Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 30. ledna 2020

SK: „Jaké je podle Vás ideální ochrana příjmu při zdravotních problémech?“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, na prvním místě by měla být určitě finanční rezerva pro pokrytí výpadku příjmu při krátkodobé nemoci (do 12 měsíců), následně je třeba si uvědomit, jaká část příjmu nám bude chybět při dlouhodobé nemoci - v době pracovní neschopnosti (až 12 měsíců), případně invalidity, která po 12-měsíční nemoci může nastat, a na náhradu tohoto příjmu se zajisti formou soukromého životního pojištění. Klíčové je se zajišťovat preventivně, v době, kdy jsme již nemocní, je téměř nemožné se pojsitit a jsme odkázáni na dávky nemocenské či invalidního důchodu, které jsou určeny státem.“

SK: „Jak to v ČR vypadá v současnosti s ochranou příjmu při zdravotních problémech?“

Ing. Klára Dvořáková: „V ČR je možné se zajišťovat pro případ snížení příjmu v době nemoci pomocí nemocenského pojištění, které je hrazeno ČSSZ ("státu"). Z tohoto pojištění je hrazena dávka v době pracovní neschopnosti, která činí přibližně 60 % mzdy. V prvních 14 dnech je tato částka hrazena zaměstnavatelem, následně přechází na ČSSZ, která ji vyplácí. Po 12 měsících, pokud se neuzdravíme, dochází k přiznání některého stupně invaldiity a dochází k nároku na invalidní důchod, jehož výše se odvíjí od uhrazeného sociálního pojištění. Tento státní systém nám však nezajišťuje náhradu zbývajících zhruba 40 % příjmu a pro náhradu této částky slouží vlastní finanční rezervy a individuální soukromé životní pojištění, neboť vytvořit dostatečnou finanční rezervu na několik let je téměř nemožné.“

zdeněk pitner: „Co je karenční doba a jak ovlivňuje vyplácení výše pojistky“

Ing. Klára Dvořáková: „Existují 2 zjednodušeně řečeno "čekací období" související s pojištěním. Jedno na počátku od data sjednání pojistné smlouvy (zpravidla 2 měsíce, ale u některých rizik i více či méně), kdy pojišťovna nekryje události, které v této době nastanou. Následně může tato doba nastat ve chvíli, kdy se pojsitná událost stane (například onemocníme), ale potvrzení o nemoci (například neschopenku) máme až později. Pojišťovna vyplácí plnění až v době, kdy dostane potvrzení o tom, že se událost skutečně stala.“

Karolína: „Jak jste zabezpečena vy osobně proti výpadku příjmů v nemoci ?“

Ing. Klára Dvořáková: „Finanční rezervou ve výši pětinásobku měsíčních výdajů, příspěvkem na nemocenské pojištění v nejvyšší možné výši a kvalitním životním pojištěním, které kryje události: pracovní neschopnost, invalidita všech stupňů, úmrtí, trvalé následky úrazu, závažná onemocnění. Pro příčiny způsobené úrazem i nemocí.“

hanka: „Kolik je teď nemocenská procent z platu ? a když mi na život nestačí, co mám dělat ?“

Ing. Klára Dvořáková: „Zcela přesně se liší podle délky pracovní neschopnosti, ale je možné počítat s částkou 60 % z příjmu. Pokud Vám na život nestačí (to platí pro valou většinu lidí), vhodným zajištěním je soukromé životní pojištění, které řeší situace dlouhodobých úrazů a nemocí.“

Helena: „pojišťovna mi nechce zaplatit dobu, kdy jsem byla doma se zlomenou nohou, co mám dělat ? a jak se případně toho v budoucnu vyvarovat ?“

Ing. Klára Dvořáková: „Otázkou je, zda máte sjednáno pojištění denního odškodného úrazu a zda máte sjednáno pojištění pracovní neschopnosti, a zda jste byla se zlomeninou "na neschopence". Pokud máte sjednáno pojištění pracovní neschopnosti, záleží také, od kterého dne. Zpravidla platí až od 2. měsíce. Musím podotknout, že zajišťovat se na krátkodobé události (do 1 měsíce) formou životního pojištění není efektivní, lépe poslouží finanční rezerva. Doporučení do budoucna tedy je: vytvořit si železnou rezervu ve výši 3 - 5 násobku měsíčního příjmu, pojistit se na pracovní neschopnost v adekvátní výši - tak, aby bylo nahrazeno minimálně 40 % Vaší mzdy. Při jednání s pojišťovnou a pro úpravu aktuálního pojištění můžete využít pomoc nezávislého odborníka.“

Jarka: „Mohu se pojistit i když mám ID 1.stupně ? A ke všemu jsem již půl roku na nemocenské a po jejím ukončení budu propuštěna z práce a skončím na ÚP. Je mi 53 let. Děkuji a hezký den Jarka“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, záleží na individuálním posouzení pojišťovnou. Doporučila bych obrátit se na nezávislého odborníka - finančního poradce.“

Běla: „jsme OPSVČ a platím si nemocenskou, kdo mi bude platit , a bude vůbec, pokud bud nemocná dlouhohobě ? jak se toto řeší ?“

Ing. Klára Dvořáková: „Pokud si hradíte nemocenskou, bude výše podpory v době pracovní neschopnosti vypočtena z uhrazeného nemocenského pojištění. Obraťte se na příslušnou OSSZ. Pokud byste byla nemocné déle, po 12 měsících byste měla žádat o přiznání invalidity. Následně byste měla nárok na invalidní důchod. Jeho výše by odpovídala úhradám na sociální pojištění. U OSVČ tyto dávky zpravidla nejsou dostačující pro pokrytí všech potřeb, proto bych rozhodně doporučila soukromé životní pojištění, které řeší hlavně rizika pracovní neschopnost a invalidita, případně další dle individuální potřeby.“

Alice Nicolson: „Dobrý den, zajímalo by mě, v čem dělají lidé nejčastěji chyby, když se pojišťují? Zároveň by mě zajímalo, zdali by se měla OSVČ zajišťovat jiným způsobem nežli zaměstnanec? Děkuji Vám za odpověď.“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, děkuji za dotaz, v praxi se setkáváme s opakujícími se "chybami" nebo nedostatečnostmi. V první řadě lidé kladou důraz na pojištění z důvodu úrazů a ne nemocí, přitom skutečně dlouhodobé pracovní neschopnosti a invalidity jsou způsobeny z více než 95 % nemocí a ne úrazem. Dále se lidé často pojišťují na krátkodobé záležitosti namísto dlouhodobých. Platba za pojištění je pak neadekvátní vyplacenému pojistnému od pojišťovny. Lidé také poměrně často se sjednáním životního pojištění otálejí a čekají na dobu, kdy již mají závazky (rodinu, hypotéku apod.), pojištění ve vyšším věku je zpravidla dražší. Do hry mohou také vstoupit určité zdravotní komplikace, které pak sjednání adekvátního pojištění znesnadní a někdy dokonce znemožní. U OSVČ je třeba si uvědomit, že nemoc nebo úraz způsobí výpadek příjmu, ale náklady podnikatele nejsou pouze osobní, ale mohou dále běžet fixní náklady na podnikání, které je nutné hradit. Navíc OSVČ se k platbě nemocenského pojištění musí přihlásit, neboť je dobrovolné. Pokud jej nemá, nemůže čekat v době pracovní neschopnosti finanční podporu od státu. Proto OSVČ by měly mít vysoké finanční rezervy a velmi dobře nastavené soukromé životní pojištění.“

Hana: „Jak si zajistit stejný příjem, když nemohu ze zdravotních důvodů pracovat? Navíc mě spoustu peněz stojí léky a už téměř nezbyde na běžné potřeby. Poradite?“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, bohužel Vaše situace v tuto chvíli je velice nesnadná, veškerá pojištění fugují preventivně, tedy musí být sjednána ještě před vznikem zdravotního problému, který má vliv na snížení příjmu. Doporučila bych Vám ale obrátit se na ČSSZ, pokud jste si hradila sociální a nemocenské pojištění, měla byste mít nárok na "nemocenskou", případně invalidní důchod. Dále byste mohla žádat o příspěvek na bydlení, děti apod. Konkrétně by Vám měli poradit na ČSSZ.“

Lenka: „Dobrý den, Přítel byl rok a 1/2doma po operaci zad/výřezu plotynky/. Z toho měsíc v nemocnici. Je OSVČ, platil si nemalou částku na soukr. Pojištění/3000kcmesicne/, ale bohužel nedostal ani 1kc,jak je toto možné,. Prokázána operace, pobyt v nemocnici a takhle jsme dopadly, já tehdy na mateřské dovolené s malou dcerou,. Od této doby neplatíme nic, protože proč platit, když nic nedostaneme, když je prokázána závazná nemoc. Děkuji za odpověď a přeji hezký den Lenka“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den Lenko, děkuji za Váš dotaz. Bohužel je to velice nepříjemná situace. Otázkou je, jak měl Váš partner životní pojištění nastaveno, zda byl vlastně pojištěn na dlouhodobé pracovní neschopnosti, hospitalizaci. Častou chybou bohužel bývá, že jsou lidé pojištěni pouze na úrazy, ale ne na nemoci. Záleží také na příčině výhřezu ploténky. Doporuča bych Vám obrátit se na nezávislého odborníka či právníka, kteří by Vám mohli pomoci při jednání s pojišťovnou, pokud Váš partner měl situaci pojištěnou. Na situaci, kterou popisujete, se lze kvalitně soukromě pojistit, otázkou je, jak byla skutečně nastavena původní smlouva Vašeho partera, možných rizik, která si lze pojistit, je hodně a nemusel je mít sjednána. Doporučila bych Vám zajištění Vaší rodiny konzultovat s nezávislým odborníkem.“

Zuzana Pršalová: „Dobrý den, má smysl životní a úrazové pojištění u maminky na rodičovské dovolené, když hlavní zdroj příjmu přichází od manžela? Pojistné částky se vypočítávají z příjmu, který se řídí výší mateřské, pak např. pojistná částka pro případ smrti je 10tis. Kč. Nevím, jestli v uzavřené pojistce pokračovat. Děkuji.“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, toto je velice častý dotaz, děkuji Vám za něj. Často lidé pojišťují pouze živitele rodiny. Je pravda, že výpadek jeho příjmu je pro rodinu fatální, ovšem situace, kdy rodič s nižším příjmem nemá svůj život a příjem adekvátně zajištěn, může nastat situace, kdy osoba s nižším příjem má příjem 0 a zároveň takový zdravotní problém, že se o děti již nemůže starat. Nastává pak situace, kdy osoba s vyšším příjmem musí změnit povolání, pracovat na zkrácený úvazek, starat se o děti a případně o druhou osobu, a to vede ke snížení jeho příjmu. Se závažnější nemocí (i u osoby s nižším příjmem)tedy klesají celkové rodinné příjmy a zvyšují se rodinné náklady. I na to myslí životní pojištění, pokud ho mají sjednané oba partneři. Ukončení Vašeho pojištění a uzavření nového po rodičovské by jednak nekrylo výše zmíněná rizika a zároveň byste se vystavila riziku, že v budoucnu nebudete přijata do pojištění a pokud ano, tak za vyšší cenu. Pojistné částky jsou dány fixně, nemění se automaticky vstupem na rodičovskou, tedy pokud Vaše pojištění bylo sjednáno adekvátně k příjmu před rodičovskou, je zřejmě odpovídající (záleží na ostatních rizicích a částkách). Vzhledem k částce, kterou uvádíte bych doporučila správnost nastavení Vašeho pojištění konzultovat s odborníkem.“

Šárka Kumbálková: „Dobrý den paní Ing. Dvořáková, jako OSVČ si neplatím nemocenské pojištění. Mám jít na plánovanou operaci žlučníky. Pokud nyní začnu platit nemocenské pojištění, od kdy budu moct čerpat nemocenskou a za jakých podmínek. Děkuji za Vaši odpověď.“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, nemocenské pojištění si musíte hradit alespoň 180 dní v řadě jako OSVČ a alespoň 270 dní za poslední 2 roky (bez ohledu na to, zda jste podnikala či nikoli), abyste měla nárok na dávku.“

Eva: „Dobrý den, mám problém s častou nemocnosti děti. OCR je proplacení jen 9 dnů :( poradíte prosím vhodné pojištění, které by pokrylo financni nedostatky v době kdy o dítě pečuji a jsem bez příjmu? Děkuji a přeji hezký den. Eva“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, tyto situace lze pojistit formou sokromého životního pojištění, Vašeho i dětí. Doporučuji konzultaci s odborníkem, abyste si vybrala vhodnou pojišťovnu a pojsitila si správná rizika ve správné výši.“

Milena Kejmarova: „Dobry den, pokud si manžel OSVČ zacne az nyni platit zdravotni pojisteni, od kdy bude mit narok na vyplaceni nemocenske pri PN. Dekuji“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, pokud si manžel začne hradit pouze zdravotní pojištění, nebude tím mít zajištěnou podporu v době pracovní neschopnosti. K tomu slouží nemocenské pojištění, které si musí sjednat dobrovolně a zvlášť. Doporučuji, jedná se o stokoruny měsíčně. Poté má nárok na nemocenskou (dávku v době pracovní neschopnosti), pokud si toto pojištění hradí alespoň 180 dní jako OSVČ a zároveň alespoň 270 dní za poslední 2 roky bez ohledu na výdělečnou činnost. Většinou tato náhrada příjmu pro OSVČ není dostatečná, proto bych doporučila sjednat ejště soukromé životní pojištění.“

Finance: „Dobrý den, partner, máme spolu 4 leté dítě. Má pojistku, pracuje jako elektrikář. Nechci nic přivolávat, ale člověk nikdy není. Kdyby se mi něco stala, mám nárok na nějaké finance? Pokud nejsme svoji? Partner má 2 hypotéky a 1 hypotéku na dům, ve kterém bydlíme. Jde mi o to, zda bych s malou dcerou o dům přišla.Děkuji“

Ing. Klára Dvořáková: „Dobrý den, doporučím revizi pojištění s odborníkem. Měl by si hradit nemocenské pojištění a soukromé životní pojištění nad rámec zdravotního pojištění. Stejnětak i Vy. Děkuji za dotaz.“