Sama doma

Záznam chatu z pondělí 18. května 2020

Jana K.: „Rodiče dětí se rozešli(3 a 5 let), žijí s matkou a babičkou. Syn bydlí u nás, takže když si coby prarodiče děti půjčíme, jsou vlastně i s otcem. Syn je bohužel na roli otce nedozrálý, musím ho stále vychovávat jako vnoučata, ale ten to nesnáší, zazlívá mně to. Co s tím?“

PhDr. Lenka Šulová: „Nevzdávat to a říkat si, že i drobné krůčky jsou krůčky vpřed.“

Marie: „Dobrý den paní profesorko, prosím Vás, co když mi dítě na otázku Co ve škole? odpovídá, že "dobrý" a nic víc... Poradíte? Děkuji“

PhDr. Lenka Šulová: „Je dobře mu to nějak uvést. Přišel jsi tam a ..... Něco jako Nedokončené věty. Záleží ale na věku dítěte. S tímhle vyprávěním a posloucháním se musí začít relativně brzy. Tedy s dítětem kolem 3 - 4 let. V určitém věku dítě k odpovědím nemá cenu nutit, spíš si počkat, až bude mít jednou sdílnou náladu a pak to probrat.“

Romana: „Dobry den pani prifesirko, mam 12 syna ve druhé tride a 14 leteho v 8 třídě. Jsou deti v tomto veku zrale a zodpvedne samostatne se doma připravovat po dobu uzavreni škol? 12 syn mel vyuku pouze pristr. Zadavani velkeho mnozstvi ukolu, samostudia, bohuzel žádná online vyuka. Mnohdy kdyz si nedel rady, tak ukol nedělal. Hodne utikal ke hram na Pc. Děkuji.“

PhDr. Lenka Šulová: „Děti tohoto věku jsou už samostatné dost, ale nedělejte si starosti s tím, co promeškali ve škole a že je nebavilo jen plnit zadávané úkoly v osamění. Co jim uteklo, to si s nimi učitelé určitě doženou. Teď měli možnost naučit se zase něco nového od lidí, kteří je obklopují, od dané situace, z novin, ze zpráv, z povídání dospělých, z jejich reakcí, z jejich chování...“

Klára I.: „Dobrý den, je na vás nějaký kontakt, e-mail....kde bych mohla položit otázku, tady není dost prostoru.Děkuji“

PhDr. Lenka Šulová: „lenka.sulova@secar.cz“

ANTI: „Ohledně kterých všech vztahů radíte klientům?“

PhDr. Lenka Šulová: „Většinou se zaměřuji na partnerské a rodinné vztahy, dítě v náročné životní situaci, na rozvodové situace, porozvodové adaptace, střídavou péči a její podoby, na mezigeerační vztahy, především na vztahy dětí s prarodiči. Také se zaměřuji na problematiku psychického vývoje dětí a dospívajících.Výzkumně i publikačně jsem se hodně věnovala ranému psychickému vývoji člověka, tedy prvním rokům života dítěte, jeho vztahu s matkou, problematice attachmentu...“

DAYD: „Co vztahy a koronavirová krize současná?“

PhDr. Lenka Šulová: „Myslím si, že současná situace je dobrá prověrka vztahů obecně. Je to také možnost dozvědět se něco o sobě samém.“

Ludmila R.: „Prosím o odpoved, mám syny 13 a 16let, problémy byly už dříve,ale v této době odmítají plnit své povinnosti,starší syn je neustále venku s kamarády,mladší sedí pořád u PC.Nerespektují mě, bydlíme s mými rodiči(s manželem nežiji), kteří se jich neustále "zastávají",co jim já zakáži,rodiče povolí,nemluví o mně před dětmi moc pěkně,děti to pak po rodičích opakují a "využívají proti mně".Už se dokonce stalo několikrát,že kromě sprostých slov,na mě zaútočili a bouchli do mě,s tím,že utekli vždy za prarodiči.Nakonec z toho vyjdu já jako krkavčí matka,pokud jim za toto jednání něco zakáži nebo je hrozně " mlátím", přitom oni do mě "tlučou" daleko více. Jak to řešit, uvažuji o návštěvě psycholožky.Prarodiče chtějí o všem rozhodovat,kam se mnou půjdou děti,co budou jíst atd.Já dělám samozřejmě vše špatně.Děkuji“

PhDr. Lenka Šulová: „To, co popisujete si rozhodně zaslouží odbornou pomoc všem třem. Tedy vám i dětem.To není na jednoduchou odpověď. Nesporně jim chybí otec jako mužský vzor, ale také se domnívám, že není dobré soužití s vašimi rodiči, tak jak ho popisujete. To, že dochází ve vaší rodině k " bouchání" neberu vůbec na lehkou váhu. AGRESIVITA S VĚKEM NARŮSTÁ. URČITĚ VYHLEDEJTE PSYCHOLOGA.“

Romana: „Osetrovne bylo nyni zvyseno do 13 let. Znamena to, ze cca do 13 let by nemelo zustavat samo doma po dobu prace rodičů? Cca 9 hodin 5 tydne po dobu uzavreni skol.“

PhDr. Lenka Šulová: „Myslím, že je to spíše snaha státu podpořit rodiče. Trináctileté dítě je již dosti samostatné. Nicméně ponechat ho bez kontroly a jít naplno pracovat je zvláště ve velkých městských aglomeracích dosti riskantní.Je dosti individuální chování dívek i kluků v tomto věku. Záleží na předchozí výchově, inteligenci, životní zkušenosti....“

Lenka jan: „Paní doktorko, píši ohledně mého vztahu s přítelem...od podzimu byl dost špatný. Moc času jsme spolu netrávili a asi od prosince jsme neměli ani intimnosti. V březnu jsme spolu byli, vše vypadalo ok...ale přítel najednou po pár týdnech přišel s tím, že má po týdnu známosti (čtyřech schůzkách) vztah, na třetí schuzce měl sex a chce se slečnou založit rodinu, nyní navíc tvrdí, že si rozumí, nevadí mu, že za níjezdí asi 50km, chodí s ní dlouhé kilometry ještě po práci,vrací se pozdě večer a ráno vstává brzy....mně před tím tvrdil neustále, že je pořád unaven, po práci seděl jen u mobilu u her,v sobotu pracoval a v neděli zase nemohl sportovat,protože byl znaven...z pohodlného čtyřicátníka se nejednou stal za tři týdny sportovec, sexuchtivý chlap (i na sex byl dříve líný), aktivní (nenachystal si dřív ani sám jídlo, ted se stravuje nekde sám),noční pták (dříve ležel už v osm v posteli u TV),který není závislý na hrách a plánující rodinu. Byla chyba ve mně?Je maminka mi tvrdí, že mám počkat, že ho to přejde, že se mnou také se začátku byl aktivní....sportoval se mnou a pořád jsme někde byli. To bohužel..když jsem za ním začala já jezdit...opadlo a stal se z něho opět lenivý, pohodlný chlap na všechno.Jaký na to máte názor?...Děkuji za radu.“

PhDr. Lenka Šulová: „Myslím si, že partnerství je vztah dvou lidí a tak jistě na chování toho druhého mají vliv oba, tedy i vy určujte, je-li váš partner lenivý a pasivní. Třeba váš partner našel nyní skutečně toho pravého?? Přejte mu to. Z toho , co píšete, jste na něm moc pozitivního v poslední době neviděla a tedy máte teď volné ruce si najít někoho, kdo bude více odpovídat vašim představám. Vždy ale pamatujte, že je to vztah, tedy oba ho ovlivňujete. Když dáte všemu trochu času, určitě neuděláte hybu. Vše se vyjasní.“