Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 22. února 2018

SJM: „Co přesně znamená pojem inovativní školství?“

Jan Kršňák: „Inovativní znamená obnovující. Jedná se to, jak učit tak, aby v centru pozornosti stálo dítě se svými potřebami.“

ANGOLA: „Co inovativní školství a ČR?“

Jan Kršňák: „V posledních letech probíhá boom škol, které se k výuce snaží přistupovat jinak. V současnosti jde asi o 150 - 200 škol. Nejde vždy o soukromé školy, je také mnoho státních škol, kde se zavádí nové vzdělávací přístupy. Zatím je atmosféra v ČR inovativním přístupům velmi nakloněna, snad se to nezmění. V porovnání s Evropou je v ČR alternativních škol nadprůměrné množství a stále vznikají nové lesní, komunitní, svobodné či jinak alternativní školy.“

sf: „K čemu je dobré inovativní školství?“

Jan Kršňák: „K oživení vzdělávacího systému, kdy spousta dětí v běžných základních školách prožívá velké problémy s učením, nevydrží 4 hodiny po sobě sedět v lavici a udržet pozornost. V inovativních školách je důraz kladen na individuální potřeby dětí a rozvíjení sociálně emočních dovedností. V inovativních školách mizí hranice mezi životem mimo školu a životem ve škole.“

Jirka, Morava: „Moje žena cituje Komenského: Škola bez kázně je jak mlýn bez vody. Co Vy na to a inovativní školství ? Jde to bez kázně ?“

Jan Kršňák: „I v inovativních školách existuje určitý řád a pravidla. Tato pravidla jsou vytvářena společně s dětmi, tedy děti se odmala učí, že jejich slovo je důležité a že mají možnost se podílet na společném soužití ve škole. V takových školách děti samy dohlížejí na dodržování dohodnutých pravidel.“

Kamila: „Muzete mi prosim napsat nazev vasi knihy, ktera byla zminena v rozhovoru?“

Jan Kršňák: „Kniha se jmenuje Jak se učí živě? Jedná se o rozhovory se zakladateli, řediteli, průvodci inovativních škol.“

Simona: „Mohu se zeptat, často se setkávám s alternativní školou, kdy se jedná pouze o školu do čtvrté třídy. Nevím jak by navazoval syn dál.. dát dítě na pár let na pro mě ideální školu a pak šplouchnout do klasické? :(“

Jan Kršňák: „Ano, žijeme v době, kdy vše je nejisté a i škola, která ručí za 9tiletou školní docházku může skončit. Je dobré si uvědomit, že nejde jen o délku trvání školy, ale o to umět reagovat na měnící se podmínky. To se v alternativních školách učí nejen děti, ale i rodiče. Navíc většinou je to tak, že dítě z alternativní školy poté velmi dobře zvládá přechod do klasické školy.“

Milena Šišková: „Dobrý den, chci se zeptat, jestli je inovativní škola i v okolí Olomouce nebo Přerova (Morava).“

Jan Kršňák: „Mapu všech inovativních škol naleznete na stránkách www.inovativnivzdelavani.cz, anebo na Google: Mapa inspirativních škol.“

Lucie Hrabalová: „Dobrý den, uvažuji o umístění syna do některé z alternativních škol v Brně. Prosím o informaci, zda existuje nějaký ucelený přehled alternativních škol s uvedením zaměření školy , školného atd? ještě by mě zajímalo zda máte nějakou zkušenost s přechodem dítěte z klasické školy na alternativní.. Mám dceru ve 4.třídě v klasické škole a jsme velmi nespokojena s přístupem k dětem a celkově s "klasickým"stylem výuky, dcera už nyní je ze školy uplně otrávená a demotivovaná k dalšímu učení.. Předem děkuji za odpověď. Lucie“

Jan Kršňák: „Udělejte to :-) Sedněte si s partnerem a domluvte se, jaké máte společné představy ohledně vzdělání dítěte. Podívejte se, jaké školy jsou ve vašem městě a běžte se podívat, jak v nich přistupují k dětem. V inovativních školách pracují s dětmi z běžných škol zcela běžně a po pár měsících bývá změna v dítěti vidět.“

Pavlína: „Dobrý den, intenzivně řešíme změnu školy - ze státní do alternativní - Scio (Praha 6). Syn chodí do 3. třídy. Měli byste nějaké osobní zkušenosti s touto školou? Děkuji předem.“

Jan Kršňák: „ScioŠkoly vznikají po celé republice, mají ucelenou koncepci a velmi vlídný přístup k dětem. Přechod z klasické školy většinou trvá několik měsíců, resp. adaptace dítěte na jiný přístup. Je třeba počítat s tím, že každá nově vzniklá škola se zabíhá a bude nutné nastavit komunikaci SKOLA - DITE - RODINA.“

Hana Suchoňová: „Dobrý den, zajímá mne, do jakého věku lze takto vyučovat? Mám praxi 25 let výuky na střední škole/mat. a fyz./ a troufám si tvrdit,že takto nelze ve vyšších ročnících vyučovat.To už můžeme hovořit o vysokoškolském studiu. Obávám se,že srovnání znalostí dětí v klas.škole a této exper.škole by neobstálo.“

Jan Kršňák: „Klasický vzdělávací systém je orientován především na rozvoj mysli a na výkon v zacházení se znalostmi. Ale lidský život je mnohem bohatší. Zahrnuje i emoce, tělo, spolupráci, kreativitu. V současné vědě (či vysokoškolském studiu) jsou kreativita, intuice či týmová spolupráce při zacházení s informacemi zcela klíčová. Co se týče znalostí na konci základní školy, většinou mají děti z alternativních škol stejně, anebo více znalostí jako absolventi klasických škol.“

Tereza Kopřivová: „Ahoj Jane, líbí se mi alternativní vzdělávání a představa, že mé dítě je ve škole respektováno. Jediné, co mě trápí, je uplatnění do budoucna a přijetí na vysokou školu. Jak děti například z Montessori školy zvládají přijímací zkoušky na VŠ? Mám doma malé miminko, tak mám čas se ještě rozhodnout. Děkuji Ti za odpověď :-)“

Jan Kršňák: „Vaše dítě bude nejen schopno se připravit na přijímací zkoušky, ale také bude samo vědět, kterou školu si vybrat. Absolventi alternativních škol dokáží brát zodpovědnost za svůj život:-)“

Anna: „Je dite mene stresovano ukoly a zkousenim, kdyz je vyuka vedena inovativni metodou? Je tim mysleno i slovni hodnoceni? Myslim, ze je to fajn, kdyz je dite spise ohodnoceno slovne nebo pochvaleno, nez kdyz dostane znamku, ktera mnohdy neodpovida jeho shopnostem. Ma ale i dite nejake povinnosti a dany rezim?“

Jan Kršňák: „V inovativních školách se nezkouší. Domácí úkoly si děti často berou dobrovolně, jako rozšíření toho, co se naučily ve škole. Případně doma připravují prezentace svých projektů. Co se týče hodnocení, jde o to, aby se dítě naučilo hodnotit samo. Děti moc dobře vědí, co jim jde a co jim ještě nejde, a pokud jim vytvoříte prostředí, kde se cítí bezpečně, rády se pouští právě do těch věcí, které jim až tak dobře nejdou. Protože děti se přirozeně chtějí učit nové věci. Zároveň se v inovativních školách dbá na to, aby každé dítě mohlo rozvíjet to, v čem je dobré, co je "jeho".“

Pavlína: „Dobrý den, je nějaký předpoklad podle kterého se vybírá, koho přijmout do alternativní školy? V jedné škole dávali přednost dětem, kteří byli více komunikativní, aktivní... před dětmi, které byli bojácné a stydlivé. Můj syn je velký introvert a těžko komunikuje s okolím a já si myslím, že jsou právě pro tyto děti alternativní školy výhodnější, protože ve státní škole by ho ještě více “ušlapali”. Podle čeho se řídit, pro koho je výhodnější alternativní škola a pro koho státní škola?“

Jan Kršňák: „Tady Lucie:-) Inovativní školy většinou mají promyšleno, koho do školy chtějí přijmout a záleží zejména na komunikaci s rodiči - před přijetím probíhají rozhovory s rodiči, nahlédnutí do výuky. Často může dítě navštěvovat školu tzv. na zkoušku. Poté se škola zajímá také o to, jak se v ní líbilo konkrétnímu dítěti. Některé školy berou všechny, kteří projeví skutečný zájem o docházku do jejich školy (ale často si vybírají spíše rodiče, než konkrétní děti, děti jsou vždycky v pořádku).“

Jitka Mikolášková: „Dobrý den,dceři je pět let navštěvuje školku montessori.K této výuce jsme se dostali čistě náhodou.Dceru nevzali nikde do školky tak jsme ji přihlásili do soukromé školky montessori.Byli jsme velice překvapeni jaké dělá pokroky.Druhý rok nám ji přijmuli do státní školky.Dcera je tam štastná.Je více komunikativní.Nicméně stále váháme jakou zvolit výuku.Máme obavu,aby zvládla střední školu.“

Jan Kršňák: „Existuje spousta dětí, které jsou ve škole nešťastné. Vůbec není potřeba se ve 2. třídě strachovat o střední školu. Žijeme v měnící se době a za pár let se Vám může naskytnou skvělá příležitost, která by Vás dnes vůbec nenapadla. Je skvělé, že je Vaše dcera ve škole šťastná. Lucie“

Marie Jeloková: „uvažuje se o stálém rozšiřování tohoto druhu školství?Vesnice jsou tomu vzdáleny a lituji děti,které nemohou tento druh učení využívat.Má vnučka se také velmi těšila do 1.třídy,ale paní uč. s nimi jedná odtažitě,přísně,nevím,kam se vytrácí cit,zmizel?“

Jan Kršňák: „Právě proto, že se podobné věci dějí, vzniká po celé republice stále více a více nových inovativních škol. O rozšiřování se tedy neuvažuje, spíše se zkrátka děje. Mnoho rodičů si dnes nedokáže představit, že by svým dětem měli dopřát to, co si sami pamatují ze školních lavic. A tak sami zakládají nové školy... Zároveň se ze stejných důvodů mění i situace ve státním školství, i když jen velmi pomalu...“

Katka: „Dobrý den, pokud říkáte, že se ve výuce mladší děti učí od starších, pak ty nejstarší děti se mohou učit pouze od lektorů? Ester Ledecká i její bratr, oba úspěšní lidé ve svém oboru, jsou zdárnými příklady domácí výuky. Zajímal by mě Váš názor na tento typ výuky, která určite klade nároky na rodiče, ale nejsíš efektivně zajistí, aby se jeho dítě učilo a rozvíjelo to, co jej baví a na co má talent.“

Jan Kršňák: „Starší dítě se může zase něco naučit od mladšího:-)Ale zásadní je, že všichni se učíme od všech ostatních kolem. Na domácím vzdělání jsou založeny komunitní školy, kde se sdružují děti, které mají individuální plán, a učí se společně i od průvodců či lidí, kteří do školy docházejí na návštěvu, kterých bývá hodně. Rozhled dítěte na domácím vzdělávání bývá bohatší, neboť se setkává s mnoha dospělými, a nikoli jen s jednou paní učitelkou a jednou paní družinářkou...“

Jana K.: „Děkuji za to, že děláte to, co děláte. Máme velmi špatnou zkušenost s běžnou MŠ. Nyní navštěvují obě moje děti Montessori MŠ a jsme nadšená celá rodina. Příští rok už půjde dcera do školy a manžel chce, aby šla do běžné školy v místě našeho bydliště. Já se toho děsím. Dcera je perfekcionistka, což v alternativním systému lze upravit a pracovat s tím. Bojím se, že v běžném systému se tato vlastnost jen umocní. Co si o tom myslíte? Děkuji a hodně úspěchů!“

Jan Kršňák: „Ano, chápu, takových případů neshod uvnitř rodiny je mnoho. Je dobré o tom hodně mluvit. shoda rodičů je žádoucí, protože poté ve škole cítí dítě nejistotu ohledně svého vzdělávání, což má různé projevy. Ano, je možné, že se v běžném systému, kde se známkuje a jede na výkon, dceřin perfekcionismus může podpořit. My děkujeme za podporu :-) Lucie“

Katka: „Dobrý den, může se výuka v inovativní škole kombinovat s domácím výukovým systémem?“

Jan Kršňák: „Ano, viz jiná odpověď. Komunitní školy tak fungují.“

Edita: „Dobrý den, pane Kršňáku, rada bych se zeptal, jaký je rozdíl mezi Školy waldorfské a montessori ? Slyšel jsem na Montessori špatné reakce, ze lidé platí velké peníze, děti mají rozpis co se učí, ale ve zkutecnosti tomu tak není. Jak mám tedy správě vybrat školu, když tam nemohu být. A zajímalo by mě, zda děti pak při přechodu, třeba na jinou školu, netrpí při jiné výuce ? Moc děkuji A knihu si hned koupím S pozdravem Eremiasova“

Jan Kršňák: „Jak vybrat školu? Jít se tam podívat, mluvit s lidmi, kteří školu provozují. Využít možnost jít se tam podívat s dítětem. Dítě si po přechodu na jinou školu určitou dobu zvyká. V knize naleznete své odpovědi :-) Lucie“

Kateřina: „Pěkný den Vám přeji,chtěla bych vědět,proč děvče,9 let, třetí třída, navštěvuje waldorfskou školu a neumí číst ani psát.Umi napsat a poznat jen tři velká písmena.Dekuji Kateřina“

Jan Kršňák: „Až přijde správný čas, naučí se to:-) Není, kam spěchat, ve skutečnosti není vůbec nutné, aby devítiletý člověk uměl číst a psát. Často se stává, že dítěti trvá déle naučit se právě to, v čem bude v životě nejvíce vynikat. U tohoto děvčete mohou být konkrétní důvody různé, ale každopádně se neděje nic špatného nebo nebezpečného.“

Zuzana: „Dobrý den , je nějaká alternativní škola v okolí Pardubice nebo Hradec králové ? Popřípadě kde najdu více informaci ? Dekuji vam Zuzka ( mám doma predskolacka a nechci mu vzít iluze o učení :))“

Jan Kršňák: „Odpověď naleznete v odpovědi výše... ono se to v televizi nesmí psát dvakrát:-)“

Kamila: „Dobry den, jaky nazot mate na montessory vyuku na 1.stupni? Ma dite pak moznost zapojit se do bezne vyuky 2.stupne zs? Kde jiz montessorry tridy nejsou nebo pokracovat dale na gymnaziu?“

Jan Kršňák: „Ano, dítě, které je přirozeně motivované k učení z různých druhů výuky, se dokáže adaptovat na přechod na běžnou ZŠ.“