. Pestrá lidová tvořivost na sebe nenechala čekat, například koronaprázdniny (uzavření škol v době lockdownu), covidiot (ten, kde nerespektuje opatření proti covidu), mateřírouška (rouška ušitá od maminky), haranténa (karanténa s dětmi), očkobus (autobus, kde se očkuje) nebo prodělanec (ten, kdo prodělal covid). Nových slov vznikla celá řada, ale většinou jde o slova příležitostně utvořená a nemají dlouhého trvání.“

denmark: „Jaký význam, vliv, pozici má Den mateřštiny?“

PhDr. Markéta Pravdová: „Připomínáme si jím, že je na světě okolo 7 000 jazyků, o které je třeba pečovat, protože téměř polovina původních jazyků je ohrožena zánikem. Mateřský jazyk patří k identitě každého člověka a rozmanitost jazyků představuje kulturní dědictví lidstva.“

ANTI: „Vadí mi, že se často používá slovo díky ve významu, kdy nejde o pozitivní věc.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Mně osobně to také vadí, protože v předložce díky vnímám původní pozitivní význam. Jsem v tomto případě možná i poněkud konzervativní - význam předložky díky se totiž postupem času vyprazdňuje. V negativních významech bych upřednsotnila předložky kvůli nebo vinou.“

DAYD: „Vadí Vám taky odporné věci v současném čj?: "To dáš", "Až tak", "je to o..." ?“

PhDr. Markéta Pravdová: „Záleží na kontextu. Je-li dané spojení užito ve správnou chvíli, nikterak mne to nepobuřuje. Spíše mi vadí, když se tyto jazykové postředky nadužívají. Pokud mluvčí řekne několikrát v jednom projevu, že "je to o tom", jeho vyjadřování působí dost neobratně, jako by si neuměl pomoci i jimými jazykovými prostředky. Slyšela jsem pěkné označení pro tyto mluvčí - prý se jim říká "otomani".“

Lýdie: „Dobrý den,proč lidé v poslední době před každým slovem slovem používají a...nebo e... ?je to jen módní trend?Vůbec se na některé lidi nemůžu soustředit,je to určitě horší,než když říkají některá slova nespisovně.Někdy mi to připadá,že se buď se neumí vyjádřit nebo dlouze přemýšlí,co říct.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Ano, máte pravdu, že při mluveném projevu lidé často používají takzvané hezitační zvuky. Máte pravdu i v tom, že pro posluchače bývají takové zvuky i rušivé. Hezitační zvuky mohou být zlozvykem, mohou být často i známkou toho, že lidé opravdu váhají, jak se vyjádřit, jak formulovat své myšlenky. Zvláště v mluvě profesionálních mluvčích je takový nešvar vnímán velmi negativně.“

Libuše: „Dobrý den,úplně mě tahá za uši,,dvacet tři stupňů,,dle mého by mělo být ,,dvacet tři stupně,, Změnila se pravidla nebo mám špatné uši?Děkuji L.Fiňková“

PhDr. Markéta Pravdová: „Po složených číslovkách končících na jeden, dva, tři, čtyři jsou možné oba tvary počítaného předmětu, tedy dvacet tři stupně i dvacet tři stupňů.“

mirka: „A ještě prosím můžete doporučit divákům, že vše najdou na prirucka.uj.cas.cz Já to používám často.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Moc děkuji za tuto připomínku a tak trochu i naši reklamu. Webové stránky Internetové jazykové příručky - prirucka.ujc.cas.cz - jsme s kolegy z Ústavu pro jazyk český AV ČR spustili na podzim roku 2008. Velmi nám s tímto projektem pomohla také Fakulta informatiky Masarykovy univerzity. Nyní je průměrná návštěvnost těchto stránek 70 000 dotazů denně. Příručku neustále doplňujeme - jak v její slovníkové části, tak ve výkladové. Výkladová část vyšla i knižně pod názvem Akademická příručka českého jazyka. Věřím, že Internetová jazyková příručka je skvělou pomůckou pro všechny uživatele češtiny.“

Vladimír Mráz: „Dobrý den, jak hodnotíte používání spojení slova "strašně", např. "strašně pěkný, strašně milý, mám ho strašně ráda"... asi víte, kam mířím. Děkuji Vladimír M.“

PhDr. Markéta Pravdová: „Zcela Vás chápu, ale maličko se musím toho spojení "strašně pěkný" v určitých kontextech zastat. Jde o spojení expresivní, rozhodně ne neutrální. Jako by mluvčímu nestačilo říci, že je něco velmi pěkné, mimořádně milé, značně příjemné... chce míru toho pěkného ještě více zdůraznit, neutrální prostředek už mu pro vyjádření míry nestačí, a tak sáhne po prostředku z druhého spektra: strašně, hrozně, ukrutně... Není to úplně nový jazykový prostředek - už děti v Babičce Boženy Němcové říkaly, že babička byla v neděli vždy "hrozně hezká".“

Hana: „Dobrý den paní doktorko. Já s češtinou problém nemám, je to má láska celý život, stejně tak i sloh a poezie. Mám ale alergii na slovo nicméně, které se stalo velmi nad užívaným . Třeba v televizi, použito pětkrát v jediné větě, nedá se to poslouchat. Váš názor, prosím. Díky.“

PhDr. Markéta Pravdová: „"Nicméně" patří mezi jazykové vycpávky. Stejně tak i slovo "jako" nebo "vlastně", na které se zde ptá i jiný tazatel. Někdy o těchto vycpávkových slovech, která používáme, sami nevíme, někdy je použijeme i proto, abychom získali čas pro formulaci myšlenky. Ve vyjadřování jsou jazykové výcpavky častým nešvarem, a když je někdo použije několikrát v jedné větě, chápu, že je to otravné. Moc mě těší Vaše láska k češtině.“

Dana: „Dobrý den. Myslím si, že na podobě mateřského jazyka se nejvíc negativně podepsalo používání telefonů. Zkratky a podobně.“

PhDr. Markéta Pravdová: „To je zajisté pravda. Na češtinu má používání nových technologií a komunikačních nástrojů velký vliv. Nejen na oblast slovní zásoby, ale i na styl vyjadřování a toleranci jazykových chyb. V SMS, v chatech a na sociálních sítích se často stírá hranice mluvenosti a hovorovosti, tato komunikace je hodně rychlá, takže lidé, kteří nemají pevně osvojené základy češtiny, často o jazykovách pravidlech nepřemýšlejí, protože je pro ně nejdůležitější rychlost vyjádření. Takové zkratkovité texty jsou často plné chyb, překlípků i nechtěných zásahů různých "našeptavačů". Bohužel.“