Sama doma

Záznam chatu ze středy 22. března 2017

DISM: „Co vidíte jako to nejdůležitější ohledně problematiky rovných příležitostí?“

Lucie Zachariášová: „Dobré odpoledne, děkuji Vám za dotaz. Jako jeden z největších problémů v oblasti rovnosti žen a mužů vidím v ČR rozdíl v odměňování žen a mužů. U nás je to v tuto chvíli průměrně 22 % na stejných nebo srovnatelných pozicích v neprospěch žen, v některých věkových kategorií žen je to i více. Dalším významným tématem je slaďování práce a soukromí, které je velmi podstatné především pro osoby, které pečují, ať už o dítě či o nějakého jiného příbuzného, který to potřebuje. Podpora slaďovacích nástrojů, tj. více zařízení péče o děti či zvýšení podílu flexibilních úvazků, je právě pro pečující osoby stěžejní. A v neposlední řadě je to otázka násilí na ženách. Každá třetí žena v ČR má zkušenosti s domácím násilím, nahlášená znásilnění jsou pouze zlomkem toho, co se skutečně odehraje. Proto je třeba o těchto tématech hovořit a zavádět nástroje na zlepšení situace.“

THISISTHE: „Jaká je situace - současná - v ČR ohledně rovných příležitostí?“

Lucie Zachariášová: „Děkuji Vám za dotaz. Použiji nedávno zveřejněný index Světového ekonomického fóra, který již několik let vyhodnocuje. Jedná se o Globální index rovnosti žen a mužů, kde se ČR v roce 2016 umístila na 77. místě ze 144 sledovaných zemí. To není příliš uspokojivé umístění, ČR zaostává zejména v oblasti podílu žen na politickém rozhodování (zastoupení ve volných funkcích) a podílu na ekonomice naší země. Naopak ČR si velmi dobře stojí v oblasti vzdělávání žen, v tomto dílčím indikátoru je dokonce na světě nejlepší. Existují tedy oblasti, kde si ČR nestojí vůbec dobře, naopak jsou oblasti, kde jsme velmi dobří.“

SK: „Která parl. polit. strana se v současnosti nejvíc věnuje rovným příležitostem a která nejméně?“

Lucie Zachariášová: „Děkuji Vám za dotaz. Odkáži Vás na organizaci Fórum 50 %, která se zastoupení žen v rozhodovacích pozicích (v politice, ale i v byznyse) zabývá již dlouhá léta. Fórum 50 % každoročně organizuje soutěž pro politické strany, kde na základě mnoha kritérií hodnotí odborná porota situaci v politických stranách. Soutěž se jmenuje Strana otevřená ženám a její výsledky můžete najít na webu.“

Lenka: „Dobrý den, kdy si myslíte, že by u nás mohla být rovnost mezd? Tj. muž i žena dostanou stejný plat za stejnou práci. Děkuji, hezký den“

Lucie Zachariášová: „Dobrý dne, děkuji Vám za dotaz, který ale není jednoduchý. Neumím odpovědět na to, kdy rovnost v platech nastane. Situace v ČR se ale mění jen pomalu, nějakou dobu to tedy asi ještě bude trvat. Zároveň je třeba říci, že žádná země EU nevykazuje nulový rozdíl v odměňování žen a mužů, myslím si tedy, že budeme muset ujít ještě dlouhou cestu, v ČR i v EU. Přijímáním konkrétních a cílených opatření ale můžeme zlepšení situace urychlit.“

Marta: „Dobrý den, proč si myslíte, že spousta žen se brání feminismu a přijde jim směšný? Je to tím, že paradoxně nechtějí před muži vypadat tak, že si stěžují? Díky moc!“

Lucie Zachariášová: „Může to být určitě jedním z důvodů. Asi bych těmto ženám poradila, aby se neobávaly se k feminismu hlásit, protože si myslím, že upozorňování na stále existující nerovnosti mezi ženami a mužů, není stěžování, ale spíše snaha o to, aby se situace zlepšila. A také si myslím, že pokud o těchto tématech nebudeme mluvit, jen těžko se něco změní.“

Oldřich Hradílek: „Dobrý den, mluvíte o domácím násilí(páchaném na ženách).Máte alespoň rámcovou představu o násilí páchaném na mužích?“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den, děkuji Vám za otázku. Ano, statistiky týkající se domácího násilí se samozřejmě sledují v případě žen i mužů. Nahlášené případy domácího násilí na ženách jsou ale stále mnohem četnější. Důvodem je nejenom to, že domácí násilí na mužích je pácháno v nižší míře, ale také to, že muži se mohou ostýchat o domácím násilí mluvit. Vyrovnání příležitostí žen a mužů tedy znamená nejenom to, aby ženy braly stejné platy a mohly lépe slaďovat, ale třeba i to, aby se muži neobávali odsouzení společností, pokud nahlásí domácí násilí.“

Lucie: „Dobrý den, řešíte v projektu také téma čerpání OČR v ČR. Nejen můj manžel, ale i jiní muži v okolí se setkávají s negativním přístupem k ošetřování člena rodiny (obzvláště dítěte), v případě, že je v rodině žena. Vnímáno jako povinnost žen. Děkuji S pozdravem Lucie (Plzeň)“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den, moc díky za tento dotaz. Otázkou OČR se v projektu přímo nezabýváme, nicméně obecně se snažíme o veřejnou diskuzi o tom, že ženy, ale i muži mohou a mají aktivně pečovat o své děti. Část kampaně, která se věnuje slaďování práce a rodiny, se obrací nejen na rodiče, kteří se starají o malé děti, aby se v péči více střídali, ale i na zaměstnavatele, aby byli otevření k tomu, poskytovat také mužům možnost pečovat.“

Hana Vondráčková: „Dobrý den, již několik let pracuji v zahraničí, ale žiji v ČR. Proč je situace v cizině pro ženy lepší než u nás? Živitelkou jsem u nás já“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Domnívám se, že jedním z důvodů v ČR může být, že zde rovnost žen a mužů stále nepovažujeme za téma, které se týká každodenního života nás všech, ale za něco okrajového. V tomto ohledu je důležitá veřejná diskuze, upozorňování na nerovnosti a na možnosti jejich řešení. To chceme mimo jiné dělat i prostřednictvím naší kampaně To je rovnost!, o které se můžete více dozvědět na webu www.tojerovnost.cz nebo na Facebookové stránce To je rovnost.“

Habr L.: „Dobrý den, jedna otázka. Když ženy za stejnou práci jako muži dostávájí méně peněz, jak to že teda všude okolo nepracujou ženy, když jsou finančně pro zaměstnavatele menší finanční výdaj než muži?“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den, děkuji Vám za dotaz. Otázka odměňování není pro zaměstnavatele pouze otázkou finanční, ale je to také otázka kvalifikace, prestiže, sestavování kolektivu... Je třeba si uvědomit, že rozdíl v odměňování nemusí vznikat záměrně. Často se může jednat o podvědomé procesy, které mohou být ovlivněny třeba tím, zda si pro danou pozici představujeme spíše muže či ženu. Dobrým řešením může například být rozhodovat se o tom, koho pozveme na osobní pohovor, na základě anonymizovaných životopisů, z nichž není na první pohled zřejmé, zda jde o ženu či muže. Dokonce pokusy, které byly takto učiněny ukázaly, že na základě anonymizovaných životopisů mají ženy větší šanci.“

Vaverly: „V reportáži se opíráte o rozdíl průměru platů. Průměr je velmi zavádějící statistická veličina. Nemyslíte si, že by bylo vhodné pro porovnávání příjmu používat medián?“

Lucie Zachariášová: „Děkuji Vám za dotaz. Hovořila jsme o průměrném rozdílu, nikoliv o výpočtu rozdílu z průměrných mezd. V ČR se rozdíl v odměňování žen a mužů právě z mediánových ukazatelů zjišťuje.“

Lenka: „Dobrý den, před chvilinkou jste říkala, že se zaměstnavatel nemá právo ptát na děti.. Ráda bych se tedy zeptala, jak uvést v životopisu to, že jsem na RD, sice jsem nepřestala pracovat, zůstala jsem fungovat skrze pracovní dohodu,... ale i tak - uvést to v CV musím, že jsem ca 5 let "doma". Nebo tam mám uvést prostě jen to, že jsem zaměstnaná ca od roku 2010 u toho a onoho zaměstnavatele doposud a nemusím uvádět MD a RD? A co se týče platu - existuje nyní nějaká tabulka, kde bych zjistila průměrnou mzdu. Ráda bych si uvedla "správnou " výši do mého nového CV. Děkuji předem za reakci a přeji pěkný den“

Lucie Zachariášová: „Dobrý dne, děkuji Vám za dotaz. Myslím, že je zcela na Vás, co v CV uvedete a co nikoliv. Pokud byste ale MD/RD v CV vynechala, mohlo by to působit zvláštně a zaměstnavatel by si pravděpodobně domyslel, co tato "díra" znamená. Zvažte tedy, zda MD/RD v CV uvedete, nicméně zaměstnavatel by se Vás již na pohovoru neměl ptát, kolik máte dětí, jak máte zajištěnu péči o ně apod. Obecně je velmi těžké na tuto otázku odpovědět, osoby, které pečují o děti mají bohužel ztíženou pozici na pracovním trhu. Myslím si, že je potřebná osvěta mezi zaměstnavateli a také nabízení nástrojů, které pozici pečujících osob mohou zlepšit. Jde například o zřizování dětských skupin u zaměstnavatelů, o dostatečnou kapacitu školek třeba i pro děti mladší tří let, o nabídku flexibilních forem práce. A také o to, aby se rodiče v péči dokázali střídat (mnohem obtížnější je to samozřejmě například pro matky samoživitelky).“

Iveta: „Dobrý den, nikdy nebude rovnoprávnost, dokud budou ženy rodit děti. Už při pohovoru se bojím říct o slušný plat, aby mne přijali. Lepší nějaký plat, než žádný. Když mají cizince, dají jim vždy přednost!“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den, děkuji Vám za dotaz. Souhlasím, že je pro ženy na pracovní trhu leckdy obtížené se prosadit, protože na nich stále leží stěžejní část péče o děti, ale i o další osoby (straší, hendikepovaní). Ráda bych Vás ale povzbudila, abyste neklesala na mysli a využívala nástroje, které Vám mohou pomoct. Hovořila jsme o možnosti na internetu vyhledat adekvátní mzdu na Vaši pozici, ve vašem regionu... Dále je možno obrátit se na inspekci práce, máte-li pocit, že dochází například k diskriminaci. Můžete vznést podnět k Veřejné ochránkyni práv. Rozhodně Vám přeji hodně štěstí a nám všem více rovných příležitostí! :)“

Helena: „Dobrý den, řešíte problematiku domácího násilí a pomoci obětem. Sama jsem něco podobného zažila, mohu vás ubezpečit, že mě zaměstnavatel nutil odvolat výpověď, běžně používal slova - jak jste si mohla dovolit něco hlásit... přesto jsem vypovídala u soudu, následovalo odvolání z funkce, "veřejná masáž" na facebooku, zastrašování mých přátel.... kde je rovná příležitost? Bylo mi sděleno, že ženská patří k plotně a když se ozve proti muži, dostane po držce.“

Lucie Zachariášová: „Dobrý dne, moc mě mrzí, pokud se Vám něco takového stalo. To co popisujete je samozřejmě špatně. Oběť domácího násilí potřebuje spíše pomoc a podporu nejen blízkých, ale i institucí, se kterými se setkává (policie, zdravotní instituce, ale i zaměstnavatel apod.). V kampani To je rovnost! se zaměřujeme právě na svědky a svědkyně domácího násilí, kterými může být nejen bezprostřední okolí (příbuzní, sousedé), ale třeba i zaměstnavatelé. Doufejme, že naše kampaň bude mít dopad a to, co popisujete Vy, nebudou muset zažívat další ženy.“

Jitka: „Dobrý den. Mám dost důležitou připomínku. Celý život ženy pracují za nižší plat, ale nejhorší to je, když jdou manželé do důchodu a muž má větší a žena menší důchod. To by ještě šlo. Ale když muž zemře dřív než žena, tak co znám z okolí, tak žena, pokud ještě může, jde na brigádu, aby vystačila s tím, co jí zůstane. Po manželovi dostane minimální vdovský důchod. A o tom, to je. Perte se za nás ženy. Fandím vám i když jsem už v důchodu. Jitka“

Lucie Zachariášová: „Dobrý dne, moc Vám děkuji za podporu a také za to, že jste doplnila tento velmi podstatný důsledek nerovností v odměňování. Je to přesně tak, jak píšete, rozdíly v odměňování se dále projevů v nižších důchodech žen. Je velmi smutným faktem, že seniorky v ČR jsou nejvíce ohroženy chudobou mezi všemi seniorkami v EU. Mimo jiné i proto dává smysl hovořit o nerovnostech žen a mužů a o dopadech, které to přináší. Často je totiž toto téma považováno za marginální, okrajové, ale nerovnosti mají konkrétní negativní dopady do životů žen i mužů. Ještě jednou děkuji a přeji Vám vše dobré!“

Oldřich Hradílek: „Ještě jednou.. dobrý den, děkuji za zodpovězení dotazu na domácí násilí páchaného na mužích. Není tedy na čase zabývat se tímto tématem?O násilí na ženách se toho již namluvilo hodně...ostatně i vy jste zářným příkladem.Bílý kruh bezpečí a mnoho jiných aktivit tohoto druhu(pomoc ženám) je v určitém kursu již bezmála 25 let.Naproti tomu se nedaří ani omylem zmapovat kolik je násilím postiženo mužů.Natož aby se tím kdokoliv znepokojoval.Kde je ta rovnost?“

Lucie Zachariášová: „Dobrý den ještě jednou... tématem se samozřejmě zabýváme. Pro více informací bych Vás odkázala například na nedávno vzniklý výzkum Pikálkové a kol., kde je zmapováno nejen násilí na ženách, ale také násilí na mužích. Také my se v našich výstupech neomezujeme pouze na násilí na ženách, ale snažíme se tento jev mapovat komplexně. Zůstává ovšem faktem, že násilí na ženách je prozatím jevem častějším, proto se mu také přikládá větší pozornost.“

Pavel: „Dobrý den, co můžu já, jakožto můž, udělat pro podporu rovnosti žen a mužů u nás?“

Lucie Zachariášová: „Dobrý dne, díky za dotaz. Každý a každá zná může pro rovnost žen a mužů něco udělat. Jako zaměstnavatel například můžete ve své organizaci provést genderový audit, který odhalí situaci v dané organizaci a můžete přijmout opatření k nápravě. Jako manžel/partner můžete více sdílet péči se svou partnerkou. Rovnost žen a můžu můžete ale každodenně podporovat i respektem k osobním volbám všech osob, ať žen či mužů, i když tyto volby nemusejí být typické a očekávané. Mějte se a vše dobré!“