Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 23. února 2017

Zvědavá šestka: „Domníváte se, že přechodní pěstouni jsou před zařazením do evidence dostatečně připraveni?“

Alžběta Hlásková: „Všichni musí projít celkem náročným posuzováním, příprava je delší než u dlouhodobých pěstounů, takže by měl mít krajský úřad dostatek podkladů pro kvalitní vyhodnocení vhodnosti žadatelů.“

Klára Kmoníčková: „Paní Zofová, jak se díváte na ty pomlouvačné články v novinách?? FANDÍM VÁM.“

Lenka Zofová: „Odpovídá Lenka Zofová: Články, které hovoří o naší práci s despektem, mne velmi mrzí. Ojediněle může dojít k selhání jedince, ale naprostá většina sociálních pracovníků dělá svoji práci maximálně poctivě. Moc děkuji za podporu!!!“

Budoucí adoptivní máma: „Otázka na paní Zofovou Dobrý den, budeme žádat o adopci, příští týden nás čeká návštěva sociální pracovnice u nás doma. Trochu se toho s manželem bojíme. Co na té návštěvě zjišťujete?“

Alžběta Hlásková: „Odpovídá Lenka Zofová: Vaše obavy jsou zbytečné. Na návštěvu sociální pracovnice se nemusíte nijak zvlášť připravovat. Sociální pracovnice zjišťuje bytové poměry z hlediska prostoru, atmosféru v rodině. Rodina s běžným životním standardem se nemusí ničeho obávat.“

Lucie P.: „Paní Hlásková, jak se jako pěstounka díváte na práci OSPOD? Jsme také pěstouni na přechodnou dobu a zatím jsme se setkali jen s milým jednáním.“

Alžběta Hlásková: „My jako pěstouni jsme zatím měli jen dobré zkušenosti. Dokonce Dobrá rodina dělá mapování průběhu PPPD. Zde jsou posbírány případy již více než 320 příběhů. Pěstouni na závěr dotazníku mají možnost hodnotit práci OSPOD. V 80% hodnotí práci sociálních pracovníků na jedničku nebo na dvojku.“

KP: „Chci jen VEŘEJNĚ poděkovat naším úžasným pracovnicím z Kutné Hory všechno šlape jak má KRÁSA“

Alžběta Hlásková: „Také jsem jako pěstounka udělala skvělou zkušenost s kutnohorskými sociálními pracovnicemi.“

Hana: „Odkud se nejčastěji dostanou děti k přechodným pěstounům PPPD?“

Alžběta Hlásková: „Nejčastěji se jedná o opuštěné novorozence. V některých případech se jedná i o starší děti odebrané z rodiny z důvodu týrání, zanedbávání nebo zneužívání.“

MARIE: „pani zofova tady vase byválá klientka moc moc zdravim pořád vzpomínám jak jste nám pomohla. DĚKUJI“

Lenka Zofová: „Moc mne to těší! Děkuji a přeji, ať se Vám daří!“

Lenka Králová: „Dobrý den, jsem pěstounkou a sama mám s naší sociální pracovnicí jen dobré zkušenosti, je to výborná ženská s obrovskými zkušenostmi. Držím palce!!!“

Lenka Zofová: „Jsme rádi, že se objevují i tyto ohlasy. Snažíme se svoji práci dělat maximálně dobře. Někdy nás opravdu mrzí, co se objevuje v tisku za zkreslení.“

Jitka Schořálková: „Jaké případy řešíte jako sociálka nejčastěji?“

Lenka Zofová: „Děti ohrožené týráním, zneužíváním nebo zanedbáváním. Pak řešíme náhradní rodinnou péči, závadové chování mladistvých a nezletilých a zastupujeme děti u soudů, kde se projednávají jejich záležitosti (zvýšení výživného, dědictví, změna výchovy).“

Jiřina: „Jakou máte zkušenost se spoluprací s přechodnými pěstouny, paní Lenko? Zdraví vás vaše kolegyně z Moravy :)“

Lenka Zofová: „Máme velmi dobrou zkušenost. Jsme rádi, že nemáme žádnou špatnou zkušenost. Zdravím na Moravu!“

Hana a Jan: „Úplně nerozumím tomu, co dělá sociálka a co krajský úřad. Kdo bude rozhodovat o tom, jestli se můžeme stát pěstouny? Teď jsme podali žádost.“

Lenka Zofová: „U žadatelů o náhradní rodinnou péči sociální pracovnice shromáždí základní informace a podklady o rodině, navštíví rodinu, napíše souhrnnou zprávu a spisovou dokumentaci postoupí krajskému úřadu. Přípravy a vyhodnocení žadatelů je pak záležitostí krajského úřadu.“

Markéta: „Dobré poledne, co děláte, když zjistíte, že v rodině něco není v pořádku? Třeba když se dozvíte od učitelky ve škole, že dítě chodí bez svačiny a špatně oblečené.“

Lenka Zofová: „V těchto případech potřebujeme maximum informací od oznamovatele. Snažíme se kontaktovat další instituce, které by mohly doplnit informace, např. pediatra. Navštívíme rodinu a sdělíme jí důvod naší návštěvy. Dál se odvíjí příběh podle toho, jak rodina spolupracuje.“

starostlivá mamka: „jak se většinou dozvíte, že třeba dítě někdo týrá?“

Lenka Zofová: „Na základě oznámení od školy, pediatra nebo sousedů. Někdy se ozvou přímo telefonicky nebo písemně, jindy dostaneme anonymní oznámení. I tím se zabýváme.“

Viktor Skála: „Využíváte mediace, případové konference a další metody?“

Lenka Zofová: „Ano, využíváme. Mediace, případové konference a supervize jsou běžným nástrojem sociální práce.“

: „Paní Zofová, jak to prožíváte když musíte nějaké děťátko opravdu odebrat z rodiny?“

Lenka Zofová: „Je to nesmírně náročné pro všechny zúčastněné. Je-li přítomný výkonný úředník nebo asistuje policie, mají problém i "dospělí chlapi". Je to emočně velmi obtížná situace. Vždy je to vypjatá situace, rodina v těchto situacích nespolupracuje, bývají u toho hlasité scény. My samozřejmě prožíváme tuto situace jako těžkou především proto, že vnímáme, jak těžké je to pro dítě a snažíme se o maximální šetrnost k dítěti. Pro sociálního pracovníka je ale odebírání až poslední možnost. Odebíráme dítě jen v případě ohrožení, ale vždycky až po vyčerpání všech jiných možností.“

Martina: „Co můžu udělat, když jsme si nesedly s mojí sociální pracovnicí na našem pověřeném úřadu?“

Lenka Zofová: „Těžko mohu posoudit, co to znamená, že jste si "nesedly". Pokud máte výhrady ke konání sociální pracovnice nebo pochybnosti o oprávněnosti jejího jednání, máte možnost se obrátit na její nadřízené.“

Petra: „Dobrý den ráda bych se zeptala jak postupovat při podezření na zanedbání péče o děti. Matka i otec věčne pod vlivem alkoholu, děti často sami doma.A když se to nahlásí na sociální péči, je to anonymní?A jak soc. Péče postupuje? Děkuji.“

Lenka Zofová: „Můžete se obrátit (třeba i anonymně)na úřad v místě bydliště dítěte. Postup sociálního pracovníka najdete u předchozí otázky.“

Romana: „Dobrý den,chtěla jsem se zeptat mame dvě děti v PP kontakt bio rodiny proběhla jen jednou a asi se dvakrat ozvali kvuli domluvě o schůzku kterou pak zrušili.Máme je dva roky a setkani za tu dobu jeden.Otec děti nám psal ze děti chce zpět.Chtěla jsem se zeptat ma nejakou sanci děti dostat.Dekuji za odpověď Romana“

Lenka Zofová: „Pokud si otec požádá soud o svěření dítěte do své péče, bude soud posuzovat jeho skutečný zájem o děti a podmínky pro péči, kam by děti případně přišly. Pokud rodiče o děti po dobu pobytu ve Vaší pěstounské péči nejeví opravdový zájem, je na místě zvážit podání návrhu na zbavení rodičovské odpovědnosti.“

Co to je?: „Mediace, případové konference a supervize?“

Lenka Zofová: „Mediace je setkání dospělých osob s odborníkem, který se usměrněným rozhovorem snaží dospět k dohodě. Případová konference setkání zainteresovaných osob, které se vyjadřují k momentální situaci dítěte a navrhují možná řešení. Konferenci facilituje (tedy moderuje) odborník s pověřením k facilitaci. Supervize je setkání pracovníků OSPOD se supervizorem. S ním probíráme svoje soukromé záležitosti, obtížné případy, které nás zasahují osobně. Pracujeme v týmu, supervizor z doporučuje nejpřijatelnější řešení pro dítě z psychologického hlediska.“

J: „Moje kamarádka má přítele který jí ubližuje (nevím přesně jak nechce o tom mluvit). chtěla by od něj odejít ale nemá kam má dvě děti (4 a 7 let) bojí se, že skončí na ulici. Máte nápad co pro ní udělat prosím?“

Lenka Zofová: „Kamarádka se musí obrátit na sociální pracovnici v místě bydliště dětí. Ta jí nabídne možnosti řešení. V možnostech sociální pracovnice je izolovat ženu a děti od agresora ihned, zajistit ženě finanční podporu (pokud by byla bez peněz). Důvěřujte svojí sociální pracovnici a věřte, že pro ni udělá maximum. První krok ale musí udělat Vaše ohrožená kamarádka. A k zajištění bezpečnosti dětí to musí udělat co nejdříve.“

Katka: „Mají pěstouni přístup k tomu, o čem se o jejich rodině informují OSPOD a doprovázející organizace?“

Lenka Zofová: „Pěstoun má nárok nahlížet do svého spisu. Má možnost vidět pravidelné zprávy, které v půlroční frekvenci posílá doprovázející pracovnice na jejich OSPOD.“

Jiří: „Hezké dopoledne, rád bych se zeptal paní Zofové, jak často chodí sociálka kontrolovat pěstouny. Děkuji za odpověď. Jiří“

Lenka Zofová: „Sociální pracovnice pěstouny nekontroluje, ale navštěvuje. Záleží na tom, zda má pěstoun uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče s nějakou organizací. V tom případě chodí doprovázející organizace na návštěvy nejméně jednou za dva měsíce.“

Romana: „Děkuji za odpověď to vím že tu je možnost o zbavení rodičovské zodpovědnosti ale jsou tu měsíce kdy se matka a nebo otec ozve že chcou schůzku a pak ji zruší.Počítá se to jako zájem a nebo u soudu to nebudou brát v potaz doplňuji že otec nikdy na navštěvě s dětmi nebyl jen jednou matka oni nežiji spolu.Děkuji dost se bojime“

Lenka Zofová: „Rodič musí projevovat opravdový zájem, nejen formální. Je třeba intenzivně spolupracovat se sociální pracovnicí dítěte a s doprovázející organizací. Ti všichni mají jako prioritu především zájem dítěte a aby byl dobře připraven případný návrh k soudu na rozhodnutí, že k osvojení dítěte není souhlasu rodiče z důvodu nezájmu třeba.“

E.T.: „Dobrý den, můj dotaz se netýká přímo náhradní rodinné péče, ale toho, že v našem domě bydlí rodina s dětmi a maminka na děti vemi často křičí. A to tak, že to slyší úplně celý dům, nevadí ji ani křičet na ně na ulici, zastávce, zná ji snad celá čtvrť. Zlobí se na ně,křičí,že je nanávidí,vyhází z oken.Jinak se mi zdá, že se o ně stará dobře,o nejstarším synovi vím,že je velmi šikovný ve škole,sportují,chodí s nimi ven,vyrábí...Je člověk vůbec oprávněn do takovéto situace vstupovat?Můžu jim nějak pomoci?Děkuji za odpověď.“

Lenka Zofová: „Moc děkujeme, že Vám osud dětí není lhostejný. V zájmu dětí je potřeba upozornit příslušnou sociální pracovnici. Na Vás není posuzování, zda rodina potřebuje zásah odborníka nebo pomoc sanační organizace.“

i: „Při jakem uradu jsou sociální pracovnie ? Dekuji“

Lenka Zofová: „Jsou na každém městském nebo obvodním úřadě, kde je oddělení sociálně-právní ochrany dětí.“

Anonymní: „Ve vedlejší vesnici máme dětský domov a já pořád musím myslet na jednu holčičku, co občas vídám. Vím, že už je v dětském domově nejméně dva roky. Uvažuji o pěstounské péči, ale vůbec nevím, jestli pak jde, abych dostala zrovna tuhle holčičku? A taky jak zjistím, jaká je její situace? Upřímně se bojím oslovit dětský domov, vychovatelky na mě nepůsobí vůbec sympaticky. V tom domově jsou pořád stejné děti :-(“

Lenka Zofová: „Informace o holčičce získat nemůžete. Můžete se dozvědět, na který úřad dle trvalého bydliště holčičky se můžete obrátit se žádostí o možnost pěstounské péče.“

Karol: „Čekáme na kouzelný telefon a chtěli bychom dítě i z porodnice. Bojíme se ale, že by se mohlo stát, že nám dítě potom vrátí k bio matce. Jak často se to děje? Dokážete odhadnout, jestli se tam dítě vrátí?“

Lenka Zofová: „Vrácení dítěte matce v případech, kdy bylo dítě předáno budoucím osvojitelům, se děje zcela výjimečně. Pokud chcete mít naprostou jistotu, že přijaté dítě nebude vráceno do původní rodiny, pak nemáte možnost získat dítě z porodnice, ale spíše starší (z pěstounské péče na přechodnou dobu nebo z ústavní péče).“

Jana Dobrušková: „Paní Hlásková, není pro dítě mnohem horší, když přijde o pěstouna a jde k adoptivním rodičům než kdyby počkalo v ústavu?“

Alžběta Hlásková: „Jsem přesvědčena o tom, že není. Pro novorozence je naprosto zásadní mít od začátku možnost navázat se na pečující konkrétní osobu. Pokud tuto možnost nemá, jeho vývoj mozku probíhá úplně jinak, dítě se nenaučí vytvářet vztahy, což mu komplikuje pak různé situace i v dospělosti. Přechod do nové rodiny je samozřejmě zátěží, ale pokud proběhne dobře, neohrožuje zdravý neurobiologický a psychomotorický vývoj dítěte.“

naštvaná veřejnost: „Proboha co je to za matky že odloží svoje dítě??“

Lenka Zofová: „Jsou to matky, které se nemohou nebo nechtějí o děti starat. Většinou samy vyrostly v nefunkčních rodinách nebo prošly ústavní péčí. Jsou opuštěné od partnerů, řeší složitou situaci kolem bydlení, často jsou závislé na návykových látkách nebo jim hrozí nástup do výkonu trestu. Některé matky v těchto situacích odkládají děti i opakovaně.“

Anonymní: „Děkuji za odpověď (holčička z dětského domova). Mám dva doplňující ditazy. Úřad na jaký se mám obrátit, zjistím v dětském domově? To se právě bojím. A druhá otázka asi tedy na paní Hláskovou. Když se stanu pěstounkou, můžu dostat toto konkrétní dítě (kdyby mohlo jít do pěstounské péče), nebo to nejde?“

Lenka Zofová: „Kdyby dítě bylo umístitelné do pěstounské péče, tak spíše předpokládám, že by už v pěstounské péči bylo. Informace o úřadu, kam se obrátit, se dozvíte v dětském domově.“

Hvězdy 6: „Paní Zofová, jak hodnotíte efektivitu pěstounské péče?“

Lenka Zofová: „Pěstounskou péči na přechodnou dobu hodnotím jako výbornou. Dítě se během doby pobytu v PPPD může zdravotně i vývojově stabilizovat a my můžeme mezitím skutečně dobře vyhodnotit situaci původní rodiny, případně jí sanovat (tedy pomoci, aby péči zvládla). U dlouhodobé pěstounské péče se občas vyskytují problémy zejména v příbuzenské pěstounské péči a spolupráci s takovými pěstouny je někdy velmi obtížná.“

Markéta: „Dobrý den, zajímá mě, jak se postupuje, pokud pěstouni chtějí zaplatit nadstandardní očkování svěřenému dítěti, kdy je komunikace s biol. rodinou komplikovaná. Děkuji Markéta“

Alžběta Hlásková: „O nadstandartním očkování nemůže rozhodnout pěstoun, ale původní rodič. Pokud nespolupracuje, je možné ve spolupráci se sociální pracovnicí dítěte požádat o vyjádření soud. Je však nutné, aby toto očkování doporučil pediatr. Jinak je lepší nechat toto rozhodnutí až na rodině, kam dítě pak přechází. Třeba by si toto očkování nepřáli.“

Fanynky: „Pani Zofova moc Vám fandíme. Kéž by všechny sociální pracovnice byly jako vy na Praze 6.“

Alžběta Hlásková: „Jakožto pěstounka, která měla možnost nad jedním případem s paní Zofovou spolupracovat, se připojuji do klubu fanynek :))) Moc děkuji i za paní Zofovou!“

SK: „Je náhradní rodinná péče dobře vyřešena legislativně v ČR?“

Lenka Zofová: „V hlavních oblastech je.“

DIS: „Jaká je náhradní rodinná péče z hlediska dítěte?“

Lenka Zofová: „Pokud dítěti neposkytne zázemí původní rodina, jsme vděčni za každou pěstounskou rodinu, která je sice rodinou náhradní, ale pro dítě nezbytná. Dítě má možnost se skutečně dobře rozvíjet jen v rodinném prostředí, kde má zajištěný individuální přístup pečujících osob.“

Mája: „Kolik rodin třeba souběžně řešíte? STíháte?“

Lenka Zofová: „Na našem úřadě za náhradní rodinnou péči je 60 pěstounských rodin a agenda osvojení a jsme na to 3. Jiná situace je ovšem u sociálních pracovníků (tzv. terénních), které řeší situace v původních rodinách dětí, kde je počet rodin na pracovníka vyšší. Ty mají výrazně vyšší počet rodin na pracovníka. Každý úřad má vypracované standardy sociální práce, ve kterých je stanoveno, kolik spisů může být na sociálního pracovníka.“

jarmila: „můžete rodině nějak nakázat co třeba musí udělat? třeba že musí dítě dostávat svačinu nebo takové úkoly.“

Lenka Zofová: „Rodinu k tomu můžeme vést, ale nemůžeme jí nic nakazovat.“

Květa Bímová: „Jak se můžeme s manželem stát pěstouny?“

Alžběta Hlásková: „Můžete si podat žádost na příslušném obvodním nebo městském úřadě podle místa trvalého bydliště. Pokud máte zájem, můžete si také popovídat o tom jaké to je se stávajícími pěstouny nebo pracovníky organizací, které pěstouny podporují. Celý postup najdete také na webu www.dobrarodina.cz.“

nela: „muzeme u nas v Cr prijit do detskehi domova a vybrat si díte ?“

Lenka Zofová: „To rozhodně není možné. Každé dítě umístěné v dětském domově má svoji kmenovou sociální pracovnice, která s dítětem, které je určené do náhradní rodinné péče, pracuje odpovídajícím způsobem.“

Marika poláchová: „Co je důvodem k odebrání dítěte?“

Lenka Zofová: „Odebrat dítě z rodiny je možné pouze v případě, že je v rodině týrané, zneužívané nebo zanedbávané a byly již vyčerpány všechny jiné možnosti pomoci a ochrany dítěte.“

SK: „Má náhradní rodinná péče nějaké nevýhody?“

Lenka Zofová: „Jako sociální pracovnice nevýhody nevidím. Myslíte-li srovnání náhradní rodinné péče a ústavní péče.“

Natalia: „Jste jako OSPOD účastníkem soudního řízení o svěření dítěte do jiné péče?“

Lenka Zofová: „Otázka není zcela jasná. OSPOD je jako kolizní opatrovník účastníkem každého soudního řízení, kde se projednávají zájmy nezletilých dětí.“

Jana: „Je nutno dítěti řici do určitého věku že je adoptováno?“

Lenka Zofová: „Osvojitelé by to dítěti ze zákona měli říci dříve, než nastoupí povinnou školní docházku. Není sice nikdo, kdo by to zkontroloval, ale osvojitelé by měli pochopit, že je pro dítě nejlepší, když je o svém osvojení informováno.“

Kája: „Jak se můžu stát pěstounem?“

Alžběta Hlásková: „Na začátku je dobré získat nějaké informace. Můžete napsat na fb Dobré rodiny nebo na mail mamdotaz@dobrarodina.cz. Zároveň si tam můžete najít zkušební test pro jednotlivé typy náhradní rodinné péče, abyste věděli, zda vyhovujete podmínkám. Nabízíme také setkání nazývané Moderní pěstounství, kde se můžete na všechno doptat. Postup je takový, že navštívíte oddělení náhradní rodinné péče v místě Vašeho bydliště. Je vhodné se předem telefonicky objednat na schůzku. Tam budete podávat žádost a dokládat svoji způsobilost k výkonu náhradní rodinné péče. Následně Vás navštíví sociální pracovnice a pak Váš spis zkompletuje a pošle na krajský úřad, kde Vás vyzvou k setkání, proběhnou tam přípravy a vyhodnocení.“

: „Jak z vašeho pohledu rozhodují soudy? Je situace opatrovnických soudu dobrá?“

Lenka Zofová: „Soudy jsou zahlcené návrhy a nařizovací lhůty jsou dlouhé. Naštěstí soud na Praze 6 v případě, že se domáháme vydání předběžného opatření, našemu návrhu většinou vyhoví a dítě nemusí zůstávat v nevyřešené situaci.“

anonym: „Pani Zofová,přinesete výslužku ze zabíječky kolegyním do práce?“

Lenka Zofová: „Zdravím kolegyně na Prahu 6! Musíte si nechat zajít chuť :)“

Jana: „Dobrý den.Prosím mohu se stát pěstounem více dětí?“

Alžběta Hlásková: „Ano, ale vhodné to je především pro děti, které jsou biologickými sourozenci.“

Pavlína: „Dobrý den, prosím podle čeho a jak postupuje OSPOD. Partner od kterého jsem odešla chce naší tříletou dceru na víkend k sobě.Od partnera jsem odešla pro jeho agresivitu a používání marihuany. Bydlí společně s dalším spolubydlícím který taky používá marihuanu. Socialní pracovnice přesto řekla ,že byt je vyhovující pro naší dceru ,dcera tam nemá svoji postel koutek na hraní a socialní zařízení je společné.Nebráním styku ted je to za mé asistence ale bojím se dceru do takových podmínek dát děkuji“

Lenka Zofová: „Pokud matka má pocit, že kontakt s otcem může dítě ohrožovat, musí o tom neprodleně informovat sociální pracovnici a soud, pokud běží soudní řízení. Maminka sama má možnost podat k soudu návrh na úpravu, omezení i zákaz styku s otcem. Bude pak záležet na rozhodnutí soudu.“