Sama doma

Záznam chatu ze středy 4. září 2019

ANTI: „Může se nějak síla u stárnoucích rodičů zase najít, obnovit?“

MUDr. Renata Petrová: „Určitě, jde jen zjistit z jaké oblasti se úbytek sil jedná. zda je fyzická, psychická nebo nějaký individuální problém. Každý je jiný a to nese sebou i jiné řešení. Něco zvládne laik, někdy musí nastoupit lékař nebo jiný odborník.“

SK: „Kdy vlastně rodiče poznají, že už stárnou?“

MUDr. Renata Petrová: „Stárneme všichni a od narození.... jen ta poslední fáze života je složitější. Problémy stáří někdy senior ani sám neodhalí a je na okolí nějakým způsobem se začít problematice věnovat. Samozřejmě je opět vše individuální, ale některé problémy jsou signifikantní. Jedná se o fyzické i psychické příznaky.“

SK: „Co dělat obecně, když stárnoucím rodičům dochází síla?“

MUDr. Renata Petrová: „Začít rozklíčovávat, která oblast dělá problém.... fyzická omezení?, psychické příznaky - např poruchy paměti?... strava?, a všeobecně: jak tráví senior svůj volný čas, když s ním nejsme. Zda je aktivní nebo jen pasívně celé dny sleduje doma televizi.... I nepatrné začínající příznaky se mohou řetězit, postupně zhoršovat a ve finále způsobovat velké zdravotní a život ohrožující problémy....“

Dita: „Dobry den, od jake veku se bere clovek jako senior?“

MUDr. Renata Petrová: „Dle Světové zdravotnické organizace je hranice stáří stanovena na 60 let. 60-75 je odbdobí mladých seniorů, které je v současnosti ještě aktivní vlastně někteří ještě pracují a vedou plnohodnotný život. Nad 90 let je tzv. dlouhověkost. Zajímavostí z teorie stárnutí je to, že do 90 let se umýrá plynule a přímou úměrností, ale po devadesátce se přímka oplošťuje. To znamená, že kdo se dožije devadesátky tak má mnohem větší pravděpodobnost, že se dožije 100 let, než sedmdesátník, který se chce dožít osmdesátky.“

Elen: „Dobrý den, jak reagovat na mamku, když už nezvládá povinosti doma, nemůže pořádně chodit, má zdravotní problémy, ale nechce to řešit žádnou pečovateskou službou, ani úklidem apod. Já s bratrem tam nemůžeme být denně. Chtěli jsme řešit nějakou pečovateskou službu, ale bez souhlasu mamky to je asi nereálné. Co vše můžeme dělat? Děkuji.“

MUDr. Renata Petrová: „Ano, to je velmi častý problém. Nejspíše maminka trpí již nějakým stupněm onemocnění mozku a přestává mít reálný náhled na svou situaci a realitu. Bývá to velmi často prvním příznakem počínající demence. Tento stav se dá ovlivnit léky a zlepšit tím porušenou spolupráci. Navrhuji navštívit praktického lékaře a požádat o vyšetření (geriatrie, psychiatrie, neurologie....)“

Helena: „Dobry den, poradite, jak primet rodice k dodrzovani pitneho rezimu? Pocit zizne nemaji.“

MUDr. Renata Petrová: „Ano, to je velký problém. Vždy navrhuji - podávat tekutiny, které má senior rád. Nemusí se pít jen čistá voda, i když jak víme, je to zcela nejlepší tekutina. Můžeme nabízet ředěné džusy, šťávy i slabé pivo. Pokud nemůžeme sledovat a nabízet přes celý den, připravíme třeba litrovou lahev na stůl a stanovíme časový limit (třeba do 15 hodin), kdy by měl senior tekutinu vypít. Tento postup je ale problematický při poruchách paměti: tělo tekutiny nutně potřebuje, ale nedokáže si říct (zhoršuje až vytrácí pocit žízně) ale pít zapomene. Pak již musí nastoupit druhá osoba a nabízet, podávat, trochu nutit, a nabízet, podávat....“

Jana: „Dobrý den paní doktorko, naše babička (69 let) žije sama a nedodržuje správnou životosprávu, léky bere kdy se ji zlíbí a na to dokonce pije alkohol. Často s ní lidé z jejího okolí prožívají situace, kdy má halucinace a dokonce nahlásila svého bývalého manžela, že ji sleduje a vkrádá se do bytu. Což pravdou není. . Praktickému lékaři řekne, že je vše v pořádku, nic nepřizná a tak nemáme šanci ji nějak pomoci. Do života si mluvit nenechá, chce žít sama a do domova důchodců by musela jít z vlastní vůle. Nevíte jak z tohoto začarovaného kruhu ven, pokud s tím máte zkušenosti? Děkuji.“

MUDr. Renata Petrová: „Tento stav je jasným příznakem psychického onemocnění - jedná se o psychotické příznaky a nejspíše se jedná o demenci. Poraďte se s praktickým lékařem a žádejte vyšetření nebo řešení situace. Můžete i sami vyhledat pomoc pomoc geriatra nebo psychiatra.“

Vlasta Šubrtová: „Dobrý den, máme 88 letou babičku. Málo slyší, jak bychom ji mohli přesvědčit, aby nosila naslouchátko. Má jej doma, ale nechce ho nosit. Musíme na ni mluvit hlasitě, když neslyší, je podezřívavá, že ji pomlouváme. Televizi má hrozné hlasitě.“

MUDr. Renata Petrová: „Upřímně: málokterý takto dlouhověký senior chce naslouchátka nosit. Je to prý nepříjemné nebo píská, neumí si to nastavit. Zkuste zjistit příčinu. Pokud babička nebude vědět, nebude Vám schopna konkretizovat příčinu, může se jednat o komplexnější problém - demence atd....“

Patricie: „Dobrý den, moje maminka bydlí s námi v rodinném domě, přestěhovala s k nám po smrti mého otce. Má sice svoje bydlení, ale u nás má oddělenou svoji domácnost i s kuchyní. Pořád mám pocit, že není spokojená, stěžuje si, nemá o nic zájem, připadá mi ztracená. Je jí teprve 62 let a chová se jako 80 letý důchodce nebo jako malé dítě. Tu mě bolí, tu mě píchá. Chápu, že jí někdy není do skoku, ale trvale žádné léky nebere, k lékaři se nechá vozit, visí na mě jako klíště. Mám 3 děti a ona je pro mě další dítě navíc. Má sice řidičský průkaz, ale u nás nejezdí nikam, vymlouvá se, že máme dlouhé auto, že s tím neumí couvat at. Prostě hledá záminku, jak nedělat nic. V mládí pracovala, v práci byla oblíbená, schopná, ale co šla do předčasného důchodu, je to tragédie, opravdu malé dítě. Mám ji ráda, ale na druhou stranu je to pro mě stresující, starat se o ni jako o mimino, když to ve skutečnosti nepotřebuje, tahat ji na nákupy, místo toho, aby jela sama. Všude ji mám za patami a pořád se zpovídám, kam jdu, s kým a kdy přijdu. Když jedu pryč a má uvařit, začne vařit v 11.00 hod. složité jídlo........nebo čeká, až přiletím z práce nebo od lékaře a vařím já. Jinak sedí, kouká na televizi, na tablet a přeposílá blbosti emailem. Fakt nevím, jak ji motivovat, ale nechci jí ublížit. Horší je, že si s ní přestávají rozumět i moje starší děti 16 a 13 let a i manžel a vede to ke sporům. Prosím poraďte.“

MUDr. Renata Petrová: „Jak situaci popisujete, může se jednat o nějaké začínající psychické onemocnění .... např.deprese nebo demence, některá fyzická oemocnění mohou také toto imitovat (třeba onemocnění štítné žlázy) . Každopádně by maminka měla být vyšetřena. To že enbere léky ještě neznamená, že je zdravá. Začněte u praktického lékaře, třeba tam zajděte s maminkou nebo se jděte poradit i sama.“

Irena: „Dobrý den paní doktorko,prosím Vás,je naší povinnosti se o rodice postarat ve staří,pokud vztahy nebyly dobré?“

MUDr. Renata Petrová: „Toto je velmi zajímavá otázka. Za svou 30 letou praxi jsem jí mnohokrát diskutovala s pacienty, s jejich dětmi, ale i s kolegy. Jak prožijeme stáří, jak budeme spokojeni a jaké budeme mít vztahy, na to bychom měli myslet již od mládí. Od té doby, kdy jsme sami rodiči, kdy pečujeme o své děti. Každý čin je jako bumerang, vše se nám vrátí. Tak bych Vám odpověděla: Ne není to Vaše povinnost. Ale nikdy není pozdě na zlepšení vztahů, udělat ten první krkok, zkustit přestat řešit, co bylo v minulosti a hledět do budoucna. Protože, nejspíše jak Vy se zachováte s Vašimi rodiči, podobně se budou Vaše děti starat o Vas. Myslím, že je vždy lepší postupovat positivně než pokračovat v negativních energeiích. Pokud to ale opravdu bylo nedobré a nedokážete vztah znovu navázat, netrapte se tím. Neberte si do své duše pocit viny. A snažte se neopakovat chyby z minula, ale poučte se z nich. Přeji hodně štěstí a velmi děkuji za tento dotaz.“

Vlasta Šubrtová: „Paní doktorko, děkuji za odpověď, ano, přesně tak, pořád říká, že ji naslouchátko tlačí atd. Jak ji ale přimět, aby jej měla, apoň u televize. Kolikrát u ní usne, televize řve, sousedi na ni tlučou. Je to těžké.“

MUDr. Renata Petrová: „existují bezdrátová sluchátka, která zvýrazňují zvuky a netlačí, nestrkají se do zvukovodu. Zkuste toto pořídit, třeba bude spokojenější.“

Anna: „Dobrý den paní Petrová, jak se postarat o otce, který byl celý život nevrlý, všichni vše dělají špatně, a tak si dělal vše sám..., a když Vy něco děláte, většinou si vždy najde, za co Vám vynadá, nebo má ošklivé poznámky, ač je jinak moc hodný a citlivý, máte nějakou radu?“

MUDr. Renata Petrová: „Tady je každá rada těžká. Ve stáří se ty kladné vlastnosti stírají a ty záporné vystupují zřetelněji na povrch. Nemusí to být ani žádné psychické onemocnění. Asi boj nekončí, ale zkuste být shovívavá a nebrat si to osobně. Pokud by agresivita přestoupila nějakou mez, nutně konsultujte lékaře-psychiatra. Budou nejspíše potřeba tlumící léky.“