Sama doma

Záznam chatu z pondělí 19. října 2020

Běla: „Mám nervy na maděru a tři děti, ještě se s nimi učit, nakoupit, uvařit, jít ven, prosím vás, jaká by teda měla být ta moje hlavní " role " ?“

PhDr. Lenka Šulová: „Máte být především dobrá máma, která je svým dětem oporou. Takže se zamyslet nad tím, proč máte nervy na maděru. Myslím, že ačkoliv není situace momentálně ideální tak rozhodně ještě není skutečně zlá. Promyslete si v klidu, co je nyní skutečně důležité. Zvolte dle toho své priority. Děti se totiž chovají dle svých vzorů a teď se dá očekávat, že budou také vynervovaní jako vy a to bude situaci jen zhoršovat“

Denča Lounová: „Mám problém s učitelkou mého staršího syna, nezvládá vůbec předat informace týkající výuky a úkoly, co mají doma řešit je vhodné ji oslovit mimo, nějakým dopisem a vysvětlit, co kluk nezvládá ?“

PhDr. Lenka Šulová: „To samozřejmě můžete zkusit, ale já bych momentálně paní učitelku neoslovovala. Mnozí učitelé se s novou situací skutečně potýkají technicky, organizačně, časově, obsahově a tlak ze strany rodičů nepomůže. Raději synovi najděte někoho, kdo mu věc v klidu vysvětlí nebo bude pravidelně vysvětlovat.“

Jan: „Mám kolem sebe pár rodičů prvňáčků, kteří nemají trpělivost a ani nejsou zvyklí věnovat dítěti tolik času a trpělivě vysvětlovat , a tak se na to "vykašlali" a nechávají dítko víceméně napospas.Prostě na to nejsou zvyklí a ani to neumí.Ten prvňáček se to ale sám nenaučí, A ani to čtení nezvladne. Ne všichni, ale někteří určitě. Jak to dá pak kantor do pořádku?“

PhDr. Lenka Šulová: „Myslím, že se na to nikdo úplně nevykašle. Můžeme zkusit děti naučit něco aternativního. Tedy něco, co umíme sami. Až se škola vrátí do normálu, tak to děti doženou. Teď je zkuste naučit doma alespoň základní zvyky jak se učit. Napsala jsem s kolegy knihu dlouho před dobou koronaviovou: Význam domácí přípravy pro začínajícího školáka, která vyšla v nakladatelství Wolters Kluwer v roce 2014. Tam je hodně inspirace, jak pracovat dětmi doma a jak je připravovat na jejich samostatnou cestu procesem vzdělávání. Také jsou tam chyby ze strany rodičů, je tam téma týkající se součinnosti rodičů učitelů a dětí...“

Vlastimil: „Školy se neměly zavírat.A zavřít 1. stupeň.ty děti se přece neumí učit online, potřebují názornost a přímý kontakt.“

PhDr. Lenka Šulová: „Myslím si totéž. Pokud už to nastalo, doufám, že to skutečně nebude trvat déle než do začátku listopadu.“

Kateřina S.: „Děkuji za Vaše slova. To bylo krásně řečeno. Jsem jak v roli učitele (ve waldorfské škole) , tak rodiče. Již na jaře jsem zadávala úkoly jako pečení chleba nebo jiné dobroty, u toho opakování jednotek. Snažili jsme se přes počítač udržet tradice ze školy jako kalendář, průpoveď, i hru na flétnu. Povídali jsme si o řemeslech, snažila jsem se dávat úkoly do terénu. Krásný den. Kateřina Svobodová“

PhDr. Lenka Šulová: „Já vím, že to co říkám mnoho lidí žije a to mě opravdu moc těší a dodává naději.“

Jana Bugnová: „Moc vám děkuji za moudrá a klidná slova v této neklidné době. Jako učitelka vyznávávám úplně stejnou filozofii a musím říci, že se mi osvědčuje již dlouho v praxi s dětmi i rodiči.“

PhDr. Lenka Šulová: „Vážená paní učitelko, děkuji za vaši podporu v dnešní "výkonové" době. Je patrné, že jste zkušená profesionálka a že víte, jakou potenci v sobě děti mají a jak snadno doženou výpadek, když jsou motivované, klidné a v jistém rodinném zázemí.“

Dana: „Dobrý den, sama jsem učitelkou nyní na OČR. Po zkušenostech z března, kdy jsem na homeof. cizí i své děti, které měsíc jedli párky a já spala 4 h denně. Jak skloubit učitelování a učení vlastních dětí? Děti 3, žije jen 1 80 letá babička a zaměstnavatel už cení zuby, jak kvůli mě ostatní musí otravovat. Asi neví, že se ani teď neulejvám. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Lenka Šulová: „To je dosti náročná životní situace a velmi vám rozumím. Občas se člověk cítí jako v pasti, zvláště když má několik dětí, na které je sám. Často slýchám vážné obavy matek samoživitelek, které se obávají o své zdraví (i mimo dobu koronavirovou). Mají strach, co by se s jejich dětmi stalo, kdyby ony nefungovaly. Nevím, co bych vám měla popřát k stávající době. Jen asi "vydržet" a především pečujte o své zdraví. Může vás také utěšovat to, že žijeme v zemi, kde je poměrně hodně sofistikovaný systém sociálních podpor, které nenechají rodiče s dětmi nikdy padnout. Držte se!!“

Denisa: „Dobrý den. Jak pracovat s dítětem (druhá třída), když má problém s online výukou. Doopravdy komunikovat online (obraz, zvuk i přímo psát na chat). Úkoly jinak plní. Jinak v současné době je online výuka povinná (na jaře se dalo aplikovat jeden den učení a druhý den ruční nebo domácí práce teď už to tak úplně nejde). Děkuji za odpověď.“

PhDr. Lenka Šulová: „Dítě ve druhé třídě má ještě nárok na to on line výuku nepřijímat a případně nechápat. Pokuste se tedy mu ji překlopit do přímé individuální, i když neprofesionální, výuky od svého rodiče. Nemáte-li čas, tedy může pomoci sourozenec, prarodič, student ze sousedství a pod. Někdo živý s laskavou tváří, klidný....“

Marie: „Paní profesorko, těšila jsem se na Váš vstup a nezklamala jste mě ani tentokrát, moc si vážím Vašich moudrých slov a lidského nadhledu, děkuji za připomenutí a uklidnění, že nejen školou živ je člověk...“

PhDr. Lenka Šulová: „Moc děkuji za podporu, ne všichni to tak vnímají:)“

Dagmar Svobodová: „Dobrý den, já už mám děti velké, takže se mě toto již netýká. Ale protože vše sleduji, vím, že to rodiče nemají lehké. Chci Vás ale velmi pochválit za Váš názor. Máte velkou pravdu a mnozí rodiče by si to mohli, měli uvědomit. Velmi Vás chválím.“

PhDr. Lenka Šulová: „Velice si vážím vašich slov a děkuji za ně. Přeji hezký den“

Ladka: „Dobrý den, omlouvám se, že odbočuji, ale jak vidíte situace, kdy v rdině nepanuje shoda o tom, jak dodržoavt opatření a doporučení. Mám rok a půl staré dítě a po účasti svých rodičů(prarodičů) na setkání více lidí jsem je požádala o pár dní "karantény", setkalo se s nepochopením coby omezování styku s vnoučetem. Přitom opravdu šlo jen o krátkou pauzu. Myslím, že vyhodnotit případná rizika a vybalancovat situaci je role rodiče, ne prarodiče. Setkáváte se s takovými spory v současné době.?“

PhDr. Lenka Šulová: „Samozřejmě, že se s podobnými rodinnými nedorozuměními nyní setkávám víc než jindy. Domnívám se ale jednoznačně, že nárok na stanovení pravidel, které se týkají jejího dítěte má jeho matka, případně oba rodiče a prarodiče by měli být natolik rozumní, aby její názor ctili i v jiných případech, než je karanténa.“

Ina: „Ponorka se objeví skoro u každého, jsou výjimky, ale moc jich není.“

PhDr. Lenka Šulová: „Právě protiponorková je příroda, sport, kontakt se zvířaty, práce.....“

Ina: „Ono to zase není na škodu, když si ty rodiče vyzkouší chvilku učit svoje děti. Aspoň nebudou pořád nadávat na kantory, třeba to někteří ocení.“

PhDr. Lenka Šulová: „Já to také vidím jako cennou zkušenost. Nejen kvůli vztahu k učitelům, ale také vzhledem k tomu, že si mohou sami v této situaci zrekapitulovat, co vlastně sami umí a co by chtěli svému dítěti předávat“

Dáša: „Zdravím, jsem učitelka důchodkyně, moc vám děkuji za vaše slova, moc hezky jste pojala roli rodičů i učitelů, věřím, že si obě strany vezmou vaše slova k srdci, mluví z vás zkušenost a moudrost. Děkuji. Dáša Petrovajová“

PhDr. Lenka Šulová: „Vážená paní učitelko, velice si cením vašich slov a podpory. Je v nich patrná životní zkušenost a schopnost oddělit v životě zrno od plev. Přeji vše dobré.“

Eva: „Poslouchám Vaše rady a spíše mně dovádí k rozladěnosti. Protože se chci zeptat: Mám dítě 9,5 měsíce, které začíná chodit, které všude vleze a je potřeba hlídat. Dále mám dítě v první třídě, které potřebuje, abych se s ním učila. A poslední dítě je ve 2.třídě na osmiletém gymnáziu. K tomu musím minimálně navařit. Můžete mi prosím říct, jak to dle Vás lze všechno s úsměvem zvládnout? Mám to malé dítě zavřít do postýlky, nekrmit ho a neuspávat nebo se vykašlat na tu prvňačku, ať se písmenka a počítat naučí sama. Děkuji.“

PhDr. Lenka Šulová: „Nebuďte na mě tak přísná. Je mi jasné, že pro mnoho lidí, kteří měli nějaký životní zaběhnutý styl je to velmi dramatická změna a to zvláště pro lidi s dětmi ve věku, který jste naznačila. Přesto se domnívám, že rodina se třemi dětmi má více členů než jen vás ( otec, prarodiče...) a že se požadované povinnosti dají nějak zorganizovat. Dítě v první třídě potřebuje tak hodinu přípravy do školy. Roční dítě je celodenní úvazek, ale občas spí a nejstarší dítě může s oběma mladšími pomáhat. Pak navrhuji společné vaření, procházky, společný sport. To udělá dobře i vám, abyste nevnímala současnost tak úkorně sama pro sebe. Máte 3 zdravé děti a žijete v zemi, kde máte mnoho opor ze strany celku- státu. Není to tak zlé, když se porovnáte třeba s matkou ve stejné situaci v Indii nebo v Brazílii.“

Lenka: „Dobre poledne.Tak si rikam,ze dnesni matky jsou asi dost nesamostatne.Me je 58 let,byly jsme tri deti,rodice chodily do prace,po praci se s nami take ucily a nemely automatickou pracku a ni jine vymozenosti.A mamka varila .Slysim jak nestihaji.Mozna by se mely ty dnesni matky nad sebou zamyslet a netravit tolik casu na internetu. Mylim,ze i tato nestandartni situace se da zvladnout.A mate pravdu,sama o tom ted mluvite.Hodne stesti“

PhDr. Lenka Šulová: „Děkuji za podporu a za vaše moudrá slova. Některé maminky, které píšou to vidí jinak:)“

Monika: „Hezky den pani doktorko, vnucka byla u nas na prazdninach ,nez odjela tak jsem ji cesala vlasky a libil se ji ten kartacek,tak jsem ji rekla,ze budu rada,kdyz si ho vezme a ona mi rekla,ze by maminka nadavala.Jsem tchyne,snacha me nema rada,vnucka velmi.Jsme vzdaleni 200 km,takze se nemuzeme casto navstevovat,jeste pracuji.A tak si ten kartacek nevzala.Je mi lito,ze musi pak doma poslouchat nejake sceny,ktere jsou nenavistne k me osobe.Co se s tim da delat,snad mi rozumite.Mame jen jednu vnucku.Dekuji za radu,jak postupovat a preji hlavne pevne zdravi.“

PhDr. Lenka Šulová: „To je strašně těžká otázka. Dokud je dítě malé, tak jsou prarodiče jednoznačně odkázáni na jeho rodiče, zda jim kontakt s ním umožní, v jakém rozsahu a kvalitě. Je také důležité, jakou roli prarodičům přisuzují v očích dítěte, když jsou s ním rodiče doma sami. Nadějí je, že dítě rychle roste a za čas se už rozhoduje samo, kdy prarodiče navštíví, kdy je kontaktuje.Je to často "boj o duši dítěte". Je důležité udržovat stálý kontakt v průběhu dětství, aby se kontakt neztratil. Kartáček na vlásky přijde líto, ale je z hlediska celého vývoje vaší vnučky nepodstatný a dobře jste udělala, že jste dítě nevystavila negativním emocím jeho matky.“

Eva: „Děkuji za opověď. Reaguji na Vaši odpověď, ke třema dětem. Nejstarší dcera má na gymlu každý den 6 až 7 online hodin, takže nic nepomůže. A babičky ani dědečky nemáme funkční. Malý 9 měsíců zrovna pozvracel celou postel, když jsem ho dala do postýlky, aby sám usnul.“

PhDr. Lenka Šulová: „Rozumím, držte se, opravdu s vámi cítím. Také jsem zažila.“