Sama doma

Záznam chatu z pondělí 28. ledna 2019

Emil Sedláček: „Dobrý den, paní doktorko, jaký je váš názor na použití lehkých fyzických trestů v krajních situacích? Děkuji za odpověď a přeji krásný den. Sedláček“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, pane Sedláčku. Děkuji za váš dotaz. Můj osobní názor je ten, že velmi drobný fyzický trest může mít výchovný efekt a může být prospěšnější než hodiny vysvětlování. Vždy je ale důležité, aby dítě vědělo, za co je trestáno a aby tento fyzický trest byl přiměřený k věku dítěte a okolnostem, resp. aby byl trest adekvátní k tomu, co dítě provedlo. A určitě platí, že i trestat se musí s láskou, o fyzickém trestu to platí dvojnásob! S pozdravem a přáním pěkného dne, Veronika Šporclová“

Monika: „Dobry den, dcera miva vysvedceni hezke, zatim vzdy vyznamenani, ale nejaka ta dvojka tam je. Samozrejme je to hezky vysledek, ale i tak prosim o radu. Doma se na skolu nepodiva, jak nenasilne a nenapadne na ni, protoze vim ze staci malo a bylo by to jeste hezci. Dekuji za odpoved“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, nevím, v jakém věku je vaše dcera a také jak je osobnostně nastavená. Je ambiciózní? Je sama motivovaná k lepším výsledkům? Má ambice studovat např. na víceletém gymnáziu? Můžete dceři v klidu vysvětlit, proč je žádoucí mít na vysvědčení lepší známky - např. proto, že když si vybere střední školu, o kterou je velký zájem, má lepší předpoklady dostat se tam. Stejně tak můžete zkusit experiment - když se bude o trochu víc učit (např. o 15 minut denně déle), změní se něco na jejich známkách? Zároveň ji ale ujistěte, že výsledek, kterého dosahuje (vyznamenání) je pěkný. S přáním pěkného dne Veronika Šporclová“

M66: „Dobrý den, jak mám reagovat na vysvědčení, když syn v 8.tř se oproti loňsku zhoršil z vyznamenání na 5trojek a jde mu výsledek na SŠ. Pořád na SŠ chce, ale puberta je sylnější. Také bych chtěla aby šel na SŠ, ale letos to fakt fláká. Děkuji M“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, puberta a vliv skupiny, vrstevníků může výrazně ovlivnit školní výsledky. Jestliže zaznamenáváte velký posun směrem k horšímu, doporučovala bych konzultaci syna s odborníkem a snažit se zjistit příčinu tohoto zhoršení. Nemusí to být pouze vliv puberty, ale faktorů, které za tímto zhoršením známek může být, je více. Držím vám pěsti a věřím, že se situace opět upraví a váš syn nebude mít problém s přijetím na SŠ. Určitě je důležité syna podpořit, aby si sám začal uvědomovat důsledky toho, že školu bude "flákat", aby se sám začal snažit. Přeji pěkný den Veronika Šporclová“

InnerS: „Vysvědčení dětí - zklamání rodičů - co je třeba ohledně tohoto tématu si uvědomit přednostně?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, je důležité umět odlišit vlastní ambice a očekávání a z toho vyplývající možná zklamání. Vysvědčení je hodnocení práce za půl školního roku a k jako takovému bychom k němu mohli přistupovat. Jestli se dítě snaží a opravdu mu nejde, aby měl lepší známky, pak se rodiče musí smířit s tím, že situace je, jaká je a oceňovat dítě i za menší úspěchy. Jestliže dítě zanedbává přípravu do školy a "fláká" se, pak samozřejmě na tento fakt můžete poukazovat a dítě motivovat k tomu, aby se snažilo více. Přeji pěkný a pohodový den V.Š.“

ANTI: „Je pravdivé to, když rodič řekne v souvislosti s vysvědčením dítěti: "Učíš se hlavně pro sebe"?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, tato věta nepochybně pravdivá je, ale hodně záleží na tom, v jakém věku je řečena. Malé děti význam ještě nepochopí a známky, resp. hodnocení paní učitelkou, je pro ně důležitým ukazatelem toho, jak si vedou. Starší děti bychom měli vést k vlastní zodpovědnosti a naši kontrolu můžeme ubírat. Osobně si myslím, že student na konci základního vzdělání a určitě na SŠ již význam věty "Učíš se hlavně pro sebe" chápe velmi dobře a je skvělé, pokud se podle toho dokáže také vzdělávat. Zároveň je ale důležité, aby rodiče, kteří tuto větu používají, byli smířeni s tím, že dítě nejedná podle očekávání rodičů, ale řídí si opravdu vzdělávání sám (týká se zejména studia na SŠ). V některých předmětech tak dítě může mít výborné výsledky, zatímco v jiných naopak podává podprůměrné výkony a tomu pak odpovídají i známky. Snad jsem vám odpověděla srozumitelně. Přeji pěkný den a zdravím V.Š.“

Zuzana: „Dobrý den, Máme doma předškoláky. Holka 5let,hodne temperamentní a já od přírody velmi rychle vznetliva (ač mě to štve a ráda bych to změnila, zatim se moc nedari). Jak reagovat při budoucích potencionálních neuspesich své dcery?Chtěla bych, aby se nebála přijít dom se špatnou známkou/vysvetcenim...“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, děkuji za vaši upřímnost. To, že si uvědomujete vaši slabší stránku (vznětlivost) je výborný předpoklad pro to, abyste ve výchově i vzdělávání vašich dětí jednala méně impulzivně. Můžete trénovat sebeovládání a metody, které by vám mohly pomoct výbušnost zmírnit. Neúspěchy ve škole mohou přijít a pravděpodobně také přijdou, ale je podstatné, aby děti ve vás cítily podporu. Abyste dokázala rozlišit hodnocení výkonu dítěte (který nemusí být podle vašich představ) a dítětem samotným. Dítě musí vnímat, že výkon je oddělený od něj, že se sice zlobíte za to, že něco nejde, ale že ji máte ráda a stojíte při ní, i když nebude mít pořád samé jedničky. Držím vám pěsti, ať máte důvodů ke "vznícení" co nejméně. S pozdravem V.Š.“

Kateřina Podráská: „Dobrý den, asi odbočím od tématu, ale nemyslíte, že některým učitelům chybí empatie? Že záměrně vytvářejí dětem stresy a místo motivace používají tresty? Moje dcera školu milovala, do druhé třídy, potom přišla změna učitelky a s ní strach, bolesti břicha, zvracení. Řešili jsme to s učitelkou, s dcerou byli u psycholožky. Dcera už si s tím, částečně poradit umí, ale strach a stres v ní zůstává. Proč o tom píšu, myslím, že je tady u nás, špatně nastavený celý školský systém a ať dělám, co dělám, není v mých silách to změnit. Je mi líto, že nám zbývá jen se modlit, aby naše děti nenarazily ve škole na učitele, který si svou autoritu musí vybudovávat zastrašováním a trestáním dětí. Co si o tom myslíte? Jak motivovat dítě, když se bojí učitelky? Děkuji a přeji hezký den Kateřina“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Kateřino, ve své praxi se setkávám s dětmi, které do školy chodí rády a svou paní učitelku milují, ale také s dětmi, které mají s paní učitelkou problém. V životě se stává, že si s někým rozumíme více a s někým méně, u školních dětí je zatěžující to, že s pedagogem musí trávit poměrně dost času a pedagog může výrazně ovlivnit osobnost dítěte i jeho postoj ke vzdělávání. Nedostatečná empatie pedagogů, ironizování, zesměšňování, trestání s absencí pozitivní motivace, nadměrný tlak na výkon je něco, co do výuky nepatří. Jestliže jste zaznamenala somatické obtíže vaší dcerky, které souvisí se školou, resp. s paní učitelkou, doporučila bych to řešit s paní učitelkou samotnou - pokud to nejde, pak s vedením školy případně se školním poradenským pracovištěm (školní psycholog, výchovný poradce) nebo externím odborníkem (psychologem). Nemusíte pouze čekat a "modlit se", aby dcera nenarazila na "špatného" učitele, ale můžete být v této situaci aktivními aktéry. Dcera musí cítit oporu ve vás a snahou vás i školy by mělo být hledání (nalezení) řešení jejich obtíží. Věřím, že se to podaří a dcerka bude ve škole opět spokojená! Srdečně zdravím Veronika Šporclová“

Majka: „Dobrý den, já sama jsem se moc dobře neučila a měla jsem 3, manžel zrovna tak a u nás doma mě za známky ani za vysvědčení nikdo nekáral. Já ale na syna kladu požadavky aby měl dobré známky, protože vím že na to má. Onehdá byla doma velká hádka a vyčítal mě, že když nosí 1 tak to beru jako samozdřejmost a ani ho nepochválím, ale za 3 mu nadávám, což má pravdu. Jsem se mám chovat i já aby i syna-puberťáka motivovala k dobrým výsledkům.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, děkuji za váš dotaz. Váš syn má vlastně pravdu - častokrát úspěchy bereme jako samozřejmost, která se "pochválí sama", ale jakmile dojde k nějakému neúspěchu, ihned ho zaznamenáme a dítě za něj káráme. Proto je důležité s vaším synem o významu známek hovořit, nebojte se mu vysvětlit vaše hledisko - proč chcete, aby měl dobré známky, k čemu je vzdělání důležité, co by chtěl v budoucím životě dělat... Jakmile toto pochopí, pak pravděpodobně pochopí také váš postoj a může se začít snažit dosahovat lepších výsledků. A zkuste častěji využívat pochvalu a pozitivní motivaci, možná i tato pozitivní motivace povede vašeho syna k lepším výkonům. Obecně platí, že pochvala nebo pozitivní motivace je efektivnější než tresty, kárání. Držím vám pěsti, ať se synovi i vám daří! S přáním pěkného dne V.Š.“

Marie: „Jeden syn je flegmatik, spolíhá se na to, že to nějak dopadne. Druhý naopak je pečlivý, svědomitý. Jak se mám chovat já jako máma abych je nabudila do učení. Staršímu pořád dokola opakuji ať se učí a je to vniveč. Mladší zase brečí za každou dvojku.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, každé dítě je odlišné, proto i váš přístup musí být odlišný a podporovat (motivovat) každého ze synů zvlášť. Zatímco u jednoho - flegmatičtějšího - se nemusíte bát trochu více "tlačit" a povzbuzovat syna k tomu, aby se intenzivněji do školy připravoval. U druhého syna bych naopak byla opatrnější a více využívala pozitivní motivaci, syna podporovala a byla mu k dispozici, oceňovala bych i drobné dílčí úspěchy. Odlišné přístupy jsou pro rodiče náročnější, ale určitě se vám vyplatí. Se srdečným pozdravem Veronika Šporclová“

Martin: „Myslíte, že je dobré za vysvědčení dávat dětem dárky? Případně co v 1.třídě, naopak v 9.třídě nebo na střední. Dítě by se mělo učit pro sebe a pro svoji budoucnost.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, souhlasím s tím, že dítě by se mělo učit pro sebe a svou budoucnost, ale ocenění rodičů za půlroční snahu dítěte je z mého pohledu trochu odlišná věc. I nám, dospělým v zaměstnání, udělá radost, když nás okolí ocení za to, co se nám povedlo. U menších dětí je ocenění rodičů velmi důležité a motivující, u starších dětí tato potřeba ocenění nemusí být tak intenzivní, ale nepochybně i dospívající dítě pochvala a drobný dárek potěší. Pololetní vysvědčení může být dobrá příležitost k oslavě a zhodnocení úspěchů a pokroků dítěte, které spolu můžeme sdílet (bez ohledu na to, že by se dítě primárně mělo vzdělávat pro svou vlastní budoucnost). S pozdravem Veronika Šporclová“

Ilona Vlachová: „Dobrý den paní doktorko, zdravím Vás z Jablonce a moc ráda Vás vidím na obrazovce. (Kryštof Vlach PAS, diagnosa od Vás AS) Syn je prvňáček a z vysvědčení si nedělá problém vůbec, škola ho nebaví, nemá ji rád, myslím, že se to ani nezmění, někdo prostě školu rád nemá, ale problémy ve škole díky Bohu nejsou, od září čte už 4.knihu .... Nedávno mi sdělil, že by se mu líbilo, kdyby dostal i jinou známku než za 1. Moc Vám za vše děkujeme a zdravíme z Jablonce.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, paní Vlachová. Děkuji za milý pozdrav. Také já vás i Kryštofa srdečně zdravím do Jablonce. Kryštofův postoj ke škole je sympatický, kéž by mu tento nadhled vydržel po celou dobu školní docházky. Také mě těší, že se mu ve škole tak daří - nevím, jestli mu v tuto chvíli mám přát, aby se mu jeho přání (dostat jinou známku než 1) splnilo :-) Mějte se moc hezky. Veronika“

Hana: „Dobrý den, máme 13letého syna. (7. třída). Do školy chodí rád, ale stále bojujeme s jeho přípravou do školy. Pokud se s ním vyloženě neučíme, nepřipraví se. I když si řekneme, že je potřeba, aby si sám zopakoval poslední učivo, neudělá to. Je běžné, aby se rodiče s tak velkým dítětem pravidleně učili? Moc děkuji. Hana“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Hano, můj názor je ten, že dítě na druhém stupni ZŠ by se již mělo připravovat do školy víceméně samostatně, rodiče by měli být k dispozici ve chvíli, kdy dítě podporu či pomoc potřebuje. Měli byste postupně vašeho syna vést k samostatnému učení, zjistit příčinu, proč mu nejde učit se samostatně a možná i s podporou odborníka (nebo paní učitelky) mu pomoct nalézt pro něj vhodný styl učení. Je to dovednost, která se mu pravděpodobně bude hodit i v dalším životě, proto jí věnujte dostatečnou pozornost. S pozdravem Veronika Šporclová“

Milena: „Dobrý den, paní magistro, prosím o radu. Dítě má diagnostikováno ADHD. Nyní bude mít zhoršený stupeň z chování, protože naplnit počet poznámek dle školního řádu. Lékařka psychiatrie řekla, že s poznámkami u tohoto druhu poruchy se musíme smířit. Nevím jak správně s tím naložit. Prosím mohla byste poradit ?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, doporučila bych vám kontaktovat školské poradenské pracoviště (SPC nebo PPP), u kterých je váš syn v péči. Je důležité nejen trestat dítě za nevhodné chování, ale také věnovat pozornost důvodům jeho "zlobení", zhoršenému stupni z chování a tomu se v rámci individuální práce s dítětem věnovat. Nemyslím si, že je důležité se smiřovat se sníženým stupněm z chování, možností, jak chování dítěte ovlivnit (i navzdory diagnóze ADHD) je poměrně dost. S pozdravem Veronika Šporclová“

ANTI: „Má se trestat za vysvědčení - tedy mají rodiče dítě trestat za špatné vysvědčení?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, Nemohu vám poskytnout jednoznačnou odpověď, protože velmi záleží na důvodech špatného vysvědčení. Potrestat za špatné známky dítě, které se snaží, ale nemá dostatečnou kapacitu, aby školní nároky zvládlo, by bylo chybou. Jestliže o trestu přemýšlíte u dítěte, které se školní přípravě nevěnuje dostatečně, pak je to jiný důvod, ale osobně si i tak myslím, že mnohem efektivnější jsou pochvaly než tresty. Proto bych se snažila zdůrazňovat to, co se dítěti daří, v čem je dobré a vést ho také k tomu, aby samo pochopilo význam vzdělávání pro jeho budoucí život. S pozdravem V.Š.“

Elen: „Dobrý den, jsem ráda, že se o tom mluví a přiznám se, že mám spíše opačný problém. Dcera má samé 1, jedinou horší známku má zatím jen jednu dvojku. Spíše mám problém na reakce ostatních, že je dcera šprtka, i když mě přijde, že jí zatím jde vše. Je ve druhé třídě ZŠ. Poradila by jste mi, jak na lidi reagovat prosím? Děkuji.“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, chápu, že označení "šprtka" může být nepříjemné vám i dceři. Na druhou stranu není potřeba nic měnit kvůli mínění okolí, kvůli druhým lidem. Podporujte dceru v tom, že dobré známky má proto, že je chytrá, můžete ji vést k tomu, aby třeba pomáhala slabším spolužákům. Tím by mohlo dojít k přerámování ze "šprtky" na holčičku, která se dobře učí a ostatním pomůže, děti mohou její chytrost brát jako velký klad a nikoliv jako zápor. Držím pěsti a zdravím vás i dcerku, V.Š.“

WAR: „Co mají rodiče dělat aby z příštího vysvědčení už zklamaní nebyli?“

Mgr. Veronika Šporclová: „Dobrý den, jestliže rodiče pociťují zklamání z vysvědčení, je vhodné si položit otázku, co je konkrétní příčinou tohoto zklamání a podle toho pak postupovat. Zklamání může zmírnit také to, že se rodiče zaměří na pokroky, které dítě udělalo a dělá, věnovat se tomu, co jde a méně tomu, co nejde. S pozdravem a přáním pěkného dne Veronika Šporclová“