Sama doma

Záznam chatu ze středy 8. dubna 2020

Romana: „Dobrý den paní doktorko,je mi 56 let,jsem bez práce,nemám děti a už ani rodiče.Bydli u mě přítel,ale ten je celý den v práci.Ja sama nakupují,vařím a starám se vlastně jen o nás 2 Roušky šít neumím a mám výčitky,že nijak nepomáhám.Prosim,co byste mi poradila?Děkuji Vám.“

PaedDr. Olga Medlíková: „Zapomeňte na výčitky! Lidé, kteří pečují a kdekoliv, jsou zázemím, jistotou, silou, kteří druzí využívají. Buďte hrdá na to, kolik toho zvládnete. Jestli se podíváte okolo, určitě najdete někoho, kdo potřebuje třeba nakoupit, vyvenčit psa, roznést letáky nebo něco jiného.“

Helena: „Dobrý den, u nás homeoffice probíhá tak, že manžel se snaží pracovat - zavřený v jednom pokoji. Já trávím většinu dne ve zbytku bytu 3+1 s dvěma malými dětmi. Je to skutečně velmi náročné, už téměř měsíc jsem neviděla žádné rodinné příslušníky, přátelé, nikde ( kromě lesa) jsme nebyli. pokud z bytu vyrazíme, je dost složité děti uhlídat, aby ( než dojdeme do auta) na všechno nesahaly atd. :) Nejvíc se těším, až děti dám zase na hlídání babickam a budu mít chvíli klid i já a manžel. Myslím, že mluvím z duše mnoha rodin. Musíme vydržet :) !“

PaedDr. Olga Medlíková: „Máte pravdu, je to obtížný čas. Můžete si s přáteli nebo s rodinou aspoň volat, skypovat nebo jim třeba napsat dopis, člověk si zachovává sociální vazby, a ty všichni potřebujeme. Jestli můžete se s manželem domluvit, aby si třeba navečer vzal na chvíli on, vyrazte někam, kde budete chvíli sama. V samotě nabíjíme energii a tak nějak se očistí dušička. S malými dětmi je to hodně zapotřebí :)“