Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 18. května 2017

BRKB: „Jaká by byla politika bez žen? Jaká by byla politika bez mužů?“

Helena Skálová : „Politika bez zastoupení jak žen, tak mužů by byla neúplná, bez žen, nebo s minimem žen, jak je to nyní, v reálu neúplná je a nemůže adekvátně zastupovat zájmy obou pohlaví. Politika by měla být vyváženou správou věcí veřejných a proto je důležité, aby v ní byli zastoupeni muži i ženy.“

BRKB: „Co lesbické a bi ženy v politice? A co homosexuální a bi muži v politice?“

Helena Skálová : „Pro politikuje přínosné, když je schopná zohlednit nejrůznější zkušenosti - tedy i ty leseb a gayů. O specifických vlastnostech politiků-gayů či političek-leseb nevím, snad jen, že mohou být více motivovaní vnášet a prosazovat na politické scéně témata důležitá pro jejich komunitu - tedy např. legislativa kolem registrovaného partnerství či adopcí stejnopohlavních párů.“

SKINF: „Co si myslíte o anarchofeminismu?“

Helena Skálová : „Myslím si, že mezi různými feministickými přístupy má své nezadatelné místo. Současná společnost funguje v politických systémech, jejichž nedostatky máme možnost vnímat každý den, ať už z médií, či v reálném životě. Hlasy, které proto volají po radikálních reformách či dokonce zrušení politických systémů jsou proto relevantní - podle mého názoru je to hledání další cesty mimo ty běžné.“

DISM: „CO si myslíte o pojmu gender v souvislosti s politikou?“

Helena Skálová : „Gender je sociální kategorie, je to vyjádření pro soubor vlastností a hodnot připisovaných v dané společnosti ženám či mužům, jednoduše řečeno vytváří a upevňuje společenskou představu o tom, jací a jaké by měli muži a ženy být. S politikou tedy souvisí velmi - z hlediska genderu můžeme zkoumat zastoupení žen a mužů na různých politických úrovních, ale i témata, která se řeší - jak prakticky ovlivňují životy žena mužů.“

DIS: „Co si myslíte o povinných kvótách ohledně žen v politice?“

Helena Skálová : „Kvóty jsou nejefektivnější způsob, jak umožnit jakékoli skupině (ženám i mužům) prolomit neviditelné bariéry, které jim brání vstoupit do určité oblasti. Kvóty pomáhají srovnat startovní čáru, tedy zajišťují rovnost příležitostí, nikoli rovnost ve výsledku.“

Martina Bálová: „Dobrý den, co Vás na Gendre Studies baví nejvíce? Proč jste se pro toto studium rozhodla? Děkuji. Martina Bálová“

Helena Skálová : „Dobrý den, baví mě, že mám šanci ovlivňovat věci, které považuji za důležité. Díky studiu jsem měla možnost uvědomit si, jak fungují genderové stereotypy a kde všude ovlivňují životy žen a mužů. Díky práci v oboru mohu přímo pomáhat snižovat nerovnosti mezi ženami a muži, které v ČR stále máme - např. nerovné odměňování, nedostatek žen v politice a vedoucích pozicích, horší pracovní podmínky a vyšší ohrožení nezaměstnaností v období, kdy ženy mají malé děti.“

STOFM: „Co si myslíte o existenci Levicového klubu žeM“

Helena Skálová : „Tento klub podle svých prohlášení usiluje o politickou a ekonomickou rovnoprávnost žen, s čímž se ztotožňuji. Jakékoli emancipační hnutí je podle mého názoru pro českou společnost prospěšné, tradice ženských frakcí politických stran pak u nás sahá až do období první republiky. Spolupráce a angažovanost žen je pro jejich vyšší zastoupení v politice nezbytná.“

Jana Pokorná: „Velmi se mi nelíbí Vaše názory. Nemyslíte že svobodné volby dostatečně umožnují výběr našich nejlepších zástupců v politice nebo v obchodě? Není lepší volit podle schopností než podle toho jestli volím muže nebo ženu? Nepřijde Vám to stejně hloupé jako třeba kvóty na to kolik politiků by mělo mít např. modré oči nebo být třeba na vozíku? Mrzí mě, že se za zakomplexované ženy jako jste Vy musím bohužel stydět!“

Helena Skálová : „Děkuji za váš názor. Existence kvót neznemožňuje svobodnou volbu, naopak ji rozšiřuje. Je iluzorní se domnívat, že politické strany sestavují kandidátní listiny podle odborných schopností kandidátů či kandidátek, mnohem větší efekt mají osobní vazby, známosti, vnitrostranické strategie ohledně dělení moci. Ani současný stav bez kvót tedy nezaručuje že svobodně volíme z těch nejlepších, zaručuje pouze to, že se na volitelná místa nedostanou potenciálně schopné ženy. Kvóty na modrooké mi skutečně přijdou absurdní, zejména proto, že barva očí většinou neovlivňuje životní situaci člověka, Oproti tomu, zda je někdo na vozíku už tuto situaci ovlivňuje velmi podstatně, proto by požadavek na přítomnost někoho s touto specifickou zkušeností tam, kde se rozhoduje i o životech těchto lidí, bylo na místě. V tomto případě by ale zřejmě nešlo o kvótu např. pro parlamentní volby.“

Mariana: „Dobrý den, jaký je Váš názor na sexistickou reklamu v případě předvolebních kampaní jednotlivých stran? Mám na mysli především reklamy, kde figurují samy političky - například bilboardy s političkami v plavkách apod. Jsou takové případy sexistické reklamy "omluvitelné" v duchu hesla "účel světí prostředky"? Děkuji za odpověď.“

Helena Skálová : „Dobrý den, sexistickou reklamu samozřejmě odsuzuji, jen potvrzuje a upevňuje zažité stereotypy, které mohou mít i ženy - sexismus není bohužel jen mužskou doménou. Myslím si, že ani pragmaticky to ze strany političek není dobrý přístup, nemyslím, že by jim pózování v plavkách přineslo více hlasů.“

SKINF: „Co si myslíte o Českém svazu žen?“

Helena Skálová : „Český svaz žen je velmi specifickou organizací pro někoho možná spjatou s minulým režimem. Osobně ho považuji za důležitou součást ženského hnutí v česku a to jak historicky, tak v současné době, kdy je zejména v regionech jednou z mála možností žen se sdružovat a být aktivní v komunitním životě. Zároveň je důležitou platformou i pro starší ženy.“

Míša: „Dobrý den, myslíte si, že je v některých jiných zemích západního světa situace žen v politice ještě horší než u nás a proč?“

Helena Skálová : „To bohužel nemohu potvrdit. Na druhou stranu úplně z této společnosti nevyčníváme, ale všechny země, které mají alespoň 30% zastoupení žen v politice přijaly kvóty a umožnily tak ženám masivnější vstup do politiky. Zajímavé je v této souvislosti Polsko, se kterým máme velmi podobnou historickou zkušenost a které kvóty zavedlo, což zvýšilo podíl politického zastoupení žen na 25%. V ČR se stále pohybujeme kolem 20 % (na parlamentní úrovni).“

igr: „Co znamenaly pojmy gender, emancipace, feminismus v době komunismu v Čechách - 48 - 89?“

Helena Skálová : „S pojmem gender se v českém prostředí v tomto období nepracovalo, ani příliš s pojmem feminismu. Emancipace a rovnoprávnost ale tématy byly. Bohužel v kontextu autoritářského politického systému byla většina opatření směrována k tomu, aby ženy byly začleněny do výroby a vůbec na jejich ekonomickou aktivitu. Jedním z hlavních důvodů byla vyšší kontrola veřejného prostoru, soukromí tak snadno kontrolovat nešlo, proto nebylo žádoucí, aby ženy zůstávaly ve větší míře doma. Zároveň bylo třeba budovat ekonomiku. Nešlo ale o skutečnou rovnoprávnost, protože ženy ze směny v zaměstnání odcházely na druhou směnu doma. Pozitivní byl dostatek dostupných a kvalitních zařízení péče o děti.“

Vivian: „Dobrý den, jaká je podle Vás role první dámy v dnešním světě (v ČR, v USA a třeba i ve Francii, kde se nová první dáma stala senzací kvůli svému věku)? Je to politická pozice? Je první dáma "ženou v politice"? Děkuji za odpověď. Pěkný den.“

Helena Skálová : „Dobrý den, role první dámy je velmi stereotypní, že doplňuje svého muže, který je na vysoké pozici. Neformálně a v závislosti na daném politickém systému může mít svůj vliv. Do statistik věnujících se ženám v politice ty dámy nepočítáme:)“