Sama doma

Záznam chatu z pondělí 10. ledna 2022

ANTICYKLON: „Jak důležité je ve vztazích umění naslouchat?“

Radka Loja: „Nejdříve se zeptám, jak se cítíte, když mluvíte a druhý si při tom třeba čte, dívá se do mobilu, občas řelne - aha a nakonec třeba odpoví úplně na něco jiného nez jste se ptali? Nebo místo pochopení dostáváte nevyzádané rady nebo vás někdo hned hodnotí? O čem potom takový vztah je? Ano, schopnost naslouchat a porozumět je podle mého názoru klíčová pro harmonické vztahy.“

DAYD: „Jak se lze naučit umění naslouchat?“

Radka Loja: „Šla bych na to postupně: Přečíst si nějakou knížku - téma asertivita, komunikace, naslouchání, práce s emocemi - články, videa, knihy můžete najít např. na webu www.mindtrix.cz Dojít si na rozvojový kurz A hlavně trénovat a trénovat na komunikačních partnerech :-)“

Honza: „Hezký den, Radko. Opět vypadáte fantasticky. Máte dnes na sobě punčochy nebo punčocháče?“

Radka Loja: „Děkuji. Stejně jako pokaždé.“

AK: „Co je nejdůležitějšího na tématu vztahy a umění naslouchat?“

Radka Loja: „Pokud nasloucháme, je velmi důležité nesoudit, nedávat nevyžádané rady, prostě s tím člověkem být. Pomáhá, pokud používáme parafráze a ověřujeme své porozumění - "Takže rozumím, že jsi říkal ..." "Chápu správně, že myslíš ..." apod. Druhého povzbuzujeme otázkami, signály - "To mě zajímá, povídej ..." "Aha a jak je to dál ..." atd. Používáme jemnou gestikulaci Nedokončujeme věty za druhého Nepřevádíme pozornost k sobě ... To já, když tenkrát ... Hlavně druhému věnujeme plnou pozornost“

LadaM: „Manžel mně pořád o něčem informuje, pořád povídá o všem možném, i o tom, co mně připadá jako naprostá zbytečnost, ale nemíní poslouchat mě. Je na něm vidět, že ho to obtěžuje. Co s tím?“

Radka Loja: „Milá Lado, rozumím, že je Vám to nepříjemné. Píšete - "co mně připadá jako zbytečnost" - tady je fajn podívat se očima druhého, protože pro ně to může být důležité. Totéž je samozřejmě fajn, aby pochopil Váš muž. Protože se ptáte Vy, tak píšu ve stylu, co můžete udělat Vy (ale samozřejmě to platí i pro Vašeho manžela): Promluvit si o způsobu Vaší komunikace: Zeptat se ho, co ho obtěžuje na tom, když mluvíte. Jak by si to představoval? Kdy je nejlepší (časově) si povídat? apod ... prostě popovídat si o Vaší komunikaci a dospět k nějaké dohodě. Držím palce ...“

Lada: „Naslouchat- to znamená i přemýšlet o slyšeném, že?“

Radka Loja: „Určitě. Pozor ale na domněnky. Nejlépe je ověřit si s druhým co říkal a jak to myslel. V případě pochybností najít odvahu a zeptat se druhého ... My lidé jsme mistři ve vytváření nereálných scénářů ...“

Ladana: „Můj manžel , když mu něco sděluji,zřejmě poslouchá, ale ničím mně nedá najevo, že poslouchá.Nepokývne, neřekne ani hm, prostě ticho. Prý poslouchá, ale ničím to nemíní dát nejevo.“

Radka Loja: „Chápu, to je velmi nepříjemné. Při dialogu potřebujeme dostávat zpětnou vazbu. Zkusila bych prozkoumat situaci. Třeba bych se zeptala: Mám radost, že posloucháš. A můžeš mi prosím poradit jak to na Tobě poznám? Jak by sis představoval naši komunikaci? Nebo asertivní hlášku: To mám radost, že mě posloucháš. Když mi ale nedáš zpětnou vazbu ve stylu hm, aha, tak ... Zkusit dojít k nějaké dohodě, ale bez kritiky a obviňování. Když to nevyjde, tak to přijmout a přestat se rozčilovat nad něčím, co stejně nezměníte.“

Jarka: „Dobrý den . Rada se zeptám . Co dělat když váš partner naslouchá a nikdy neodpovídá jen krčí rameny. Dekuji za odpověď a přeji krásný den. Mobilní telefony ještě nebyli.“

Radka Loja: „Dobrý den, Jarko, je to jistě nepříjemné. Je fajn, že naslouchá. Zeptala bych se ho, proč to dělá? Jestli mu to v něčem pomáhá? Možná že ano, možná že neví, co na to říct ... Na něčem se dohodnout. A pokud je to jedna z mála jeho chyb a dělá to pořád, tak to přijmout a neřešit.“

Ivana: „Dobry den,poraďte porosím jak soravně naslouchat manželovi,který je velmi pracovitý až workoholik,i když je nemocný,s úrazem...chodí do práce(pracuje manuálně)ale doma pak poslouchám jen jak ho vše bolí a vše a všichni ho "štvou" neustále nadává na vše..na lidi co zná,ale i na lidi co nezná (třeba jen z tv)když to shrnu je pracovitý,obetavy,hodný na druhou stranu si myslí ze každý musí mit rad to a ty co on...často dochazí ke střetu ptz mi prijde netolerantni vůči okolí“

Radka Loja: „Dobrý den Ivano, pokud s tím nebude chtít udělat něco on, tak je to těžké ... Nevím, co jste už zkoušela, dám nějaké návrhy: Zkusila bych empatii: To mě mrzí, že Tě to bolí ... ukaž? Mohu Ti nějak pomoci? Je možné, že Tě všichni štvou ... a dál to nerozvádět ... (Ivano, naprosto rozumím tomu, že je to náročné) Můžete zkusit humor ve stylu: Tak jo, mě taky štvou, tak to vyřešíme tak, že jim to mlátíme o hlavu ... něco absurdního - nevím jaký máte Vy a Váš muž styl humoru. Zkoušejte všechno možné, snad něco zabere ... V mezičase dobíjejte svoji energii jinde.“

Filip X. Gránský: „Dobrý den, jedná se také o vztah a naslouchat, ale jde mi o to, nevím, jak postupovat. Mám dobrou kamarádku, která nebydlí v blízkosti mého bydliště. A skoro každý den jsme si zavolali. Jednou se ale stalo, že jsem měl akci, kterou jsem pořádal a připravoval, a byl jsem v místě, kde je šatný signál, vlastně pro všechny operátory. Takže jsem musel si obtelefonovávat různé věci, a mezi tím mě prý volala a já nic. Nvíc jsem měl starší véčko mobil. Stalo v průběhu, toho dne, že volala a já jsem to vzal, navíc mám mobil, kzerý je upravený pro zrak. postižené. No, a už to začalo z její strany, brečela a trošku se rozčílila, proč ji nevolám zpět, neberu jí telefony. I když jsem jí vše v klidu vysvětlil, tak to nepochopila. Zdá lo se mi, že se choví, i když nic vezlým jako malá. Tak chci se zeptat. Jak to je, když jsem nezjistil, že mi volala a navíc v tom schonu volání jsem tedy nezaregistroval volání a navíc jsem v tu dobu kvůli baterii mobilu měl danou vibraci. Kdo byl v právu, já nebo kamarádka? Navíc, já bych ji pak zavolal, jak to vyřídím. Víte, ted už dlouho si nevoláme, a mne to chybí. Chci ji poslati balíček s ván. dárkema narozeninovým dárkem. A chci ji poslati vzkaz, jak to mám popsati a vysvětlit tu záležitost, abych nebyl ani já, ani kamarádka nějak, tzv. poškozena? Děkuji Vám moc za pochopení a odpovědi, rdy. Přeji krásné dny ve zdraví Filip“

Radka Loja: „Milý Filipe, to mě mrzí. Mezi lidmi se stává mnoho nedorozumění ... vyřešit to může hlavně komunikace. Váš nápad s balíčkem se mi líbí.Zkuste to ... Držím Vám moc palce, Radka“

Vlastimil: „někde jsem četl, že naslouchání a mluvení má být v poměru 50:50. Je to pravda?“

Radka Loja: „Dobrý den, Vlastimile, chápala bych to spíš tak, že je dobré chvíli mluvit, chvíli poslouchat, aby byl rozhovor vyvážený. Určitě znáte lidi, kteří pořád jenom mluví a mluví ... Radka“

Vlastimil: „Jaký máte názor na to, když jeden se druhému svěřuje, třeba se svými názory a druhý se dívá na TV. Nemá se dívat na toho, kdo mluví?“

Radka Loja: „Dobrý den, Vlastimile, chápu. Pokud chcete, aby se na Vás druhý při komunikaci díval a nesledoval televizi je dobré mu to říct, požádat ho o to. Mně by také vadilo, když bych manželovi říkala něco důležitého a on se díval na televizi. Radka“

Martina: „Dobrý den, jsem velmi empatická. Každému nasloucham. Bohužel mě opravdu neposlouchá nikdo. Hned mi skácí do řeči a už mě k řeči nepustí. Snažím se to přijímat, ale někdy je to velmi smutný, tedy pro mě.“

Radka Loja: „Dobrý den, Martino, být empatická je skvělá vlastnost, ale všeho, čeho je moc, nám i druhým může být na škodu. Doporučila bych Vám např. nějaký kurz asertivity, práce s emocemi ... Držím palce, určitě to můžete změnit, Radka“