Sama doma

Záznam chatu z pondělí 8. ledna 2018

SF: „Týká se útěk ze vztahu hned po seznámení i homo párů, tedy nejen hetero párů?“

PhDr. Katarina Szabados: „Útěk ze vztahu se může týkat samozřejmě i homosexuálního páru.“

SF: „Existuje i rychlejší útěk ze vztahu než útěk po seznámení - a to útěk ze vztahu při seznámení?“

PhDr. Katarina Szabados: „Dokonce by se dalo říct, že útěk může nastat ještě před seznámením. Není nezvyklé, pokud dva lidé na sebe získají kontakt na seznamce, kde se mnozí lidé zdaleka neprezentují tak, jací doopravdy jsou, tak když pak jeden toho druhého uvidí naživo, tak třeba z kavárny může odejít ještě dřív, než se dotyčnému přihlásí. A v mnoha případech to může být velice na místě.“

SK: „Je ale někdy dobré - utéct ze vztahu hned po seznámení, že?“

PhDr. Katarina Szabados: „Ano, mnohdy je to naprosto na místě. To, že se s někým seznámím, zdaleka neznamená, že to je pro mě vhodný partner/partnerka. A pokud hned po seznámení zjistím, že mi ten druhý nesedí, je rozhodně na místě odejít. Jen může být praktické si sám pro sebe ujasnit, co je důvodem, proč/čemu říkám ne. A tím důvodem může být pocit, zdaleka to nemusí být žádný racionální argument. Ale i u toho pocitu je kolikrát možné si ujasnit, jaký/z čeho ten pocit je. Díky tomu se nám může podařit si víc vyjasnit své priority, co nás na vztahu láká a co ne a příště seznamování může být snazší.“

ANTI: „Můžou utéct ze vztahu hned po seznámení oba najednou - žena i muž?“

PhDr. Katarina Szabados: „Jistě můžou. Oba můžou zjistit, že jim ten druhý nesedí. To je vlastně ideální situace, když sympatie nejsou ani z jedné strany. Ovšem taky to může být tak, že se oba něčeho zaleknou, něčeho, co by bylo v jejich možnostech řešit, nebo to třeba ani nemusí být skutečný problém. Někdy se lidé třeba zaleknou naopak toho, že zjistí, že by to s tím druhým mohlo jít, že by to mohlo klapat. Na jednu stranu po takovém vztahu sice touží, ale na druhou mají strach, třeba strach z tak velké změny v životě. A než by tomu strachu čelili, tak raději utečou.“

Míša: „Paní doktorko, chtěla bych se zeptat ( pokud to není velký zásah do vašeho soukromí) jakého partnera máte doma? Musíte být velmi tolerantní partnerka? Děkuji za odpověď.“

PhDr. Katarina Szabados: „To je hezký dotaz :-). Já si ve skutečnosti nemyslím, že jsem moc tolerantní. To co já dělám je, že když mi něco nevyhovuje, tak o tom mluvím. Otevřeně řeknu, co mě naštvalo a pak si to vyříkáme (a nejdřív v tom jsou emoce, nemyslete si, že si rovnou kultivovaně sedneme ke stolu a klidným hlasem to probereme). Ale pak se přes to dostaneme, řekneme si co vadí mně, jak to má on a někdy se zjistí, že je to na manželově straně, že dělá fakt něco co není úplně funkční, a někdy se naopak ukáže, že já mám nevhodná očekávání. Každopádně, ať už jedním nebo druhým směrem, pak mi to přestane vadit.“

kacule: „Dobry den ted prave prochazim tim.ze jsem pred tydnem oznamila partnerovi a cele rodine ze odchazim se svym dvouletym.synem za jinym partnerem.vsichni me zavrhli nemluvi semnou.pouze otec syna si je vedom jak moc mi ublizil je si vedom.vsech chyb chce je napravovat...ale ja uz jsem nikde jinde smirena s tim.ze nakonci mesice se odstehujeme.... Chapu ze je to pro vsechny sok ja navenek pusobila vemni redy ale uvnitr se silene trapila;(ted ni je krasne jen mi je lito zbyle rodiny jak dlouho to bude trvat nez to vstrebaji?“

PhDr. Katarina Szabados: „Pokud jste navenek dělala, že je všechno v pořádku, tak není divu, že rodina je z Vaší situace překvapená. A rodina obecně většinou moc nemá ráda rozvody, obzvlášť, pokud se do té doby vše jevilo být v pořádku. Takže Vás teď pravděpodobně budou tlačit do toho, abyste vzala zpátečku. Podle mě potřebují čas na to, aby tuto situaci zpracovali. Nicméně čím víc Vy si budete za svým rozhodnutím stát, čím víc budete jednoznačná, tím dřív to pravděpodobně přijmou. Ale také se může stát, že to nepřijmou a třeba vůbec. Jsou i takové rodiny. Ale důležité je, že Vy sama si v sobě musíte zvážit, co Vám stojí za co, a třeba se i smířit s tím, že Váš nový vztah bude probíhat bez bližšího kontaktu s Vaší původní rodinou. I takto se někdy život ubere.“

Jana: „Líbí se mi kolega z práce ale pro bližším seznámení zas tak atraktivní není.. horší zuby neupravené nehty.. ale není cesty zpět. . Nevím jak to teď ukončit.??“

PhDr. Katarina Szabados: „A to je skutečně to, o co v partnerství jde? Jaké má zuby a nehty? Nezaujal Vás náhodou něčím jiným? Tohle je dle mého totiž perfektní příklad toho, kdy člověk ze vztahu utíká zbytečně, kvůli malichernostem. Nehledě na to, že pokud je to pro Vás tak důležité, tak změna není nijak obtížná.“

Kateřina: „Dobrý den,mám dotaz co se vztahem,který trvá 5 let na dálku,kdy každý žijeme sám ve svém bytě.Partner nechce budovat společný život ve větším, novém bytě,oba máme jeden pokoj,je ochotný podle jeho slov,abych šla do jednoho pokoje bydlet k němu,což nechci já.Takže mu stačí jen víkendové chvíle,já bych chtěla obyčejný ,společný život ve větším bytě.Je lepší se vztahu odejít?“

PhDr. Katarina Szabados: „To záleží na Vás. Pokud je pro Vás společný život důležitý a partner k tomu není ochoten, tak mi zcela dává smysl jít hledat někoho, kdo s Vámi žít chtít bude. Na druhou stranu, už jsem nejednou zažila situaci, když si žena v sobě udělala jasno, že takovéhle uspořádání je pro ni skutečně nepřijatelné a chce společný život, buď s ním, nebo s někým jiným, dotyčný se rozhoupal. Ale musel cítit tu rozhodnost. Pokud je to prezentováno stylem "víš, já bych ráda bydlela spolu" a mezi řádky je cítit "ale vlastně mi to takhle tolik nevadí, bojím se, že kdybych se vyhranila, tak bys mě opustil", tak ten muž v podstatě nemá důvod něco měnit. Má to co mu vyhovuje, tak proč náročné změny?“

Iva: „Dobrý den, není problémem věk? Je něco jiného randit ve 20, a něco jiného ve 40. Mladí se sobě přizpůsobují lépe, jsou tvárnější a pružnější. Takový 40cátník či 35tiletá žena už má nároky a představy náročnější a neumí se už tak lehce přizpůsobuit protějšku.“

PhDr. Katarina Szabados: „Ale zase mají spoustu zkušeností a mnohdy už nelpí na zbytečných detailech, které naopak ti mladší považují za otázku života a smrti. Podle mě navazování vztahu v každém věku má své výhody a své nevýhody a já osobně třeba ty získané zkušenosti vidím jako veliké plus.“

lucie: „Dobrý den, nemám dobré zkušenosti s muži. Povětšinou mě chtěli na první schůzce na sex a nebo sem s někým chodila a po páté schůzce mě odvezl domů a že už mě nechce. Dál nevím jak mám pokračovat nevěřím mužům. Děkuji moc za odpověd.“

PhDr. Katarina Szabados: „Tak to bych si kladla otázku, co to tedy vyzařuji, že muži hned při první schůzce mají dojem, že po mně můžou chtít sex? Protože toto určitě není zkušenost každé ženy, čili nelze říct, že všichni muži na první schůzce vyžadují sex. Proto bych hledala na své straně a rozhodně bych se neostýchala obrátit se na nějakého odborníka. Já jsem třeba takových klientek měla víc, většinou jsme za tím našly pocit nízké sebehodnoty. Ovšem jak ji zvýšit, to není jen otázka rozhodnutí, to chce skutečně zmapovat, v čem tkví příčina.“

Ivana: „Dobrý den, vím že to sem nepatří ale byla bych Vám moc vděčná za odpověď.Jsme s manželem v manželství 26 let já 52 on 63 let, Manžel nestojí o sex,už asi rok jsme se nemilovali,když jsem to s ním chtěla řešit on nechce,mě milování chybí ale nejvíce pohlazení doteky,jsme jako 2 cizí lidé v tomto směru, jinak normalně fungujem. Milenku nemá na 100% je spíše tichý samotář.Přistihla jsem jak onanuje, celkem mě to urazilo a hlavně mrzelo.Poraďte prosím co mám dělat,mám si snad najít milence nebo jak to řešit když on nemá zájem?Děkuji za případnou odpověď a přeji hezký den Ivana“

PhDr. Katarina Szabados: „Zarazila jsem se u toho, jak píšete, že to řešit nechce. Já si nedovedu představit, že bych měla nějaký problém, který by se týkal mého vztahu a manžel by mi na to řekl, že to se mnou nechce řešit. Resp. říct by to samozřejmě mohl, ale já bych takovou odpověď nikdy neakceptovala. Vždyť je to můj muž! A já jsem jeho žena! Tak jak, že se nebudeme bavit o něčem, co mě trápí a ještě navíc souvisí s ním??? Podle mě o tom potřebujete mluvit, zjistit, o co jde. Nenechat se odbýt. A možná zjistíte, že mu na Vás nebo vašem vztahu vadí něco jiného. Mnohdy je odmítání sexu až důsledkem toho, že něco neklape. Třeba mu vadí, že mu říkáte, co má dělat. Nebo to, že ho nikdy nepustíte ke slovu. Důvod může být jakýkoli. Ale dokud to spolu neproberete, tak to nevyřešíte.“

Ivanka: „Krásný den. Zakoukala jsem se do chlapa. Je to můj milenec. Ale já ho mám asi ráda. Jinak bych TO totiž nedokázala. Háček je v tom že jsem vdaná a mám dítě. Teď mi poraďte. Mám ráda oba.“

PhDr. Katarina Szabados: „Jediné co Vám můžu poradit je, že si to musíte zvážit. Když se rozhodnete zůstat s manželem, přinese to nějaké důsledky. Když půjdete za milencem, tak také. Nejste v situaci, kdy máte na výběr jednu dobrou a jednu blbou variantu (pak totiž rozhodování nebývá problémem). Každá volba s sebou přinese něco nepříjemného. Ale jak přesně to ve Vás je, na to můžete přijít jen Vy sama. A možná bych na situaci zkoušela kouknout nejen z momentálního hlediska, ale také bych si ji zkusila představit s větším časovým odstupem, jaká by každá ta varianta pro Vás byla třeba za 5 let.“

Hana: „Dobrý den, je mi 60 let, jsem vdova a chtěla bych najít partnera. Jak ze vztahu neutéct hned po seznámení? Hledám vztah pomocí seznamky. Děkui“

PhDr. Katarina Szabados: „A co Vás měje k tomu, že utíkáte? To je totiž důležité, abyste si zodpověděla. Muže chcete, seznámíte se a pak pravděpodobně narazíte na něco, kvůli čemu utečete. Co to je? Dokud na to nepřijdete, dokud si nepojmenujete co je ten důvod, proč odcházíte, tak se Vám vztah navázat nepodaří. A pokud se Vám to nedaří delší dobu, vůbec bych se neostýchala zajít třeba k psychologovi nebo koučovi. Sada dobře položených otázek by mohla hodně pomoct, abyste se v sobě lépe vyznala a přišla na to, co přesně je překážkou.“

Dana: „Paní doktorko, poslouchám váš pořad a došlo mi, že mám také špatný vztah - ale sama se sebou, je mi 61 roků, potřebuji zhubnut, hýbat se, správně jíst, nekouřit..atd. Rozhodí mne Vánoce, vlastně každá změna..poradíte mi prosím, jak se zase rozjet po té správné kolei, děkuji moc Dana“

PhDr. Katarina Szabados: „Já bych to vzala jedno po druhém. Podle mě pokud se budete snažit změnit vše najednou, bude to moc velké sousto, zavaříte se a budete zase tam kde jste. Raději si vytyčit menší a realistické cíle, než usilovat o velkou změnu do měsíce. A pak píšete, že Vás rozhodí každá změna - to jídlo a kouření můžou být i takový "flastr" na to rozhození. Takže bych se zajímala o to, proč mě každá změna rozhodí? Co to se mnou dělá? A to bych neváhala zajít probrat s odborníkem.“

Eva: „Dobrý den.Jsem o 13 let starší,než partner.Je mu 38 let.Po roce přestal mít zájem o sex.Tvrdí,že ho nepotřebuje.Celkově se odtáhl.Spíš kamarád.Je to normální.Bavíme se o tom,ale to je tak vše.Poradíte co dál?Vzdát to?Děkuji a přeji hezký den.“

PhDr. Katarina Szabados: „Dobrý den, to záleží na Vás. Pokud o tom mluvíte a řešení nenacházíte, resp. pokud je to skutečně tak, že Váš partner o sex nestojí a nechybí mu, tak záleží na Vás, zda jste schopná se takovému životu přizpůsobit, nebo ne. Já bych se nicméně ptala dála a víc, abych se opravdu dověděla, o co jde. Proč nechce. Pokud chuť dřív měl a teď nemá, tak za tím něco být musí. A třeba najdete něco, co se dá změnit, nebo třeba zjistíte, že se to fakt změnit nedá a pak Vám bude aspoň jasné, na čem jste. V obou případech pro Vás výhoda.“