Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 7. března 2019

MORTAR: „Jakou by měla předškolní příprava dětí mít koncepci?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, příprava by měla být především komplexní, tzn. měla by probíhat ve všech oblastech důležitých pro školní docházku. Kromě oblastí důležitých pro samotnou výuku, jako je grafomotorika, příprava v oblasti řeči a jazyka nebo příprava na samotnou schopnost soustředěně po určitou dobu pracovat, by se nemělo zapomenout také na přípravu v emoční a sociální složce. Kromě přípravy dítěte by se na školní docházku měli připravit také rodiče.“

dayd: „Co je podle Vás nejdůležitější na předškol. přípravě dětí?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Důležité jsou všechny složky školní zralosti - jak kognitivní zralost (tedy to, aby dítě bylo připraveno na samotnou práci ve škole), je velmi důležité také to, aby již bylo schopno záměrně soustředit svoji pozornost po určitou dobu, aby nemělo jazykové deficity, které mu znemožní dobře nastartovat procesy čtení a psaní. Kromě toho se ale nesmí zapomenout také na emoční a sociální složku, aby dítě bylo připraveno na hodnocení svého výkonu, navázání vztahu s učitelem a se spolužáky. Nedá se říci, která z těchto věcí je nejdůležitější, z mého hlediska jsou všechny složky důležité stejně. A nesmí se také zapomenout na rodiče. I ti musejí být připraveni přijmout novou roli svého dítěte.“

ANTI: „Jaký je rozdíl mezi dobou před r. 89 a dobou po r. 89 ohledně předškolní přípravy dětí?“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, na to je pro mě obtížné odpovědět, protože dobu před rokem 89 jsem profesně nezažila. Pravdou ale je, že je nyní mnohem pokročilejší předškolní diagnostika a je tak možné s dětmi pracovat již před školou na oblastech, které jsou jejich slabinou a tím předejít selhávání ve škole.“

Irena Sisrová: „Dobrý den, paní doktorko, moc Vás zdravím. Chtěla bych se zeptat, jak se díváte na nástup do školy pětiletého dítěte, které je sociálně i mentálně připravené. Zajímá mě to z pohledu toho, že ve škole je velký počet odkladů a dítě by bylo "hodně malé". Mockrát děkuji za odpověď Vaše bývalá studentka.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den Ireno, také Vás zdravím. Pětileté dítě je možné do školy zařadit, pakliže je zralé ve všech oblastech, tzn. nejen kognitivní (většinou jde o děti mimořádně intelektově nadané), ale i v oblasti sociální a emoční. Je důležité také zvážit, zda je na to dítě připravené fyzicky - zda zvládne každodenní vstávání, režim školy, úkoly atd. Že bude dítě hodně malé problém být nemusí, spíše je třeba zvážit, zda nebude oproti spolužákům jinde "sociálně". V případech předčasného zaškolení vždy doporučuji poradit se s odborníkem o konkrétním dítěti. Mějte se pěkně.“

Michaela: „Dobrý den, syn v září nastoupí do školy. Je hodně pečlivý, až perfekcionistický, když se mu něco nepodaří hned tak, jak si představuje, začne se rozčilovat, nechce zkoušet dál. Jak mu mohu pomoci, aby začátky ve škole zvládl, aby se připravil na případné neúspěchy? Děkuji za odpověď“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, to je velmi dobrý a poměrně častý dotaz. Toto je zpravidla do velké míry dáno povahou dítěte. Nicméně doporučuji s dětětem především mluvit. Zdůraznit, že každý umí něco jiného a nikdo není šikovný na všechno a neúspěch neznaméná, že máme dítě méně rádi. Pakliže víte, že dítě čeká něco, v čem nemusí být úspěšné, je dobré ho na to předem připravit a zdůraznit, co mu aktivita přinese i v případě, že se nepovede. Důležitá je pochvala už za odhodlání.“

MArtina: „DObrý den, v dubnu nás čeká zápis s dcerou, ráda bych si optala, na co všechno se jí budou u zápisu ptát a co by měla vědět, jak jí připravit. Děkuji Martina“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, obsah zápisu si do určité míry vytváří každá škola sama. Obvykle zjišťují běžné vědomosti dítěte (zda zná barvy, dny v týdnu, geometrické tvary apod.). Zpravidla chtějí po dětech něco nakreslit nebo napsat (například svoje jméno), při čemž sledují, jakou má dítě grafomotoriku a úchop. Zaměřují se také na řeč (slovní zásobu, vyjadřování, výslovnost) a na schopnost pracovat s jazykem - např. určit první a poslední hlásku ve slově. Přitom také sledují celkovou schopnost se v situaci zorientovat, odpoutat se od rodičů. Zápisu se nemusíte bát. Vše je hravou formou, aby dítě příjemně naladili na školní prostředí a učení. Pakliže dítě není zralé, zpravidla to rodiče vědí už od pedagogů v MŠ.“

Šárka: „Dobrý den, setkala jsem s tím, že při zápisu do 1. třídy by se mělo dítě umět podepsat, počítat do deseti. Zajímalo by mě, co by si tedy mělo reálně odnést ze školky, neboť stále žiji s představou, že ve školce by si měly děti primárně hrát a číst, psát, počítat se učí až s nástupem do školy. Děkuji za odpověď a přeji hezký zbytek dne“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, máte pravdu v tom, že stále panuje představa, že děti ve školce si mají pouze hrát. Není tomu ale rozhodně tak. Dti při příchodu do školy už potřebují řadu věcí, které se musejí někde naučit - to je také důvod, proč je poslední rok školky povinný. Například na čtení musí mít dítě již rozvinutou schopnost manipulovat s hláskami, což se učí ve školce v rámci Rámcově vzdělávacícho programu. Podpis dítěte či počítání do deseti svědčí o školním naladění dítěte na školu (tyto věci zpravidla zralé dítě chce umět a je na to hrdé). Počítání do deseti je navíc schopnost, kterou se dítě naučí zpravidla přirozeně v kotextu rodiny a školky. Pakliže tomu tak není, může to svědčit o nezralosti dítěte.“

Linda Zábranská: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat na problém, který řešíme s dcerou, které bylo v únoru šest let. Letos nás čeká zápis a stále bojujeme s držením tužky. Dcera se naučila špatné držení, kdy má v dominantním postavení prostředníček, za ním až ukazováček a palec objímá tužku z druhé strany. O problému už víme asi rok, doma se jí snažíme hlídat a opravovat, z počátku bohužel ale reagovala tak, že raději tužku zahodila a kreslit přestala. Zkoušela jsem poprosit o pomoc i učitelky ve školce, ale ani to nepomohlo. Nyní správné držení zná, ale bohužel jako první úchop vždy použije ten špatný a pokud jí někdo neupozorní, neopraví ho. Sama argumentuje tím, že jí jinak bolí ruka a je i vidět, že na správný úchop prostě zvyklá není, ruka je křečovitá a se svým ,,špatným" úchopem zvládá kreslit i psát mnohem lépe. Máme tento problém ještě řešit, když ho má už tak hluboko zakořeněný? Jak velký je to problém při nástupu do školy? Děkuji za odpověď.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, já osobně v tom až tak velký problém nevidím. Je žádoucí děti naučit správný úchop, pakliže s držením tužky začínají. Pakliže má ale úchop čtyřmi prsty již zafixovaný a nedělá jí problém, určitě bych jí tím nestresovala natolik, aby jí to znechutilo tužku vůbec chytit do ruky. Tento typ úchopu je velmi častý. Sama jsem jím psala celé dětství a přeučila jsem se v dospělosti jen kvůli práci s dětmi.“

dasa: „dobry den syn pujde v dubnu k zapisu je pravdepodobne levak co ho mame spravne ucit dekuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, leváctví není v ničem méněcenné než praváctví, nemusíte mít žádné obavy. Určitě ho nijak nepřeučujte. Příprava na školu je totožná s přípravou praváků. Jen dejte pozor na úchop, aby nedrželo tužku tzv. drápovým úchopem shora. To by ho bolela ruka a záda.“

Lucie: „Dobrý den, bohužel jsem prepla program až teď, ale jestli jsem dobře pochopila rozhovor, má dítě které jde do první třídy umět už číst? Není to tak že se to naučí až ve škole? A je to stejné i s počítáním? Děkuji Lucie“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, nene, nejde o čtení. Mluvila jsem o tom, co dítě potřebuje proto, aby se číst naučilo. Dítě by mělo umět pracovat s hláskami - ne s písmeny. Tzn. mělo by být schopno identifikovat hlásky, především počáteční a koncovou. Pro samotné čtení už ale potřebuje umět mluvené hlásky složit dohromady. Při čtení už k tomu jen přilepí písmena. Problém je, že první písmeno a první skládání slov z písmen se ve škole objevuje velmi brzy (cca 3. týden) a automaticky se počítá s tím, že dítě jednotlivé hlásky "slyší", což ale tak vůbec nemusí být a především u dětí s oslabením v jazyce tomu tak opravdu není.“

Lucie Závršanová: „Dobrý den, mé dceři bude 27.8. šest let. Měla by nastoupit do školy. Je chytrá, šikovná, ale je dost stydlivá. Paní učitelka říkala, že ve školce moc nekomunikuje, nehlásí se. Myslíte, že je to důvod dát odklad, bojím se, že rok navíc jí stejně nepomůže, že je to asi její povaha. Děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, toto je rozhodně na zvážení a na konzultaci s pedagogicko-psychologickou poradnou. Důvodem pro odklad to být může, ale musí se posoudit i ostatní složky v celém kontextu. Psycholog Vám i poradí, zda odklad pomůže či je to trvalý povahový rys.“

Petra: „Dobrý den, syn má problémy se čtením ještě teď ve 3.třídě, chodí za speciální pedagožkou v rámci školy na individuální čtení, ale moc se to nelepší. Doma čteme, ve škole měli genetickou metodu, ale synovi prý je bližší slabikování...myslíte, že se to zlepší s věkem, nebo raději dojít za odborníkem? a za kterým? pedagogicko-psychologickou poradnu spádovou?nebo jinam? děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, rohodně zajděte za odborníkem. Je možné, že má deficit ve fonematickém uvědomování a potřebuje intervenci v tomu, co čtení předchází, nikoliv jen procvičování čtení. S věkem se to samo velmi pravděpodobně nezlepší.Doporučuji spádovou PPP, ale je nutno počítat s dlouhou čekací dobou, zvlášť nyní v době zápisů. Jako matka bych řešila problém co nejrychleji, aby syn nebyl frustrován neúspěchem. Můžete vyhledat i soukromou poradnu či klinického logopeda.“

Pavlína: „Přeji pěkné odpoledne a mám na Vás dotaz...Řešíme,jestli náš syn - předškolák, má nastoupit v září do první třídy. Zajímá se o vše možné, ale co ho nebaví, u toho neudrží pozornost. O Ninjago si vydrží vyprávět hodiny, ale když má zkoušet psát číslice, nevydrží.Učitelky z mateřinky říkají, že je to v normě, že to na odklad nevidí, ale my se bojíme, jestli, když ho nebude bavit výuka a ztratí pozornost, nebude demotitovaný ze školy.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, paní učitelky mají obvykle velmi dobrý cit a dětí již viděly mnoho, proto mohou mít skutečně dobrou představu o tom, co je v normě. Na druhé straně ho y znáte nejlépe, takže Vaše posouzení je relevantní. Nunto říci, že předškoláci jsou ještě obecně málo pozorní k věcěm, které je nabaví. V tomto ještě mohou do září dozrát. Pakliže máte pochybnosti, určitě navštivte pedagogicko-psychologickou poradnu. Rodičovské obavy není radno brát na lehkou váhu.“

Ludmila: „Dobry den pani Novakova,jsem babickou 3,5 lete vnucky.Zajima me cemu se venovat postupne ve vyuce,aby pak toho nebylo na holcicku moc.Ma 5 dioptrii,bude chodit na logopedii.Doporucte mi prosim nejakou literaturu zabavnou formou a jak se jmenuje ta brozura o hlaskovani,kterou jste ukazovaly s Ester.Dekuji a preji hodne sikovnych deti.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, metodika se jmenuje Trénink jazykových schopností dle D.B. Elkonina. Více informací naleznete na www.elkonin.cz. Pakliže má potíže s řečí, je velmi fajn se tomu již nyní věnovat - hodně jí číst, nechat jí samotnou vybrat co. Chodit do knihovny. Dobré je také používat tzn. komunikační strategie, tzn. neříkat věci za ní, počkat, až řekne sama, například zpívat písničky, říkat říkanky a v půlce přestat, ať dořekne ona. V knihkupectví můžete najít různé logopedické karty, hry i knihy, je jich celá řada. Hodně si s ní vyprávět. Se zrakem Vám bohužel já neporadím.“

Eliška: „Vážená paní doktorko, dcera 6 let, má odklad a nyní navštěvuje přípravnou třídu, tzv. nuláček. Je levačka. Bohužel si již ve školkovém věku zafixovala špatný úchop tužky. Snažíme se na tom doma pracovat, ve škole na to také dbají, ale nedaří se nám správný úchop "zautomatizovat", stále sklouzává k nesprávnému. Dcera říká, že tak, jak tužku drží teď (opírá ji o prsteníček, nikoli o prostředníček), se jí drží dobře a ve správném úchopu nikoli - více přetahuje, čmárá atd.; motivace ke změně z její strany tedy nulová. Jak máme postupovat? Je ještě šance na nápravu? Nebo to nemám tak "hrotit" a nechat ji dělat tak, jak je jí příjemné? Děkuji Vám. Eliška“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den. Určitě nění nutné to "hrotit". Je to poměrně častý úchop. Není úplně správný, ale na přeučování děti obvykle reagují negativně. Protože nechceme dětem znechutit aktivity, ke kterým potřebují držet tužku, není žádoucí to přeučovat násilně. Je dobré to zkoušet, ale pokud dítě nechce, nechala bych to být.“

Renata Krásová: „Dobrý den, mám čtyřletého (4 a 1/4 roku) syna, který se sám učí už přes rok písmena a nyní i sám řekne, které písmeno je na začátku slova a občas i na konci, nebo i jiná písmena ve slově (ne všechna a vše zpaměti, tedy jen dle sluchu, i když je pozná často i napsaná). To samé má s čísly, dávno napočítá do sta, násobilka dvou, počítání sestupně, atd. Může mít potíže ve škole, když do první třídy půjde až za 2.5 roku? Děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, může jít o mimořádně nadané dítě. Pakliže budete mít příští rok pocit, že by již měl jít do školy, doporučuji navštívit Pedagogicko-psychologickou poradnu. Nicméně nemějte obavy, určitě nebude sám, kdo už bude na začátku 1. třídy umět číst. Učitelé si s tím poradí. Pakliže se potvrdí mimořádné nadání, je dobré s tím pracovat, především dobře vybrat školu.“

Lucie Závršanová: „Dobrý den, mé dceři bude 27.8. šest let. Měla by nastoupit do školy. Je chytrá, šikovná, ale je dost stydlivá. Paní učitelka říkala, že ve školce moc nekomunikuje, nehlásí se. Myslíte, že je to důvod dát odklad, bojím se, že rok navíc jí stejně nepomůže, že je to asi její povaha. Děkuji“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, již jsem odpovídala níže“

Monika: „Dobrý den, mám podezření, ze dcera 6let trpí lateralitou.pouziva pravou ruku a do dalekohledu kouká levým okem.chci se vás prosím zeptat,zda se toto dá ještě zvrátit nebo je to setrvaly stav.dekuji moc za odpověď.Monika“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, překřížená lateralita je vrozená věc a rozhodně se nedoporučuje ji jakkoliv přeučovat. Nemusíte mít žádné obavy. Dříve se hledaly souvislosti mezi tímto typem laterality a dyslexií, ale již dávno je výzkumně tato souvislost vyvrácena. Vaše dcera svojí lateralitou nní nijak znevýhodněna, nebojte (má ji velké procento lidí a ani o tom nevědí).“

Linda: „Dobrý den. U syna byly v 1.třídě diagnostikovany porucha uceni-dyslexie, dysgrafie a oslabené sluchové a zrakové vnímání. Zajímalo by mě, zda-li by bylo zpětně pro něj přínosné, kdyby měl odklad zápisu do školy. Dekuji za odpověď“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, v tuto chvíli už by asi odklad byl spíše frustrující. Vřele Vám ale doporučuji zařadit ho do tréninku "sluchového vnímání", resp. jazykových schopností dle Elkonina. U dětí s poruchami učení je hlavní problém právě v této oblasti a trénink je u nich velmi efektivní. Jde o systematickou práci na "podhoubí" čtení a psaní a jakmile se toto vycvičí, naskočí čtení obvykle dost rychle. Pokud ho nenabízí Vaše poradna, navštivte web www.elkonin.cz, kde v sekci "pro rodiče" získáte informace, jak se k tréninku dostat.“

Lucie: „Dobrý den, mám doma čerstvě čtyřletou holčičku, která je levák. Když píše, píše často zprava doleva a pozpátku. I písemnka má zrcadlově. Je to tím, že je to levák nebo je to nějaká vada? Nevím, s tím, poradíte mi? Můj druhý dotaz směřuje k tomu, co jste říkala, umí přečíst P E S zvlášť, ale nikdy nic nespojí dohromady. Slabikovat umí, ale slabiky dohromady nepřečte. Mám být trpělivá a zkoušet to pořád dokola? "Docvakne" jí to samo? Děkuji moc za rady! Mějte se krásně, ať se daří a práce Vás baví.“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, k prvnímu dotazu - leváctví samo o sobě nic neznamená. Ani zrcadlové psaní ne. Je to vývojová záležitost, píše tak většina dětí v tomto věku, i pravorukých. Psaní zprava doleva je u leváků častější, ale obvykle také spontánně vymizí. K druhému dotazu. Na tyto dovednosti je Vaše dcera ještě malá. Toto se rozvídí až mezi 5.-6. rokem. U čtyřletého dítěte je s podivem, ýe zná písmenka. ani není potřeba jí v tom jakkoliv v tomto věku trénovat. To je nutné až u dětí, které mají jít zanedlouho do školy a nemají tuto schopnost vůbec rozvinutou (nejsou schopné spojit slabiky či určit první hlásku - ale pozor, ve zvukové, nikoliv v psané formě). Klidně nechte dceru si s jazykem a písmenky jen hrát, toto opravdu ještě nemusí umět.“

Petr: „Paní doktorko, hodí se cvičení uvědomování hlásek pro nějak znevýhodněné děti (slepci, Downův syndrom, mozkové dysfunkce)? Díky“

Mirka Nováková Schöffelová: „Dobrý den, o tomto tématu budeme mluvit v dalším díle za měsíc. Obecně ano, ale jsou určité limity. Je nutné zhodnotit u konkrétního dítěte, zda je to pro něj vhodné. Více příště.“