Sama doma

Záznam chatu ze středy 29. dubna 2020

ANTI: „Jak obecně dětí snáší sociální odloužení?“

MUDr. Lucia Vašková: „My lidi všeobecně, ne jenom děti, jsme sociální tvorové a vztahy jsou pro nás velmi důležité. Dá se říct, že člověk bez lidí není celým člověkem. Druhé potřebujeme k naplňování svých základních potřeb. Pokud člověk delší dobu žije v izolaci, tak strádá, začne se čím dál víc cítit smutně, osamoceně. To platí jak pro děti, tak i pro dospělé. V současné době děti mají doma aspoň rodiče, kteří za normálních podmínek jsou většinou v práci a děti s nimi netráví moc času. Takže děti si momentálně užívají společní rodinný čas, ale chybí jim kamarádi. Mít možnost se bavit jinak, než doma s rodiči, víc být ladění na svojí vlnu svého věku.“

Hana: „Jak reagovat,když mi dítě tvrdí,že ho nikdo nemá rád,když s ním v této době nechce jít ven? Nedokáže ještě pochopit,že je to nutnost“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, snažila bych se mu vysvětlit, že nejde o to, že by ho nikdo neměl rád, ale že teď nebyla -není vhodná doba se potkávat. Nebála bych se mu vysvětlit smysl karantény, proč se nemohl s kamarády potkat. Podle mě to pak pochopí a nebude to brát osobně.“

Eliška: „Dobrý den, dcera 18 měsíců bere každého kdo jde kolem za ruku a klidně by odešla s cizím, mám z toho strach...“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, to je naprosto v pořádku. Moje děti pak i každého, koho potkali, i zdravili :-) Nebojte se, u ní jde o fázi ´seznamování se´, učí se umět se zkontaktovat. Je důležité, že to trénuje. Za chvíli jí to přejde a bude víc ostýchavá.“

ANTIMONY: „Co může být všechno důsledkem pro dítě, když se dostane do sociálního odloučení?“

MUDr. Lucia Vašková: „Může začít být postupně víc smutné, může se jevit, že nemá o nic zájem, víc se stahovat do sebe, méně může mluvit, může se cítit osaměle. Proto je potřeba tento stav co nejdřív zaznamenat a začít hledat cestu ven z izolace.“

Simona: „Dobrý den, Kdy je podle Vás vhodné začít děti nechat přespávat samotné mimo domov - u babiček, tetiček, rodinných známých apod? Mám dvouleté dítě, které se nechá pohlídat, je rádo s babičkami apod. Přes den zvládá být u babičky samo, babičky hlídaly i v noci, ale pouze u nás doma. Zvažujeme přespávání přes noc. Děkuji za Váš názor.“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, já jsem už ve dvou letech nechala své kluky přespat u mé mamy a byli s tím v pohodě. A znám několik dalších dětí, které to naprosto v pohodě zvládli a dokonce si to s babičkou i užili :-)“

Iveta: „Pěkné popoledne, dítě podpoříme v tvořivosti a v kreativním trávení volného času nebo času obecně, ale kontakt s kamarády není. Je podle vás vhodné dětem třeba představit další oblasti a znalosti, např. z filmů nebo seriálů, vzdělávacích, sci-fi či jiných? Děkuji.“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, já bych to nechala na vás, co by vás bavilo spolu s dítětem zkoumat. Často je pro děti víc důležité, že děláme něco společně než konkrétní aktivita. Večer doporučuju společenské hry pro celou rodinu :-)“

SK: „Jaké sociální odloučení dítě snese lépe a jaké hůře?“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, myslím, že to závisí na povaze dítěte. Některé zvládnou delší čas bez rodičů, některé bez kamarádů. Když dítě už musí být sociálně odloučené, je dobré to kompenzovat něčím, co má rádo a snažit se čas izolace, pokud je to možné, mít co nejkratší.“

Veronika: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na váš názor, zda není brzo dát dítě ve dvou letech a čtyřech měsících do školky (např. jen na pár hodin)? Dítě navštěvuje různá rodinná centra a s dětmi je hodně v kontaktu. Setkávám se však s názory, že dítě do třech let nepatří do školky a ještě by mělo být u matky doma. Děkuji za odpověď hezky den“

MUDr. Lucia Vašková: „Dobrý den, ano, názory na toto téma jsou různé. Já myslím, že je potřeba k tomu přistupovat individuálně. Znám několik rodin, kdy máma musela od 2 let dítěte do práce, aspoň na pár hodin ho dala do školky a děti s tím neměli problém. Samozřejmě, musely si zvyknout na odloučení, ale já osobně nevidím problém dát dítě v tomto věku na jedno dopoledne nebo odpoledne do školky. Moje zkušenost je, že nakonec jsou děti mnohem víc soběstačné. Ono dítěti pomůže být na chvíli na ´svých nohou´, být ve vztazích samo za sebe, zpevní je to (psychicky). Já to vnímám jako podporu v rozvoji dítěte. Ale musí být s tím maminka ok, jinak dítě cítí, že maminka s tím ok není a pak její strach vnímá a má s tím následně větší problém. Často když s dětmi řeším separační úzkost, potřebuju pracovat i s maminkami, někdy se maminky bojí víc než jejich děti :-). Často vidím spíš problém, když děti jdou do školky hodně pozdě, pak mají problém se socializovat.“