Sama doma

Záznam chatu z úterý 5. května 2015

Iveta: „Dobrý den, moje sestra chodí s partnerem již 5 let, poslední 2 roky se kvůli němu trápí, loni ji podvedl, ale ona se k němu i přesto vrátila a doufala, že se změní, ale nestalo se tak. Jemu je 24 a sestře 23. Skoro každý den se spolu hádají. Všichni z okolí sestře radí, aby se s ním rozešla, že to nemá budoucnost. Ona sama si s ním nedokáže představit, že by měla mít děti. Je to její první partner. Co myslíte, že bych ji jako sestra mohla poradit, aby se kvůli němu pořád netrápila? Děkuji za odpověď.“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, podle toho, co píšete, tak ve vztahu ještě nejsou hlubší závazky, propojení skrze děti apod. V "mladém" vztahu se často učíme spoustu věcí, i skrze zklamání a zranění. Pokud sestra s partnerem nechce mít děti, asi intuitivně cítí, že to není ten "pravý". Pokud s daným partnerem dále chce zůstat, tak asi jediná rada, aby si věci ve vztahu nebrala tolik k srdci, a zaměřila se na to, co s partnerem mohou prožít hezkého a kde si rozumí.“

Klara: „Hezky den, jde o me rodiče. Jsou spolu 28 let. Pres týden se nevidí,pracuji mimo domov. Ale ani to nepřispělo k jejich lepší komunikaci. Víkendy u nich jsou tiché,nudné,bez života. Raději tam s dětmi nejezdime. Myslím si ze hledaji záminky k hadkam a uvědomění si,ze by bylo lepší se rozvést.. Ale podle me to neudelaji kvůli nám a vnoucatum. Spise matka. Co mohu jako dcera uelat,aby u nich bylo lépe...?? Moje matka ma asi i syndrom vyhoření a cele víkendy jen leží na gauči a odpočívá.:-( děkuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, pokud by oba rodiče měli chuť vztah vědomě zlepšit, tak je i cesta. Ale oba musí zapojit dobrou vůli a měnit i své návyky v chování. Máme zkušenost, že i takto dlouhotrvající vztahy lze znovu obnovit a oživit, pokud oba chtějí. Velmi v tom pomáhá i přístup vědomého milování (kterému se věnujeme na kurzech, nebo k tématu najdete i stejnojmennou knihu od jedné z našich učitelek).“

Alžběta: „Krásný den, jsme s partnerem 5 let z toho 4 roky máme dceru, již jsme překonali několik těžkých životních situací, přesto poslední dobou si nemáme co říct, neboli přítel je neustále na telefonu - facebook, kdekoli spolu jsme v restauraci, na návštěvě, v posteli, nevnímá kvůli tomu dceru když na něj mluví. Již jsem o tom s ním mluvila, bohužel bez úspěchu, jakým způsobem mu vysvětlit že život není jen o telefonu? a že mě to ničí?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, současná situace je pravděpodobně vyústěním série mnoha dalších chvil, které partnera mohli vést k tomu, že se "stáhnul" k facebooku, telefonu apod. ... a odešel tak z kontaktu, je méně přítomný. Pro vás je podstatné, abyste vnímala a vyjadřovala emoce, které kolem toho máte. Zda je vám smutno, jste rozladěná apod. Mělo by to být znát i z řeči vašeho těla, nejen to říkat. A otevřeně sdílejte s partnerem, co byste si do vztahu přála jinak. Co vám chybí.“

Jana: „Dobry den, jsme s manzelem spolu 15 let, z toho skoro 8 sezdani,uz delsi dobu je nas vztah v krizi,spatna komunikace, v podstate jen o detech (6 a 2 roky) a pokud jde o reseni cehokoliv, vetsinou to skonci hadkou. Rada bych to resila s pomoci nekoho jako jste vy, sami to podle me nejsme schopni zvladnout. Nechci abychom dal zili jen vedle sebe ale spolu, mit se o koho oprit... Je mozne se k vam nejak objednat? Dekuji mockrat za odpoved.“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, zkuste k nám přijet na kurz pro páry. Již jsme měli řadu dvojic, které zkoušeli seminář s námi jako poslední šanci. A "vrátili" se k sobě a i po roce jsme od nich slyšeli, že jejich vztah nabral úplně nový směr. Že se podařilo zachránit manželství apod. Mohu tedy doporučit, zkuste to :) Osobní konzultace děláme také, zejména Richard. Ale seminář má mnohem větší efekt v kratším čase, protože během víkendu projdete v prožitku klíčové pilíře do vztahu, od intmity po komunikaci, práci s emocemi... Zkuste to :)“

Ivana: „Dobrý den, jsem s manželem 10 let jsme svoji a máme krásné dva chlapce, bohužel ale bydlíme u jeho rodičů a já se zde necítím dobře, kdykoliv zkusím mluvit o vlastním domě (jelikož jsme oba dobře zabezpečení) tak se rozzlobí, jelikož je mu to velmi pohodlné bydlet u maminky, takže kdykoliv jedu pryč a on musí hlídat je u jeho rodičů a má klid, bohužel jsem zkoušela všechny možné pokusy jak s ním konverzovat, ale on je trochu introvert a nerad komunikuje a já zase ráda mluvím, a tak je mezi námi dost napětí a on nechápe jak důležité to je pro můj klid a naše společné štěstí .. mít vlastní domov...nevím jestli to nepřeháním a možná bych měla být vůči jeho rodičům více tolerantní, a ani nevím jak postupovat, jestli na něho dále tlačit a nebo nechat být?? Děkuji předem“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Zpravidla až odchodem od rodičů se můžeme "osvobodit" z toho, že jsme nadále jako děti, a vzít za sebe víc životní zodpovědnosti. Souhlasíme v tom s Vámi, většina vztahů opravdu potřebuje, aby měli vlastní prostor pro svůj dospělý život. Můžete zkusit (partner) konzultaci u Richarda, aby to mohl vidět i z jiného pohledu, než když mu to vysvětlujete vy.“

Tereza: „Dobrý den, co dělat, když vím, že mi partner lže? Nepodvedl mě v pravém slova smyslu, ale jednalo se tzv.virtuální podvod-laškování a flirtování s kamarádkou přes soc.síť. On mi ale stále tvrdí, že o nic nešlo. Děkuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Spoléhejte na své pocity a partnerovi je vyjadřujte. Když vnímáte rozhořčení a zlost, je třeba ji muži "vyzrcadlit", ne si zdůvodňovat, že je to vlastně v pořádku atd. Spoléhejte na svůj emoční barometr :)“

Marie: „Dobrý den! Již několik let je naše manželství co se týká sexuality na nule. Manžel stále tvrdí, že na "to" nemá chuť ani sílu, kvůli své fyz.náročné práci. Já si myslím, že zdravý ani né 40ti letý muž přece nemůže být bez sexu. Přestože se mu snažím vysvětlit, že intimita ve vztahu je velmi důležitá, on mi na to klidně řekne, že ne. Jsme velmi odcizení. Přitom je téměř jisté, že mě podvedl, i když on to naprosto popírá. (Ale to asi žádný chlap nepřizná, nemá-li už sbalené kufry). Máme děti a chci to řešit, manžel je ovšem naprosto nekomunikativní. Jsem už vyčerpaná a zoufalá.“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Pomohl by vám možná jiný přístup k milování, kterému říkáme Vědomé milování. Není vůbec fyzicky náročné, naopak energií dobíjí. Hodí se tak tedy i pro lidi, kteří jsou vyčerpaní a unavení (ale nejen je). A rada pro Vás, abyste se dívala, jak sama můžete být šťastná. Pečovat o sebe. Najít svou radost a sílu. Nezávisle na partnerovi, na tom, co on říká a dělá atd. Zkuste se na chvíli zaměřit na to, jak být šťastnou a zářivou ženou. Věřím, že i díky tomu začnete být pro partnera opět mnohem zajímavější. Když bude cítit, že vaše štěstí a radost není závislé (pouze) na něm.“

Jitka: „Dobrý den. Jsme s manželem 40 let, ale bohužel jsem nenašla způsob, naučit ho, jak by se měl chovat v partnerském životě. Mockrát jsem uvažovala, že se rozvedu, ale zase jsem ho nechtěla nechat na holičkách. Vím, jak by dopadl. Teď končím roční léčbu karcinomu prsu, ani při léčbě mi nebyl oporou. Ale jsem silná holka a zvládla jsem to. Jen chci říct, že s ním zůstanu, dala jsem slib, v dobrém a zlém a vypouštím to nehezké z minulosti a žiji dneškem a tak dva dny dopředu. Neplánuji dlouhodobě. Partnerské vztahy jsou opravdu složité, obzvlášť v dnešní době. Přeji hodně zdraví. Jitka“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den Jitko, píšete o karcinomu prsu... toto onemocnění často trápí ženy, které jsou samostatné, soběstačné, všechno zvládnou, všechno vydrží, všechno utáhnou, pocity potlačí... Zkuste v životě dát víc prostoru sama sobě, svým citům, a třeba i své slabosti, únavě, bezradnosti... Čím víc dokážete toto prožít "rovnou" a vyjádřit, ukázat i svou zranitelnou stránku, tím méně bude tělo potřebovat toto vyjadřovat za vás (právě třeba formou nemoci, nebo velké únavy apod.)“

Jana: „Dobrý den,byli jsme s partnerem strašně zamilovaní,z lásky jsme si pořídili brzo dítě a vše bylo ze začátku hrozně fajn, ale nějak se postupně láska z mé strany vytratila a žiji už jen dětmi (máme 2 ) a cítím, že jsem partnera odstrčila na druhou kolej i když mi pomáhá a vím, že je to skvělý otec. Nemám potřebu teď intimního života, doteků, nevím, zda je to tím, že mám děti ještě malé (mladší 1,5 roku). Partner měl dlouhou dobu trpělivost, snažil se, netlačil i když několikrát říkal, že citově strádá, ale i přesto mi to nějak v hlavě nejde přepnout a zase se na něj těšit jako dříve, cítit vášeň....Teď už si myslím, že rezignoval i on a ani se mu nedivím, ale je mi to hrozně líto, protože jsme si nic neudělali, dříve jsem si rozuměli, stále se smáli a já cítím, že jsem dlouhodobě neustále naštvaná a vůbec nevím proč.Měli by jste nějakou radu jak vztah vrátit zpět a zase cítit, že partnera potřebujete pohladit, atd...Děkuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den Jano, hodně změn v prožívání může souviset právě s příchodem dětí. Mění se hormonální nastavení ženského těla, takže řada žen najednou nemá potřebu sexuality. Navíc pokud porod/y neproběhl úplně hladce, mohou být ve hře i případná fyzická zranění, jizvy v intimní oblasti apod. Pokud partner sám říká, že citově strádá, je to pravděpodobně spojené i s tím, že strádá sexuálně. Pro muže totiž cesta do lásky a prožívání je skrze sexualitu. A pokud chybí intimní život, muž se zpravidla cítí ne-milovaný. Řešením je, najít si nový a jiný přístup k intimitě. My máme zkušenost s tím, že většina dvojic zná pouze dynamickou, vášnivou, na orgasmus zaměřenou sexualitu. A když vášeň a horkost - zcela přirozeně - po určité době opadne, rezignují na intimitu úplně, nebo se pro ně stává mechanickou "povinností" či zvykem. Z naší zkušenosti je podstatné rozšířit svůj pohled na sexualitu, vstupovat do intimního kontaktu nejen když jsme odpočatí a "nažhavení", ale i "bez chuť", prostě jen z rozhodnutí, že chceme intimitu prohloubit, dotýkat se sebe, objímat se... nebo se i spojit, bez toho, aby spojení končilo vyvrcholením. Bez tlaku a očekávání orgasmů apod. Se zaměřením pozornosti na vzájemnou blízkost, rytmus dechu a podobně. S konceptem vědomého milování pracujeme na našich kurzech pro páry. Kde se věnujeme i řadě dalších témat, jako emoce, komunikace apod. Z toho, co píšete, mám u vás pocit, že ke ztrátě kontaktu dochází hlavně na základě nedorozumění a nepochopení a neznalosti určitých principů do vztahu (což nezná většina lidí, nikde se to neučíme a nemáme pozitivní vzory). A v takovém případě lze vše i zcela zásadně změnit :) Rozhodně to stojí za pokus, obzvlášť když jste propojení i skrze děti.“

marie: „Zdravím vás, mám dotaz- spíš víc obecný, ale hodně z praxe-jak moc muži staví partnerství na tělesné přitažlivosti- je to rozhodující faktor?Protože vždy a všude se najdou ženy, které budou hezčí a zajímavější než já, a je tedy závažné, že se chlap v partnerství pořád kouká po jiných ženách a je vždy fascinován nějakou novou ženou- např. mou známou, jeho kolegyní atd. A znamená to pro partnerku neustálou honbu za snahou vypadat dobře a být pro partnera zajímavá? Nebo existuje recept na to, jak být přirozeně nedokonalá a přitom milovaná? Děkuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Každého muže přitahují krásné ženy, i když miluje tu svou. Ale to neznamená, že by se všemi chtěl mít vztah :) Zkrátka se potěší jejich krásou, i když je zamilovaný do jedné. A k tomu bych doplnila, že nejvíc té krásy vytváří to, nakolik je žena živá, šťastná, spokojená sama se sebou. Tedy ta přitažlivost zase tolik nesouvisí s "objektivní" krásou ženy vnější. Každého muže přitahuje žena, která je šťastná sama v sobě. Tedy klíč je být spokojená, prožívat radost a potěšení. A nepochybovat o sobě! :)“

Petra: „Dobrý den! Jsme spolu s manželem celk. 15 let, máme děti. Manžel se naprosto odcizil, žijeme vlastně vedle sebe jako dva cizí lidé. Komunikace s ním je nemožná, buď jde spát nebo to skončí jeho křikem na mě. Poslední dobou mám pocit, že vyčítá snad už úplně vše, že ani nedýchám dobře. Intimita u nás již velmi dlouho nefunguje, nechtění je z jeho strany. Mám pocit, že manžel nevydrží sám se sebou a je zlý na všechny okolo, odsekne i rodičům, sourozencům. Mnohokrát jsem se mu vše snažila v klidu vysvětlit, své pocity, jak vnímám jeho chování a jak mi to ubližuje, ale on to řeší jenom křikem, takže je mi pak ještě hůře. Ráda bych využila Vaší práce, ale on je k tomu absolutně nepřístupný, hlavně kvůli ceně. :o( Jsem bezradná, sama nic nevyřeším, musí na to být dva (příp. + odborník).“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den, Richard mi tu radí, že váš muž potřebuje opravdu silný impuls k tomu, aby podnikl nějaký krok. Odstěhovat se, vysvětlit, že pro vás je situace opravdu na rozchod. Do vztahu se opravdu vyplatí investovat, nejen finančně, ale i energeticky. Zdá se, že jste se dostali do začarovaného kruhu, a vztek a zlost a podrážděnost velmi souvisí také s chybějící intimitou. Současně je to dobré znamení, že váš vztah je stále ještě živý (lidé, kteří jsou si lhostejní, se už moc nehádají...). Řadu informací k dynamice vztahu najdete také v záznamech z webinářů, které jsou zdarma dostupné na našem webu.“

Denisa: „Dobrý den, kamaradka je s manželem 9let, z toho 5let manzele, maji dve deti 5,3roky a prakticky od jejich narozeni sel jejich vztah "bokem". Kamaradka mela vic nez dost "Prace" s detim, protoze na ne byla a je neustale sama. Manzel v praci, pokud byl doma, spal. Kvuli zamestnani nema cas na deti, zenu,ale ani sam na sebe. Kamaradka to "tolerovala" a snazila se mu vytvorit dobre podminky doma pro odpocinek,ale jak jsem psala, trva to jiz delsi dobu (2-3)roky, kdy kamaradce dochazi síly a sama by ráda žila"normální" život,bohužel manžel to nevidí a nechce s ní ani tuto situaci rozebírat. Odbude ji tim, ze není co řešit. Pritom si uz ani normalne neumi rict: ahoj.. V tuto chvili se ona vraci do prace a nedovede si predstavit,jak v tomto "ovzdusi" budou zit.. kamaradka uvazovala i o rozvodu, ale "kvuli detem" a rodině to nema odvahu realizovat ted... Je mi jasne, ze dulezite je,aby chteli oba, ale v jejich pripade mi prijde, ze nemaji cas ani na to ,si celou situaci uvedomit a zacit ji "resit"... Je neco, co by mohli udelat "jinak" a najit cestu,jak to cele vyresit? dekuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Na dálku v takto "zajeté" situace dokážeme málo poradit. Pokud by měli chuť, mohou přijet k nám na kurz pro páry. Také jsou velmi ižitečné knihy Davida Deidy, které vyšly i v českém překladu. A naše webináře zdarma :)“

Sandra: „Dobrý den. V našem manželství momentálně řeším problém, týkající se manželovy nevěry. Asi před půl rokem tento vztah ukončil, ale já se s tím stále neumím vyrovnat. Hlavně proto, že manžel s exmilenkou spolupracují v práci a každý den se vidí. Manžel mě ujišťuje, že mě miluje, že je vše za námi a musím se koukat dopředu a myslet na naši rodinu. Bohužel pro mě, vím o té jejich nevěře víc, než bych chtěa a měla. I když vím, co bych neměla dělat a čeho se vyvarovat, neumím si s touto situací poradit a pořád se k tomu vracím. Byla jsem vždy optimistická, ale teď mám často stavy úzkosti a smutku. Změna manželova povolání není možná. Do poradny jej taky nedostanu a nevím, zda má cenu jít tam sama se sebou...Máte nějaké praktické rady co s tím a jak se s touto etapou vyrovnat a znovu manželovi věřit? Děkuji“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Rozumím, v takové situaci je opravdu náročné zůstat plná důvěry a otevřená. Strach a nedůvěra dále svazuje radost a štěstí v partnerském vztahu. Zkuste se vším tím, co v sobě cítíte a prožíváte, dál pracovat a naučit se prožívat tolik štěstí a radosti, jak je jen možné. Učte se rozvíjet i potěšení vašeho těla, například pomocí smyslných masáží a léčivého tzv. vaginálního mapování, které pomáhá odplavit zranění na těle i na duši a pomáhá ženám objevit sama sebe, sebejistotu, radost a potěšení - nezávisle na tom, co se děje kolem, co dělá okolí. Je to pro vás příležitost, najít vlastní radost a sílu, nezávisle na tom, co dělá a nedělá partner. Pravděpodobně toto ve výsledku udělá i velké změny v manželově životě a chování :)“

iveta: „dobry den, prosim o navod nebo radu, jak se zpet s manzelem sblizit? Strasne jsme se odcizili, bavime se jen o detech, doteky a sex mezi nami nejsou temer rok. Je nam 33 let, z jeho strany necitim ani trosku snahu neco zlepsit. Co muzu delat ja? drkuji moc :-)“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Na podobný dotaz (odcizení se a/nebo neporozumění po příchodu dětí) jsem odpovídala o trochu níže, podívejte se dále do chatu. Myslím, že ve Vaší situaci nebude pozitivní změna ani tak složitá, jak to pro Vás teď může vypadat :)“

lenka R.: „Dobrý den, mám přítele, se kterým jsem asi 2 roky a byli jsme hodně zamilovaní, když však začal žít u nás (žiji s rodiči), začala řada problémů...začali jsme se hádat, dokonce už padly nějaké nadávky a nasilí, přitom se hodně milujeme. K hádkám a vynervovaným situacím dochází díky rodičům, kteří se do nás neustále pletou, chtěli by určovat, co budeme dělat, co jíst a především jak vychovávat děti, které jsou moje a které jsou díky jim rozmazlené, neposlouchají a odmítají nás respektovat. Zkoušeli jsme vše s rodiči řešit, ale prozatím to dopadlo jen hádkou s nimi a pak jsme se pohádali my. Chtěla bych, aby byl vztah krásný jako předtím, ale zároven vím, že tady to nejde s rodiči. Zatím však nemáme dostatek financí na své bydlení. Jak to řešit, aby to nepostihovalo náš vztah. Děkujeme moc“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den Lenko, tuším, že odpověď sama tušíte. V jedné domácnosti s rodiči dokáže žít jen opravdu málo dospělých dvojic, aby byli všichni šťastní. Věřím, že i vy s přítelem a dětmi najdete způsob, jak se osamostatnit a financovat vlastní život, bez závislosti na podpoře rodičů. Pravděpodobně uvidíte, kolik možností a zdrojů se pro vás objeví, jakmile se rozhodnete a vykročíte "do neznáma".“

ivana: „hezky den, potrebuju radu, jak vratit zpet sex do manzelstvi. Jsme spolu 12 let, z toho 6 let manzele a 5 let rodicove 2 kluku. Po narozeni druheho syna se vyskytly prvni problemy, hadky a trva to do ted-3 roky. Jsme spolu uz jen kvuli detem, intimita, doteky, polibek mezi nami neni zadna uz velmi dlouho a zadny z nas nechce udelat ten prvni krok, jakakoliv debata konci hadkou. jsme proste jen spolubydlici...Co mame delat pro zachranu manzelstvi? Moc dekuji za jakoukoliv radu, uz jsem zoufala“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „V podobné situaci nejste sami, podobnou dynamikou prochází mnoho vztahů, především z neznalosti, jak se zkušenostmi, přicházejícími skrze porod a děti, zacházet v životě a vztahu. Klíče jsou vědomé milování, práce s emocemi, vědomá komunikace, porozumění i tomu, že skrze porod někdy dochází i k fyzickým zraněním nebo znecitlivění (nevím, zda i toto je váš případ, je to hodně časté). Určitě do toho jděte, pravděpodobně hodně neporozumění a nedorozumění mezi vámi je na základě nevědomí, jak situaci rozumět a jak se v ní chovat. Na dálku zázrak neuděláme, můžete se podívat na naše webináře zdarma na našich stránkách. A i "zázračné" změny můžete zažít i během pouhého víkendu na našem kurzu pro páry, kde se zmíněnými tématy pracujeme.“

Petra: „Dobrý den, jsme s partnerem 2,5 roku a máme 6 měsíční dceru. Náš vztah byl poněkud bouřlivější, o dítě jsme se extra nesnažili, ale ani se mu nebránili. Partner v době narození dcery začal podnikat, čemuž se dost věcí podřizuje. A jelikož já bydlím s dcerou za Prahou a on má byt v Praze, často tam zůstává, aby nemusel tak dojíždět. Dost často jsem tedy s dcerou sama. Nežijeme jako rodina a mě to hrozně vadí. Mám pocit, že už mě partner nemá rád, ale když se ho zeptám, odbude mě. Už jsem se spojila i s psycholožkou, z počátku kvůli mě, myslela jsem, že trpím poporodní depresí, ale z našeho sezení vyplynulo, že problém je právě v partnerství. Partner ale odmítá kamkoli jít a tvrdí, že problém mám já. Už nevím, co mám dělat. Tento vztah/nevztah mě hrozně ubíjí. Ráda bych to již nějak vyřešila. Bojím se samozřejmě zůstat s dcerou sama a také bych ji chtěla dopřát celou rodinu. Partnerovi jsem řekla vše jasně.“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Hezký den Petro, zkuste s partnerem přestat "počítat" a podívejte se, co pro sebe a dceru můžete udělat nejlepšího. Po světě běhá spousta mužů, a třeba některý jiný s vámi dvěma bude mít moc rád rodinu. Anebo se ten váš "probere" a podnikne další kroky. Ale pro tuto chvíli se nevažte a nečekejte na to, zda on udělá nějaký krok. I se ho zeptejte, jak váš vztah a soužití vidí. A pokud v jeho vizi pro vás jako pro rodinu není moc místa, otevřete se i do jiného vztahu. To, co zpočátku může vypadat jako ztráta, může být ve výsledku i velká výhra :) Udržujte pro sebe a dceru vizi šťastného života. Podívejte se na to, co to pro vás znamená, jak si takový život představujete? Jak si představujete šťastné partnerství a rodinu? A tyto pocity v sobě rozvíjejte, s důvěrou, že se zhmotňují a že takový život je možný.“

Lucie: „Dobry den, jsme s manželem skoro 10 let,mame dve male deti, manzel hodne prace, žadne hlidani, odcizili jsme se, na nas dva je času velmi malo, manzel se již přiklani k moznosti manželstvi ukončit, ja bych chtela ješte manželstvi zachranit. Jaky je vaš nazor na pripad kdy jeden již dava zachraně velmi malou šanci? Kurz na vikend neni vzhledem k detem možny, myslim že bez " nakopnuti" a pomoci to nepujde, pomuze v tomto pripade manželska poradna?“

Denisa Palečková a Richard Vojík: „Zkuste zatím alespoň naše webináře. Poradna někdy pomůže, ale často také ne. Důležité je, abyste "natrefili" na odborníka či odbornici, ke kterému máte oba důvěru a dobrý pocit. Musíte si sednout i lidsky. Ani "odborníci" nemají vždy patent na šťastné manželství. Držíme palce :)“