Sama doma

Záznam chatu z úterý 3. března 2015

Věra Bělkovská Lázně Bělohrad: „Dobrý den, dáváme své patnáctileté dceři od první třídy kapesné. Ukládala si do kasičky, byla šetřivá. Ale teď si víc bere než ukládá, je to asi věkem a vlivem okolí. Jak ji máme donutit, aby všechno pracně našetřené neutratila?“

Daniela Kočí: „Dobrý den, nejprve bych se pokusila zjistit, proč nastal ten zlom. Může to být právě vlivem okolí, kdy třeba její vrstevníci utrácejí a ona je ve vleku. Více než donutit bych doporučila jí vysvětlit, že její minulé chování bylo lepší. Každopádně se pokuste ji motivovat namísto donucování. To většinou vede ke vzdoru a uzavření. Také nevím, kolik jí dáváte, zda už jí to třeba adekvátně stačí. Protože s věkem rostou logicky nároky a tím i výdaje. A patnáctiletá slečna se chce už líbit, a to také něco stojí...“

Bára z Rokycan: „Můžete mi prosím vás poradit, jak mám vysvětlit mojí mámě, že si od gymplu nechci spořit na důchod? Všechny holky ze třídy si kupujou oblečení když něco dostanou a já nesmím. Přitom jsou to moje peníze. Moje máma dělá v bance a tak nemám vůbec šanci jí to nějak vysvětlit. Bránila byste dítěti utratit svoje peníze? Dostala jsem je od táty nebo babičky. Nechci mamce lhát, ale nový věci jí budou podezřelý. Děkuji za odpověď a nezlobte se, že se nepodepíšu příjmením kvůli mamce.“

Daniela Kočí: „Milá Báro, určitě mamce nelži, to by byla cesta do pekel. Já vím, že je to těžké pochopit, ale ona to jistě myslí dobře a je to člověk, který ti určitě dobře poradí. Myslím, že nechce, aby sis vše odkládala na důchod, ale asi jen, abys byla zodpovědná a myslela na budoucnost. Sedni si s ní a domluvte se na určitých pravidlech. Třeba si část utratit dle svého a část si tzv. šetřit na horší časy. Maminka je odborník přes finance, když pracuje v bance, a tak to může vidět někdy moc profesionálně. A to bývá v tom mateřském vztahu někdy na škodu.“

Silvie Pokorná, Praha 12: „Dobrý den, asi se s tím setkáváte dnes a denně, ale je opravdu nějaký osvědčený donucovací prostředek, aby děti všechny peníze hned neutratily? Snažím se jim vysvětlovat (mám dvě - třináct a patnáct let), že nebudou umět v dospělosti hospodařit s penězi. Já i manžel jsme velice zodpovědní a od malička je vedeme k tomu, že peníze se těžce vydělávají. Příští rok půjde ten starší na brigádu, aby viděl, jak to je těžké. Ale co do té doby? Nechceme dělat radikální kroky a snížit jim kapesné. nebo mám? Děkuji za radu.“

Daniela Kočí: „Silvie, prosím zkuste také motivovat, ne donucovat. A hlavně - když nevyjdou s penězi, nedávejte jim další. Když nevyjdou, budou si od vás muset půjčit. A klidně jim to dejte na úroky. Uvidíte, jak si dají příště pozor všechno utratit.“

Marcela K. Svitavy: „Dobrý den, doufám, že se na můj dotaz dostane čas, vím, že toho máte hodně. Znám vás z vyprávění, učíte dceru mé kamarádky a vím, že máte na děti velký vliv. Nevíme si rady s naším synem. Je mu 17, je velice chytrý a přesto nechce jít dál studovat. Důvodem jsou peníze. Nechce prý strávit další roky v závislosti na kapesném. Jeho starší kamarádi si totiž vydělávají a mají se prý výborně i bez škol. Já ani manžel VŠ nemáme, ale kluk chtěl jít na práva a známky má skvělé. Co máme dělat? Jsme z toho nešťastní. Říká, že ho slzami vydírám. A druhý dotaz je, zda náhodou neplánujete nějaké hodiny na gymnáziu ve Svitavách? Určitě by to ty děti ovlivnilo ve vztahu k financím. Strašně moc děkuji, jestli můj dotaz stihnete. Pokud náhodou ne tak jestli se vám mohu ozvat osobně? To víte, jde mi o dítě a jeho budoucnost. Moc děkuji Marcela K.“

Daniela Kočí: „Milá Marcelo, chápu, že dáváte veškerou naději do dítěte a že chcete to nejlepší. Zkuste si s ním promluvit, že studovat by mohl i při nějakém přivýdělku. Pokud je chytrý, tak sám přijde na to, že je škoda, aby nestudoval. Třeba na to přijde za pár let, až vyzkouší, co je vydělávat. A i když se ke studiu nevrátí, je to jeho život a jeho rozhodnutí, které byste měla respektovat. A druhý dotaz, do Svitav se nechystám, jelikož mám již zamluvené školy i na příští školní rok a vím, že takto daleko nejedu.... Držím vám i vašemu synovi palce a určitě to dobře dopadne!“

Lukáš a Zuzka, Praha: „Děkujeme Vám za vaše rady a pomoc paní Danielo. Moc jste nám s tou hypotékou pomohla! Je hezké teď vidět, že vzděláváte i nejmladší generaci jak zacházet s penězi. Zdravíme Vás do ČT“

Daniela Kočí: „Jsem ráda, když mladí lidé ušetří díky mým radám a mohou si dovolit koupit si jiné věci. Děkuji.“

Zuzana Berankova: „Dobrý den mám dávat své sedmileté dcerce kapesne , aby se naučila zacházet s penězi nebo je to brzy? Moji rodiče tvrdí ze peníze ji pokazí charakter. Myslím, ze je to zastaraly přístup nemyslite?“

Daniela Kočí: „Dávejte ji kapesné. Stačí malé částky na týdenní bázi, naučí se tím hospodaření.“

Eva, Horní Branná: „Zřídila jsem si studentský účet, ale nakonec platím víc než kamarádka, která má normální. Je to možné nebo mě chce jen kámoška naštvat? Hledala jsem i na internetu, ale všichni jen slibují. Můžete mi prosím poradit, co a kde je nejlepší? Děkuji.“

Daniela Kočí: „Nevím, jaké máte vztahy s kamarádkou, ale zeptejte se jí, kde má účet a zjistěte si podrobnosti. Jelikož nevím, kde ho máte vy, nemohu posoudit. Ale napište mi na daniela.koci@partners.cz a já se vám vynasnažím poradit na dálku. Možné to ale je, některé účty mohou být při určitých podmínkách výhodnější.“

Martina Klímová: „Dobrý den, chtěla jem Vám poděkovat, že se o nás skvěle staráte a přeji Vám krásný slunečný zbytek týdne :D“

Daniela Kočí: „Dobrý den Martino, děkuji a zdravím všechny záchranáře naší republiky, jejichž práce si hluboce vážím.“

Martina ze Zlína: „Dobrý den, zajímal by mne Váš názor na vedení deníčku o utracených penězích. Manžel považuje za základ finanční gramotnosti vedení takového "účetnictví" od raného věku. Člověk samozřejmě musí mít přehled o svých financích, s tímto základem souhlasím, ale nejsem si jistá, jestli deníček není na dítě přehnaný požadavek. Děkuji Martina“

Daniela Kočí: „Martino, pokud se vám to povede, tak se skláním před vámi i před vaším potomkem. Ale je to skvělá škola do dospělého života.“

Malíková Kristýna: „Dobrý den. Jak určit sumu peněz na kapesné u dítěte ve 2.třídě základní školy. Předem děkuji Malíková Kristýna“

Daniela Kočí: „Kristýno, plaťte mu všechny potřebné výdaje a pro jeho konkrétní potřebu mu dejte tak 50 korun týdně. Pak různé odměny, které si nastavíte pevnými pravidly.“

Anežka S.: „Dobrý den, ve více odpovědích píšete o vhodnosti motivace (aby děti vše neutratily, aby si peníze rozdělily na celou dobu...). Co přesně máte, prosím, na mysli?“

Daniela Kočí: „Motivovat cílem. Jak jsem říkala, udělat nástěnku snů. Ideální, dítě se bude těšit společně s vámi, jak se k cíli přibližuje.“

A. Soukupová, učitelka ZŠ z Plzně: „Dobrý den, paní Kočí, zajímal by mne Váš osobní názor na to, zda a kdy by mělo dítě dostávat kapesné. Jsem učitelka na prvním stupni a z vlastní zkušenosti vidím, jak znatelně výše kapesného ovlivňuje postavení dítěte ve třídě. vy jako lektorka finanční gramotnosti máte jistě více srovnání ze škol. Děkuji.“

Daniela Kočí: „Viz odpovědi výše. Problém sociálních rozdílů tu nevyřešíme, paní učitelko, ale pokud to děti budou mít vykomunikované doma, nebudou ve škole terčem posměchu.“

elen: „Dobrý den, kdy by jste doporučila komukoliv kurs finanční gramotnosti. Někdy o tom přemýšlím. A na co si mám při výběru dát pozor. Děkuji.“

Daniela Kočí: „Elen, komukoliv, kdo o tom přemýšlí. Vždy je co se dozvědět a vzdělávání není nikdy dost... Vybírejte zkušené a prověřené lektory.“

Jana: „Dobrý den Náš syn je dá se říci spořivý, ale vždy spoří na něco. Nyní jsem doma s miminkem, náš rozpočet je bohužel značně našponovaný, měli jsme posledních pár měsíců nestandartní výdaje např. oprava auta, náš syn má dostávat každou neděli 50,-, které bohužel již několik týdnů nedostal a navíc jsme si od něho půjčili naspořené peníze. Syn se často ptá kdy mu peníze vrátíme, vysvětluji, že nejdříve v dubnu něco vrátíme. Myslíte, že je to hodně špatné pro jeho fin. gramotnost? Jsem z toho rozpačitá, je mi až trapně, ale nevím kde teď brát a nekrást. S pozdravem Jana“

Daniela Kočí: „Jano, zcela chápu, že taková situace může nastat. Ale pokud jsou peníze dítěte a chceme rozvíjet jeho osobnost, můžeme si je půjčit, ale také je musíme co nejdříve vrátit. A nejlépe s nějakým bonusem, resp. úrokem. Musíme dodržovat pravidla oboustranně. To samé bychom měli vyžadovat opačně. Dítě je od narození osobnost a jeho vlastní finance bychom měli respektovat.“

Michaela: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda je vhodné finančně odměňovat děti za vykonanou práci doma, např. úklid apod. Tímto by si děti peníze spořili, s tím, že už by nedostávali kapesné navíc.“

Daniela Kočí: „Michaelo, přece jen bych se přimlouvala za nějakou drobnou částku jako tzv. fix a to, co navrhujete jako bonus.“

Gustav z Třince: „Jste jedná, ne-li jedinád z těch, která se dívá na problém "peníze a dětí" nebo peníze a známky potažmo vysvědčení velmi reálně. K tématu bych chtěl něco přidát i já DĚDEK. S každým vnukem a vnučkou mám uzavřenou smlouvu (podlo obč. zák (č asi 184/xx) o stuidijních výsledcích v daném studijním stupni (nar.šk, stř., výběrová,i VŠ. Studijní výsledky vzájemně hodnotíme na základě každého vysvědčení. Odměny jsou stanoveny taxativně ve smlouvě včetně premii (+),(-)za mimořádné úspěchy či neúspěchy. Jednjá se o částky za jednotlivou známku (za 1 je od 50,- Kč až do 300,- Kč u VŠ. Za 2 a 3 je vždy úměrně méně, Za 4 se strhává z výpočtené odměny tolik koli je přislušná částka za jedničku. Za vyznamenání je jednotná odměna ve výši 1000,- Kč za samé jedničky, za každou dvojku se odměna snížuje o 200,- Kč. Za pololetí to pro mne znamená cca 5 tis. Se studenty VŠ je počítání odměny podstatně složitější (známky a kredity)a odměny vyšší! Co na to říkate? Nám s babičkou se to osvědčuje! Děkuji“

Daniela Kočí: „Milý dědečku, máte určená pravidla a nejdůležitější a nejkrásnější na tom všem je, že je opravdu striktně dodržujete. To je ta důslednost, o které jsem se zmiňovala a velmi váš postup schvaluji. Děkuji za takový podrobný výčet. Určitě příklad pro diváky.“

Jarka: „Dobrý den, poslouchám Vás a musím nesouhlasit s tím, že starší dítě by mělo dostávat peníze na měsíc a v částe by měly být zahrnuty veškeré výdaje, aby si je děti hradily samy. Nejsnažší způsob, jak získat peníze na útratu za svoje zájmy, je totiž nezaplatit třeba obědy, svačiny apod. Proto rodiče hradí tyto sumy bankovním převodem a děti samy si peníze třeba za zrušené obědy apod. nemohou vyzvednout.“

Daniela Kočí: „Jarko, chápu vaše obavy, aby dítě třeba nešetřilo právě na obědech nebo něčem důležitém. Ale to je o důvěře a zodpovědnosti. A té je přece chceme naučit. Když jim dáte peníze na účet, můžete ho mít pod kontrolou.“

Lucie Praha: „Děkuji moc za veškerou vaši pomoc a rady,moc si Vás vážím Danielo :-)“

Daniela Kočí: „Díky moc“