Sama doma

Záznam chatu z pondělí 20. září 2021

ANTICYKLON: „Není lepší o tomto tématu točit spíše dokument. vizuální díla?“

Petra Wünschová: „Je velmi důležté o těchto dlouho tabuizovaných tématech otevírat diskusi - a to seriál Ochránce dělá skvělým způsobem. Dokumenty o problematice násilí v rodinách mají mnoho etických problémů, v LOCICE se snažíme, aby děti mohly žít normální DĚTSTVÍ BEZ NÁSILÍ a nebyly natrvalo označeny jako oběti. Proto nám ve většině případů nepřijde jejich zájmu vystupovat v dokumentech atp. To co ale v českém kontextu velmi chybí jsou kvalitní výzkumy v této oblasti, kde by hlas dětí měl být slyšet.“

ANTI: „Jak se povedl podle Vás Andílek?“

Petra Wünschová: „Ano. velmi. I celý seriál. Však také vychází ze skutečného příběhu. Velmi věrně vystihuje situaci BEZMOCI ve které se zpravidla všichni aktéři (ohrožené dítě, rodiče spolužáků, učitelé,vedení školy, rodič/e dítěte s agresivním chováním atd.)ocitají. Dobře i ukazuje, jak je třeba poskytnout dětem s náročným chováním poskytnout dobrou pomoc a podporu včas - ideálně při prvních problémech, jak je důležité dítě dbře diagnostikovat a nezaměňovat projevy traumatu u dítěte za poruchy chování, diagnozu ADHD atp., přestože že mnoho projevů může na první pohled vypadat velmi stejně a pro okolí jsou velmi nečitelné a náročné na zvládání. Ukazuje se i důležitost spolupráce s rodinou a multioborové spolupráce a důležitost respektu a empatie při řešení zdánlivě neřešitelných situací.“

Jana: „Dobrý den. Poskytujete psychologické poradenství všem dětem v nouzi nebo pouze ohroženým domácím násilím? Děkuji“

Petra Wünschová: „Děkuji za otázku, Centrum LOCIKA se specializuje na pomoc dětem ohroženým domácím násilím.“

Jana K.: „Dobrý den, děkuji za to, co děláte! Jsem asistent pedagoga a systém školství znám. Vnímám ho jako velice zkostnately a neprizpusobeny dnešní době. Jaký je váš názor na alternativní školství? Děkuji a zdravím z Vysočiny“

Petra Wünschová: „Dobrý den, moc děkuji za otázku a souhlasím, že především pro děti, které mají specifické potřeby mohou být některé tzv. alternativní směry školství dobrým řešením. A zároveň věřím, že i mainstreamové školství se může v mnohém od alternativnějších škol inspirovat. je dobře, že děti a rodiče mají na výběr a zároveň pevně věřím, že i seriál Ochránce pomůže k nastartování změn v celém školském systému, který ne vždy je nastaven optimálně.“

Patricie K.: „Dobrý den,dcerka letos nastoupila do první třídy a i dle sdělení třídní paní učitelky tam mají problém s chováním jednoho žáka. Každý den domu chodí smutná a stěžuje si,že ji jeho chovani ruší,nemůže se soustředit,stěžuje si na nej či propadne i jiné deti,které třeba ten den nějak vyrusiji či dělají nějakou “lumpárna”. Přiznám se,ze moc nevím jak v takovéto situaci reagovat. Nechci spolužáky hanit,ze jsou zlobivy apod.,ale nevím,jak ji mám poradit. Aby se od toho odprostila a netrapilo ji to. Děkuji moc za radu a přeji hezky den“

Petra Wünschová: „Dobrý den, děkuji za otázku,bývá to častý problém. Zkusila bych promluvit s paní učitelkou a poradit se např. se školním psychologem, co si o situaci myslí a jak chce škola situaci řešit a co Vám doporučují.Vy jako rodič můžete dcerku pozorně vyslechnout,ujistit jí, že rozumíte tomu, že ji to trápí a zlobí, pomoci ji zorientovat se v situaci a v tom, jak může reagovat v konkrétních situacích a zároveň ji vést k tomu, aby si všimla i toho, co spolužákovi např. jde, v čem je dobrý atp.“

Danuše: „dobrý den, mám dítě v přechodné pěstounské péči, dítě má traumatické zážitky ze své původní rodiny, nastoupilo do školky, štípe děti a máme z toho velký problém stěžují si rodiče mám obavy ze šikany a dalších problémů... prosím o nějaký návod na řešení situace Děkuji“

Petra Wünschová: „Dobrý den, děkuji za otázku,bohužel neznám kontext ani detaily případu, určitě by Vám měla umět poradit především podborná pracovnice doprovázející organizace, která dobře zná Vás i dítě. Ale obecně bych určitě doporučila zprostředkovat kontakt paní učitelky ze školky a psychoterapeuta dítěte, který může paní učitelce pomoci identifikovat příčiny takového to chování a účelné intervence,jak tyto situace řešit i jim předcházet.Pokud dítě do terapie nenchodí,určitě je důležité začít. Opět nápomocná by Vám v tomto měla být Vaše doprovázející organizace. A moc díky za Vaši práci, kvalitní pěstounská péče může být pro traumatizované dítě důležitou korektivní zkušeností.“