Chat

host

Mgr. Zuzana Frydrychovská

Jak si připoutat či nepřipoutat děti či partnera

Záznam chatu ze čtvrtka 28. května 2020

Maxilie Anna: „Dobrý den , Mám 3 děti a jsou skoro pořád s manželem co mám dělat když pořád za ním lezou.Jak si je mám "připoutat"aby byli i se mnou je jim 4,6,8.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Situaci, kterou popisujete vnímám jako příjemnou zprávu pro Vás, že je dětem s tatínkem postě dobře! Po letech máte jako maminka jedinečnou šanci být někdy i bez nich a být sama se sebou. Péče o 3 takto malé děti je bezesporu velmi náročná. Vztah s tatínkem je zcela v pořádku. Může také souviset s vývojovou fází, ve které se Vaše 2 starší děti právě nachází. Fáze, kdy je zcela zdravé a v pořádku, že se děti více napojují na tatínka (troufnu si napsat, že to nejmladší se přidává ke starším - funkce davového nadšení:-). Moc doporučuji si tento čas naopak začít užívat, pozorovat, jako to dětem s tatínkem jde. Děti potřebují v různých fázích svého života různě intenzivně maminku a tatínka. A to vše je zcela v pořádku. Děti potřebují, abychom citlivě vnímali jejich potřeby (a u Vás to je potřeba být více s tátou). Doporučuji pozorovat a odpočívat - ono se to možná brzy změní :-) Srdečně zdraví Zuzana F.“

Renáta: „Dobrý den, mám tříleté dítě. Jsem rozvedená,takze jsme spolu se synem sami. Spíme v jedné posteli a teprve teď jsem přestala kojit. Co si o těchto dvou tématech myslíte? O společném spaní a kojení do 3 let? Nebude to mít negativní vliv na jeho samostatnost? Děkuji za odpověď.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Renáto, děkuji za dotaz, za popis Vaší situace. Odpovím přesně na dotaz - myslím si, že společné spaní je v pořádku, pokud je v pořádku pro dítě i rodiče (u Vás pro syna a pro Vás) - věřím, že i tato potřeba (potřeba být rodiči nablízku, cítit ho, vnímat ho, ujistit se v noci,...) jednou bude nasycena a puberťák s Váma již opravdu nebude chtít lůžko sdílet. Váš syn má jen 3 roky, tedy jen těsně opouští období batolete a přechází do mladšího školkového věku - dovolme batoleti být v noci tam, kde se cítí dobře. Současně buďte vnímavá, pokud již jednomu z vás toto "rozložení" nebude vyhovovat. Kojení dětí (jak dlouho, jak často, co je nebo není v pořádku) zcela nechávám na rozhodnutí těch 2, kterých se to pouze týká a to je maminka a dítě! Je to jen Vaše rozhodnutí a budu ráda, když odoláte jakýmkoli radám či doporučením. Jakmile to bude pro Vás nebo syna nepotřebné - poznáte to. A k tématu samostatnosti - na výchovu dítěte v této oblasti mají výrazně větší vliv i úplně jiné situace, jiné přístupy a rozhodnutí. Současně doporučuji uvažovat, zda a jak moc má Váš syn kontakt s muži, tatínkem, dědou, strejdou... přijde období, kdy syn bude potřebovat "načíst mužský software", tak jen k tomuto buďte pozorná a "někoho" synovi zajistěte :-) Hezký den přeji zuzana F“

Iva: „Dobrý den, vnučce jsou dva roky a 8 měsíců a stále se drží maminky. S tatínkem nebo s babičkou nechce nikam jít. Stejně tak, když maminka musí na chvíli odejít, následuje pláč a vztek. Je to ještě normální, a co s tím?“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Ivo, prosím buďme citliví a vnímaví a z nějaké=ho důvodu ještě vnučka svoji maminku potřebuje. Každé dítě má svoje tempo, svoje potřeby, a pustí se až ve chvíli, kdy je ujištěné a sebejisté (že to zvládne samo bez té maminky). Pláč a vztek je normální reakcí na odchod bezpečné mateřské osoby (u Vás maminky), neznamená to, že by tatínka, babičku mělo rádo méně, ale vztah s maminkou je zkrátka jedinečný/jiný a dokud nebude nasycený, tak "odtrhávání" je pro dítě velmi bolestné. Dovolte vnučce, být smutná a naštvaná, když přeci jen maminka někam musí bez ní. Pomůže pochopení toho, že je to pro vnučku opravdu ještě náročné. Pohlazení a přijetí toho, že prostě pláče, protože chce být s mámou. Každý máme jiný temperament, jiné nastavení - jsou děti odvážné, nebojácné a jsou děti citlivé a bojácné. A my velcí nejvíc pomůžeme tím, že to přijmeme a pochopíme. Děkuji za dotaz a jsem ráda, že píšete z pozice babičky! Opatrujte se! zuzana F“

Bohunka: „Mluvila jste o pubertě, paní dr. dobrý den. Moje otázka ohledně puberty: Co, když Vám ji někdo zakáže? Myslím tím rodiče? Dodnes mi v hlavě zní “pubertu ti vymlátím z hlavy”! Je možné, že člověk může celý život stagnovat, čili, že ji chce prožívat a vzpírat se všemu? Jsem roční 1970 a nějak bych chtěla rozlousknout část mého vývoje. Děkuji B.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Bohunko, děkuji za dotaz a sdílení. Jen takto v chatové odpovědi nevím, zda Vám mohu odpovědět na tak zásadní dotaz. Tak zkusím... Ano, člověk může celý život stagnovat, prožívat a vzpírat se všem a všemu! Ale... není to definitivní a můžete to změnit! Dobrá zpráva! Cesta z toho ven/pryč je...je dlouhá...ale upřímně - stojí to za to! Moc oceňuji Váš zájem o rozlousknutí - a k němu si prosím přizvěte laskavého psychoterapeuta/tku, cesta bude pro Vás příjemnější a kratší! Opravdu to má smysl! Vyberte si, u koho Vám bude dobře a přeji, ať to spolu rozlousknete! Opatrujte se ZuzanaF“

Klári: „Dobrý den. Jakým způsobem může v sobě člověk budovat schopnost být jen sám se sebou v případě, že zjistí, že už je připoután / závislý na partnerovi?“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Klári, už takto jak píšete je "vykročeno" správnou cestou. Jedním z mých doporučení je ten náhled, že jsem příliš připoutaná možná i závislá na partnerovi - dobrá práce - první krok! Není potřeba nikoho a nic obviňovat za to, že to takto mám, naopak vytrvat u tohoto zájmu o sebe sama, o náhled, o sebenapojení. Být vnímavá vůči sama sobě, pozorovat svoje emoce, jak se i během dne mění. Co na ně působí, a případně večer věnovat chvíli sama sobě, popřemýšlet, projít se den který proběhl, jaký byl, jaké emoce byly příjemné a co k nim vedlo? jak to ostatní na mě poznali? Dále doporučuji vytvářet či rozvíjet vztahy s lidmi, kteří mají zdravou citovou vazbu, kteří mají vztahy zdravé. Pozorujme je, ptejme se, jak to vlastně dělají, jak je možné, že jim to ve vztazích tak funguje? Co proto musí dělat? jak se v tom cítí? A tím vším se nechme ovlivňovat, inspirovat a zkoušejme naše další vztahy dle toho modifikovat. Dále upřímně doporučuji pozvat na tuto "cestu" i odborníka - laskavého psychoterapeuta/tku. Díky provázení odborníkem je pak celá ta "cesta" snazší, rychlejší a méně bloudíme. Také pracujme na své sebejistotě i v jiných oblastech než jsou vztahy (tedy rozvíjejme aktivity, které nám jdou a dělají nám radost! Opravdu to má smysl a význam na každý další den ve Vašem životě. Držím palce! Zuzana F“

Daša: „Dobrý den,jsem závislá na svém muži a žárlím na něho a na jeho volný čas který chce trávit beze mně.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Dašo, děkuji za dotaz a popis Vaší situace. Nevím, zda takto narychlo mohu něco "kloudného" poradit. Moc oceňuji Váš náhled - už jen to, že jste napsala "jsem závislá na svém muži" značí, že máte povědomí o tom, jaký vztah vůči svému muži máte. Pokud to není to, co chcete i nadále žít, moc doporučuji rozhodnout se pro změnu (a to nemusí být jednoduché! ale není to nereálné - slibuji, že to Vám, partnerovi i Vašemu vztahu velmi velmi uleví! Prosím o přečtení odpovědi, kterou jsem v tomto chatu psala před malou chvílí. Popisuji pár doporučení (ale opravdu to je takto v písemném dotazu dosti náročné a omezené). Téma závislosti (na čemkoli/komkoli) moc doporučuji konzultovat s terapeutem - aby Vám všem doma bylo líp. Přeji, aby jste tuto možnost byť i jen zvážila. Se srdečným pozdravem ZuzanaF“

Perla: „Dobrý den paní Frydrychovská, chtěla jsem se zeptat. Co dělat s ženou, která je až "nezdravě" připoutána k muži? Pro toho muže to začíná být nepříjemné, ale žena nevidí, neslyší vidí jen toho daného muže. Děkuji za odpověď.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den, odpovím stručně a jasně - moc moc doporučuji vyhledat laskavého párového terapeuta. Pokud píšete, že žena "nevidí, neslyší" potřebujeme v bezpečném prostoru poradny vytvořit podmínky pro to, aby se oba partneři opravdu VIDĚLI A SLYŠELI. Je to někdy dlouhá cesta, ale pokud je tam láska, má to smysl! Opatrujte se ZuzanaF“

Bohunka: „Mohla bych přijít k Vám?“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Bohunko, na www.zanna.cz jsou kontakty, bude mi ctí! ZuzanaF“

Lucka: „Dobrý den,jsem závislá na mém partnerovi,ale ten chce volnost,svobodu a kamarády i kamarádky.Trapi mě to co mám dělat?Je mu čtyřicet.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Lucko, děkuji za dotaz a jak sama uvidíte v dalších dotazech, na které jsem dnes odsud odpověděla - nejste zdaleka sama a já i Vás moc oceňuji za ten nadhled - za to, že jste napsala "jsem závislá na svém partnerovi". To je ten nejdůležitější první krok! Prosím projděte si i mé předchozí odpovědi, věřím, že tam najdete nějaká doporučení či nasměrování. Se srdečným pozdravem ZuzanaF“

Kateřina: „Dobrý den, moje matka mě nikdy neobjimala, neříkalo se "mám tě ráda". Proto se snažím dceři toto dávat. Každý den. Objímám ji, říkám, že ji mám ráda, pusinkuju.. Matka mi to vyčítá. Ale věřím, že je to dobré. Je to v pořádku ?“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Kateřino, přemýšlím, jak by mohlo být v "nepořádku" to, že někomu projevuji svoji lásku, blízkost, bezpečí, emoce,... Co myslíte Vy? Dá se vyznáváním lásky a blízkosti něco pokazit? A současně je přeci jasné, že Vám to matka vyčítá... Je to úplně jiný příběh, než žila ona v roli maminky vůči Vám. Nezná to. Tedy mějme pochopení, že to matka má jinak. A vy si prosím udržte to, co cítíte, že je pro Vás a vaši dcerku v pořádku! Zdraví ZuzanaF“

Jana: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, když jsem u sebe v minulosti pozorovala nezdravé připoutávání partnera a nyní v dalším vztahu to nechci opakovat, jak si s tím poradit, jak přesně správná volnost ve vztahu vypadá? Děkuju za odpověď a hezký den :-)“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Jano, děkuji za dotaz a přemýšlím, zda jsem schopna takto v chatu popsat, jak přesně volnost ve vztahu vypadá. Míra volnosti/závislosti je velmi velmi jedinečná u každého vztahu. A v pořádku je to tak, kdy jsou oba ve vztahu spokojení! Jsou páry, které jsou spolu neustále a oběma to opravdu vyhovuje a oba jsou v tom upřímně šťastní. Jsou páry, pro které je v pořádku, že tráví každý dovolenou sám se svými přáteli (či úplně o samotě) a pak se po měsíci sejdou a jsou šťastní. Moc doporučuji kouknout se sama na sebe, sama do sebe a k tomu "kouknutí" doporučuji najít si terapeuta, aby se podařilo to, co už nechcete, opravdu opustit a již v dalších vztazích neopakovat. S úctou ZuzanaF“

Monika: „Dobrý den chci se zeptat se svým partnerem nežijeme spolu a já bych si přála aby chtěl čas trávit více se mnou a volal mi a psal,jenže on propaguje více přátelé a kamarády a čas s nima a chce volnost a svobodu,a že se v tom vztahu dusi a bude asi lepší být sám a to já nechci miluji ho a chci být s ním častěji a žárlím na něho .Co s tím?Děkuji.“

Mgr. Zuzana Frydrychovská: „Dobrý den Moniko, děkuji za upřímnost a oceňuji, že Vám na vztahu záleží. Na tomto místě nemám dostatečný prostor pro všeobsahující odpověď, ale pár doporučení či nasměrování jsem popsala v odpovědi na dotazy z dnešního vysílání. Prosím vyhledejte si mé odpovědi a věřím, že tam i Vy najdete inspiraci, povzbuzení, odpověď či právě to nasměrování, jak na to! Držím palce ZuzanaF“