Chat

Kateřina Okénková
Štědrý den od rána až do půlnoci
Záznam chatu ze čtvrtka 6. prosince 2018
BRKB: „Co si myslíte o komercionalizaci Štědrého dne?“
Kateřina Okénková: „Určitě k ní dochází a může pro některé znás znamennat to, že místo vychutnávání vánoční atmosféry jsme zavaleni stresem. Nicméně záleží na každém, zda tomu tlaku podlehneme. Štědrý den je čas, kdy se tradičně setkáváme s rodinou a záleží pouze na nás, jak ho strávíme a na kolik si nové komerční tendence pustíme k tělu.“
Dana: „Jak o Vánocích zjistím, zda se příští rok vdám?“
Kateřina Okénková: „Zvyků, které by vám měly pomoci zjistit zda a za koho se vdáte, je spousta. Některé dívky si na svatou Barboru trhají třešňové větve, které si dají doma do vázy. Pokud do štědrého dne rozkvetou, tak se můžete těšit na svatbu. Pokud se chcete dozvědět o dalších způsobech, dívejte se na nás dál, prozradíme vám je později.“
krýpy lexaurin: „Kde najdu Muzeum českých Vánoc? A jak má otevřeno?“
Kateřina Okénková: „Muzeum je nově otevřeno v Ořechu, na jihozápadním okraji Prahy. Můžete se k nám během adventu podívat každý víkend.“
SK: „Neměly by Štědrý den slavit jen věřící?“
Kateřina Okénková: „Celá naše kultura má kořeny v křesťanství. Například to, že v neděli nechodíme do práce, má také původ v křesťanství. Bylo by tedy škoda neslavit Vánoce jenom kvůli tomu, že nejste věřící. Tradice nejsou pevným kodexem nebo návodem, jak musíme Vánoce slavit, můžete si tedy sami vybrat, jaké zvyky vám jsou příjemné.“
InnerS: „Co je podle Vás na Štědrém dnu to nejpodstatnější?“
Kateřina Okénková: „Podle mého názoru je na Vánocích i na Štědrém dnu nejdůležitější to, že máme příležitost zpomalit a sejít se s rodinou. Nemyslet jen na sebe, ale i na svoje blízké. Tím nemyslím kupovat jim dárky, ale spíš najít si na ně čas, potěšit je návštěvou.“
Linda: „dobrý den jak je to s tou tradící se zlatým prasetem ,?“
Kateřina Okénková: „Pokud se na Štědrý den postíte, tedy vydržíte celý den nejíst, uidíte večer zlaté prasátko. Jak takové prasátko vypadá, Vám osobně povědět nemohu, nikdy jsem to nevydržela.“
Majka: „Hezké odpoledne,jak jste říkala o tom oříšku,to se má dát večer a ráno na Štědrý den snít? Děkuji. Pohodové Vánoce.“
Kateřina Okénková: „Vlašský ořech si večer před Štědrým dnem dáte pod polštář. Ráno na Štědrý den se probudíte a ořech nalačno sníte. Tím zajistíte, že na vás celý příští rok nepůjdou blechy.“
Zuzana: „Dobrý den v kolik hodin večeřeli, za první republiky?“
Kateřina Okénková: „Dobrý den, myslím si, že, stejně jako dnes, ani za první republiky nebyla jedna pevně daná doba večeře. Záleželo na konkrétních zvycích každé rodiny.“
jitka: „není to zlaté prase o tom že nejíte maso ? a večer ho uvidíte ? než bude večeře ? díky“
Kateřina Okénková: „Zvyky se předávaly ústně, je tedy možné, že se v každém kraji dochovala trochu jiná podoba jedné tradice. Nicméně půst končil před večeří. Prasáto byste tedy měla vidět, pokud vydržíte nejíst do štědrovečerní večeře.“
Milan M: „Dobrý den, jaký je ten správný původní pravý Vánoční stromeček? Smrk, borovice, jedle či jiný? A od kdy se datuje zdobení stromku?“
Kateřina Okénková: „Dobrý den, neexistuje určitý návod, kterého byste se musel při výběru a zdobení stromku řídit. Původně si lidé do svých chalup dávali takový stromek, který byl dostupný v jejich vesnicích. Vybíraly se jehličnany kvůli tomu, že jsou i v zimě zelené - zelená barva symbolizovala život, zatímco ostatní stromy byly holé a suché. Stromky se opět zdobily tím, co bylo jednoduše sehnatelné - ořechy, malá červená jablka, perníčky... Později, když byla šptná úroda a nebyla červená jablka, napadlo jednoho skláře, že je vyfouká ze skla. Tak vznikly první skleněné ozdoby. V Čechách je máme dochované z počátku 20. století.“
jitka: „co se na štedrý den nesmí dělat dle tradice díky“
Kateřina Okénková: „Jedna tradice praví, že jakmile zasedne rodina ke štědrovečerní večeři, nesmí už nikdo vstát, dokud se večeře nedojí. Kdo by jako první vstal, v příštím roce by ho čekalo neštěstí. Podobná tradice také říká, že u večeře by měl být vždy sudý počet hostů, aby se rodina vyhnula smůle a neštěstí v příštím roce.“
GF: „Slaví se podle Vás Štědrý den v ČR v současnosti správně?“
Kateřina Okénková: „Pokud se nebavíme o křesťanské liturgii, ale o lidových vánočních zvycích, neexistuje jeden správný nebo špatný způsob.“
Ondřej: „Je hezké vidět, jak Vám září oči, když vyprávíte o Vánocích. Působíte na mě jako idealista, optimista a snílek zároveň. A to se mi moc líbí. Krásné Vánoce, Kateřino, a buďte pořád tak milá a usměvavá, sluší Vám to.“
Kateřina Okénková: „Děkuji Vám, doufám že svým optimismem skrz obrazovku nakazím i ostatní. Kdy jindy si člověk může dovolit snít, když ne o Vánocích?“