Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 18. října 2018

Hana Nichtburgerová: „Jak se aplikuje cochemská praxe v rodinných sporech a existuje nějaký standardní model péče?“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, soudy nejsou povinné aplikovat cochemskou praxi, ani nějaké konkrétní procedury, které by se tomu blížily. Jsou samozřejmě povinny vést strany k dohodě a na tvorbě dohody spolupracovat. Existují nicméně soudci, kteří cochemskou praxi aplikují, průkopnikem v ČR je Okresní soud v Novém Jičíně. Pak dochází k tomu, že spor samotný se přeruší a soud aktvně spolupracuje na konání schůzek a jednání, na nichž by rodiče měli k dohodě dospět. Prioritním hlediskem pro rozhodnutí o péči je zájem dítěte, přitom se vychází z presumpce, že právem dítěte je být vychováváno oběma rodiči v co největší možné míře. Zohledňují se samozřejmě i praktická hlediska a potom specifické okolnosti každého případu, když ne vždy je zcela rovnocenná péče rodičů tím úplně nejvhodnějším řešením. Měla by ale být určitým východiskem pro další úvahy.“

marek: „Ahoj nemám kamarády moje zpolozačka Anička krade peníze vona ho vedulka půjčuje peníze na autobus přišel říct paní učitelce Anička krade řekla hnusný hoch ze ni pravda . Děkuji za přečtení“

Mgr. David Strupek: „Ahoj, rád bych ti pomohl, ale obávám se, že to není otázka pro právníka. Určitě si o tom promluv s rodiči. Jestli Anička opravdu kradla, zachoval ses správně. Stává se ale, že to spolužáci nepochopí a nechtějí kamarádit s tím, kdo něco na někoho řekl. Je to těžké, ale věřím, že se to spraví.“

Jana: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, zda nás může partner s dcerou nechat soudně vystěhovat. Dcera bude mít dva roky, já jsem s ní na rodičovské dovolené. Veškerý můj příjem jsem dávala na jídlo pro rodinu a potřeby dcery (oblečení, hračky, plenky...) Partner je vlastníkem bytu ve kterém žijeme a odmítá nám zajistit náhradní bydlení a jakkoliv na něj přispět. Neexistuje nějaká ochranná lhůta po kterou by nás nemohl jen tak vyhodit na ulici?“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, toto je jedna z nevýhod toho, když se rodiče dítěte rozhodnou tvořit rodinu bez uzavření sňatku. Z pohledu občanského práva nemá partner taková práva jako manžel. Na druhé stran lze předpokládat, že v případě soudního řízení by se Vám podařilo dosáhnout toho, aby soud s odkazem na princip dobrých mravů stanovil např. podstatně delší lhůtu k vyklizení bytu. Žádné pevné pravidlo ale v zákoně na toto téma není.“

Petr Štěpánek: „Dobrý den, jak lze čelit situacím, kdy nevládní organizace jako Acorus nebo Centrum Locika aktivně přikrývají falešná udání (a to i když samy jejich křivost indikují) např. o týrání nebo zneužívání deti ze strany (obvykle) matek a fungují jako interface, zaručující beztrestnost takovéhoto jednání? Jak je možné čelit krivým obviněními podáným na OSPOD, když podání TO je reputačně kontraproduktivní pro toho, kdo chce střídavou péči? Jak docílit toho, aby lež na OSPOD nebo při čerpání z veřejných zdrojů financovaných sociálních služeb byla alespoň správní delikt?“

Mgr. David Strupek: „Trestné činy týrání, zneužívání nebo domácího násilí mají specifické znaky, které přinášejí praktické problémy. Na jedné straně jde o jednání zavrženíhodné, protože jde o jednání mezi nejbližšími osobami, kdy oběti se právě pro existenci vztahu a kvůli rodinnému okolí obávají hovořit o tom, co se jim děje. Na druhé straně ale právě proto, že se společnost zcela správně na jejich potírání zaměřuje, lze snadno zneužít toho, že drtivá většina těchto případů nemá svědky a dokazování probíhá jen v rovině tvrzení proti tvrzení, přičemž i když se nakonec podezření stoprocentně neprokáže, pouhé podezření často vede opatrovnické soudy či OSPOD k preventivnímu zásahu. Máte proto pravdu, že k falešným obviněním dochází. Stejně jako se obtížně prokazuje, že k činu došlo, tak se obtížně prokazuje, že jde o lživé obvinění (presumpce neviny platí pro obě strany - je-li podezřelý z násilí zproštěn viny, protože důkazy nebyly stoprocentní, není to zároveň stoprocentním důkazem o tom, že druhá strana lže). Lživé obvinění je trestným činem. Trestní oznámení lze podat i dodatečně, tj. např. až po skončení opatrovnického řízení. Primárně je pachatelem ten, kdo uvádí vědomě nepravdu. V případě neziskových organizací by musela být prokázána vědomost o lži. Berte v úvahu, že NNO, které mají pomoc obětem těchto činů v předmětu činnosti, logicky pomáhají těmto osobám, aby se jejich sdělení dostalo tam, kam má, v takové formě, aby se jím někdo zabýval. Primární odpovědnost má ale oznamovatel, ne ten, kdo mu pomáhá, ledaže také vědomě lže. Jinak to ani být nemůže. Obdobně to máme my, advokáti. Když za mnou přijde klient se svojí verzí, jsem povinen mu věřit a jeho verzi prosazovat, i když mám své pochybnosti, ledaže by ta verze byla zcela zjevně vyloučena a já prosazoval zjevnou lež.“

Hana: „Pane magistre, mohu darovat nemovitost nezletilému vnukovi, nebo musím čekat na jeho plnoletost. Děkuji,Hanasoft@seznam.cz“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, ano nemovitost darovat můžete. Za vnuka bude smlouvu podepisovat jeho zákonný zástupce (předpokládám rodiče) a musí ji schválit opatrovnický soud, který ověří, zda je darování v zájmu dítěte.“

Patricie: „Dobrý den, chystá se nějaká koncepční změna v opatrovnickém systému (OSPODy, soudy, soudní znalci), která by se týkala rostoucího počtu velmi agresivních a mnohaletých soudních sporů o děti spojených zejména s bojem o střídavou péči, kdy nejde často o dítě samotné ale velmi často jde pouze o zneužití dítěte a jeho použití jako zbraně vůči druhému rodiči? Tyto spory o děti trvají mnohdy jejich celé dětství, protože po konečném rozhodnutí odvolacího soudu pouze stačí podat nový návrh na další změnu péče a vše začne od začátku. Děkuji.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, bohužel, jde o lidský faktor a obávám se, že sebelepší justiční systém tomu nepomůže. V tomto směru je důležitá především osoba soudce, který si musí umět strany "ukočírovat." Právo podat nový návrh nelze zrušit, protože v mnoha případech skutečně ke změně poměrů dochází a možnost domáhat se změny úpravy musí být k dispozici. Zneužití tohoto institutu může soudce zohlednit, nejsou již výjimkou případy, kdy soudce i v opatrovnickém řízení přiznal v případě zjevně šikanozníh návrhu druhé straně nárok na náhradu nákladů řízení. O žádné plánované koncepční změně nicméně nevím.“

Pepa: „„Dobrý den, prosím o radu. Bydlíme v bytovce SJV náš spolubydlící si zateplil stropy pod svým bytem ve společných prostorách sklepu. Ale pouze to nalepil a dál nenahodil ani není výmalba. Přitom bez souhlasu spolubydlících na společné schůzi se žádalo o dodělání ,kde se udělal zápis s podpisy spolubydlících.Taky revizní technik napsal vyhodnocení že je to nebezpečné kvůli poškození světel a hrozí vznik požáru. Ředitel naší správy mu poslal dopis kde ho vyzývá k dokončení na vlastní náklady ,tento spolubydlící na nic nereaguje. Je nějaké východisko s této situace. Děkuji přeji hezký den.““

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, omlouvám se, ale Váš dotaz jde mimo téma Linky právní pomoci Nadace Naše dítě. Děkuji za pochopení.“

Eliška: „Dobrý den, loni se nám narodil syn. S manželem bychom chtěli mít, pro případ náhlé události, sepsanou závěť. Pokud v závěti určíme opatrovníka pro díte, bude toto přání zcela respektováno a bude dítě opatrovníkovi svěřeno okamžitě? Opatrovníkem bude rodinný příslušník, který s tímto krokem souhlasí.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, poručníka určuje vždy soud, ale primárně má přihlédnout k doporučení rodičů. To nemusí mít formu závěti, ale soud se o něm musí dozvědět. Záveť může být naopak docela nepraktická, protože dědické řízení se zpravidla rozjíždí (a po závěti pátrá) až se značným časovým odstupem. Ideální by asi bylo, aby listinu s Vaší jednoznačnou vůlí (např. prohlášení s ověřenými podpisy) měl u sebe ten, kdo se o poručnictví přihlásí. Řízení o určení poručníka trvá určitou dobu, ale o dítě samozřejmě být postaráno musí, soud by proto např. mohl vydat předběžné opatření, jímž dítě svěří tomu, u nějž je pravděpodobné, že nakonec poručníkem bude.“

Danna: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jak je to s dědictvím. Mému synovi zemřel před mnoha lety otec, dědictví jsem tehdy jako jeho zákonná zástupkyně odmítla. Ale žije ještě babička mého syna.Má můj syn nárok na nějaké dědictví v případě jejího úmrtí nebo když jsme odmítli dřívější dědictví, zda to odmítnutí jde v rodinné linii pak dál.Děkuji a přeji pěkný den.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, odmítnutí dědictví po otci se na další řízení nepřenáší. Váš syn by po babičce skutečně dědit měl namísto svého otce.“

Mlečková: „Dobrý den pane doktore, jsme se sestrou v situaci, kdy naši rodiče jsou čím dál víc zadlužení, jak se můžeme ochránit před případným splácením dluhů za ně. Jsme obě dospělé a máme již rodiny,,, co máme dělat? Prosím o odpověď a děkuji“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, za dluhy svých rodičů žádným způsobem neodpovídáte, pokud jste samozřejmě samy k něčemu napřistoupily (např. jako ručitelky). V případě smrti některého z rodičů pak bude třeba postupovat velmi opatrně v dědickém řízení, patrně Vám nezbude, než dědictví odmítnout.“

Alžběta: „Dobrý den, mám dotaz jak je to s e-mailovou poštou. Podléhá listovnímu tajemstvím ? Prokazatelně mé maily četla neoprávněně třetí osoba. Děkuji.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, ano, e-maily (ale třeba i SMS) podléhají tajemství dopravovaných zpráv stejně, jako dopisy.“

Sylva: „Dobrý den, po jak dlouhé době mám nárok na navýšení výživného a vyplácí se rozdíl mezi stávajícím a novým výživným, pokud je navýšen, zpětně ? Rozsudek mám z roku 12/2012 Děkuji Sylva“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, obvykle se výživné navyšuje po 3 letech, ale toto pravidlo není nepřekročitelné. Například pokud povinný rodič již rok po rozsudku získá podstatně lépe placenou práci, lze žádat změnu i dříve. Výživné na nezletilé dítě lze požadovat až tři roky zpětně, soud proto doměří rozdíl. Tak například podávala-li byste návrh dnes, můžete žádat naýšení od 18.10.2015. Rozhodne-li soud za rok, určí i výši dluhu za období od 18.10.2015 do vyhlšení rozsudku, tu pak povinnému zpravidla uloží splácet.“

NAĎA NOVÁKOVÁ: „Dobrý den pane doktore chtěla jsem se zeptat na návštěvy dcery s otce.Jsme skoro 4 roky od sebe dceři je 14 let a soudně je rozhodnuto na individuálních návštěvách po jejich domluvě,které probíhají každou neděli tak na dvě hodiny u nás v bytě.Partner stále naléhá že chce aby ho dcera navštěvoval na celý vikend jednou za 14 dní u něj v doma s jeho novou rodinou.Dcera odmítá a můj dotaz je spíš jestli se má dcera bát jestli by pokud bude žádat o změnu bude muset být někde kde opravdu být nechce a je to pro ní dost stresující,nebo už přihlédnou na její věk a do kterého věku ona bude muset" soudní rozhodnutí vlastně poslouchat do 15let ,nebo až do těch 18l? Mic děkuji za odpověď Nováková N.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, formálně jsou soudní rozhodnutí závazná do 18 let dítěte, ale v praxi to tak samozřejmě nefunguje. U dítěte ve věku Vaší dcery již soudy plně respektují jeho přání. Je nyní na otci, aby zájem dcery vídat se s ním často vyvolal něčím jiným, než úředními postupy, např. takovou nabídkou společně stráveného času, která pro ni bude přínosem.“

Běla: „Dobrý den, pane magistře. Mám otázku - Z prvního vztahu mám syna 17 let,otec nežije, syn pobírá sirotčí důchod, s prarodiči ze strany otce se nestýkáme, nepohodli jsme se. Vdala jsem se a z druhého vztahu se narodil druhý syn, má 11 let. Starší syn si s manželem moc nerozumí.Nyní mám vážné zdravotní problémy.Máme docela velké finanční úspory ( na účtu) a otázka zní - co by bylo s mým starším synem v případě mé smrti? Není ještě plnoletý.Vím, že to zní drsně, ale bohužel jsem to sama zažila, moje rodiče už bohužel také nežijí.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, to je samozřejmě velmi široká otázka. Navíc jedna věc je, co určuje zákon, druhá je, jak to funguje prakticky, když např. Váš manžl s majetkem fakticky disponuje. Situace je nicméně taková, že v případě Vaší smrti by zde byli tři dědicové, oba Vaši synové a manžel. Každý by měl dědit stejný díl. Ještě předtím ale musí dojít k vypořádání společného jmění manželů. Notář (konající jménem soudu) by tedy rozdělil společný majetek na půl, polovina by připadla manželovi, druhá polovina by (spolu s případným Vaším výlučným majetkem, který nespadal do manželského jmění)byla předmětem dědictví a dělila by se na třetiny. Váš syn by proto měl nárok na třetinu Vašeho výlučného majetku a šestinu z manželského jmění.“

helena: „Dobry den mam dotaz,syn je rozvedený 3.roky a manželka už má za tu dobu 5.muže.Ten poslední ji každý víkend vozí na její chalupu a kluci jsou sami doma na celý víkend.Mají 13 a 16 let.vždycky napíše synovi že jsou sami doma at se postará.Tak mě zajímá od kdy může nechat kluky samotné i na noc.Děkuji za odpověd.“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, neexistuje žádná přesná věková hranice, jde vždy o posouzení schopnosti dětí se o sebe postarat. Řekl bych, že děti ve věku 16 a 13 to zvládnou, takže zanedbání péče to není, ale ideální péče určitě také ne. V tomto případě bych asi kladl největší důraz na to, co si o tom myslí chlapci sami, jaký je jejich názor a jaké jsou jejich představy. Mají již na to věk, aby byl jejich názor respektován.“

Martina: „Dobrý den, Dá se prosím nějak určit výše výživného na manželku? Jsou dostupné tabulky s výživným na děti dle věku v % z příjmů, ale nikde jsem se nedopátrala výše výživného na ženu na mateřské dovolené. Děkuji“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, pokud jde o dobu, po kterou jsou muž a žena stále manželi, mají nárok na shodnou životní úroveň, výživné lze proto požadovat až do výše jakéhosi zprůměrování jejich příjmů (příklad: manžel vydělává 70 tis., manželka 20 tis., celkem 90 tis., polovina je 45 tis., výživné by mohlo být 25 tis. - je to ale velmi zjednodušené). Po rozvodu má manžel(ka) právo na výživné jen tehdy, není-li se sama schopna živit. Neprovdaná matka společného dítěte má nárok na výživné po dobu dvou let od porodu. Máte pravdu, že narozdíl od výživného pro dítě, zde doporučující tabulky nejsou. V případě nezletilého dítěte je de silný veřejný zájem a zodpovědnost za dítě, zatímco u dospělých se vychází z toho, že jde o soukromoprávní nároky soukromých osob, stát proto tyto spory reguluje méně.“

Květa: „Dobrý den pane mgr. Strupku máme od 3 let v pěstounské péči holčičku teď již třináctiletou. Je těžce zdravotně postižená vždycky bude závislá na péčí jiné osoby a není to vůbec jednoduché pro pečuji ale hlavně pro to dítě. Maminka byla alkoholička a narkomanka a rodí další děti. Co můžeme proto udělat, aby vznikl zákon, který by tomu zabránil. Když maminka zmrzačí novorozeně, jde po právu do vězení. Když se narodí narkomance dítě, stát ji ho odebere, postará se jak nejlépe může a matka, která takto zmrzačila dítě je za chvíli zase těhotná. Setkávám se s mnoha pěstouny a všichni jsou v této problematice bezradní????“

Mgr. David Strupek: „Dobrý den, obávám se, že s ohledem na ústavní principy si lze obtížně představit zákon, který by omezil ženu na možnosti otěhotnět a porodit dítě. Nucená sterilizace, povinné interrupce, apod., to by skutečně byly instituty, které by v současném kontextu právního státu neuspěly. Zajímavá je možnost trestně postihnout matku, která vědomě v době těhotenství k takovému poškození dítěte směřovala, ale v praxi jsem se s tím zatím nesetkal.“