Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 7. ledna 2021

Petra: „Má dcera říká, že poslední dobou necítí štěstí... je to běžné? Dceři je 15 let...“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Především je dobré, že s Vámi dcera toto téma otevřela. Pro psychické zdraví dětí a dospívajících je velmi důležité, aby o svých pocitech hovořili. Je dobré s dcerou na toto téma znovu otevřít rozhovor a zjistit více podrobností o tom, jak se cítí. Jak dlouho trvá pocit, že necítí žádné štěstí? Cítí zároveň i negativní emoce (smutek, strach, úzkost, stres)? Pokud by toto negativní pocity cítila, a to dlouhodobě, např. i v řádu měsíců, je určitě vhodné navštívit společně odborníka, psychologickou poradnu, apod. Důležité je ale zůstat dceři oporou.“

Jindra: „Jak mám udělat manželkou šťastnou?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Je dobré, že na manželku myslíte a přemýšlíte nad tím, jak se cítí. To je důležitý předpoklad pevného vztahu. Na druhou stranu, je dobré si uvědomit, že nelze udělat druhého člověka šťastným. Štěstí, jak o tom budeme i dnes hovořit, má především v rukou každý z nás. Bylo by dobré zjistit více o tom, jak se Vaše manželka cítí? Necítí štěstí? Anebo se cítí vyloženě nešťastně, posmutněle, bez energie? Pokud by tomu tak bylo, a trvalo to déle, je dobré zvážit návštěvu odborníka. Pokud by se ale jednalo o nespokojenost spojenou s konkrétní situací, prací, rodinnými vztahy, tj. něčím konkrétním, pak můžete ve společných diskusích hledat řešení, zda byste mohli něco z toho změnit.“

Richard: „Ve které etapě života lidé obvykle cítí nejvíce štěstí?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Na to nám dává odpověď výzkum. Přitom je vhodné rozlišit mezi mezi štěstím a životní spokojeností. V průzkumech se obvykle zjišťuje životní spokojenost, to znamená celkové hodnocení spokojenosti s vlastním životem. Je zajímavé, že životní spokojenost má tvar písmene U: životní spokojenost bývá vysoká v mladé dospělosti a pak ve vyšším, seniorním věku. Nejnižší spokojenost je obvykle ve středním věku, kolem 40 let. To lze pravděpodobně vysvětlit vysokou mírou stresu v tomto věku, například vyplývající z nutnosti finančně zabezpečit rodinu, skloubit pracovní dráhu a péči o děti, apod.“

Romana: „Do kdy vydrží dětské štěstí?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „To je hezká otázka. Je to u každého individuální, záleží samozřejmě také na rodinné situaci. Ale pokud máte na mysli pocit bezstarostnosti a schopnosti se radovat, který je pro děti typický, tak to je něco, co si můžeme při troše snahy uchovat i v dospělém věku. Děti mohou být šťastné i díky tomu, že žijí v přítomnosti, užívají si tady a teď a netrápí se představami o budoucnosti, o tom, co by se mohlo nepovést, co budou muset stihnout, apod. Do určitého věku se také nesrovnávají s druhými lidmi, to je v dospělosti velký zdroj stresu. Pokud bychom se tedy chtěli tomuto dětskému štěstí přiblížit, je dobré naučit se žít více v přítomnosti. K tomu je vynikající technika mindfullness, neboli všímavosti. V ČR existují kurzy, knihy a další materiály, které můžete použít. Nebo třeba meditace a jóga. Doporučuji vyzkoušet :-)“

Pavla: „Nevím, kdy jsem se naposledy cítila opravdu šťastná. Co je normální? co člověk cítí? Jak se pozná štěstí?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Myslím, že většina z nás pocit štěstí alespoň někdy v životě zažila a ví tedy, jak tento pocit vypadá. Není nutné, ani možné se cítit neustále šťastný. Obvykle ale jednou za čas štěstí pocítíme. Anebo to nemusí být přímo štěstí, ale nějaká jiná pozitivní (kladná) emoce, například radost, vděčnost, radostné překvapení, apod. Štěstí můžeme také cítit, když se například vidíme se svými přáteli, rodinou, apod. Nebo když děláme činnost, která nás baví. Anebo při sportu, pohybu a obecně pobytu v přírodě. Pokud vše funguje "normálně", tak pozitivní emoce alespoň občas zažíváme. Pokud byste žádné pozitivní pocity dlouhodobě necítila, je dobré poradit se s odborníkem.“

Monika: „Dobrý den,můj pocit je,ze stesti je zit spokojene v klidu a pohode,byt zdrav a obklopen rodinou na jejíž členy se můžeme spolehnout a mít tolik financí,aby si člověk dopřál to co potřebuje a to z čeho bude mít radost.Zejmena jsou důležité harmonické vztahy v rodině.“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „V tom s Vámi mohu jen souhlasit :-)“

Pavlína: „Dobrý den, jak naučit tuto techniku puberťáka. Snažím se žít život svého štěstí. Jen ta puberťačka je pořád naštvaná, všechno špatně, je k ničemu, nic se jí nedaří, všichni jsou divní. Poradit si ode mě nenechá (což je jasný :( )“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, dospívání je obtížné období, dospívající se potýkají s krizí a hledáním své identity, hormonální změny způsobují emoční labilitu, apod. Pokud tedy dcera zažívá různé nepříjemné emoce, je to v tomto období poměrně normální, byť určitě obtížné pro ní i pro Vás. Jako světlý bod ale vidím, že Vy sama dokážete štěstí prožívat, a tím jí můžete být vzorem. I když je teď ve fázi revolty, za pár let je pravděpodobné, že se situace uklidní a ona naváže na dovednosti, které si osvojila ve své rodině, tedy u i Vás. Když jí tedy půjdete příkladem, věřím, že toto obtížné období překonáte. Nikdy ale neuškodí si zároveň získat odborné informace, například z knih nebo kurzů. Velice bych Vám i dceři doporučila knihy z oblasti pozitivní psychologie, např. Nastavení mysli od Carol Dweck, nebo Vzkvétání od Martina Seligmana (obojí vyšlo česky). Skvělé jsou také techniky typu mindfullness, jóga, sport, apod. tyto aktivity velice pomáhají uklidnit rozjitřené emoce a zvyšují výrazně náš pocit štěstí.“

Ludmila Šulcová: „Dobrý den, myslím, že mám smysluplnou práci, cíle životní apod. Potýkám se však s tím, že se neumím dostat do flow-nemám nic, do čeho bych se dokázala opravdu naplno vžít a seberealizovat se...jak na to? Moc děkuji.“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, smysluplná práce a ujasněné životní cíle jsou dobrým východiskem. Co se týče flow, je dobré položit si otázku, co Vás opravdu baví. Nejčastěji to bývá nějaký druh tvořivé činnosti, například malba, hudební nástroj, nebo třeba i psaní či vytváření rodokmenu. Obecně je dobrá činnost, kdy pracujeme rukama (třeba i vyrábění něčeho), protože tak si hlavu nejlépe "očistíme" a odpočineme od stresu. Pokud teď takovou činnost nemáte, zkuste si vzpomenout, co Vás bavilo jako dítě. Na to můžete pak navázat a k dřívější zálibě se vrátit. A do třetice bych doporučila vyzkoušet nové činnosti formou kurzů (až budou opět otevřeny), to znamená přihlásit se na různé zájmové činnosti a vyzkoušet, co z toho by Vás zaujalo. Myslím, že když tomu dáte šanci, jistě něco zajímavého objevíte. A v neposlední řadě můžete flow pocítit při pohybu - jakýkoliv sport je dobrý, ideální je např. běh. Když se postupně budete zlepšovat, jistě flow zažijete. Držím Vám palce!“

Johny: „Pro mě je štěstí zejména pokud jsme všichni zdraví a víceméně se nám daří plány a můžeme být pyšní na své blízké (zejm. sestru). A co Vás nejvíce naplňuje štěstím?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, mohu s Vámi jen souhlasit, největší zdroj štěstí jsou naši blízcí. K Vašemu dotazu: já to mám jednoduché, nejvíce mě štěstím naplňují má rodina a moje práce. A pak také pobyt v přírodě, tam je štěstí zaručeno :-)“

Douchová Renata: „Štěstí jsem měla nedávno, onemocněla jsem covidem, byla jsem napojena na ventilátory, rodina se byla se mnou rozloučit..Musím rehabilitovat ,ale žiju..Štěstí je být zdravý....“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, děkuji za sdílení Vaší zkušenosti a moc Vám držím palce při rehabilitaci!“

Jana Ticha: „Dobry den, ja mam 3 druhy stesti. Prvni je, kdyz moje cela rodina je zdrava, dalsi se vztahuje k me praci, jsem prechodna pestounka a jsem stastna, kdyz mych 5 deti, ktere jsem postupne mela v peci, je v nahradni rodine, kde je maji radi a jsou stastni a treti je, ze jsem stastne vdana uz 37 let“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, děkuji Vám za sdílení své zkušenosti. Z Vašeho popisu se mi zdá, že máte život naplněný všemi hlavními zdroji štěstí: smysluplností, seberealizací a dobrými mezilidskými vztahy. Držím Vám palce!“

Hanka: „Dobrý den studenti! Co je to štěstí?? Muška jenom zlatá:) Ale vážněji, protože jsem zatím bez vnoučat a vždy od ětství jsem si přála psa nebo koně, tak mám psa. Tak všem doporučuji na stará kolena si splnit své přání, co třeba let balonem? To se přece vždy říkalo ( splnit si sen) nebo pěkný hrneček na kávu, co vy na to?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, děkuji, že jste se podělila o svou zkušenost. Věřím, že jste se rozhodla dobře, mít čtyřnohého přítele Vám jistě zvýší pocit štěstí více, než třeba let balónem. Je hezké si plnit přání, ale je lepší, když jsou trvalejšího rázu, spíš než jen jednorázový žážitek.“

Renáta: „Dobrý den paní doktorko,pro mě je štěstí,když mi vykvete kaktus a daří se mým květinám at už v bytě,nebo na balkóně Myslíte si,že je to také v pořádku?Děkuji Vám za odpověď.“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, určitě :-) To je právě to štěstí, které cítíme, když se věnujeme nějaké pro nás smysluplné a zajímavé činnosti. A to může být klidně péče o rostliny. Ať se Vám ve Vašem zahradničení daří!“

DAYD: „Opravdu je štěstí "muška jenom zlatá"?“

PhDr. Kateřina Zábrodská: „Dobrý den, myslím, že se toto rčení dá vykládat různě. Pokud byste měl na mysli, že je štěstí nepolapitelné, tak s tím bych nesouhlasila. Na míru našeho štěstí vliv jednoznačně máme, dokonce existuje poměrně slavný výzkum z roku 2005, který tvrdí, že 40% celkového pocitu štěstí je ovlivněné našimi denními činnostmi a tím, jak je my sami subjektivně hodnotíme. Zbytek je genetika, výchova, a samozřejmě i životní situace. Pořád ale zbývá dosti velký prostor tu zlatou mušku chytit :-)“