Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 29. května 2014

is: „Co říkáte na to, že z boje proti GMO se stává politikum? - česká politic. strana Strana zelených je proti GMO...“

Mgr. Slavíková: „Dobrý den. O výživě často dnes rozhodují politici. A to tím, že nastavují podmínky pěstování plodin nebo prodeje. Zemědělci se pak na základě těchto podmínek rozhodují, co je pro ně výhodnější, co budou pěstovat. Proto se například řadě z nich vyplatí pěstovat řepku, která se používá jako biosložka do paliv a nepěstují tak plodiny, které potřebujeme k životu. Určuje to pak cenu potravin. A toto rozhodují politici a proto je dobře, že se zabývají i tématem GMO. Rozhodnutí by však měla být na základě komplexních informací, ne pouze na emoční úrovni ani by tato závažná témata neměla být zalobovaná firmami, neboť může ovlivnit celý ekosystém. Měli by se tedy tímto tématem zabývat i politici, zodpovědně, komplexně a diskuse by měla jít napříč celou společností, nejen mezi úzce specializovanými odborníky.“

Šárka: „řadí se mezi geneticky upravené potraviny např. i pšenice? Myslím tím konkrétně semolinu, která je oproti běžné pšenici tvrdší, těsto z ní má lepší vlastnosti, nicméně obsahuje prý také i více lepku... Informace mám z různých webů, sama jsem alergická na lepek a tak jsem se o to tak trošku - spíše jen povrchně - zajímala... A co například zelenina, kterou si koupíme čerstvou a která nám bez náznaku vadnutí, plísně a spol vydrží v lednici třeba i měsíc? To asi také nebude příliš normální... před 4 týdny jsem koupila květák. Půlku jsem sdělala a na půlku jsem pak už zapomněla. Zrovna dnes jsem čistila lednici a našla ho tam -. je v naprosto nezměněné formě, je pevný, nezvadlý, stále vypadá "jako čerstvý" a přitom se mi válel v lednici takovou dobu a bůhví jak dlouho se válel po marketech... je vůbec bezpečné takové potraviny jíst?“

Mgr. Slavíková: „Dobrý den. Pšenice, kterou zakoupíte na trhu EU nemůže být GMO. Je vyšlechtěná, ale nebyly použity technologie genetické manipulace. EU tyto potraviny nepodporuje a dovoz je zakázán. Setkat se můžete s gm řepkou a gm kukuřicí. Dále se dováží krmiva na bázi gm.Státní zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje výskyt gm v potravinách. Potraviny, které jsou na trhu jsou bezpečné a za jejich bezpečnost odpovídá prodejce a výrobce, inspekční orgány sledují soulad obsahu např. cizorodých látek s legislativou. Důležité je však sledovat působení potravin na člověka dlouhodobě, což bývá problematické.“

Eva Jarošková: „Dobrý den, zajímalo by mě, v jak velké míře jsou geneticky modifikované potraviny rozšířené na trhu v ČR a jestli je výrobci potravin 100% uvádějí na svých etiketách, i když je zapracují i jen ve velmi malé míře? Děkuji za odpovědi Eva J.“

Mgr. Slavíková: „Na trhu se můžeme setkat většinou s gm oleji. Všechny potraviny s obsahem musí být označeny s výjimkou masa, které je běžně produkováno za použití gmo krmiv. Výsledné maso však poté označováno není.“

Eva: „Dobrý den, co znamená výraz geneticky modifikovaný škrob? V GMO potraviny nemám důvěru, nechci je kupovat a konzumovat. Věřím, že transatlantická dohoda nebude Evropou přijata, stále věřím ve zdravý rozum, i když vím, že v kapitalismu každého zajímají jen peníze, bohužel. Většina lidí však neví, co se na nás chystá, neměli bychom být tak apatičtí, když jde o zdraví nás a budoucích generací!“

Mgr. Slavíková: „Dobrý den, určitě s Vámi souhlasím, je to téma, které se dotýká každého z nás. Pokud by potraviny byly patentovány, mohlo by to mít závažné socioekonomické dopady. Např. v Indii mají farmáři, kteří pěstují gm bavlnu, v letech kdy není úroda dobrá, problém s tím, zakoupit semena pro příští rok, nemohou si totiž nechávat část těch získaných pěstováním. Diverzita a variabilita je pro přírodu důležitá a tímto by byla ohrožena.“

Jana Jordánová: „Dobrý den, musí být na baleném mase uvedeno, že se jedná o maso ze zvířete krmeného geneticky modifikovaným krmivem? A co u nebaleného? Děkuji.“

Mgr. Slavíková: „Podle legislativy EU nemusí být v současné době označeno.“

Zdeněk Bron: „Proč nejíst geneticky upravené potraviny, když pijeme nekvalitní vodu a ta obsahuje škodlivější látky než je nějaká mini vazba v genetické informaci(mini vazba na bázi molekul???)“

Mgr. Slavíková: „Otázka spíše je proč je jíst? Změna v DNA je přirovnávána jako přidání kapky do rybníku, tedy jako malá. Ale dlouhodobé studie sledující konzumaci gmo v kontextu nejsou. Ale proč platit za patenty, proč nemít semena k dispozici a kupovat je? V Indii jsou gmo semena 4x dražší než ne gmo, ale sehnat ne gmo je tam v podstatě nemožné. Mělo by to být o tom, dělat maximum pro kvalitní vodu a ne k jedné zátěži přidávat další potenciální zátěž.“

Libuše: „Dobrý den, upravovali se potraviny geneticky i za komunistů?“

Mgr. Slavíková: „Ne, využívali se jiné metody k šlechtění.“

Renata M.: „Dobrý den, zajímalo by mě, jak poznám z obalu výrobku, že je vyroben z geneticky upravené suroviny. Mám na mysli hlavně sójové výrobky a kukuřičné. Další dotaz: pokud je na obalu jogurtu napsáno, že obsahuje modifikovaný škrob, jedná se o geneticky upravenou potravinu? Děkuji za odpověď.“

Mgr. Slavíková: „Dobrý den, na obalu musí být označeno, že obsahuje gmo. Pokud je výrobek označen bio, pak nesmí obsahovat gmo. Modifikovaný škrob není geneticky modifikovaný, nejedná se o gmo.“

Anet: „Hezký den, velmi ráda vás poslouchám. Poradila by jste mi, prosím, nějaký tip na dobrou knihu - kuchařku ? Ráda bych změnila jídelníček, některé změny jsem již zavedla, ale neznám vhodnou knihu, podle které bych mohla vařit. Poradíte prosím ? Omlouvám se, že se dotaz nedotýká přímo tématu. Děkuji.“

Mgr. Slavíková: „Ráda používám knihu MUDr. Strnadelové Radost z jídla nebo Radost ze zdravých dětí, učí jak pracovat s potravinami, které byly vždy základem stravy - obiloviny, luštěniny, zelenina.“

Tomáš: „Dobrý den, mám na Vás dotaz jako na odborníka, jak vidíte GMO potraviny z hlediska doprovodných bioenergiích, zdali, je pro běžného člověka výživa těmito potravinami vhodná, zdali nedochází v těle k nepředpokládatelným zdravotním komplikacím a pod. Existuje vůbec nějaká nezávislá studie o nezávadnosti potravin? Děkuji Vám, pěkný den.“

Mgr. Slavíková: „Neexistuje dlouhodobá studie, která by se tímto zabývala. Nepříznivý vliv být nemusí, ale může být, a to se může projevit za několik let, nebo za desítky let nebo až v dalších generacích. Víme např. že zdravotní stav v Americe, kde se gmo potraviny běžně používají (a nejsou označovány)není ideální, vedou ve výskytu obezity apod. ale vysledovat čím je to způsobeno je obtížné. V studiích se většinou zabýváme jednotlivostmi, nebo několika faktory, ale zohlednit celkový životní styl je obtížné. V laboratoři je to také jiné než v životě. Nelze brát v potaz jen gen, ale i podmínky. Je obtížné zajistit, kdo by tuto dlouhodobou studii hradil. Většinou se vychází ze studií, které mají k dispozici firmy zabývající se gmo a toto pak potvrzují vědci jiné organizace např. amerického úřadu pro potraviny a léčiva.“

Olina: „Jak je možné se bránit proti gmo potravinám? Jak docílit označování masa a všech výrobků z gmo rostlin, surovin? Existuje u nás nějaké sdružení, organizace, petice? Máme ještě možnost se reálně gmo potravinám vyhnout? Kde najdu seznam co vše gmo se u nás může pěstovat, čím se smí krmit zvířata apod., případně kde se gmo používá (respektive spíš nepoužívá). Je bio vždy bez gmo?“

Mgr. Slavíková: „Určitě je důležité diskutovat napříč odbornou i laickou veřejností. Někdy zaznívá, že lidé mají iracionální obavy, a že nejsou odborníci, ale toto se týká všech nejen odborníků. Navíc v relativně krátkém čase se mění legislativa - nejdříve byl zájem schválit tzv. semínkový zákon, nyní značení potravin, kdy pokud nemám např. studií prokázané, že celozrnná rýže má pozitivní efekt na lidské zdraví, tak to nemohu deklarovat, nyní začínají diskuse o gmo - která nebudou automaticky semenit, ale bylo by to patentované. Diskutujme, oslovme poslance, odborníky, chtějme informace, je to o nás. Bio je vždy bez gmo - mělo by být, legislativně je to ošetřeno.“

Jitka: „Dobrý den, jak je možné, že se u nás odsouhlasilo pěstování geneticky modifikovaných obilnin? Vždyť se už jednoznačně ví, že je použitím GMO způsobena např. celiakie. Nemýlím se? Děkuji.“

Mgr. Slavíková: „Dobrý den, o této jednoznačnosti nevím, je to dáno šlechtěním, více lepku, více pšenice, častou konzumací pečiva v několika generacích apod. S gmo však může být problém, pokud se např. geny z ryb přidávají do rajčete, tak lidé s alergií na ryby mohou reagovat i na rajčata. Tím se vše může dost znepřehlednit. Nebo mohou vzniknout nové bílkoviny, nebo jinak se trávit za vzniku metabolitů. Zatím nevíme.“

Lenka V.: „Dobrý den, lze říci, že vyšlechtěné odrůdy zeleniny (rajčata, okurky apod.) pro její vyšší výnosy a odolnost vůči škůdcům jsou geneticky upravené a z těch potom připravujeme "zdravé" domácí lečo, kečup apod.?“

Mgr. Slavíková: „Ne, nejsou gmo v EU.“

Johana Mašková: „Dobrý den, chci se zeptat, proč si myslíte, že lidé dnes nevěří bio potravinám a zároveň se nebojí kupovat geneticky modifikované potraviny? je to podle Vás špatnou propagací nebo touhou po levných potravinách na úkor kvality?“

Mgr. Slavíková: „Pohled spotřebitelů je ovlivněn jejich životní filozofií, informacemi které mají a které jsou ochotni si sehnat. Nevím jestli nevěří bio výrobkům, zákonem jsou dané podmínky a několika organizacemi je kontrolováno jejich plnění. Navíc, bio je to, co bylo vždy běžné, co jedli naše babičky. Asi je to také hodně o tom, přemýšlet o tom, co se tématu patří. K bio je to i např. nepřejídat se apod, takový celkový přístup. U gmo např. se často hovoří o tom, že by mohly pomoci s hladem ve světě. Ale jednodušeji, kdybychom na jedné straně neměli přebytky, mohli bychom více pomoci tam, kde mají nedostatky. Řada států např. nabádá populaci aby se nepřejídali apod. A pokud chceme mít všeho dostatek , pak raději řešíme pomocí gmo, než si říci, že nepotřebujeme tolik např. živočišných potravin. Vše je provázané a pokud jíme dnes např. maso 3x denně, pak nechceme slyšet, že raději budeme přistupovat jinak celkově. Nevím ani jestli jsou lidé ochotni si kupovat gmo, na půdě EU ne, např. ve Finsku i v jiných zemích si to spotřebitelé nepřejí.“

Šárka: „V čem jsou pro nás vlastně GMO potraviny škodlivé? Proč proti nim tak ve velkém bojujeme? Je pravda, že věda a výzkum jdou kupředu, planeta se zalidňuje, problém s pěstováním rostlin a působení živlů je v podstatě dennodenně na programu... Je možné, že nám jednoho krásného dne nezbyde nic jiného, než jíst rajčata odolávající mrazu, hrách který odpuzuje např. kobylky, antislimákový neustále plodící salát, citrony nadopované céčkem, které v nich zůstane i během sáhodouhých pŕevozů, zamražování, dozrávání a td. Já osobně jsem se ještě s GMO potravinou asi nesetkala, nebo o tom aspoň nevím, ale pokud nám nijak nebude škodit, nevidím problém, proč ji nejíst...Dopředu se omlouvám všem odpůrcům GMO, jsem tu asi jediná, která v tom nevidí až takový problém“

Mgr. Slavíková: „Uplatňuje se přístup předběžné opatrnosti, protože všechny dopady nemůžeme ještě dohlédnout. Ano planeta se zalidňuje a měli bychom vážit další přístup, opravdu odpovědně. Nezastavovat ornou půdu soláry apod. Je jisté, že se doba mění a nezbytné to zohlednit. Ano, pokud se nebudeme snažit respektovat přírodu a vazby, pak nám možná nezbyde nic jiného než to co uvádíme a budeme za to rádi. Ale je to např. jako s vodou, také jsme se snažili ji rychle svést do koryt a objevily se bleskové povodně, je to prostě provázané. Možná v gmo problém nebude. Už nyní se používá gmo technologie pro výrobu některých léčiv, např. inzulínu. Ale je rozdíl použít léčivo při určité indikaci nebo pro určitou skupinu nemocných a rozdíl je použít plošně, navíc kdyby nebyla možnost jiné volby tedy ne gmo volby. Může se stát, že nebude gmo vadit, ale může se také stát, že se rozpráší do okolí a vše bude gmo. Když se pak zjistí, že něco není v pořádku, nebude krok zpět. V mé praxi s výživou se mi mnohokrát osvědčilo, že celek je více než jednotlivost. I ve výživě se díváme optikou jednotlivých živin až od roku cca 1920, je to přínosný pohled, ale musíme se snažit ho doplnit o komplexnost, sledovat jen jednu živinu nebo jednu vlastnost potraviny je zavádějící.“

PLG: „Dobrý den, su vlastne GMO nebezpecné pretože v USA sa to tam bežne pestuje a tie semienka rôznej zeleniny atd. su vyrábane spoločnostou ktorá predtým vyrábala chemické zbrane pre Vietnamskú vojnu. (je o tom aj dokument)“

Mgr. Slavíková: „Ano v USA se běžně pěstují a vyskytují se i v řadě plodin, které nejsou gmo.“

Štěpán: „Dobrý den, připadám si, jak kdybych žil v nějakém utopistickém románu, kde se vytvářejí záplaty na důsledky, než aby se řešila příčina. S GMO nesouhlasím, logicky nevidím prospěch v tom, že přijmu rostlinu, která přežije nápor většího množství jedů nebo vyroste v chudé půdě. Jíst toxickou a podvyživenou stravu nepřinese nic než nemoc. Domnělé výhody zdaleka nevyvažují rizika a problém, který se s pomocí GMO má řešit bude nahrazen ještě větším problémem. Jak se můžeme proti GMO účinně bránit?“

Mgr. Slavíková: „Ano je třeba přistupovat komplexně, ne jen sledovat jednostranné zájmy.“

Ola: „Nekonzumujeme s gmo potravinami i větší množství pesticidů apod.? Není právě toto tím pochopitelnějším důvodem pro představu veřejnosti proč gmo nechtít?“

Mgr. Slavíková: „Ano i o tom se píše jako jednom z důvodů.“