Sama doma

Záznam chatu ze středy 22. ledna 2020

SK: „Co si myslíte o pedocentrismu?“

PhDr. Ilona Preslová: „Co tím přesně myslíte? Preslová“

SK: „Co křesťanská výchova?“

PhDr. Ilona Preslová: „Nevím, co tím přesně myslíte, jestli křesťanské hodnoty nebo víra a výchova apod. Preslová“

SK: „Která výchova je nejlepší - liberální nebo autoritativní? Já myslím že autoritativní!“

PhDr. Ilona Preslová: „Z mé zkušenosti oba tyto směry jsou extrémy, které mají svá rizika. Kdybych to měla zjednodušit, tak autoritativní funguje během dětství, ale v dospívání mohou vést k zcela náhlým a z pohledu okolí nepochopitelným vzdorům a zkratkovitému chování, jako např. náhlý útek z domu apod. Ta liberální bez hranic může vést k nejistotě dítěte, co je dobře a co špatně a někdy taky začne dítě testovat rodiče, kde oni tu svou hranici mají.“

Michaela Malinová: „Dobrý den, mám devitiletá jednovaječná dvojčata. Kluci do nedávna drželi pořád při sobě a jejich vztah byl bezproblémový. Poslední půl rok ale jeden vyhledává chvilku pro sebe a je z druheho bratra nervózní a je na něj zlý. Druhý syn je z toho nešťastný a pláče že ho už bratr nemá rád. Snažím se jim i zařídit výlet bez sebe, ale nepomáhá to. Prosím poradíte jak na ně?“

PhDr. Ilona Preslová: „Výchova dvojčat je náročná přesně v tom, co popisujete, že po určité době se začínají osobnosti lišit a každý potřebuje něco jiného. To, co můžete pro druhého udělat, mu vysvětlit, že to není neláska, ale že každý potřebuje něco jiného a že to takto mají i jiní lidi než jen jeho bratr, taky samozřejmě pomáhá, aby se navázal i na jiné kamarády, měl nějaký svůj zájem, koníček, aby se postupně učil navazovat jiné sociální vazby apod. Ve věku 9 let je možné si taky v klidu se syny sednout a situaci probrat, že teď každý potřebuje něco jiného, aby tomu porozuměli. Taky bych doporučovala být i vy sama s každým synem zvlášť, aby si vás užili Preslová“

Blanka Hyvnarová: „Dobrý den, co říkáte na výchovu dítěte s ADHD, kdy si matka připadá totálně neschopná a že ve výchově selhává..“

PhDr. Ilona Preslová: „Budu stručná - dítě s ADHD je náročná a může maminku vyčerpat, a tak maminka by se měla najít, nají jistou třeba i s psychologickou pomocí a pak teprve se vrátit k péči s ADHD“

Šárka Lorencová: „Dobrý den, od kdy má cenu dítě vychovávat??? Děkuji za odpověď“

PhDr. Ilona Preslová: „je dobré přemýšlet o tom, jakou výchovu preferuji, čemu věřím a co naopak nechci už od okamžiku kdy dítě plánuji nebo je na cestě Preslová“

Blanka: „Dobrý den, úplně mi mluvíte z duše. Myslím, že v dnešní době se úplně z výchovy vytrácí zdravý selský rozum. A to , jak my matky to cítíme. Vždycky jsem se při výchově řídila spíše intuicí a pocity než internetem a myslím, že teď sklízím ovoce. Dcera (19 let) studuje konzervatoř v Brně, syn (22 let) studuje VÚT v Brně a syn (9 let) je prostě šťastný a spokojený. Ale hlavně jsou všichni 3 spokojeni sami se sebou, dělají, co je baví. A všichni máme rádi chvilky, které můžeme strávit spolu ( i když jich je čím dál méně)“

PhDr. Ilona Preslová: „mohu vám jen poblahopřát Preslová“

Denny: „Dobrý den, nezasílám dotaz, spíše jen pozorování - vychovávala jsem syna sama, vždy jsem dala na svou empatii a intuici a myslím, že i když jsem udělala nějaké chybky, že jsem jej vychovala v dobrého, pracovitého člověka. Prožili jsme i téžké chvíle, kdy mu zemřel otec, ale vše jsme rozebrali, popovídali si. V současné době mladé maminky kvůli každé maličkosti hledají na netu místo toho, co by si s dětmi pohráli, popovídali, vidím to kolem sebe u spousta mladých rodin, kdy rodiče na děti křičí, protože se staly přítěží pro rodiče.Dítě si pořídí a pak neví, jakoby city a pocity pro ně neměly žádnou cenu.D“

PhDr. Ilona Preslová: „souhlasím s vámi a oceňuji, jak jste to zvládla Preslová“

Lucie: „Dobrý den, hezky jste teď mluvila v televizi. Mne by jen zajímalo, jak na situace, kdy si dcera (2,5 let) v obchodě umíní, že chce gumové medvídky a já ji řeknu, že už si vzala lízátko, že nemůže mít vše. V té chvíli začne dělat scény, křik, řev, vztekaní se. Snažím se s ní mluvit klidným hlasem a vysvětlit ji to, jenže mnohdy to prostě nejde. Mám ji nechat, až toto období přejde?“

PhDr. Ilona Preslová: „Dcera si potřebuje prožít nějaký ten vzdor, je i v takovém období, kdy to bývá častější, ale chápu že v obchodě to je nepříjemný. Zkusila bych buď se s ní před obchodem předem dohodnout, co si tam koupí a co ne, a pak tam nebýt moc dlouho, a pokud to nejde, zkuste tam s ní nějaký čas nechodit, aby to místo nebylo s tím vzdorem pro ni spojeno, ale je to věc, která by měla časem přijít.“

Petra: „Myslíte,že má význam vysvětlovat ročnímu dítěti,že to nesmí?četla jsem si,že slova typu nesmíš,to se nedělá by se neměla používat.dekuji“

PhDr. Ilona Preslová: „ročnímu dítěti stačí, když dáte najevo, že se zlobíte-buď zvýšeným hlasem nebo zamračením, dítě se naučí poznat, co je špatně Preslová“

Lenka: „Dobrý den, mám 18 měsíční dceru. Chtěla bych se zeptat, zda chodit na různé kroužky či plavání. Myslím že je to dnes velmi moderní a nevím jestli ji neochuzuji, že nechodíme, ale přijde mi ještě na to malá. Je dost bojácná. Nepamatuji si, že by se mnou v tomto věku někam máma chodila. Děkuji“

PhDr. Ilona Preslová: „Myslím, že moc dobře vnímáte svou dceru a toho se držte, zvlášť u bojácného dítěte není dobré spěchat Preslová“

Kateřina: „Dobrý den, jak reagovat /vychovávat, když se dvouleté dítě velmi často vzteka. Nechat křičet? Nechat bouchat ručičkama do země? Hned chytit a obejmout? Placnout na zadek?... Děkuji“

PhDr. Ilona Preslová: „občas ho nechte vyvztekat, zkuste ho jakoby nevnímat, až přestane a bude v klidu, už se k tomu nevracejte a v klidu si povídejte o něčem jiném Preslová“

Radka: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na váš názor či radu jak reagovat na záchvat vzteku u skoro dvouletého syna. Jakmile není po jeho začne pištět, dupat, někdy sebou hodí na zem a čeká co udělám. Chápu, že svůj vztek ještě nezvládá úplně ovládat, ale zároveň nechci aby si vše vynutil tímto způsobem. Děkuji a přeji hezký den“

PhDr. Ilona Preslová: „zkuste tomu předcházet, když víte o situaci, ve které takto reaguje, buď se jí vyhněte na nějakou dobu (typu v určitém obchodě, tak tam s ním nejdu) a pak když se vzteká, jakoby si ho nevšímejte, až skončí a je v klidu, už si ho nevšímejte a povídejte si o něčem jiné Preslová“

Jana K.: „Dobrý den, před chvílí jste řekla, že prarodiče mají dítě rozmazlovat. Opravdu si myslíte, že prarodiče nemají dodržovat základní nastavení výchovy rodičů? Např. u nás se chce babička dcerce zalíbit a dává ji neuvěřitelně mnoho sladkého a dovolí úplně všechno. Dcera je pak zpět u nás téměř nezvladatelná a říká, že ji nemáme rádi, když ji nedopřejeme to co babička...“

PhDr. Ilona Preslová: „máte pravdu, nějaká pravidla měli držet, ale na druhou stranu by to zásadně nemělo dítě ovlivnit, ale pokud je dcera u babičky často, zkuste s babičkou promluvit, aby to nepřeháněla“

Markéta: „Dobrý den paní doktorko. Dcera bude mít v srpnu 3 roky, je to velmi kontaktní holčička a hrozně se těšila do školky. V dubnu čekám druhé dítě a poslední dobou dcera při pouhé zmínce, že půjde po prázdninách do školky hrozně vyvádí a prosí mě, zda může zůstat doma se mnou a miminkem. Připadá mi, že situaci začala vnímat tak, že se mnou bude doma miminko a ona musí pryč. Chci se zeptat co s tím? Nevadí mi, kdyby byla doma déle, ale je to pro 3 leté dítě vhodné? Nebyla by nakonec v kolektivu dětí spokojenější?“

PhDr. Ilona Preslová: „to, co popisujete, je velmi časté, zkuste se s dcerkou dohodnout, že si zkusí jít do školky podívat, pohrát a že se pak dohodnete, nebo že bud chodit po obědě domů apod. Máte čas, zkuste to teď trochu uklidnit a dceři se věnovat, v tomto věku se ještě může hodně změnit, dozrát apod. Kdyby to byl problém a dcera se ve školce "nechytla" nelámala bych to přes koleno,“

Lída: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat k tématu rozmazlovani od prarodičů mám stejný názor v přiměřené míře samozřejmě, ale s mají maminkou je to opačně. Když jsme spolu všichni tak okrikuje dceru dříve než se já nadechnu nebo když ji řeknu že to je v pořádku že to může dělat tak ji stejně peskuje a komanduje a me neposlouchá ikdyz ji rikam ze si to nepřeji aby to dělala.“

PhDr. Ilona Preslová: „zkuste si v klidu bez dcery s mámou sednout a zeptat se, proč to dělá- často to mívají babičky, že se stydí za zlobivé - z jejich pohledu, dítě, nebo se chtějí dceři ukázat, jak má vychovávat apod.“

Monika Sedláčková: „Dobrý den, poslední dobou se s manželem moc neshodneme ohledně výchovy našeho skoro 3,5 letého syna. Já razím cestu partnerství, vysvětlování, domluvy a kompromisů, on je zastáncem toho "dát mu pořádně na zadek a on to potom pochopí". Syn se vzteká, křičí, odmlouvá, ale dle mého názoru nijak zvlášť přehnaně k jeho věku. Říkám si, že to pořád jen obdobím vzdoru, zkoušením mantinelů... Je to tak? A kdy nastává u dětí období kdy už to dělají schválně a cíleně a stává se to součástí jejich osobnosti, případně by se mělo zpozornět, aby to nezačalo přerůstat v nějaký problém v chování?“

PhDr. Ilona Preslová: „myslím, že byste se mohli v klidu zkusit o tom s manželem bavit, ne konfrontačně, ale jako partneři. Navíc, když určitý postup ve výchově nepomáhá, je dobré zkusit něco jiného.“

Zuzana Hanousková: „Dobrý den, paní doktorko. Mám dvouletého syna a tříměsíční holčičku. Syn má posledních pár týdnů šílené záchvaty vzteku i kvůli sebemenší maličkosti. Vyžaduje abych všechno dělala já. Nakrmila uspala vykoupala. Jinak je šikovný a v podstatě hodný. Vyzkoušela jsem už úplně všechno, vyhovět, vyndat, dát na zadek, nevsimat si, nic nepomáhá. Už nevím jak dál. Je to každý den a šíleně mě to vyčerpává. K sestricce se ale chová hezky, dává ji pusinky a nijak neublizuje. Nevím zda jde o žárlivost nebo období vzdoru. Co s tím? Děkuji za odpověď a přeji hezký den“

PhDr. Ilona Preslová: „myslím, že chce péči jako malá sestřička, kde to vy děláte taky všechno- říká si o vaší pozornost, zkuste mu nějakou dobu vyhovět a postupně hledat výhody jeho starší role Preslová“

Dagmar: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat,zda nemáte kontakt na odbornou poradnu v Brně pro 4 létě dítě a jeho rodiče. Dítě po těžké nemoci přišli o část mozkové tkáně,vše zapomnělo a potýká se nyní s různými potížemi. Bohužel po zastavení a tzv.vylečeni se již nikdo nezabývá ostatními výchovnými problémy,jeho znovu výchovou. Je to opravdu složité,těžko popsat.“

PhDr. Ilona Preslová: „Bohužel neznám, zkuste se zeptat lékařů ale i mimo Brno. takové organizace o sobě většinou ví i v rámci celé CR“

Jarka: „Dobrý den paní doktorko, ze dne na den se ze mě z babičky stala náhradní mamka, vnuka 5let, nejsem si jistá ve výchově,. Byla jsem mazlící babca a teď jsem musela pritvrdit. Zákazy, příkazy atd, prostě vychovávat, je mi 49 let a někdy když hodně zlobí nevydržím a výbuchu, tím že opravdu hodně křičím“

PhDr. Ilona Preslová: „Vím ze své praxe, že tato změna je pro babičky hodně složitá, je dobré pečovat o svůj klid, relaxaci a odpočinek, abyste to celé zvládla-nezapomínejte na sebe a jinak neměňte se moc a moc rychle, vy jste pořád stejná Preslová“

Petra: „Dobrý den, jak mám ml.synovi 2,5 roku vysvětlit, že něco nesmí..Říkám mu rázně ne a stejně to udělá. Udělám na něj tytyty a stejně to udělá. Poslední extrém je dát mu přes zadek, pak to na chvilku pomůže, ale upřímně se mi nelíbí mu dávat přes zadek.Ale kolikrát je to poslední, co trochu pomáhá. Je ve znamení Raka. Jinak to je pohodář, ale tyto chvilky...Děkuji“

PhDr. Ilona Preslová: „Obrňte se trpělivostí, občas mu v něčem vyhovte a jinak zkuste vzteky nechat být, jakoby se jich nevšímat“

Alenka: „Dobrý den, ráda bych se zeptala dcera 15 let, zjistila jsem , že jí přitahjují hokly, chce jet znovu na tábor kde se tam i seznámila a tam se to vše odkrylo..., co prosím dělat v této situaci, dcerka o tom neví, že já to ví, a co vím určitě že by se o tom nechtěla ani bavit, otázka z ní jak se k tomu postavit? Co myslíte , že je k tomu může vést/myslím tu orientaci/ děkuji Alenka“

PhDr. Ilona Preslová: „Může to být jen období hledání, ale taky odlišná sex. orientace, pokuste se hlavně vytvářet u ní dojem, že kdyby chtěla, může se o tom s vámi bavit- že byste jí neodsoudila apod.( třeba vyjádřit se o jiné osobě s pochopením, nevyjadřovat se negativně apod.), a počkat až ona sama bude chtít. Případně jí nabídnout, že kdyby chtěla si o čemkoliv bavit, může nebo jí můžete někoho sehnat.“

Bobi: „Dobrý den, chci se zeptat na Váš odborný názor mého typu výchovy. Máme skoro 7letou dceru a od malička zastáváme s manželem výchovu přísnější. Dcera je milovaná, má dostatek doteku, pochvaly i objetí, ale na druhou stranu má své povinnosti a ví, co si smí nesmí k nám i cizím lidem dovolit. Určitě je drzejší než třeba já ve své době, ale na druhou stranu nás nekouše, nebije (a to ani jiné děti), nenadává nám apod. To pozoruji u kamarádek kolem, které mi dost často říkají, že jsem hrozně přísná. Snažím se všeho s mírou, ale to, co si rodiče nechávají v mém okolí líbit považuji za selhání výchovy. Děláme to špatně a nebo máme vydržet, okolí si nevšímat a těšit se z toho, že nám roste doma slušná a milá slečna, která tedy občas v kolektivu některých zlých dětí trochu trpí? Zvládne vůbec takto vychovávané dítě dnešní dobu?“

PhDr. Ilona Preslová: „Podstatné je, že vy věříte a ladíte tomu, jak vychováváte dceru a že přísnější výchova neznamená slepou poslušnost a nemožnost mít jiný názor než vy, což "drzejší" možná je právě doklad toho, že to děláte dobře. Občas je dobré nechat dítě mít svou názor a cestu, ale myslím, že to děláte dobře.“

Radomíra Guziurová: „Dobrý den, ráda bych se zeptala na Váš názor na střídavou péči při výchově dětí. Jsem babička vnuka, který je po rozvodu rodičů ve střídavé péči. Rodiče bydlí blízko sebe a snaží se spolu dobře vycházet. Přesto si myslím, že dítě má mít jeden domov. Děkuji za odpovedˇ“

PhDr. Ilona Preslová: „myslím, že rodiče udělali vše pro to, aby to dítě trpělo střídavou péčí co nejméně a mělo oba rodiče k dispozici. To, že spolu rodiče dobře vycházejí, je pro dítě nejdůležitější.“

Tereza M.: „Dobrý den, paní doktorko, ráda bych se zeptala na Váš názor týkající se režimu dětí-kojenců. Mám 3 a půl měsíčního syna, je plně kojený. Náš denní rytmus je takový, že vstáváme mezi 9-10h, pak si se synem hraji, po 13h se jde na procházku, většinou spinká 2-3h, výjimečně až 4.Pak opět hraní, okolo 19h koupání, opět hraní a usíná ideálně mezi 22-23h. Výjimečně vydrží až do půlnoci. Uspávám ho u kojení, resp. v tuto hodinu u něj usne a pak jej přemístím do postýlky. V noci se pak budí po 3-4h na kojení. Mně i manželovi tento režim vyhovuje.Samozřejmě rádi bychom měli volný večer, ale kdyby syn vstával vyspinkaný v 6 ráno, to by se nám příliš nelíbilo (ale když na to dojde,vyrovnám se s tím). Od okolí slýchám, že bychom měli syna naučit usínat samotného v postýlce, hned např. okolo 20h atd. Pocitově si říkám,že jsme již takto zajetí, ale nerada bych malého naučila špatné vzorce spaní, poškodila jeho biorytmus atd. Mohu se zeptat na Váš názor ohledně tohoto tématu?Může mít tento náš režim na syna do budoucna negativní vliv? Podotýkám, že tento režim vznikl na základě potřeb syna, uměle jsme jej do ničeho zatím nenutili.“

PhDr. Ilona Preslová: „Buďte ráda, že je spokojený a vy také, syn je velmi malý a režim se bude postupně měnit, ale jediný důvod, pro posouvat jeho usínání, je vaše potřeba mít s mužem dříve klid, ale jinak si to prostě užívejte. Preslová“

Petra: „Dobrý den,mám 13měsíčního syna,co si myslíte prosím o výchově formou fyzických trestů?myslíte že jsou účinné?(například odnaučit dítě,aby to nedělalo tím,že ho plácnu přes ručičky?dekuji za vas nazor“

PhDr. Ilona Preslová: „Myslím, že zvlášť u tak malého dítěte nejsou fyzické tresty nutné, stačí, abyste mu dala jasně najevo, že se zlobíte- zvýším hlas, zamračím se Preslová“

Kateřina: „Dobrý den , mám otázku co mám dělat když se nám tchýně neustále plete do výchovy ? A nerespektuje nás ,že my jsme rodiče . Chci jen ,aby mně respektovala že jsem máma mého dítěte stejně jako já respektuji že jsou to rodiče mého přítele .je to špatně? Dekuji Kateřina Žakova 23.let“

PhDr. Ilona Preslová: „Zkuste si s ní v klidu sednout a povídat si o tom, proč to dělá, jestli vám nevěří nebo chce pomoct apod.“

Petra: „Dobrý den, děkuji, máte moc hezký pohled na výchovu :) Ráda bych se zeptala na vztah maminka vs babička vs dítě (vnouče). Moje tchyně strašně miluje mého syna, svého vnuka... což je určitě dobře. Na druhou stranu mi přijde, že se snaží být ve všem lepší než já a že chce, aby jí syn měl radši než mě. Např. když na syna houknu ať něco nedělá, tak k němu hned běží a růžovým hlasem ho konejší, těch případů jsou mraky... A mě to hrozně zraňuje, připadám si jak nejhorší matka :( Jaký má být zdravý vztah mezi matkou, babičkou a vnoučetem? Moc děkuji, Petra“

PhDr. Ilona Preslová: „Nejdřív se pokuste si v dobrým a v klidu s tchyní sednout a povídat si, jak ona vychovávala děti, jaké to pro ni bylo apod., a co chcete vy apod, a řekněte jí, že jste ráda, že ho má ráda, ale že vám..vadí. Zkuste ji požádat, aby občas nedělala atd. Jinak ideální je, kdy rodič a prarodič spolu nebojují, když prarodič nechce trumfnout rodiče a respektuje ho, a když rodič vnímá prarodiče jako důležitou věc pro vnouče. ale někdy to je opravdu složité Preslová“

Patrika: „Dobrý den, ráda bych se zeptala jak vůbec namotivovat tenegera / 1.roč.SŠ/, kterého nic nebaví a je ze všeho momentálně otrávené. Vzhledem k tomu, že je i na intru, tak nemám již úplný dohled kdy se dříve zajímala od dramatického kroužku až po různé druhy sporty, nyní jí vlastně i obtěžuje zvednout telefon a vůbec zavolát nám rodičům, co s tímto vůbesc se dá dělat? Jak vůbec dítě přesvědčit aby nám volalo a udržovalo s náma vůbec nějaký kontakt, ještě navíc přijede v pátek domů a chce k někomu na přespávačku co stím dělat. Dříve měla neskutečně mnoho učení a moc volného času neměla, myslíte, že te´d jí to tolerovat? Co je správné?“

PhDr. Ilona Preslová: „Pokud měla dřív hodně zájmů, tak se k nim časem vrátí, teď asi nemá cenu ji nutit, jinak zkuste ji říct, že vnímáte, že je velká, ale že vy se o ni bojíte a jestli může kvůli vám se občas ozvat a jinak období, kdy dítě pomalu opouští domov, je pro rodiče hodně těžké Preslová“

Petra Malá: „Dobrý den, paní doktorko, skoro 4 letá dcera neustále bere hračky svému 9 měsíčnímu bráškovi. On si něco vezme do ručičky a dcerka že to hned taky hrozně potřebuje. Jinak by si té hračky ani nevšimla. Vysvětluji neustále a v klidu, ale dělá to pořád...“

PhDr. Ilona Preslová: „starší děti prostě chtějí to, co mají mladší sourozenci, zkuste jim to poskytnout a zároveň jim najít výhodu toho staršího“

Katka: „Dobrý den, nikde nemohu zjistit, od kdy opravdu začít s výchovou. Dceři je 14 měsíců, neposlouchá, nevím, jestli ještě nechápe a chci po ni “moc”, nebo už mám opravdu začít nastavovat pravidla a rozčiluji se oprávněně :-))) Děkuji moc!“

PhDr. Ilona Preslová: „začněte pomalu, ale dávejte najevo co je dobré a co se vám nelíbí Preslová“

Eva Sedláčková: „Dobrý den, asi to úplně nepatří do dnešního tématu, ale strašně se trápím tím, že moje tříletá dcera ještě nezačala mluvit. Nemyslím si, že by byla autista nebo měla nějaký jiný syndrom, ale už nevím, jak jí rozmluvit.“

PhDr. Ilona Preslová: „zkuste se někde poradit, abyste se hlavně vy uklidnila Preslová“

Štraitová is: „Dobrý den chci se zeptat jestli může být zlobení syna reakcí na moji únavu? Poslední dobou jsem rozladěná atd. Naposledy ve školce bouchl chlapečka vláčkem tak, že tam má šrám a modřinu. Pořád na sebe upozorňuje asi kvůli našemu zájmu o mladší dceru. Snažíme se ho vychovávat trochu přísněji, ale zase jako jeden z mála dětí ve školce umí pozdravit atd. Děkuji za odpověď“

PhDr. Ilona Preslová: „souhlasím s tím, jak to píšete- syn může reagovat na vaši nepohodu a i se může cítit upozaděn vůči sestře, zkuste mu poskytnout stejný zájem a čas, kdy budete jenom s ním, aby si vás užil Preslová“

Kristina: „Prosím o radu můj syn má v květnu 3 roky doktoři říkají že je adhd .Neposlouchá rozbíjí věci dělá scény je agresivní nevíme co s ním tresty nepomáhají je mu jedno že se zlobíme že něco provedl že dostal na prdel a všichni vidí jak se s námi snaží cvičit“

PhDr. Ilona Preslová: „odborníci říkají, že diagnoza adhd může být určená cca kolem 4.roku věku, a to dětským psychiatrem nebo neurologem zatím se pokuste zamyslet, s čím to může souviset, kdy je to horší nebo lepší, zkuste změnit váš přístup, uvidíte co to udělá Preslová“

Jiřina: „Dobrý den, chtěla bych se zpetat, jak správně postupovat při nástupu dítěte do školky. Dcera aktuálně do školky odmítá jít, je na mě od narození velice fixovaná, již se to zlepšuje, ale stále v cizím prostředí vyžaduje moji přítomnost. Máme s nástupem do školky počkat, až dítě samo bude chtít, bojím se, abych ji nezpůsobila nějaké trauma, pokud by šla do školky s pláčem. Děkuji.“

PhDr. Ilona Preslová: „pokuste se pomalu a postupně dcera otužovat, chválit ji za to apod“