Sama doma

Záznam chatu z pondělí 16. října 2017

ANTIMONY: „Nemělo by se kašlat na pohlaví a řešit jen jestli někdo tvoří bez ohledu na pohlaví dobrou roli?“

Radka Maňáková: „Tohle snad jednou dokážeme. K jednotě ale vždy vede jen jediná cesta - uznat duality. Když je jen přikryjeme, odstrčíme, neuznáme je, nejdeme k jednotě - tedy v tomto případě k "vykašlání se na pohlaví". Když se na rozdíly rovnou vykašleme - což se vlastně snažíme dělat vyhlašováním "genderové korektnosti", umrtvíme v každém z nás to, čím se liší. Stáváme se takovými "civilizovanými zombie". V genderové korektnosti se připravujeme o své největší dary. Moc se mi na Vaší otázce líbí ta formulace - dívat se jen, "jestli někdo TVOŘÍ". Můj osobní názor je ten, že tvorba vyžaduje naši primární energii - naši ženskou nebo mužskou sílu a jejich vzájemné křesání a oživování se. Tvorba vyžaduje "živost". Já sama umím pracovat v mužském principu a v jeho botách vybírat cíle, vést, dosahovat výsledku, ale neumím z něj tvořit. To nejde naučit. Já sama skutečně tvořit začínám, když si dovolím jít do ženskosti. A úplně nejvíc mi to jde, když jsou kolem muži, co mě inspirují - třeba jen svojí přítomností, zájmem, ale i svými nápady, svými potřebami, svým viděním světa.“

Elen: „Dobrý den, možná se pohybuji v divné společnosti, ale někdy mě přijde, že kolem mě se pohybuje dost mužů, kteří se snaží s partnerkou manipulovat, snaží se ji dostat pod svou nadvládu a podrobit si ji. A je jedno, jak moc je žena pracovně úspěšná. Přijde mi, že se muži neumí srovnat s tím, že ženy jsou více soběstačné a to i ekonomicky. Jak to vidíte vy? Děkuji.“

Radka Maňáková: „Elen, to je moc dobrá otázka. To, co popisujete je jedna ze strategií, kterým se mužský princip snaží zachránit sám sebe. (tou druhou strategií je, že se na všechno vykašle. Rezignuje na vztahy se ženami, na to, aby doma něco dělal...jde na ryby nebo do hospody a říká ...když si to chce všechno udělat sama, tak ať si to udělá) Když si žena vystačí sama, jaká role tomu muži zbývá? Jak si má nepřipadat zbytečný? Tohle je pro současné muže velká výzva- najít vlastní roli. A ženy by muže mohly trochu podpořit. Protože v tom, jak si vybojovaly svoji pozici a prostor jsou v současné době trochu napřed. Pokud jim žádný prostor nenecháme. Budeme si opravdu dělat všechno samy. A sklidíme buď agresi nebo pasivitu. Žádnou radost. Rozhodně nechci říct, že by si žena neměla brát prostor o který stojí. (ať už se chce seberealizovat jakkoliv - doma nebo v práci nebo v obou). Ale nechte mužům něco, v čem mohou projevit svoji hodnotu. Můj muž si chtěl vzít víc na starost učení s dětmi (je učitel a vypadá to, že tohle ho baví) a já měla spoustu chuti to vylepšit, když jsem slyšela, jak to dělá. Ale neudělala jsem to. Nechala jsem ho to dělat jeho způsobem. A jsem mu vděčná, že se holkám věnuje tak systematicky, jak já bych nikdy nedokázala. Přeji málo manipulace na všech stranách. Radka“

Martina Karbanová: „Dobrý den, můj přítel přijde večer z práce a sedne k pc. Bohužel mu sice řeknu, že chci aby se mnou mluvil, ale jeho odpověď je že prostě nemá tu potřebu.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Martino, muž v mužském principu skutečně "nemá tu potřebu" a taky často nemá tu zkušenost, že by to bylo nějak užitečné nebo příjemné. Zkuste mu říct něco takového: Je 4. večer v tomto týdnu. V každém dni naše večery vypadaly takto...já dělám... a ty jsi u počítače. Já vidím, že tě to naplňuje, že jsi u počítače rád. A slyším, že nemáš potřebu mluvit. Jsem z toho smutná. Cítím se sama. Potřebuju tě cítit. Moc ráda bych navrhla, abychom si naplánovali 1 večer v týdnu, kdy budeme spolu. Třeba vařit nebo mluvit nebo.... Je to možné? Držím palce. Když muži na ženě záleží, tak to uslyší. Radka“

Míla: „Mluvila jste o komunikaci v partnerském vztahu,mám přítele na kterém mi moc záleží a chtěla bych mu říct spoustu věcí.Vždy si tak nějak v duchu připravím co mu chci říct,ale v momentě kdy jsme spolu,tak mám v sobě určitý blog a neřeknu nic.Bojuji s tím už delší dobu a nevím jakký další krok mám udělat,abych tento blog ve mě zlomila a řekla mu co cítím.Máte nějakou radu?Děkuji“

Radka Maňáková: „Dobrý den Mílo, jste skvělá, že na sobě vidíte, jak to je. Že vnímáte svůj blok. Pomoci by Vám mohlo, kdybyste se s partnerem domluvila na "sdílecí hodince". Je to vlastně rituál a rituály jsou vytvořeny k tomu, aby nám usnadnili to, co je pro nás obtížné. Domluvte si předem hodinu na to, že OBA budete mluvit o věcech, které říct/sdílet chcete, ale nechce se vám do toho. Udělejte místo, kde budete mluvit krásné - vyzdobte ho, zútulněte(a nebo běžte na procházku - chůze taky konverzaci podporuje.) A uveďte tu hodinu větou: "Záleží mi na našem vztahu. Jsem připravená říct nahlas věci, které se mi říct nechce, aby náš vztah mohl být krásný a živý. " a prostě o tom začněte mluvit. V tomto rituálu by partner měl pouze naslouchat. Neodpovídat, jen pozorně naslouchat. A až skončíte, partner by jako první věc měl říci: "slyšel jsem tě". A pak se může doptávat..."a když jsi mluvila o tomhle, myslela jsi to tak, že...?" A pak si role vyměníte. Není povinnost po této výměně vyjít partnerovi vstříc ve všem, co chce. Je důležité mluvit o tom, co s vyřčeným dělat chcete a nebo nechcete. Držím palce, abyste byla odvážná. Radka“

Matej: „Dobry den, mluvila jste o tom, ze sve touhy a potreb musime umet pojmenovat a rict si o ne. Myslite, ze je vhodne postupovat takto i co se tyce sexu a intimnich hratek? Predstavim-li si, ze zene reknu, ze mam dneska chut na jeji analek nebo ze bych se ji chtel udelat do pusy, skonci to akorat urazenim se. Jak to mate vy? Reagovala byste stejne? Diky za radu v odpovedi, Matěj“

Radka Maňáková: „Dobrý den Matěji. Zejména v sexu a intimitě je důležité umět spolu mluvit. Ve sdílení toho, co vám dělá intimita najdete odpovědi na všechny ostatní záležitosti v partnerství. To, co popisujete může být pro vaši partnerku urážející, pokud spolu nemluvíte o tom, co pro vás znamená láska a co pro vás znamená sex. Bez mluvení o těchto věcech nejde skočit tam, kam vy byste si přál. Radka“

Renata: „Dobrý den, mám 3děti vše jsem zvládala, vše jsem vyřídila tak se ze mě stal takový "babo-chlap" a manžel to tak i bral. U toho posledního 3dítěte (6měsíců) mám toho už někdy fakt nad hlavu. Manžel nepřebalí, nevykoupe, občas vezme kočár a jde se projet. Můje švagrová od začátku dala jasná pravidla a její muž lítá kolem ní i kolem dětí. jak já říkám, kdyby měl prsa tak i kojí. Kde jsem udělala chybu? Že jsem ukázala, že toho příliš zvládám a už se to tak bere pořád? Jak mám předat povinnosti i na něj? Děkuji“

Radka Maňáková: „Dobrý den Renato, pojmenovala jste to skvěle. Když všechno zvládnete sama, tak proč by se měl muž přidat? Vaše švagrová, je opravdu dobrá. Protože to, jak jsou věci "od začátku" většina z nás bere za "pravidlo". A pravidla jdou velmi obtížně změnit. To musí velkou potřebu oba dva, aby mohli něco začít dělat jinak. Moc bych přála všem mladým lidem, aby jim tohle někdo řekl - že pravidla svého partnerství nastavují od začátku soužití. Ne, že by to nešlo měnit. Ale i změny jdou snáz, když se na začátku řekne: "takhle si to představuji, tohle chci dělat ... co si chceš vzít ty...a počítám s tím, že za rok si řekneme, co funguje a co chceme jinak" Jak máte předat část činností na něj teď? Mluvte s ním o tom, jak se cítíte...možná je tam to, že už "nemůžete". Zeptejte se ho přímo, jakou činnost chce vzít na sebe. A dovolte si některé věci (které neohrožují život dětí :)) prostě nedělat. To je asi nejvíc. Dovolte sama sobě nebýt perfetní. Radka“

Nina Brendlová: „Dobrý den,musím říct,že druhému pohlaví rozumím úměrně věku-čím jsem starší,tím méně!Naučila jsm se nazývat věci pravými jmény, mluvím na rovinu,v klidu a bez lží.Druhá strana buď mlčí a nekomunikuje nebo vše slíbí a nedodrží a dělá mrtvého brouka!Posléze se diví a neví co je špatně.Mám za sebou již několikátý neúspěšný vztah.Byla jsem pozvána na víkend za 14 dní,souhlasila jsem ,vše je naplánováno,4 dny před odjezdem potvrzeno z jeho strany a v den odjezdu ,když jsem se zajímala o podrobnosti ,v kolik a kde se sejdeme(nebydlíme spolu),vyjmenoval mi jeho jiný plán od pátku do neděle a jeden z těchto dní,že se zastaví u mě-nestalo se tak.Dnes se přes fcb ptá,co se děje.Napsala jsem pouze,že mám trápení a nemohu to řešit přes fcb.Mrzí mě to,nechápu jeho reakci a pouze potvrzuji,nerozumím mužům.Děkuji za odpověď.“

Radka Maňáková: „Nino, některým rozumět nelze. Položte si otázku, jestli tenhle vztah chcete. A třeba ano - se vším tím překvapením. A nebo ne :) Obojí může být dobře. Je to na Vás. Radka“

Jarka: „Generace panelákových mužů neví, co je to naštípat dříví, složit metráky uhlí, zrýt zahradu... Jsou z nich zženštilé atrapy, které navštěvují kadeřnictví, posilovny, obchody s módním oblečením a místo aktivního sportu hrají hry na počítači... V hroším případě využívají ještě ve čtyřiceti mamahotel a místo práce se registrují na pracovním úřadu. Jak vidíte muže dneška Vy? Dalajláma řekl, že svět zachrání žena ze západu. Ale neřekl, která to bude:-)“

Radka Maňáková: „Já muže vidím tak, že je v dnešní době moc potřebujeme. Protože, když jim to neznemožníme, když si budeme vážit jejich kvalit a necháme jim prostor, tak oni mohou přinést do našich životů klid, jistotu a vtip. A mamahotel lze využívat jen když nějaký existuje. Pořád je to na nás. Je to na nás, jestli vedle nás bude zženštilé atrapy nebo muži, které máme rády. Radka“

Eva: „Manžel semnou chce pořád povídat ale ja nechci. Jsme spolu 10 let a večery jsou stále stejně a nudné. Já Ja mam v ruce mobil a on si chce povídat. Co s tím?“

Radka Maňáková: „Dobrý den Evo, domluvte se s ním na 1 večeru v týdnu, kdy mu dáte plnou pozornost. Kdy si s ním budete povídat. A naplánujte alespoň jeden večer jen pro sebe, podle sebe, tak aby Vás bavil. A klidně sama se sebou nebo s někým jiným. Udělejte spolu dohodu. A za 3 měsíce si řekněte, co vám to přineslo. A bavte se! Radka“

Martik: „Dobrý den, máme s manželem pěkný a pevný vztah, je hodný, věnuje se dceři, máme se stále rádi, nicméně i přesto, že chodím do práce, nechává ležet celou domácnost, včetně finanční správy atd., na mně. Tzn., že letím do školky, do práce, do školky, na nákup, vařit, uklízet, s dítětem na procházku, večer ještě pracuji na pc a učím se jazyky... a manžel i přesto, že jsem se s ním už tolikrát bavila na toto téma, mě polituje, až když se vždy po několika měsících zhroutím vyčerpáním. Ale nic se nezmění. Tvrdí, že má náročnou práci jako řidič mhd a proto už nemá na nic dalšího energii. Ale kde ji mám brát já? Nebo jsem přecitlivělá a měla bych se smířit s tím, že ženy dnes prostě chodí do práce, starají se úplně o všechno a ještě o svoje muže? Co dělat, když žádné domluvy a rozmluvy nepomáhají? Když má např. odpolední směnu, celé dopoledne proleží s tím, že je unavený a ani nezastele... Jak se mám stavět k tomu, že se z některých dnešních mužů stávají pohodlná děcka nebo dámičky? Děkuji.“

Radka Maňáková: „Marti, jediné co můžete je pečovat o sebe. Dovolte sama sobě udělat jen to, co je nezbytně nutné. A věci pro manžela, pokud už jsou nad rámec toho, na co máte sílu, prostě nedělejte. A najděte si jednu malou věc, která vám bude dělat radost a na tu si vyhraďte čas a nenechte si ničím vzít. (jen nemoc dětí je omluva:)) Otázka je proč Váš muž nemá energii - nejspíš proto, že nemá v životě nic, co by nabíjelo. Ale to musí najít sám. Radka“

Jana: „Proč muži vše odkládají! Jak jim vysvětlit,že to mají udělat hned!“

Radka Maňáková: „Jano, máte úžasný ženský princip. Ten chce všechno hned. Jenže mužský princip to chce udělat po svém. Tak ho nechte :)) Někteří muži odkládají do nekonečna. Ale většina to má tak, že se na věc potřebují připravit, promyslet ji, naplánovat (a o celém tomto procesu s nikým nemluví - což bývá ta největší past - žena má pocit, že se nic neděje...a začne prudit a tím to zabrzdí. Když je něco potřeba SKUTEČNĚ HNED řekněte proč je to tak důležité právě teď. A nepoužívejte to na všechno. A užívejte svůj krásný princip s láskou. Radka“

Hanka: „Jak mám říci příteli, který hodně ztloustl, že by se měl hýbat, že si jinak svoji tloušťkou může způsobit např cukrovku. Pokaždé mi řekne, že se mu nechce a směje se mi. Vidíme se pouze o víkendu. děkuji“

Radka Maňáková: „Hanko, on to ví. Jestli se mu nechce, dokonce je tak dobrý, že to přímo i řekne, tak to prostě tak je. Vy mu můžete říkat jediné (vyjadřovat svoje pocity) - lásko moje, já mám o Tebe strach. Ale, co s tím udělá, je na něm. Radka“

Klara: „Jak manželovi vysvětlit, že domácí práce nejsou jen ženskou záležitostí, ale že bychom se o ně měli podělit? Neustále se o tom hádáme. On si stále myslí,že dělá dost, přitom většina prací je na mě.“

Radka Maňáková: „Dobrý den Kláro, sedněte si spolu a napište na papír, co všechno pro společné žití děláte (včetně toho, že tam oba máte zaměstnání). Každý na svůj papír. A pak si je ukažte a mluvte o tom, co tam vidíte. Je velká pravděpodobnost, že i vy nevidíte všechno, co muž dělá. A pak zkuste uzavřít dohodu - která je fér. Dohodu třeba na měsíc. (ne navždy, to nefunguje) A po měsíci to vyhodnoťe - jaké to je, jak se v tom cítíte, a uzavřete dohodu novou - třeba na měsíce 2, když to půjde dobře. Radka“

Jitka: „Co se chlápum neříká.?“

Radka Maňáková: „Jitko, neříkejte jim, že jsou marný, zbytečný a k ničemu. Jestli si to opravdu o někom myslíte, tak není důvod s ním ve vztahu být. Co se říká? Nemluvte o nich. Mluvte o sobě. Jak život žijete, co cítíte, co přejete, o čem se vám mluvit nechce - ale ve vztahu vás to otravuje ...pro skvělý vztah není nic, co by se nedalo říct. Vyžaduje to ovšem odvahu od obou dvou - mluvit o všem. Pak je ve vztahu živo, čerstvo, radost. Radka“

DAYD: „Jaká by měla být role muže v současnosti?“

Radka Maňáková: „Dobrý den, role muže je veliká. Nese do světa jasnost, klid, stabilitu. Když ho necháme. Radka“