Sama doma

Záznam chatu z pondělí 3. října 2016

Jarka: „Dobrý den, pozoruji vztah snachy s mojí vnučkou (mimochodem z darovaného vajíčka) a už teď (43 x 7 let) je evidentní, že to bude krutý boj. Snacha ji chce mít stejnou, jako je sama - pořád někde ve společnosti, v partě, spoustu aktivit, které se líbí jí, ale vnučka má úplně jinou povahu a úplně jiné zájmy, které ovšem nesmí provozovat. A tak trpí ve folklorním souboru, na baletu, v hudebce, na gymnastice... a hlavně pořád s nějakými dětmi, aby z ní prý nebyl rozmazlený jedináček. Zatím co ona by chtěla být víc v klidu výtvarničit a baví jí veškeré "vodní hrátky". To jí snacha nedovolí s tím, že ona ví nejlíp, co je pro ni dobré. Vnučka trpí a potají mi svěřuje, že maminku nechce zarmoutit, aby jí nepřestala mít ráda. Kam takový vztah povede je jasné všem kolem, ale se snachou není řeč. Brání i třeba prázninovému pobytu vnučky u nás (dům na vesnici, bazén, zahrada, zvířátka...). Pokud tu je, tak max. 3 dny a musíme hostit i nějakou vnuččinu "kamarádku", kterou ona evidentně nemá nijak v lásce, ale vybrala ji maminka. Snacha prostě neměla být matkou, nemá na to, ale co s tím teď?“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Jarko, jistě na toto téma budu mluvit v dalším vstupu, vždy, pokud matky, chtějí, aby jejich dcery žily život dle jejích představ, nevede to k ničemu dobrému a rozhodně ne ke kvalitnímu vztahu mezi dcerou a matkou, mějte se hezky, MŠ“

GF: „Jak vybalancovat vztah matka a nevlastní dcera?“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Na to je velmi těžké na chatu odpovídat, vždy záleží na povahových vlastnostech dcera i matky a životních zkušenostech zejména matky, rozhodně se domnívám, že je na nás matkách, abychom byly ty moudřejší a jemně vztah balancovaly a nechaly naše dcery žít svůj vlastní život, mějte se hezky a držím palce, MŠ“

Katka: „dobrý den, je mi 30 mamince 50. trápí mě,že nemá takový zájem o 2 vnoučátka. Nehlídá,nevozí kočárek atd . Miluje je, občas zavolá, ale sama od sebe nejeví zájem. Žiji v doměnkách. Pracuje. Nehledám v ní chuvu. Spíše mě trápí,že s nimi,nechcč trávit čas.jen tak. Sama od sebe. Mám jí velmi ráda ale nemluvíme spolu otevřeně, obě se toho asi bojíme. Díky moc“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Katko, máte mladou a jak píšete aktivní maminku, dovolte jí to, ať se realizuje, je to hezký věk, kdy už má zkušenosti a ještě dostatek sil, zkuste si s ní promluvit o tom, co Vás trápí, mluvte ale o sobě, bez výčitek vůči mamince, držím palce, MŠ“

Jana: „Dobrý den,paní doktorko,jak moc doporučujete otevřeně komunikovat se 4letou dcerkou /velmi šikovná a vnímavá/ o tom, že tatínek má již rodinu a ona s maminkou jsou ty "druhé",přesto které má rád,i když s nimi nebydlí, podotýkám,že na ni doposud komunikujeme vše pozitivně a možná tuto situaci vnímá možná na "oko"? lépe než my,tedy maminka i tatínek. Vídáme se dohromady všichni tři max 1x - 2x do týdne,Děkuji Vám.Jana“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Jano, nedá mi to, abych se nyní nepodívala na Váš problém jako soudní znalkyně, kdy se často setkávám s tím, že rodiče často s dětmi manipulují a i na tak malé, jako je Vaše dcera přenášejí odpovědnost a nutnost rozhodování, buďte opatrní oba dva, dávejte dceři najevo lásku a nekritizujte druhého rodiče, dcera Vás má ráda oba a pro její zdárný duševní vývoj je velmi důležité, vědět, že má oba rodiče, kteří ji milují, i když nefungují jako běžná rodina, mějte se hezky a ať Vám malá dělá i nadále radost, MŠ“

Sarka: „Dobry den, pani doktorko, rada bych se Vas zeptala na Vas nazor. V detstvi me moje maminka casto srazela sebevedomi, neustale jsem poslouchala, kdo co dokazal a ja to urcite nedokazu apod... Musela jsem snaset pretvarku z jeji strany vuci okoli. Okoli ji milovalo, byla spolecenska, doma neustale nastvana... my se setrou videly jaka doopravdy je. Nyni jsem dospela, mam sama malou dceru, pro kterou se snazim byt ta nejlepsi mama a snazim se vyvarovat vsemu spatnemu, co jsem citila od sve maminky. Vztah mezi mnou a maminkou je takovy spise neutralni, citim ze sve strany vuci ni blog. Je vsak milujici babicka pro moji holcicku,proto chci aby se navzajem mely. Myslite, ze by sel tento blog z me strany jeste nejak odstanit, zmirnit? Popr.jak? Mluvit jsem se s ni uz pokousela, ale hned se urazi a jsem stale ja ta nejhorsi. Dekuji Vam za odpoved.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Šárko, právě jsem o tom mluvila ve vstupu, bylo to dostačující vysvětlení, v každém případě buďte ráda, že je milující babičkou pro Vaši dceru, mějte se hezky, MŠ“

P. Michelová: „Dobrý den paní doktorko, velmi děkuji za Vaše zdravé názory, které nejsou v dnešní době často slyšet (autorita otce, vztah mezi manželi vytváří bezpečí pro děti apod.). Děkuji a přeji hodně odvahy ve Vaší práci.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Vážená paní Michelová, moc děkuji za zpětnou vazbu, která mě těší, já svoji práci dělám moc ráda a vždy se raduji, když se mým pacientům či klientům v životě daří, mějte se moc hezky, MŠ“

Magdaléna: „Vážená paní doktorko, se zájmem sleduji Váš vstup v Sama doma. Ráda bych se zeptala, do jaké míry je vztah matky a dcery podobný vztahu babičky a vnučky, zda se dá také hovořit např. o zmíněné seperaci, nebo o problému nepřijetí apod. Děkuji a srdečně Vás zdravím, přeji hodně úspěchů v práci.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Magdaleno, nestihla jsem na toto téma mluvit, takže děkuji za Váš dotaz, ano může to tak být, neseme si z našich generací podobné povahové vlastnosti a určitě se každé z nás stalo, že jsme si s hrůzou řekly: " Vždyť to dělám stejně jako ta moje máma!" Ale je to tak v pořádku, ne všechno musí být nutně špatně, spoustu věcí, které se přenáší před generace jsou prima, napadá mě uvařit svíčkovou nebo ptáčky, jako dělala babička a která je typická pro naší rodinu a pak jsou věci, které nám komplikují život a je na nás, zda se dokážeme zastavit a sama sebe se zeptat, jestli to tak chci nebo nechci a pak s tím něco udělat, otázkou také je, kolik je Vaší dceři let, nedokážu ale takto po chatu odpovědět, zda se jedná o separaci či problému nepřijetí, v každém případě se ale oba problémy nedají oddělit, hodně spolu souvisí, Mějte se hezky, MŠ“

Pavlína: „Dobrý den, chodím k terapeutce, beru léky a přesto si nesu následky z dětství. Jak se smířit s nadměrnou kritikou matky, která nikdy nepochválila, sprostě mi nadávala, stále dokolečka mi opakovala, že jsem hloupá, škaredá apod. a dokonce mi říkala, že jsem se nikdy neměla narodit? Jak postupovat, aby se vztah nějak zlepšil, když už jsem dospělá, vdaná a pořád mne to tíží? Stále bych chtěla, abych získala matčino uznání a lásku. Když jsme spolu pár hodin, je to v pořádku, jakmile spolu máme strávit několik dní, matka přechází do módu, jako v mém dětství. Znevažuje vše co řeknu, nebere v potaz má přání a mé názory, zesměšňuje mne před manželem. Co s tím?“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Pavlínko, ano, někdy to bývá hodně těžké, určitě vytrvejte a dále docházejte k Vaší terapeutce, je to dlouhý proces a radujte se z každé maličkosti, která se Vám ve vztahu s matkou povede, rozhodně si pamatujte, že vztah s matkou ve Vašem případě máte ve svých rukách Vy, když dokážete sama něco změnit, postupně se může změnit a zlepšit vztah s matkou. Držte se, MŠ“

Monika: „Vazena pani doktorko, manzel ma narocne zamestnani, je casto na cestach, o vikendech chce mit klid. Mame malou 2,5 letou dceru, ktere se vsemi silami snazim tatu vynahradit, neustale spolu delame vylety, sportujeme, blbneme... Je stastne dite. Mam vsak obavu, aby ji tatinkova casta nepritomnost nejak negativne neovlivnila.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Moniko, v minulosti to tak přece bylo, muži vydělávali a zajišťovali finančně rodinu a my ženy jsem tu byly (a naštěstí ještě hodně jich takových je), které se staraly o rodinu, aby dobře fungovala. Pokud máte s manželem pevný a hezký vztah, není se čeho obávat, Mějte se hezky, MŠ“

Petra: „Dobrý den. S mojí mamkou máme pěkný vztah.vzdy jsem byla ta bezproblémova dcera,ktera dělala radost,vystudovala,vdala,jedno,druhe dítě...s výchovou našich dětí, ale přichází konflikty. Rodice nám vždy velmi pomáhali,vnoucatami žijí,ale moje maminka má pocit,ze když se jí něco nelíbí,vzhledem k výchově našich dětí,vstoupi do toho před dětmi a začne přitahovat svoji... zpočátku jsem to tolerovala i přes nevůli manžela,ale potom jsem už zakročila..klidně,slusne,ale důrazně jsem mamince dala najevo,ze naší výchovu musí respektovat.pokazde to nese velmi těžce,slzy,a že jsme nevdecni a že ona by si to ke svým rodičům nedovolila...a lak mě to mrzí.myslite,ze bych to měla tolerovat nebo dělám dobře,ze ji v tom oponuji? Děkuji pěkně za odpověď. Hezký den.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Petro, rozhodně si držte své! Nyní až ve vlastní rodině a s vlastními dětmi si hledáte hranice, které jsou mnohem přirozenější a zdravější směrem k mamince, slzy Vaší matky jsou manipulace, která ve Vás poté vyvolá pocity viny a nehodné dcery , držím všechny palce, uvidíte, že časem se budete cítit mnohem svobodněji a volněji a navíc máte podporu manžela, toho si važte ! MŠ“

Kristýna: „Dobrý den, paní doktorko, bohužel mám matku mamipulátorku, přesně, jak jste popisovala v Sama doma. Jak jste o tom mluvila, úplně mi vytryskly slzy. Vždy jsem se jí podřizovala, nyní, když už mám sama děti už nemohu a ani nechci. Ona mě díky tomu "zavrhla". Jádro problému tkví v tom, že se patologicky fixovala na mého staršího syna a chová se k němu jako matka, ne babička a chce ho na hlídání k ní domů na 3 dny v týdnu, s čímž já nesouhlasím. Uvažuji o psych. pomoci, lze to vůbec se 2 dětmi (2 roky, 6 m - plně kojen)? A doporučila byste mi příp. nějakou odbornici na rodinnou psychologii z Prahy? Moc Vám děkuji za příp. odpověď, vím, že otázek máte mnoho. S pozdravem, K.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Kristýno, rozhodně situaci nenechte "ladem", také kvůli Vašemu synovi, znám výbornou dětskou psycholožku, ale na Kladně, držím Vám všechny palce, MŠ“

Jitka: „Dobrý den, paní doktorko, minulý týden jsem zjistila, že patnáctiletá dcera kouří. Chci, aby přestala, ale nevím, jak ji přesvědčit. My s manželem jsme nekuřáci a dcera má astma. Zkoušeli jsme s ní promluvit po dobrém, myslím, že zákazy nic neřeší, ale bez úspěchu.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Jitko, i přes to, že Vy s manželem jste nekuřáci, bohužel nic neuděláte s tím, když dceři budete kouření zakazovat, naopak to v ní posílí její chuť kouřit, myslím si, že právě v tomto případě se jedná o její cestu osamostatnění se, zkuste si s ní vyjednat podmínky, rozhodně jí, ale v klidu sdělte, že s tím nesouhlasíte, ale více proto nemůžete udělat, nic jí nevyčítejte, uvidíte, že si toho bude určitě vážit, držím Vám palce, MŠ“

Marcela: „Dobrý den,mám asi hloupý dotaz tento rok se osamostnila dcera.Zdá se vše v pořádku jsme v kontaktu ,jezdí pravidelně domu,ale já se nemužu s tím nějak vyrovnat.Mám pořád pocit,že jsem nějak selhala.Vím dceri je 27 let.Jak dlouho muže trvat syndrom prázdného hnízda.Děkuji hezký den.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Marcelo, i to je téma, rozhodně dceři přejte, že se osamostatnila, a čím více jí dáte prostoru, tím raději se bude vracet domů, ale to přání musí být autentické! Trvání syndromu prázdného hnízda je velmi individuální záležitost, teď máte více času na manžela, na své koníčky, přátele, užívejte si to a mějte se hezky, MŠ“

Marie: „Dobry den paní doktorkou, jsem už dospělá a mám vlastní rodinu. Maminka byla zvyklá rozhodovat za mě. Nelíbilo se mě to, ale nevěděla jsem jak na to.To co zažívá dítě v rodině bere za standart. Takže v dospělosti jsem vychovávala své děti a zároveň sebe. Až jsem začala říkat ne a konečné slovo jsem měla já. To se mamince nelíbí a říká, že jsem se změnila. Já jsem spokojenější. Nenapadá mě jak z této situace.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Marie, ano, to má maminka pravdu, Vy už nejste malá holka, ale jednoduše jste dospěla, a často se to tak stává, že dospějeme až když máme vlastní děti, užívejte si své spokojenosti, mějte se hezky, MŠ“

Eva: „Dobrý den, moje maminka se často zmiňuje o tom, že se svou matkou (babičkou) chodila nakupovat oblečení,pomáhala ji vybírat boty, chodily spolu na výstavy atd. Nechci se vymlouvat na nedostatek času, ale já do toho prostě nemám chuť. Naše vztahy jsou"normální", nejsou nějak vyhrocené, ale mně ten kontakt stačí třeba jednou za 14 dní a nebo telefonní - to jí volám každý den, chci znát, jestli je vše v pořádku. Prostě nemám nějak touhu po častějším kontaktu. Myslíte, že mám mít výčitky?Děkuji za odpověď.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Evo, koho se ptáte, jestli máte mít výčitky? Vždy odpověď hledejte u sebe! Neznamená přece, že musíte dělat stejné věci jako dělala Vaše matka s Vaší babičkou, zvláště, když se Vám do toho nechce. Žijte svůj život a ne život své maminky, mějte se hezky, MŠ“

Lenka: „Dobrý den, může se,paní doktorko, do budoucna dobře vyvíjet vztah mé kamarádky,která je samoživitelka, žije s dcerou(17 let) sama a mají dle mě obrácené role- dcera, matka? Dcera radí, posuzuje matčino chování, dle kamarádky jsou"nejlepší přítelkyně".Děkuji.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Lenko, mluvila jsem o tom v prvním vstupu, to nemůže nikdy fungovat, máma s dcerou nejsou kamarádky! Ale to je život Vaší kamarádky a její dcery, MŠ“

Dvořáková: „Dobry den,snazim se byt velice tolerantni,s dcerou (12 let)mame hodne spolecneho,zabava,vareni,sport...Posledni dobou mi casto odmlouva, musi mit posledni slovo a odmita komunikovat(odejdi z pokoje,nemluv na mě atd.).Nevim jak se zachovat nejlepe ?Dost mi to vadi a vycitam ji jeji chovani.Dekuji Dvořáková“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá paní Dvořáková, ano Vaše dcera se dostává právě do toho období, které my mámy musíme přežít, rozhodně jí ale nevyčítejte, zkuste to jinak, bezpečněji pro Váš společný vztah, když byste byla v úzkých, vyhledejte pomoc psychologa, držím palce, MŠ“

Kristýna: „Moc děkuji, Kladno je kousek, mohu poprosit o kontakt? (Nevím, zda se smí zde na chatu, můj email je kristyna.dvorakova@centrum.cz). Moc děkuji, K.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Kristýno, najděte si můj mail na netu a napište mi, s kolegyní se musím domluvit, MŠ“

Dana: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak upravit "výchovu" dcery v prepubertě a pubertě. Nyní je nutné ji trochu směrovat, je velmi hodná a pro okolí velmi poslušná. S rostoucím věkem ale vidím, že se začíná (alespoň zatím doma) vzpírat proti zajetému. Nerada bych jí moc srážela, ale stále přemýšlím, jak se chovat ve chvílích konfliktu, aby na jednu stranu dělala, co pro ni není nebezpečné, a na druhou stranu, aby sama trochu taky "vyhrála". Je z rodiny s více dětmi.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Dano, pokud váháte (a myslím si, že v tomto období váháme skoro všichni rodiče), bylo by vhodné se jít poradit k psychologovi, aby jste pomohla svým jednáním najít Vaší holčičce její vlastní zdroje , mějte se moc hezky, MŠ“

Lenka N.: „Dobrý den paní doktorko! Do kdy je "normální" aby s námi v bytě bydlela dcera? Je jí 22 let, pracuje a vydělává. Je bez partnera, rozešla se s ním po 6 letech (problémy s alkoholem). Nyní dohání co zmeskala-cestování atd. Nám nevadí, jsme rádi, že je doma. Ale kamarádi se jí posmivaji, že je doma... Bydlení jen tak nesezene. Děkuji za příp. odpověď. L.“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Lenko, pokud máte s dcerou jasně nastavené vztahy a dcera jen nevyužívá Vaší pohostinnosti a domácího zázemí a všem to vyhovuje, je to v pořádku, mějte se hezky, MŠ“

Silvie: „Dobrý den, je mi téměř 38 a do dnešního dne jsme šňůru neodpojily.. Je to ještě možné..? jsme spolu pořád..“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Silvie, je to jen na Vás dvou, jestli se k tomu odhodláte, držím Vám palce, MŠ“

Jana: „Dobrý den, vždy jsem děti chtěla a těšila se na ně. U dcery byl už porod komplikovaný a úplně mě vyvedlo z míry, jak bylo těžké se starat o miminko. Asi z toho důvodu jsem ji od malička vnímala jako problémovou. Ze začátku problémy s kojením, později jsme museli cvičit Vojtovu metodu, následovalo období vzdoru, do toho byla od malička nespavé dítě... Povahově je tvrdohlavá, zároveň je velice chytrá a vnímavá. Dostala jsem se do nějaké zakleté spirály, kdy jsem na ni byla permanentně nazlobená a tento stav stále trvá, ačkoliv bude mít už pět let. Ráno jsem naštvaná, že mě budí a jsou dny, kdy na ni jen křičím. Mám ji ale velmi ráda a trápí mě to. Musím ještě podotknout, že jsem stále doma na RD se synem, se kterým poslední dobou začínám mít podobný problém. Myslíte, že se vše zlepší, až nastoupím do práce nebo je lepší vyhledat nějakou odbornou pomoc? Děkuji“

MUDr. Michaela Štěpánková: „Milá Jano, určitě vyhledejte pomoc odborníka, jakmile je spokojená máma, jsou i děti mnohem klidnější a hlavně Vy si více ty své dětičky užijete! Držím Vám palce, MŠ“