Sama doma

Záznam chatu z pondělí 3. května 2021

ANTI: „Tělesné tresty zřejmě nikdy nemůžou napravit rodinné vztahy, ne?“

Bc. Petra Wünschová: „To máte pravdu, rozhodně nemohou, ale umí je zásadně zhoršit - tělesné tresty mohou sicedítě donutit rodiče poslechnout, a krátkodobě tak z pohledu rodiče "fungují", ale dlouhodobě poškozí vztahy v rodině. Nebudují atmosféru důvěry, bezpečí, děti se učí rodičům leccos raději zamčet,mají z rodiče strach, učí se, že když blízký dělá něco, co se mi nelíbí, je v pořádku mu ublížit atp.Není proto překvapením, že výzkumy dlouhodobě potvrzují, že děti, které byly v dětství fyzicky trestané mají jak v dětství, tak v dospělosti, větší potíže se sebedůvěrou, učením, se vztahy, jsou častěji agresivní, méně důvěřují autoritám, jsou u nich častější i úzkosti i zdravotní problémy.“

STOP1: „V rodině musí být kázeň, řád, pořádek apod, ale bez používání tělesných trestů...“

Bc. Petra Wünschová: „Přesně tak. Limity (hranice) a řád jsou ve výchově dítěte velmi důležité, není kvůli nim ale třeba děti fyzicky trestat.“

STOP1: „Tělesné tresty zřejmě ukazují, že jsou špatné rodinné vztahy...“

Bc. Petra Wünschová: „Často se jedná o jakýsi "rodinný stereotyp". Rodiče sami byli jako děti biti, považují proto fyzické tresty dětí za adekvátní výchovný prostředek. Je potřeba rozhodnutí a odvahy, začít tyto stereotypy měnit a vychovávat děti jinak.Ale určitě se to vyplatí.“

ANTICYKLON: „Bez tělesných trestů je spousta jiných možností, jak řešit věci v rodině.“

Bc. Petra Wünschová: „Přesně tak. Zásadní je rozhodnutí, že děti nechceme vychovávat za pomoci bití a fyzických trestů a uvědomnění, že hlavním výchovným nástrojem je náš vztah s dítětem a děti se většinu důležitých věcí v životě učí nápodobou - tím co v rodině vidí. A pevné hranice dětem lze nastavovat i jinak než tresty.“

AK: „Jsou podle mne v rodinných vztazích 2 špatné extrémy - liberalismus (pedocentrismu) a tělesné tresty...“

Bc. Petra Wünschová: „Určitě máte pravdu v tom, že dítěti nesvědčí ani bezhraniční výchova. Dobře nastavené hranice -limity jsou základní potřebou dítěte, stejně tak ale děti potřebují bezpečí.A o to je používání fyzických trestů v rodině může připravovat.“

Ondřej Černý: „Pěkné odpoledne, jaký je podle Vás nejhorší tělesný trest který může dostat chlapec?? Děkuji za odpověď. Loučí se Ondřej“

Bc. Petra Wünschová: „Nevím jaký nejhorší, ale jsem si jistá, že by neměl být fyzicky trestán vůbec.“

Lukáš: „Zdravím,já býval za vážné prohřešky tělesně trestan,a nikdy mě to neuškodilo, mamka byla hodná, ale i spravedlivá“

Bc. Petra Wünschová: „Ano. To je častý argument, kterým se snažíme vysvětlit, jak bylo možné, že někdo, kdo pro nás měl být v dětství zdrojem jistoty, bezpečí a přijetí, byl schopný nám způsobit i fyzickou bolest. Byť to určitě myslel dobře a"spravedlivě". Ale když budeme upřímní- byly fyzické tresty právě to, co posílilo náš vztah s rodiči? A nebo naopak,necitíli jsme se po výprasku spíše osamocené a ponížené a museli znovu k rodičům hledat cestu?“

Ludmila: „Hovoříte o fyzických trestech, ale co takhle psychická šikana. Ta mnohdy dokáže na dětech napáchat mnohem větší škody, než fyzicky trest. A jen pro zpřesnění, nejsem zastánkyne fyzických trestu.“

Bc. Petra Wünschová: „Ano. Máte pravdu. Psychické násilí může mít stejné a někdy i závažnější následky na naši psychiku než násilí fyzické. To je jenom lépe vidět.“

Patricie: „Dobrý den, co dělat když zjistíme když teeneger 17 let dívka začala s alkoholem a kouřením, co dělat když vysvětlování nezabírá, Co navrhujete a doporučujete? Vždy na akci to špatně dopadne, zakázat tyto akce a na jakou eventuálně dobu ? Mnohokrát děkuji“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, moc děkuji za otázku důvěru, se kterou se na mne obracíte. Slyším, že máte o dceru obavy, a situace s ní musí být náročné. Je moc důležité, že hledáte cesty, co dělat, chat pro to ale není optimální místo. Moc doporučuji zavolat např. na rodičovskou linku Linky bezpečí či zajít osobně do poradny či k psychologovi a celou situaci probrat. Puberta je velmi křehké období s mnoha nástrahami, a obvzláště pro rodiče bývá náročné. Je proto důležité vyhledat podporu především pro sebe.“

Adela: „Co s ditetem, ktere si neda rici a klidne se Vam vytrhne z ruky, klidne se vrhne pod auta skoro a vysvetleni nezabira? A myslim, ze podobnych situaci je plno. Jak to podle Vas resit?“

Bc. Petra Wünschová: „Velmi záleží na situaci a věku dítěte. Ale pokud použiji paralelu - když půjdete po ulici s kamarádkou, která bude nepozorná, např. na mobilu, a neopatrně bude vstupovat do vozovky s projíždějícími auty, tak jí prostě zastavíte a upozorníte.Nemáme tendenci jí dát na zadek:-). Podobný postup lze s úspěchem aplikovat i u dítěte.“

Kateřina: „Dobrý den, čelím nátlaku ze svého okolí, podle kterého bych měla zlobivého dvouletého syna plácnout po zadečku nebo prstech, pokud se chová nepatřičně. Jsou takovéto menší jednorázové fyzické tresty (např. v situaci, kdy chce vběhnout na silnici) v pořádku nebo i toto má na dítě špatný vliv? Moc děkuji za odpověď“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, moc děkuji za otázku. Ano, to je v českém kontextu bohužel běžné, že rodiče jsou pod nepřímým (či přímým) tlakem okolí, aby své děti regulovali/limitovali použitím fyzických trestů. Vřele doporučuji tomuto tlaku nepodléhat, jde to jinak, laskavěji. A vyhnete se pak mj. nedorozuměním např. na zahraniční dovolené, kdy fyzické trestání dětí na veřejnosti je považováno za přestupek. :-)“

Jitka: „Dobrý den, "proč si někteří lidé myslí ( rodiče)", že, " nás rodiče taky mlátili a vyrostli z nás dobrý lidi" .. to přece není argument.“

Bc. Petra Wünschová: „Ano. To máte pravdu. je to psychický obranný mechanismus, který nám brání uvědomit si vnitřně nám zdůvodňuje to, proč nám naši nejbližší v dětství ubližovali (byť to mělo "výchovný" rámec). A zároveň se jedná o generační stereotyp. V přímé práci s rodiči, kteří mění své chování často potřebujeme nejprve získat jejich empatii "pro ně samé". Často teprvev okamžiku, kdy si uvědomí, jak je bití v dětství bolelo a ponižovalo, získají silnou motivaci chovat se ke svým dětem jinak.“

Haan: „Krásné poledne, víte, já nesouhlasím s tělesnými tresty ale vadí mi nevychované a hlučné děti ( 2-6 let +-)- můžeme říct v restauracích apod. převážně v Praze. Není toto druhý extrém?“

Bc. Petra Wünschová: „Ano. Nejen, že bazlimitní výchova obtěžuje okolí, ale je špatně i pro děti. Aktuálně i do budoucna. Děti potřebují dobře nastavené limity a hranice. Jen k tomu nejsou potřeba fyzické tresty.“

Marie K: „Dobrý den, takže říkáte, že když plácnu syna přes zadek tak jsem špatná máma?“

Bc. Petra Wünschová: „Ne, to určitě ne. Jen z výzkumů i zkušeností z praxe vím, že pro Vás, syna, i Váš vztah by bylo výhodnější hledat jiné cesty, jak syna vychovávat. Ale rozumím tomu, že to není jednoduché.“

Martina Č.: „Dobrý den, když jsem měla děti malé, také jsem použila fyzický trest přes zadek. Vím, že to nebylo správné a bylo to mé selhání. Děti jsou nyní náctileté a já mám dodnes výčitky, že jsem je kdy uhodila. Je řešením o tom s dětmi promluvit a vysvětlit proč jsem tak jednala nebo to mám nechat být.? Děkuji.“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, moc děkuji za otázku, Vážím si jí. Určitě bude fajn, pokud o tom ve vhodný čas s dětmi promluvíte. Může jim to usnadnit výchovu potomků v budoucnosti:-). Výčitky ale nejsou potřeba.Věřím tomu, že vždy děláme to nejlepší, čeho jsme aktuálně schopní a již to, že o tom takto přemýšlíte, věci mění.“

Petr: „Jsem se ženou 27 let a oznámila mi ze mě nemiluje a ze se mnou rozvádí tak jsem to také neunesl a slovně jsem ji napadl s ještě jsem ji chytl a odhodil a viděl to můj 10 lety syn nikdy v životě mi mne nenapadlo ze něco takového udělám a žena byla tak rychlá a hned si našla přítele a požádala o rozvod vůbec nevím co mám dělat jsem na tom hodně špatně už kvůli synovi dekuji za odpověď přeji hezky den“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, děkuji za Váš dotaz. Myslím, že nejlepší cesta bude s někým o situaci mluvit a hledat řešení, pro Vás, ale především pro syna. Můžete zkusit např. Ligu otevřených mužů, SOS Diakonii nebo Centrum LOCIKA.“

Hana: „jak mít u dětí respekt ? 6 a 8 let. snažím se být tvrdá zároven milující matka , děkuji“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, děkuji za otázku, to je důležité dilema, které řeší hodně rodičů. Zkušenost je ale taková, že k získání respektu a autority nemusí být rodič "tvrdý", pak se nás spíše děti bojí. Děti se většinu věcí učí nápodobou, nejvíce je ovlivňuje to, jak se sami chováme k blízkým i ke světu, jaké hodnoty žijeme, jak řešíme obtížné situace. Autoritou jsme pro děti, pokud se na nás mohou spolehnout. A milující vztah je pro to dobrý základ, to je jasné:_).“

Petr Hromádka: „Dobrý den, paní doktorko, synovi je 6 let a naštěstí ještě nepoznal podobu fyzického trestu, máme skvělý vztah založený na vzájemné důvěře a komunikaci. Jeho děda se však stal otcem v pozdějším věku a syn má tak stejně starého "strýce". Děda bohužel aplikuje, řekněme, starou školu, založenou na výhrůžkách "Buď to uděláš, nebo", "Ještě jednou...", "Nepřej si mě" apod. Když je u toho syn, je evidentně zaskočený. Může ho to nějak ovlivnit, když se to netýká jeho osobně a je pouze v pozici pozorovatele? Děkuji.“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, děkuji za otázku, je v ní hezky vidět ta "generační změna ve výchově". Pro dítě je určující Váš vztah s ním, může být ale důležité se dítěte před dědou zastat a některé informace např. uvést na pravou míru. ( např. že není možné dát děti, do dětského domava, když zlobí atp).Ale s respektem a nadhledem:_).“

Aneta Jiráskova: „Není jen zástěrka všechno svádět n covid a pandemii? Stres a napětí není důvodem k týrání nejen dětí, ale nikoho! Že nemůže někdo sportovat, je výmluva! Běhat může každý! Minimálně v parcích, po schodech .... Dřepy a další pohyb taky nikdo nezakázal. Kdo se chce udržovat v pohodě, má možnost. Nesouhlasím s hledáním pořád jen toho negativního.“

Bc. Petra Wünschová: „Ano Máte pravdu, určitě, to je zdravý přístup. V řadě rodin ale je bohužel již sitauce před pandemií byla vážná a zvýšenou zátěž prostě již nezvládli- a díky pandemii jsou problémy zřetelnější. Např úzkost u dospělých podle aktuálních výzkumů vzrostla 2x a deprese 3x za období pandemie. Pak už jen sport nestačí a je na místě říci si o pomoc.“

Lenka: „Myslíte si, že je správné být rodič kamarád ? dcera 8 let je často drzá ( odmlouvá) a já s tím mám velký problém, nevím co s tím.“

Bc. Petra Wünschová: „Ne, rodič je výlučná role a má být rodičem. Kamarády mají děti ideálně jinde- mimo rodinu.:-).“

Eva: „Dobrý den, předem děkuji za toto důležité téma. Často mám taky reflex reagovat ihned plácnutím na zadek, ale snažím se hledat lepší cesty výchovy. Mohla by jste doporučit literaturu nebo web o způsobu nastavování limitů a hranic? Moc Vám děkuji.“

Bc. Petra Wünschová: „Moc děkuji za dotaz,mohu doporučit např.locičí příručku pro rodiče Centra LOCIKA ( ke stažení na webu www.detstvibeznasili.cz), je tam i hodně odkazů na další literaturu a možnosti.“

Irena. S: „S čím vším můžu zajít do centra Locika?“

Bc. Petra Wünschová: „Dobrý den, služby Centra LOCIKA jsou určené pro děti, které jsou ohrožené domácím násilím a násilím v rodině. Pomáháme rodině zastavit násilí, dětem zotavit se z prožitého násilí a rodičům být dobrými rodiči. Můžete se na první konzultace objednat i anonymně. Více na www.centrumlocika.cz či mapa pomoci na www.detstvibeznasili.cz“