Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 15. května 2014

Simona Tejnská: „Jakou roli hrajete vy ve fair trade, a kdo stojí za fair trade v ČR?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, zastupuji organizaci Fairtrade Česko a Slovensko, která se zabývá podporou a propagací certifikační známky Fairtrade. Naše organizace je zároveň platformou organizací a obchodníků, kteří jsou ve fairtradovém hnutí aktivní v České republice a na Slovensku. Zastupujeme také mezinárodní organizaci Fairtrade International. Děláme osvětové kampaně a motivujeme obchodníky, aby se zapojovali do prodeje fairtradových produktů.“

Simona Tejnská: „Které země jsou ve Fair trade nejvíc - Latin America, Asie, Afrika?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, země, ve kterých funguje fair trade nejvíce je Latinská Amerika, ale i v řadě zemí Afriky a Asie jsou zapojeni pěstitelé a pracovníci.Do fair trade je zapojeno celkem 2.5 milionu pěstitelů z těchto regionů.“

Simona Tejnská: „Fair trade mají vysokou cenu - zní negativní kritika... a taky že je proti tržní ekonomice + zda je to vhodné vůči rozvoj. zemím?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, ano, s touto kritikou se setkáváme poměrně často. Přestože je v ČR nabídka fairtradových produktů už velká, tak se stále většina z nich k nám dováží v malých objemech. To cenu samozřejmě prodražuje. Zpracovatelů fairtradových výrobků u nás zatím není mnoho, takže se většina produktů dováží. To samo o sobě cenu také prodražuje. Je také potřeba srovnávat produkty sejné kvality. Vezemete-li si FT čokoládu, která má 70 % kakaa, tak je potřeba její cenu srovnat s nefairtradovou čokoládou se stejných obsahem kakaa, pak se dostanete na přibližně stejnou cenu. Cena ft produktů v zahraničí je mnohdy úplně stejná jako cena ne-ft. Co se týká tržní ekonomiky - fair trade je stejně jako ostatní obchod byznys, který funguje na základě nabídky a poptávky. Pokud by po fairtradových produktech nebyla poptávka, tak by se farmáři a pracovníci do fair trade nezapojovali. Vhodnost FT vůči rozvojovým zemím - v 70. začali sami pěstitelé kávy požadovat po západních zemích, aby jim raději dali za jejich kávu férovou cenu, než aby jim posílali charitativní pomoc.“

Simona Tejnská: „Je Fair trade politická akce?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, fair trade je v první řadě snaha chovat se odpovědně k lidem, kteří pro nás pěstují nebo vyrábějí výrobky naší každodenní spotřeby. To samo o sobě lze považovat za politický názor. Fair trade je nicméně nadstranická iniciativa, která se u nás nespojuje s žádnou politickou stranou. V současné době běží v Evropě kampaň Volím fair trade, v rámci které se mohou zapojit kandidáti do Evropského parlamentu do podpory fair trade. Některým stranám je to koncept bližší, některé jsou proti fair trade.“

Simona Tejnská: „Jak vlivnou věcí Fair trade dnes je?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, v ČR je fair trade zatím poměrně mladou iniciativou. I přesto se vloni podařilo dosáhnout maloobchodního obratu 174 mil. korun. Povědomí o fair trade neustále vzrůstá. Obchodníci o něj jeví stále větší zájem. Jsme ale pořád na začátku. Ve Švýcarsku je 50 % banánů se známkou Fairtrade, každá 5. kytice květin v Německu je s certifikací Fairtrade. Např. ve Velké Británii je přes 40 % baleného cukru Fairtrade. Po celém světě je 1500 Fairtradových měst, to jsou města, která podporují fair trade, nakupují fairtradové výrobky, organizují osvětové akce atd. To je pouze pár příkladu toho, že fair trade je velmi silné hnutí.“

Simona Tejnská: „Jak se dostal fair trade do ČR a jakou tu má pozici?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, do České republiky se dostaly první rukodělné výrobky vyrobené v rámci fair trade v roce 1994. Začala je prodávat organizace Jeden svět. V roce 2004 byly do ČR dovezeny první potravinové produkty se známkou Fairtrade, dovezla je Ekumenická akademie Praha. Od té doby jsme dosáhli ročního obratu 174 mil. korun v loňském roce a ukazuje se, že zájem o tyto výrobky stále stoupá. Fair trade je úspěšný také díky tomu, že se v dnešní době hodně mluví o původu a kvalitě potravin, a právě pokud jde o původ, tam je fair trade velmi transparentní.“

Simona Tejnská: „Kolik lidí se fair trade v ČR věnuje?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, v ČR funguje několik organizací, které se zabývají fair trade: Fairtrade Česko a SLovensko, NaZemi, Ekumenická akademie, Jeden svět. Ty kromě zaměstnanců spolupracují s mnoha dobrovolníky. Pak tu jsou obchodníci, kteří fair trade prodávají. Velmi aktivní ve fair trade jsou školy a města. Dá se říct, že osvětě a propagaci fair trade se věnuje minimálně několik set lidí. Férové snídaně, což je akce na oslavu fair trade, která proběhla minulou sobotu, se po celé republice zúčastnilo 4,5 tisíce lidí.“

Kateřina: „Dobrý den, co bych musela udělat pro to, abych získala pro svoje výrobky (pomůcky pro děti) značku Fair Trade? Co všechno je k tomu potřeba? Finanční náklady? Děkuji“

Veronika Bačová: „Dobrý den, je mi líto, ale známka Fairtrade se vztahuje pouze na produkty (komodity) pocházející z tzv. rozvojových zemí (patří sem káva, kakao, čaj, rýže, bavlna, květiny, ovoce apod.). Na rukodělné výrobky se tato certifikace nevztahuje. Navíc, pokud jde o hnutí fair trade, tak to se zaměřuje výhradně na pěstitele a řemeslníky ze zemí Afriky, Latinské Ameriky a Asie. Pokud si sama výrobky vyrábíte, pak je potřeba se zapojit do nějakých iniciativ, které se zabývají výrobky vyrobenými v ČR.“

Pája: „Jaký to má vlastně přínos pro česko.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, fair trade přináší českým spotřebitelům možnost nakupovat věci, které byly vypěstovány a vyrobeny odpovědně vzhledem k pěstitelům a pracovníkům z rozvojových zemí. Na našem trhu je řada výrobků, které pochází ze zemí globálního Jihu a kde lidé naprosto běžně pracují v nebezpečných a náročných podmínkách a získávají nedostatečnou odměnu za jejich práci nebo úrodu. Takže přínos by se dal shrnout tak, že jde o to, že máme možnost výběru mezi neeticky nebo naopak eticky vyrobenými produkty.“

Simona Tejnská: „V jednom městě v ČR jsem viděl samolepku fair trade nalepenou veřejně - něčí iniciativa soukromá či organizovaná?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, samolepka byla určitě vyrobena některou z organizací, které se v ČR fair trade zabývají. Těší nás, že jste si jich všimla.“

Jan Verner: „Vážená paní Bačová, nemyslíte si, že fair trade by měl být i u českých zemědělců? Například při pěstování zeleniny je potřeba pole orat, ubránovat, zasít, několikrát zalít, několikrát odplevelit, pohnojit, sklidit, umít a prodat. Poté prodám kilo cibule za 2Kč, velkoobchod si přidá další 2Kč a hypermaket si přídá 4Kč. Je správné hájit zájmy lidí, kteří žijí hůř než čeští zemědělci, ale tuto problematiku je také potřeba vyzdvihnout. Přeji mnoho úspěchů ve Vaší práci. Předěm děkuji za odpověď.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, pane Vernere, děkuji za dotaz. Souhlasím s vámi, že i u nás mají zemědělci velmi složitou pozici. Fair trade je nicméně hnutí, které se zabývá jen zeměmi Latinské Ameriky, Afriky a Asie. Už i u nás ale fungují iniciativy, které se podmínkami českých pěstitelů zabývají a v době boomu farmářských trhů se už možná mnohé mění.“

B. Böhmová: „Dobrý den, paní Bačová, slyšela jsem, že některé Fairtrade firmy nakupují komodity od těch "neférových" (květiny, kakaové boby) a prodávají je pak jako své produkty. Jak je ošetřeno, aby se toto nedělo?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, paní Böhmová, děkuji za dotaz. Systém certifikace Fairtrade se zaměřuje na celý dodavatelský řetězec, pokud si tedy někdo chce dát známku Fairtrade na svůj produkt, musí ho nakoupit od certifikovaného dodavatele. Ten zase nakupuje pouze od certifikovaných pěstitelů. Existují na to přísné kontroly a systém je velmi transparentní. Např. pokud dojde k nějakému porušení standardů Fairtrade, který musí obchodníci nebo pěstitelé dodržovat, je jim certifikace pozastavena případně odejmuta. Příklad, o kterém jste slyšela, by se vůbec neměl stát.“

Pavlína: „dobrý den, na čokoládě, kterou jsem si dnes koupila, je značka UTZ Certified. Jaký je rozdíl mezí tím a Fair trade? Omlouvám se, pokud jste to už říkala, nedívám se od začátku.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, UTZ je jednou z certifikací, které se snaží spotřebitele informovat o tom, že výrobek byl vyroben za určitých podmínek. UTZ se nicméně zabývá pracovními podmínkami a důstojnou mzdou pouze okrajově. Je to certifikace, která informuje o původu výrobku a kvalitě dodavatelského řetězce.“

hana nechanická: „Proč jsou výrobky "fair trade" tak nehorázně drahé? např. čokoládá je mnohonásobně dražší než equadorské ap. čokolády např v lídlu i pár čokoládových bobů stojí kolem 100,.Kč Ráda bych podpořila tento zp.obchodu ale prostě si to nemohu dovolit“

Veronika Bačová: „Dobrý den, pokud srovnáme čokoládu stejné kvality - např. se 70 % obsahem kakaa, pak srovnatelnou čokoládu, která nemá certifikaci Fairtrade, seženeme za přibližně stejnou cenu - tedy cca 60 kč. Samozřejmě ji nemůžeme srovnávat s mléčnými čokoládami, které mají v supermarketech v akci za 15 kč. Musíme srovnávat stejně kvalitní produkty. V obchodech dnes seženete jistě levnější fairtradovou čokoládu, něž kterou uvádíte v dotazu :-) Děkujeme za podporu.“

Anežka: „Dobrý den, je to zhruba 2 roky zpátky, kdy jsem se s fair trade začala častěji setkávat a velmi mě tato myšlenka nadchla. Ráda bych se ale zeptala na jednu věc. Pokud by opravdu radikálně stoupla spotřeba fair trade výrobků, co mají dělat chudí pěstitelé, pracovníci, apod., kteří nemají možnost se do tohoto projektu zapojit? Vlastně by dostávali ještě méně peněz, než teď, protože by po zboží, které produkují byl menší zájem, ne? A dále bych se ráda zeptala, jak je to v rámci fair trade s válečnými oblastmi? Děkuji.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, děkuji za zajímavý dotaz. Pokud radikálně vzroste spotřeba fairtradových výrobků, o to více vzroste počet pěstitelů zapojených do fair trade. Doufám, že jednou fair trade vůbec nebude potřeba a stane se vlastně hlavním proudem a většina pracovníků bude dostávat odpovídající mzdu za jejich práci. Fair trade většinou nefunguje v zemích, kde jsou ozbrojené konflikty a které jsou politicky nestabilní. To se týká řady zemí v Africe, kde vzhledem k hladomorům a válkám působí humanitární pracovníci. Pro fair trade je důležitá existence alespoň minimální infrastruktury a stability.“

Tomas: „Jak se predchazi tomu, aby prostredky doputovaly skutecne k osobam, kterym je fair trade puvodne urceno, nikoli osobam, ktery zneuzivaji levne pracovni sily, a ktery na fair trade skutecne v zemich tretiho sveta bohatnou?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, systém certifikace Fairtrade funguje tak, že musí projít certifikací celý dodavatelský řetězec. V tzv. rozvojových zemích fungují auditoři, kteří situaci monitorují. Pokud dojde k porušení standardů Fairtrade, pak je certifikace pozastavena, dokud se nedostatky nenapraví. Certifikace může být případně i odebrána. Není to tedy tak, že se certifikace jen rozdělují.“

Petr: „Co říkáte na Obč.sdružení "Jídlo z blízka"? Víte, že jeden lékař prohlásil, že bychom měli konzumovat jen potraviny vypěstované v okruhu 60. km od našeho bydliště?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, tuto iniciativu bohužel neznám, ale rozhodně si o ní zjistím něco víc. Určitě to je zajímavý názor, který může mít různá opodstatnění. V tom případě bychom ale měli také přestat pít čaj nebo kávu. Je řada výrobků, které si u nás zkrátka nevypěstujeme a pak je pouze na nás, jaký přístup ke spotřebě si zvolíme. Fair trade také není jen o potravinách, ale o bavlně, řezaných květinách, rukodělných výrobcích.“

Petr: „Z jakého vážného důvodu podporujete prodej výrobků a výpěstků z jiných států, když u nás máme problém se zaměstnáním našich občanů? Navíc dochází k dovozu zdraví škodlivých výrobků a potravin.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, podporujeme prodej výrobků a výpěstků jiných států, protože cítíme odpovědnost za to, že pracují nebo nepracují v důstojných podmínkách. Svým spotřebním chováním to můžeme totiž změnit. Co se týká fair trade, tak bych si dovolila nesouhlasit, že jde o zdraví škodlivé potraviny - většina výrobků má také certifikaci bio a při jejich výrobě se také dbá na kvalitu.“

Hana I.: „Dobry den, jak se cenově liší výrobek od Fair trade firmy a firmou, která se fair trade nezabývá....Vím, že kdysi se cena např. u čokolády hodně lišila. Děkuji za odpověd.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, u nás cenu stále ještě někdy ovlivňuje to, že jsou produkty dováženy v malých objemech, což samo o sobě cenu prodražuje. Dá se ale říci, že výrobek může být buď stejně drahý nebo draží maximálně o pár desítek korun. Jde také o to, jestli ho koupíte v supermarketu nebo v malých obchodech např. zdravé výživy. Tam jsou opět produkty o něco málo dražší.“

Petr: „Jak si vysvětlujete fakt, že v roce 1994 kdy u nás krachovaly světově proslulé firmy (Zetor, ČKD, Poldi a další) začala u nás působit iniciativa Fair trade? Proč se více nezabýváme zaměstnáním našich lidí a až stát zbohatne, tak potom můžeme pomáhat. Všem potřebným na světě, Africe zvláště, že?“

Veronika Bačová: „Dobrý den, souhlasím, že by ČR měla mít lepší politiku zaměstnanosti. Toto my bohužel nemůžeme ovlivnit. Samozřejmě, že pokud by se zvýšila kupní síla, pak by vzrostl i zájem o fair trade, jak je tomu např. ve Velké Británii nebo ve Švýcarsku. Příchod fair trade do ČR v 90. letech jistě souvisí s celkovým trendem přílivu nových sociálních hnutí a jiných iniciativ.“

Bednárová Jana: „Díky za krásný výklad i za práci, kterou odvádíte.“

Veronika Bačová: „Dobrý den, paní Bednárová, děkuji za podporu.“