Sama doma

Záznam chatu ze středy 22. ledna 2014

Maruška: „Dobrý den paní Králová, chtěla bych se zeptat, jakým způsobem jestli a jaký způsobem jde praktikovat nevýchovu u malých dětí (3,5 roku). Myslíte, že s nimi bude fungovat?“

Kateřina Králová: „Zdravím Vás Maruško, zrovna včera jsem byla natáčet rozhovor s maminkou, která je v Nevýchově a domlouvá se se svým 2 měsíčním miminkem. Takže s tří letým dítětem to není problém. Jde jen o to se naučit jak na to. My jsme "nevychovávali" už od dvou let. Chlapeček na to krásně reagoval a dnes už přichází s vlastními řešeními. Takže odpověď na Vaši otázku je rozhodně ano, u malých dětí se Nevýchova praktikovat dá.“

Jana: „Kačko, moc díky za to, co děláte! Sleduji Nevýchovu už dlouho a moc mě inspirujete! Moje malá má sice teprve půl roku, ale už teď spolu úžasně komunikujeme. Děláme bezplenkovou metodu a dcerka je spokojené miminko. Dcera pláče jedině, pokud je v náručí u babičky. Myslím, že i tak malé dítě by se mělo respektovat, a proto, když začne u tchýně plakat, vezmu ji zpět k sobě. Babička je ale dotčená. Moc mě to mrzí. Co si o tom myslíte? Držím palce ať se daří!“

Kateřina Králová: „Jani, zdravím, chápu, že to pro Vás ani babičku není příjemné. Zaměřila bych pozornost na komunikaci s babičkou. A společně s ní bych zjišťovala, kdy dcerka reaguje dobře, kdy moc ne. Společně s babičkou bych z toho udělala projekt, přijďte na to společně. Na začátku babička dcerku chovat vůbec nemusí. "Na zemi" získá její důvěru a vytvoří si společně bezpečný prostor a pak bude jen krůček do náruče. Když ji budete společně s babičkou poslouchat, přijdete na to. Držím palce. Katka“

Zuzana Wolná: „Dobrý den. Mám dotaz jak můžu začít s nevýchovou u svého 3 letého syna?“

Kateřina Králová: „Zuzi, určitě, začněte. S tříletými dětmi už se skvěle komunikuje. Katka“

Lucie: „Dobrý den Katko, typ na nevýchovu, na vaše stránky mi poslala kolegyně, tak jsem už koukala na několik videí a moc se mi vaše metoda zamlouvá. Máme 3měsíční holčičku a moc rádi bychom vychovávali partnersky... myslím, že jsme s manželem oba velice liberální, ale... probíhají vaše kurzy i mimo Prahu? Jsme z Opavy, ale není problém dojet třeba i do Ostravy. Mám na mysli spousty otázek, jak vyřešit to a ono... Děkuji za odpověď a mějte se krásně!“

Kateřina Králová: „Hezký den Lucko, živé kurzy zatím plánujeme v Praze, ale doporučila bych Vám online kurz. Jeho součástí je fórum, kde rodiče dostávají odpovědi na svoje otázky. A můžete si vše organizovat ve svém vlastním čase. Ať se daří, Katka“

Jarmila Heřmanovà: „Dobrý den, chtela bych se zeptat jak pristupovat ke čtyřlete dceri, ktera mi zacala žarlit na sveho rocniho brasku.. Dekuji a s pozdravem Jarmila“

Kateřina Králová: „Zdravím Jarmilo, věnujeme tomu celý týden kurzu. Ale v té nejkratší variantě: Velmi často, když dítě ubližuje, potřebuje pozornost, je nějak znejištěné. Pak je dobré dát mu pozornost. Jedna z konkrétních rad je: udělat si čas pro sebe, jen pro vás dva. A taky velmi funguje se ho zeptat, co se v něm děje. Uvolnit pocity nejistoty. Třeba se bojí, že máte bratra radši, než jeho. Citlivě bych to s ním probrala a budete moudřejší. Katka“

Pavla: „Mám téměř 2 letého synka. Nevýchovou jsem zcela nedotčena. V čem Nevýchova vůbec spočívá? Můžete napsat nějaký příklad? Se synkem se neustále dohadujeme při oblékání, uklízení hraček ap.“

Kateřina Králová: „Myslím Pavli, že potíž by mohla být právě v tom, že se dohadujete, ne domlouváte. Víte, co? Podívejte se na naše stránky, když zadáte email, pošleme Vám řadu videí, s nimiž můžete začít. Držím palce, Katka“

Vlasta Svoboda: „Nevím proč se dnes dělá z výchovy věda ,za nás byla nejlepší výchovná KOMAFRI to je Komenský,Makarenko,Frištejnský a bylo to učinné.Nedá se říct že by jsme byli flustrovaný ale naopak jsme oproti dnešní generaci jsme byli vychovaný a měli jsme úctu k hodnotám a to dnes neexistuje.Zdravím V.S.“

Kateřina Králová: „Zdravím Vlasti, já osobně si myslím, že inspirovat dítě svými hodnotami je skvělá věc. A myslím, že s Komenským bychom se shodli. Ostatní pány neznám. Ale podívám se :) Katka“

Irena: „nevýchovu praktikuji u všech dětí a opravdu se mi to vyplatilo mám 4 děti 30,28,24,12 let a nikdy jsem s nimi neměla sebemenší problém chovám se k nim jako ke kamarádům..nikdy přede mnou něměli žádné tajnosti ..a nebyli s nima problémy u dospělých klukú jsem nevěděla co je puberta..a u nejmladší dcery postupuju stejně jsem matka samoživitelka všechny děti jsem si prakticky vychovala sama a můžu odpovědně říct že dobře..všem rodičům plně doporučuji...“

Kateřina Králová: „Zdravím, Irenko, děkuju a gratuluju. Katka“

Radka: „Dobrý den. Mám doma 9 měsíční dceru. Jak se dá u takto malého dítěte aplikovat tento přístup? Jak použít kompromis u dítěte, které nemluví?“

Kateřina Králová: „Zdravím Radko, dá, nebojte. Má svá lehká specifika, ale dá. Máme na to celý e-book a myslím, že kdybych Vám chtěla napsat principy, dokázala bych Vám předat jen nefunkční torzo. Podívejte se na stránky, prosím. Zdravím vás i dcerku, Katka“

Eva: „Dobrý den, koukala jsem na Vaše stránky a byť mě to moc zajímá, hrozně mě rušilo jak intenzivně máváte rukama, tak jsem video vypnula zapnula až na druhý den. Berte to prosím jako připomínku, ne jako zlou kritiku. Jinak jsem ráda za Vaše rady, mějte se pěkně“

Kateřina Králová: „:) jeden pán to vysvětlil tak, že to překládám do znakové řeči :) To není pravda, ale snad najdete způsob, jak se přes to přenést a já postupně třeba přestanu tolik mávat :) Díky za názor, Katka“

Dita: „Dobrý den, mám doma 5 dětí a občas s domlouváním máme problém, zaujalo mě Vaše povídání, naprosto se vším souhlasím, ale praxe mi pak tak skvělě nejde, ráda bych se přihlásila do on-line kurzu... kde se můžu přihlásit a probíhá kurz od určitého data nebo můžu začít třeba hned od příštího týdne? Děkuji za odpověď Dita můj email: dita.paclova@seznam .cz“

Kateřina Králová: „Zdravím Dito, buďte tak hodná a zadejte nám na našich stránkách mail a my Vám všechno pošleme. Nebo najdete na stránkách mail na naši skvělou Veroniku a ta se Vám bude individuálně věnovat. Začít se dá kdykoli. Těším se na Vás, Katka“

Jana: „Dobry den, mame doma skoro 4 letou a 1,5 letou dceru. Starší, pokud neni po jejím (třeba i malichernost jako ze se ji nelíbí jak jsem namalovala princezně šaty), urazi se, bouchne dveřmi a zavře se v pokojíčku. Když za ní jdeme, překryje si usi a křičí "nemluv na me, nech mě byt". Co s tim? Někdo rádi nevsimat si ji a nechat vysumet, ono ji to přejde. No nevim. Dekuji za radu.“

Kateřina Králová: „Moje zkušenost je taková, že pokud se dítě neumí domluvit a řeší to vztekáním, je v momentě emocí neochotné a často i neschopné se přes svůj vztek přenést a začít spolupracovat. Zkuste se na to podívat přes vlastní zkušenost. Když jsme vzteklí, tak nejsme moc ochotní vyjít druhému vstříc. To řešení můžeme najít skrz dohodu v momentě, kdy je dítě v klidu. Tak můžeme vymyslet - společně, co s tím, když nám není dobře, můžeme přijít na to, co se dítěti nelíbí. Z mojí zkušenosti autoritativní zásah v takové situaci způsobuje jen horší pocit dítěte i rodiče. A díky tomu i větší vztek, případně zatvrzení se pro další situace. Ať se daří, Katka“

Jana: „Dobry den, Katko, rada bych se Vas zeptala, jak me 2,5 lete dceri nejlepe vysvetlit, ze bude mit sourozence a jak s ni po jeho narozeni komunikovat, aby nezacala zarlit? Dekuji za odpoved! Hezky den!“

Kateřina Králová: „Zdravím Jani, mám zkušenost, že rodiče se bojí, aby dítě nestrašili a proto před porodem říkají sourozenci jen to dobré, co je čeká. A oni jsou nakonec zklamaní, často se cítí podvedení, protože maminka nemá tolik času, jsou sesazeni ze svého trůnu. Proto bych hlasovala za to, říct dítěti, co bude nový sourozenec skutečně znamenat. Žádné strašení, jen popis. Třeba to, že mamka se bude muset miminku věnovat, že bude potřebovat hodně času, že bude plakat. A pak je velmi důležitá věc probrat s ním jeho pocity, obavy, strachy. A říct mu, jak to máte Vy. Třeba, že ho nepřestanete mít ráda. No a nakonec bych se domluvila, co budete dělat, když by mu nebylo dobře, kdyby se cítilo odstrčené, aby mělo dopředu vyběhané cestičky, pro situace, s nimiž by si později neuměl poradit. Když nastolíte otevřenou komunikaci, kde každý říká, co potřebuje a cítí, nedá se nic zkazit. Katka“

Blanka: „Dobrý den. A co nevýchova a puberta? ;-) Lze s nevýchovou začít až ve 14-ti letech dítěte? Přemýšlím, jak třeba dítě přesvědčit (pomocí nevýchovy), aby si uklízelo pokoj, když jemu ten nepořádek nevadí....“

Kateřina Králová: „Zdravím Blani, jde začít v pubertě. I v dospělosti! Naopak musím říct, že s dospívajícími se jde domlouvat snad úplně nejlíp. Jen bych viděla problém v tom, že Vy se ho snažíte přesvědčit. Vstupujete do dohody s tím, jak to přesně chcete. To vůbec neznamená, že když začnete s Nevýchovou, syn uklízet nebude. Ale necítím tam ten otevřený prostor pro dohodu. Dospívající jsou totiž maximálně citliví na nátlak, manipulaci, nepartnerské přístupy. Je to logická věc, začínají si uvědomovat svoji sílu a pohledy na svět a když jim tohle přiznáme a neohrožujeme to, dějí se zázraky. Moc Vám držím palce, Katka“

Martina Sušerová: „Čepráte od Naomi Aldort?“

Kateřina Králová: „Zdravím Martino, Nevýchova jsou moje žité zkušenosti. Domluveno a vyzkoušeno s dětmi. Nicméně s Naomi máme spoustu podobných pohledů a přístupů k dětem. Nicméně najdou se i odlišnosti. Katka“

Sofie: „roční Syn se velmi vzteká, jakmile se mu cokoli nezadaří. (spadne komín, nelze mu navléknou kroužek apod?) nechat ho vyvztekat? utěšovat?“

Kateřina Králová: „Neznám, Sofie, Vaši konkrétní situaci a ze dvou vět těžko radit. Ale já bych to dělala tak, že se k situaci vrátím, když je synek v klidu. A řekla bych mu, že vidím, že ho to trápí a třeba že bych mu s tím chtěla pomoci, kdyby to šlo. Jen potřebuju od něj poradit, jak. No a v té konkrétní situaci bych jen byla s ním a podpořila bych ho. Řekla bych mu, že rozumím jeho pocitům. Aby měl pocit, že jsme v tom spolu, pokud potřebuje. Na druhou stranu možná jen volá o pozornost a z mé zkušenosti není dobré ho v takové situaci rovnat, přilévat pozornost k tomu, co nefunguje. Zdravím, Sofie, Katka“

renata: „Dobrý den,mám doma syna,který se chová vůči sourozencum agresivně,a když mluví,tak buď jen křičí nebo brečí,poradíme mi prosím co s tím?“

Kateřina Králová: „Zdravím Vás Renato, když dítě někomu ubližuje volá o pomoc. Vždycky. Dala bych pozornost jemu. Chtěla bych vědět, co ho trápí, když sourozencům ubližuje. Když agresivním dětem říkáme, jak jsou špatné, co dělají zle, jen přiléváme olej do jejich bolesti a nevědomky to zhoršujeme. Podívejte se na naše stránky, když nám tam zadáte mail, pošleme v únoru stránku s příběhy maminek, které vyřešily právě takové potíže. Držím palce, Katka“

Manka: „Dobrý den, máte pocit, že domluvit se dá s každým dítětem? No toho našeho žádné domlouvání neplatí.“

Kateřina Králová: „Zdravím Manko, domlouvání někomu skutečně často nefunguje. Dohoda ale funguje. Je v tom zásadní rozdíl. A ano, mám zkušenost, že nakonec se jde dohodnout s každým dítětem. Pracovala jsem s dětmi s ADHD a na začátku to byly děti, které měly nálepku "nezvladatelné". Nakonec jsme to vždycky rozklíčovali a vyřešili. Držím palce, Katka“

Šárka Kubešová: „Dobrý den Kačko, kurzem nevýchovy právě procházíme a opravdu je zajímavé sledovat změny, které se dějí u nás doma. Dřív jsem hodně hrozila, křičela a vyčítala a děti se mě hodně bály a hlavně mě nevnímaly a neposlouchaly. Viděla jsem, že se v tom nemají dobře a uvědomila jsem si, že takhle to tedy rozhodně nechci. Když jsem objevila nevýchovu, přesně jsem věděla, že tohle je přesně to pravé. Od doby co se snažíme domlouvat jde nám vše o hodně líp a děti začínají spolupracovat. Moc Vám fandím a děkuji, že jste.“

Kateřina Králová: „Šáry, děkuju, ať se Vám doma daří čím dál tím líp a gratuluju. Katka“