Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 2. června 2016

DANS: „Co je specifického na posledním dítěti?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Poslední dítě potřebuje najít svou roli v rodině. Být nejmenší může u nás velký budit pocit "závisti" - už jim všechno projde, nežijí pod takovým tlakem jako mi, ALE oni mohou mít pocit, že na ně nic už v rodině nezbylo. Potřebují proto strhávat pozornost a tím na sebe stále upozorňovat. Často se z nich stanou komici, baviči společnosti. Potřebují najít vnitřní zodpovědnost, řád a ukontrolovat svůj pocit na sebe upozornit. Děkuji Monika“

Irena: „Dobrý den, máme pětiletého syna a mladší dceru, které budou dva roky, když se nám narodí třetí miminko. Syn je velmi klidná povaha, i sestru přijal s nadšením, ale naopak dcera je velmi žárlivá, na svého bratra a teď se obávám, že to nebude lepší ani u třetirozené. Jak ji usnadnit příchod sestry na svět. Bydlíme s prarodiči, je lepší ji zabavit pomocí prarodičů, nebo si ji mám o to více věnovat, aby se necítila odstrčená? Děkuji moc za odpověď.“

Monika Němcová : „Dobrý den. Jestli to správně chápu a vnímám, tak syn má ve vaší rodině své místo jasné - proto je pravděpodobně klidný. Vaše druhorozená a co nevidět prostřední dcera, má oprávněné pocity a určitě by jí pomohlo kdyby: její žárlivost byla pochopena a uznána, že je v pořádku a přirozené, že žárlí. S příchodem benjamínka může mít pocit sevření a jakési neviditelnosti. Prostřední děti často začnou hledat "náhradní rodinu", proto bych doporučila intenzivně vtáhnou do vašeho života prarodiče. Jinak je pro prostřední typické, že v dospělosti mají minimum svých fotek, kde by byli pouze oni. Z toho vyplývá jaksi návod pro její potřeby - udělejte si čas i jen a pouze pro ni. Děkuji Monika“

Zuzana: „Dobrý den, mám 3 děti- 8 roků, 5 roku, a 21 měsíců ten prostřední strašně zlobí předvádí se neposlouchá může to být tím že chce pozornost a žárlí na ty dva sourozence? Nebo je to věkem? a zlepší se to mám to nějak řešit třeba psychologovi? Děkuji“

Monika Němcová : „Dobrý den. Prostřední dítě má často pocit neviditelnosti. Představte si, že jste mezi dvěma a pokud si to uvědomíte, tak vlastně vám může dojít, jak se může cítit v sevření a pod tlakem. Když se na něco tlačí, tak to reaguje - vaše prostřední dítě je pod tlakem a tak jeho "zlobení" je jako pára nad papiňákem. Žárlivost je naprosto pochopitelná a pokud ji v rodině uznáte a pochopíte za přirozený emocionální vývoj, nebudete tlačit na pilu, nepotlačíte, nebude mít v dospělosti tuto vlastnost jako svůj projev v partnerství. Děkuji Monika“

Jana: „Dobrý den paní Němcová, co mohu pozitivního rozvinout pro svůj život ze své pozice, když jsem prostředníček? Můj bratr je o šest let starší než já, moje sestra zase o 6 let mladší než já - co to pro mě zhlediska sourozenecké konstelace může znamenat? Děkuji a přeji hezký čas strávený v pořadu SD!“

Monika Němcová : „Vážený pane Prostředníčku. Byl jste šest let druhorozený, tak bych mohla tušit, že jste bojovník a rád, třeba i podvědomě, děláte věci jinak, než ostatní. Stal jste se prostředním dítětem a i z této pozice je podpora vaší touhy být vidět. Doporučuji najít schopnost vyslovit své pocity, přestat dělat kompromisy, pokud máte hodně přátel (což lze předpokládat), doporučuji si uvědomit, co vám to přináší a jestli by jste mohl poněkud ubrat plyn. Máte předpoklady pro vyjednavačství? Jste obchodník, manažer, šéfujete podniku? To všechno je vaše pozice, ve které je vám dobře. Jsem montessori lektorka a ve vašem postavení vám moc doporučuji pochopit způsob nehodnocení, nesrovnávání. Hodně se vám může odlehnou. Děkuji Monika“

Stana Kopecká: „Dobrý den paní Němcová,mohla byste mi,prosím,doporučit knihu právě na téma sourozenci?Jsem maminka (prvorozená dcera,manžel je druhorozený) a máme 2 děti ve věku první dcera Sofie (3,5 r) a druhý syn Sebastián (1 r).Dcera je od narození plačtivé,vzpurné a nespokojené dítě,syn je spokojený a zvídavý,dokáže se zabavit sám.Moc ráda bych dceři pomohla ke spokojenějšímu životu a zároveň i sobě z tohoto vyčerpávajícího bludného kruhu.Nebo je možné se k Vám objednat do poradny,jsme z Rychnova nad Kněžnou.Děkuji za odpověď St.Kopecká“

Monika Němcová : „Dobrý den. Moc vám doporučuji knihy od paní Jiřiny Prekopové - Malý tyran, Prvorození, nebo od Kevina Lemana Sourozenecké konstelace, Prvorození. Moc doporučuji, už jak sama nastiňujete, uvědomit si své, vaše postavení a postavení i svých rodičů. Jaké jsou vaše schopnosti a možnosti to samozřejmě ovlivňuje. Cesta je ke schopnosti mít nadhled a pochopení pro své rodiče, sebe (partnery) a děti. Mám poradnu v Praze 2, kousek od I.P.Pavlova Studio pohybu. Vše najdete na www.cestasmontessori.cz Děkuji Monika“

Tereza: „Dobrý den. Jak toto platí u nevlastních sourozenců? Přítel má dvě děti z prvního manželství. Starší holka a mladší kluk. Spolu máme teď holčičku. Bude tedy naše dcera jako prvorozená, nebo jako třetí. Jeho děti jsou u nás ve střídavé péči. Děkuji za odpověď.“

Monika Němcová : „Dobrý den. Děti vašeho partnera mají svou matku a pro ní jsou první a druhý. Pro vás je vaše dcera prvorozená. Pro vašeho přítele je ale třetí - benjamínkem. Vaše společná výchova bude mít, může mít, velké rozdíly. Je třeba nechtít mít stejné výchovné názory. Vy si potřebujete projít výchovou prvního dítěte a případně vám může být oporou váš přítel, který "vychovával" svou první prvorozenou v prvním vztahu. Děkuji Monika“

Dana: „Dobrý den, paní Němcová, může mít vliv pořadí narození u matky a dcery na vzájemné porozumění v dospělosti dítěte? V dětství nebyly problémy. Já poslední ze sourozenců, dva starší bratři. Dcera jedináček. Děkuji za odpověď. Dana“

Monika Němcová : „Dobrý den. Měla jste dar, své bratry, a tím jste se naučila "žít ve vztazích". Navíc jako benjamínek máte v sobě přirozenou schopnost lehkosti a nadhledu. Vaše dcera jedináček má určitě úplně odlišnou povahu, která pro vás nemusí být vůbec uchopitelná. V dospělosti se od nás rodičů čeká nadhled a moudrost. Právě konstelace vám případně mohou pomoc otevřít nadhled. Pokud si přečtete Prvorození od paní Prekopové a od K.Lemana můžete vykročit k pochopení sebe, svých rodičů a své dcery. Děkuji Monika“

Jitka: „Dobrý den, zatím máme jedno dítě, rádi by jsme rozšířili rodinu, a proto by mě zajímalo, jak se jako matka mohu připravit :-) existuje nějaká dostupná literatura? Nebo jiná možnost odkud čerpat? Děkuji Jitka“

Monika Němcová : „Dobrý den. V předchozích odpovědích jsem knihy a autory doporučila. Přeji příjemné čtení. Jen je to případně brát s nadhledem. Váš příběh v nich nenajdete :-). Určitě vaše osobní cesta k pochopení svého místa v životě. Děkuji Monika“

Lucie Schopp: „Dobrý den, mám dotaz, jak bude pro našeho syna težké ustát smíšenou roli prvorozeného a zároveň benjaminka? Žijeme s manželem ve třech, vč. syna, kterému je 1,5 roku. Manžel je starší a ma z předchozího manželství dvě dospělé děti (20+), s kterými se vídáme a občas travime víkendy.Pro mě je syn fyziologicky prvorozený a po většinu dni je sám jako jedinacek, ale v rodinem postavení je nejmladším. Nemůže z toho byt nějak rozpolceny?“

Monika Němcová : „Dobrý den. Pro vás je váš syn prvorozený a tím (pokud nepřijdou další děti)i zůstane. Stane se z něho navíc pro vás jedináček. Děti vašeho muže mají svou matku a pro ně je určitě váš syn tím benjamínkem. Pro vašeho muže je také tím třetím a tudíž benjamínkem. V některých z předchozích odpovědí jsem psala o podobné situaci. Děkuji Monika“

Nika: „Dobrý den, mám tři děti. Sedmnáctiletou dceru, čtrnáctiletého syna a tříletého syna. V současné době máme velké problémy s prostředním synem. Neučí se, nedbá příkazů, zákazů, lže a snaží se nás neustále nějak převézt. Vždy měl pocit, že je k němu svět nespravedlivý, neuměl přiznat vinu, vždy hledal chybu u druhých než u sebe, má spousty výmluv. Dokonce mi i ve svém věku vyčítá, že jsem mu lhala ohledně existence Ježíška, prostě k neuvěření! Vnitřně jsem přesvědčená, že holčička by se určitě takto nechovala. Je to možné? A jak synovi pomoci, protože s takovým přístupem k životu neobstojí ani v osobním životě ani v profesním. Ráda bych z něm měla slušného člověka.“

Monika Němcová : „Dobrý den. Ufuf. Váš syn jako čtrnáctiletý je určitě velice přecitlivělý a potřebuje oporu hlavně u otce. Náš úkol je a hlavně syny MILOVAT A PŘIJÍMAT TAKOVÉ JACÍ JSOU. V předchozích odpovědích jsem psala o knihách a vám ještě doporučuji knihu Výchova kluků/ chlapců od Bidalbina (omlouvám se, nevím přesně, jak napsat autorovo jméno). Mám navíc pocit, že by jste potřebovala si sama uvědomit důvod vlastních emocí k synovi. Odkud pramení vaše, naše představy o tom, jací by naši synové měli být. Sama mám 12ti letého syna, tak vím a zním moc dobře vaše pocity. Děkuji Monika“