Sama doma

Záznam chatu ze čtvrtka 4. října 2012

lenka poilívková: „dobrý den pane doktore, mám 10 letého syna s AS-aspergerův syndrom,má ještě albinismus a oční vady-nystagmus a s astygmatismus a ruzné poruchy učení a chování.Neustále ve škole zažívá šikanu od spolužáků a to težce nese,též by mně zajímalo zda škola je povinná dodat spec.pomůcky pro vyučování-syn má mít spec.sešity se širším,zvýrazněním linkováním a dosud je nemá,škola nakoupila normální a já je musím nestále linkovat-zvýrazňovat,je to normální“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, pokud jde o šikanu - či prostě jen špatné vztahy ve třídě, určitě by měla učitelka nebo učitel se na toto zaměřit - není to prostě normální a smířit by se s tím neměl nikdo. Co se týče pomůcek - pokud jde o takové pomůcky, které škola poskytuje i ostatním dětem (např. sešity - ale pokud vím, tak si hodně sešitů kupují rodiče sami). Prostě - dítě se zdravotním postižením má právo "na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich vzdělávacím potřebám a možnostem a na vytvoření nezbytných podmínek, které toto vzdělání umožní" - tolik z § 16 školského zákona. Doporučuji Vám kontaktovat jak školu - tak zejména příslušné Speciálně pedagogické centrum, které je "odborným garantem" obsahu tzv. integrace u Vašeho dítěte a pokuste se v dohodě (ředitel, učitelka, pracovník SPC) hledat cestu k odstranění Vámi popisovaných problémů. Přeji Vám hodně sil a úspěch...“

Martina: „Dobrý den. Je každá škola povinna integrovat handicapované dítě?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, jednoduchá otázka a relativně jednoduchá odpověď. Bydlí-li dítě ve spádovém obvodu dané základní školy - ředitel této školy je povinen dítě do školy přijmout. A to - slovy zákona - bez výjimky. Jen rodič má právo rozhodnout se pro jinou školu - tam však nemá zákonem zaručené "místo" pro své dítě. (dílčí výjimkou je jen situace, kdy je dětí více než je ve škole míst - ale to se týká všech rodičů bez rozdílu. Pokud jde o školu tzv. speciální ta spádové obvody nemá - ale přijetí dítěte s postižením nebývá problém. U škol mateřských je problém velký. Některé školy se tak trochu (nebo i hodně) brání přijetí některých dětí s postižením - a zde již nefunguje právě ta spádovost a navíc povinná školní docházka jako u škol základních. Nicméně, veřejný ochránce práv i v případě mateřských škol jednoznačně konstatoval, že nepřijetí dítěte i do MŠ z důvodu zdravotního postižení je diskriminací. Tolik tedy k právní stránce věci. Druhou stárnkou je připravenost (ochota, znalosti, vzdělání) lidí ve škole... Takže - jednoduchá otázka a složitá odpověď. Přeji vše dobré.“

Dagmar Navrátilová: „Dobrý den, prosím co mám dělat pokud ostatní rodiče odmítají integraci mého dítěte s postižením v běžné základní škole?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, to je jistě velmi složitá a lidsky nepříjemná situace. Věc má proto odpověď právní a - řekl bych "faktickou". Z právního hlediska nemohou rodiče ostatních dětí nijak bránit přijetí dítěte s postižením do školy a třídy. Tady byse jednalo o diskriminaci nejhrubšího zrna. (za chvíli by možná někdo přišel s tím, že postižení s námi nebudou jezdit stejnou tramvají...). Tedy - právní situace je jasná. Samozřejmě vše by měl jasně deklarovat ředitel školy. Složitější je vztahová rovina problému. Právník může konstatovat nepřípustnost takového jednání - pedagogové (ředitel, učitelky) případně pracovník Speciálně pedagogického centra by měli učinit ve fázi příprav třídy na přijetí dítěte s postižením takové kroky, aby obavy ostatních rodičů odstranili. Nepíšete o jaké postižení se jedná atd. Ale v kostce shrnuto: ostatní rodiče nemohou přijetí Vašeho dítěte zabránit. Přeji vše dobré.“

Růžičková Jaroslava: „Mám mentálně postiženého syna,který zvládl úspěšně 10let školní docházky s asistentem,narazila jsem ale ve chvíli,kdy jsem chtěla,aby se vzdělával i nadále,ale jiná možnost,než internát,který by psychicky nezvládl,nebyla.Mrzelo mě to,protože i pani učitelka říkala,že udělal velký pokrok a přestat se vzděláním je škoda.Zkoušeli jsme,aby ve škole zústal i nadále,ale nebylo to již možné.Myslím,že pokračování pro děti s handicapem po základním vzdělání není propracováno.Syn skončil v denním stacionáři a je mi moc líto,že se nemohl dál vzdělávat.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, rozumím Vám - obecně přechod dětí s postižením ze škol do "dalšího" života je složitější. Zaměstnání, bydlení, návazné sociální služby... desítky problémů. Pro děti s mentálním postižením "připadají v úvahu" zejména jednoleté nebo dvouleté školy "praktické" - nejsou to základní školy praktické (dříve zvláštní) ale školy střední. Ale asi u Vás v okolí blízkém taková není. Rozumím- je to problém jak píšete... Přeji hodně sil a štěstí.“

Ema: „Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jaký máte názor na existenci tzv. specializovaných tříd pro děti s SPU v rámci běžných škol. Právě v takové třídě pracuji jako učitelka, máme max. počet 14 dětí ve třídě, většinou s více dys- poruchami... Do 5. třídy jsou tyto děti integrovány v běžné třídě, ale od 6. třídy vytvoří samostatnou třídu se specifickými výukovými metodami a přístupem. První rok, dva to většinou jde, ale zejména v 8. a 9. ročníku tyhle děti výsledkově hodně klesají a hlavně se zhoršuje chování a kázeň... Myslíte, že kdyby byly integrované v běžné třídě, že by se to tolik nezhoršovalo?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, upřimně řeknu, že se nepovažuji na odborníka vzdělávání dětí se specifickou vývojovou poruchou učení. Je na jedné straně pravda, že s přibývajícím věkem se "počet" dětí s takto vykázanou "poruchou" snižuje (na ZŠ i 35 tis. - na SŠ daleko, násobně méně). Určitě rozhoduje o jaký stupeň míru - problému se jedná, jaká je atmosféra ve třídě (jak specializované - tak běžné) apod. Ale jak říkám - nemyslím si, že bych mohl vyslovit na Váš dotaz nějaká zcela jasný názor -pravdu. Pokuste se o tom podiskutovat pracovnicí PPP nebo SPC, která k Vám dojíždí. Přeji vše dobré.“

Martina: „Dobrý den pane Michalík, mám syna v 7. třídě základní školy, v loňském roce mu byl diagnostikován aspergerův syndrom (plus další přidružené poruchy - OCD, porucha pozornosti). Minulý týden jsem mu ve škole podepisovala IVP, každopádně bych pro něj ráda "vybojovala" asistenta pedagoga, protože ve škole spoustě věcem nerozumí a po večerech se mnou, když ho chci připravit na další den do školy už nezvládá, nesoustředí se... škola se asistentu "brání", tvrdí, že s tím nemají zkušenosti... SPC mi slíbilo telefonicky, že napíšou nové doporučení pro letošní školní rok na asistenta, do mailu mi však napsali, že chtějí ode mě důvody. Má otázka zní: potřebuji pro asistena pedagoga speciální důvod, nebo stačí důvody vyplývající z této poruchy - že ve škole nerozumí, doma si už nepamatuje co bylo ve škole a učitelé nemají žádné zkušenosti??“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, o asistentech jsem nyní hovořil ve vstupu. Jen stručně - dotazy přibývají - SPC by mělo samo diagnostikovat (nalézt) "důvody" proč Váš chlapec asistenta potřebuje - nebo nepotřebuje. Určitě Vaše vyjádření - třeba to o možnostech domácí přípravy vezmou v potaz - ale je to na nich. Kolegyně mají být těmi odborníky (a zákon jasně říká "vyjádření SPC"), kteří stanoví doporučení k asistentovi. Následuje to co jsem říkal do vstupu - žádost školy na kraj atd. atd. Přeji hodně sil.“

Lenka Hodulíková: „Dobrý den, mám integrované dítě s postižením. Mám ale obavy, že se ve škole mému dítěti během vyučování nevěnují a prostě ho nechají v rohu třídy. Nevím, jak tuto skutečnost ověřit. Děkuji za odpověď.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Krátký dotaz a strašně složitá věc. Obavy, strachy a někdy i bolest, kterou prožívají rodiče dětí s postižením v době "kdy na dítě nevidí" bývá někdy hodně krutá. Nu - ve škole by tomu tak být nemělo. Opět - nabízí se rozhovor s učitelkou (třeba jsou obavy opravdu jen obavami - a ne reakcí na skutečnost). Jestli jsou pochybnosti o její roli - pak s ředitelkou - ale vždycky - vždycky s pracovníkem SPC, který integraci "řeší". On by měl být tím, který na Vaše vyzvání školu navštíví- prohlédne vyučování atd. Ale rozumím- obavy jedna návštěva jedné hodiny neodstraní. Navíc - těch pracovnic SPC je zoufale málo na splnění všeho co po nich stát chce... Přeji lepší zprávy ze školy :-)“

Michaela: „Pane docente, nevíte kde bych našla pro laika srozumitelné informace o integraci ? Existuje nějaké školení, kurzy apod.?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, jde o to jaké informace v jaké rovině. Pokud jde o odborné knihy - jsou na trhu - je tam nakladatelství Portál, Grada, vydavatelství Unverzit Praha, Olomouc, Brno ad. (snad to nevymažou jako reklamu :-) Knih pro rodiče je méně. Připravuji do konce podzimu knížku s názvem "rodič a dítě s postižením na základní škole" - pokud mi napíšete na stránkách www.svp-vzacnaonemocneni.cz - rád Vám ji po vydání zašlu. Pokud jde o metodické aspekty už vzdělávání dětí s postižením (jak ve škole, v předmětech) doporučuji vám i ostatním podívat se na "kuchařku pro učitele", kterou jsme pod odkazem Metodiky umístili zatím v pracovní verzi na webu http//:spc.upol.cz. Snad takto...“

Lucka: „Dobrý den, jsem studentka speciální pedagogiky - navazuji na otázku moderátorky pořadu - jak je to s integrací na VŠ, VOŠ, konzervatoře?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den paní kolegyně- informací je méně. VOŠ a konzervatoře - tam je právně stejný režim jako na ZŠ a SŠ - je to stejný zákon. Kolik dětí je např. na konzervatoři to opravdu nevím. Vysoké škole: samostatný zákon - integraci vůbec neřeší. Poslední dva roky MŠMT a zejména jednotlivé vysoké školy dosti v tom dělají. Určitá zpřístupnění, pomůcky, tlumočení, přepis atd. atd. Omlouvám se - je to spíše na přednášku :-)“

Marková Jaroslava: „Dobrý den pane docente, o úrovni integraci dětí s MP v běžných školách si myslím nikdo nedělá velké iluze, až na výjimky samozřejmě. Moje známá paní učitelka na ZŠ dostala instrukce od paní ředitelky, ať toho chlapce s MP nechá sedět a nevšímá si ho, že to stejně nemá význam. Chlapec pracuje podle školního vzdělávacího programu ZŠ praktické, takže má navýšený počet hodin pracovního vyučování, které tráví pokaždé v jiné třídě mezi jinými dětmi, činnostmi na sebe nijak nenavazujícími a nepřizpůsobenými jeho potřebám. Asistent pedagoga samozřejmě také nic neřeší, neboť mu stačí základní vzdělání, o speciální pedagogice nemá vůbec tušení, jeho práce je špatně placená, takže se jedná většinou o lidi dlouhodobě registrované na úřadu práce. Když uvážím jakou péči mají děti na ZŠ praktických, jak proškolený je tam personál, zvyklý na tyto děti, který po létech zkušeností ví jak na ně. Nepředpokládá, že žák má elementární znalosti a vše si ověřuje, pracuje ryze individuálně, což mu umožňuje malý počet žáků ve třídě a přítomnost asistenta. Pracuje v prostorách vybavených speciálně upravenými didaktickými pomůckami a materiály… Mám pocit, že děti s MP vzdělávané v BŠ jsou učením natolik znechuceny, že odmítají ve vzdělávání nadále pokračovat. Žák, který po celou dobu školní docházky slaví většinou jen neúspěch a posměch spolužáků bude jistě rád, když jakoukoli školskou instituci rychle opustí. Také mám někdy pocit, že co se integrace dětí s MP týče, jde spíš o rodičovskou prestiž, než o blaho dítěte. Rodiče raději nechají trápit své dítě na běžné škole, i když sami dobře vědí, že mu to vůbec neprospívá. Mnohdy jde i o pohodlnost, nebo nedostupnost ZŠ praktické. Moc mě mrzí, že zájem dítěte je v těchto případech, až na posledním místě. Myslíte si, že takto bezhlavá integrace má význam?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den. Váš dotaz je dlouhý, zajímavý -a svým způsobem je i odpovědí. Neboť - to co popisujete není žádná integrace - je-li to tak jak pravíte - potom je to stejná "integrace" jako to, kdybych neplavce hodil do hluboké vody a řekl ať plave. Pokud by se utopil - asi bych nemohl tvrdit, že to byla jeho chyba.... To samé je s takovou "integrací" co popisujete. Dítě kdesi v rohu, asistent otrávený- ředitel myjící si ruce... Co k tomu dotat? Snad jen to (právník), že se jedná o porušení školského zákona - už jsem uváděl § 16, o porušení "lidského" přístupu atd. atd. K tomu jestli je to tak vždy a všude - to netuším...Chtěl bych věřit "že ne většinou"....Děkuji za dotaz - hodně smutný...“

Ivana: „Dobrý den,chtěla bych se zeptat na váš názor - není lepší pro handikapované dítě být dobré,nebo snažit se být v něčem lepší mezi podobně postiženými,než být "horší, nejhorší" mezi zdravými? Co třeba u některých citlivějších potom dělá psychika?Děkuji za odpověď.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, nejsem psycholog - mám jen více než dvacetiletou zkušenost s desítkami a možná stovkami rodin a dětí s postižením a stovkami "situací". Co říci - kdy je lepší to a kdy je horší ono. Co rozhoduje - to co je nyní? to co cítím dnes - nebo to co budu hodnotit za pět nebo dvacet let? Kdy budu lépe připraven pro život? Nelze na to jednoduše odpovědět (snad nebudete mít pocit, že utíkám z dotazu - jen vidím, jak je to složité... Znám děti (dnes dospělé), které jsou šťastné, že v "integraci byly" - znám děti - dospělé, které byly a spokojené nebyly. Znám děti zdravé, které na školu vzpomínají rády a znám takové, které při slově učitelka zažívají nevolnost... Děkuji za dotaz.“

Eva: „Dcera navštěvuje šest let třídu s chlacem který má aspergrův syndrom neustálé slovní vulgární napadání,vyrušování atd.nepůsobí na dceru dobře.nechci být zaujatá ale pořád se to řeší a k ničemu se nedospělo situace je pořád stejná ba i horší.Děkuji.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, děkuji za dotaz. Ano - nakousl jsem to v rozhovoru - problémy v chování - projevy - skutečné či jen vnímané jako nevhodné. To dokáže třídu "rozhodit". Ať se tak chová dítě zdravé či s postižením. Vím, že u Aspergerova syndromu mohou tyto projevy být. Hraběcí rady dávat učitelce ani Vám dávat nebudu... Snad jen asistent, zklidnění, snahy... Ale Vy píšete, že to nikam nevede. Rozumím. Níže jsem vyslovil názor, že rodiče zdravých dětí nesmí (nemohou právně) přítommnosti jakéhokoliv dítěte zabránit. Trvám na tom. Ale rozumím Vám. Řešení: ředitel, učitlka, asistent, SPC, výbor rodičů dětí (či jak se jmenuje..). Držím palce a děkuji za dotaz.“

HANKA: „Dobrý den mám syna s hendikepem- těžké zdrav. postižení 4. stupně.Navštěvuje soukromou spec.školu a má k sobě na základně doporučení SPC asistenta pedagoga do výuky.Můj dotaz zní co je náplní asistenta pedagoga?Ptám se protože mě tř.učitelka žáda o osobního asistenta,nebot syn potřebuje dopomoc ve všech úkonech sebeobsluhy /krmení,přebalování/.zatím si ho nemohu z finančích důvodu dovolit,ač bych tento luxus velmi ráda synovi dopřála.Starám se o něj 24 h.denně a nejsem zaměstána.Děkuji za odpověd a přeji krásný den“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den. Děkuji za dotaz! Už jsem odpovídal a rád zopakuji: od 1.9. 2011 asistent pedagoga dle vyhlášky mšmt č. 73/2005 Sb. v platném znění stanoví toto: § 7 Asistent pedagoga (1) Hlavními činnostmi asistenta pedagoga2) jsou: a) pomoc pedagogickým pracovníkům školy při výchovné a vzdělávací činnosti, pomoc při komunikaci se žáky a zákonnými zástupci žáků a komunitou, ze které žák pochází, b) podpora žákům při přizpůsobení se školnímu prostředí, c) pomoc žákům při výuce a při přípravě na výuku, d) nezbytná pomoc žákům s těžkým zdravotním postižením při sebeobsluze a pohybu během vyučování a při akcích pořádaných školou mimo místo, kde škola v souladu se zápisem do školského rejstříku uskutečňuje vzdělávání. Prosím, informujte paní ředitelku. Přispívat na asistenta nemusíte!!“

Čermáková J.: „Dobré poledne, mám čerstv integrovanou dceru s autismem v ZŠ, ale mám pocit, že jí to příliš neprospívá..po jaké době se může integrace vzít zpět, zrušit?“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den. Poraďte se s pracovnicí SPC, se školou, hledejte možnosti a příčiny. Je na Vás jak se rozhodnete. Navštivte speciální školu - porovnejte. Rozhodnete-li si pro speciální školu - nikterak nevadí. Po jaké době? Tak jak bude potřeba. (Samozřejmě je-li příslušná speciální škola k dispozici a má místo...)Přeji vše dobré...“

Marie: „Dobrý den, mám syna 5,5 roku s ADHD a nevzali nás do školky, jelikož vyžaduje přítomnost asistenta...chtěla bych se zeptat...naše paní ředitelka nám tvrdí, že pokud vezme syna do školky s asistentem bude muset 6dětí ze školky nechat doma, jelikož je to prý v zákoně (to znamená že vezme 1 dítě, které zabere s asistentem 6 mist)...je tomu opravdu tak nebo se pouze vymlouvá, aby nás nemusela vzít.....mockrát děkuji...přeji hezký den“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, není to přesně tak jak říkáte - není to vázáno na "asistenta". Ale skutečně je pravdou, že ve vyhlášce o mateřských školách je uvedeno, že se počet dětí v oddělení "snižuje.... při zařazení dítěte s postižením". To bylo zařazeno jako "pomoc integraci" - aby školky měly prostor pro práci s dítětem a de facto byly motivovány. Ukazuje se, že to bývá kontraproduktivní. Moc Vám -stejně jako ostatním rodičům dětí "před" mateřskou školou doporučují najít si na stránkách Veřejného ochránce práv dokument, který se jmenuje "Doporučení veř. ochránce práv k naplňování práva na rovné zacházení v přístupu k předškolnímu vzdělávání". Tam se jasně deklaruje "co je diskriminace" a co je nepřípustné... ve smyslu přijímání dětí s postižením do MŠ. Přeji hodně sil a vše dobré.“

Ema: „Co říkáte na "povinnou" integraci romských studentů na VŠ do studijních programů? Zažila jsem to například na pedagogické fakultě, kdy do programu Sociální pedagogika a volný čas přijali 40 nejlepších podle přijímacích zkoušek a dále 5 nejlepších romských uchazečů (ti se pohybovali někde kolem 300.-500. místa při umístění v přijímacích zkouškách). Souhlasíte s tím, nebo mělo být přijato ještě dalších 5 studentů v pořadí podle zkoušek nebo vám to přijde v pořádku a je to cesta, jak Romům otevřít cestu na VŠ. Podotýkám, že studium v pořádku ukončilo 38 studentů - 37 běžných a 1 romský. Díky za odpověď.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den. Děkuji za dotaz. Nemyslím, že by byla povinná integrace Romů do vysokých škol. Není povinná jak ze zákona tak ani žádných dalších obecně závazných právních předpisů. Jestli nastalo to co říkáte - potom se jednalo o rozhodnutí dané vysoké školy, jejího rektora, děkana, akademického senátu. Takže - ano - bylo-li to tak- jednalo se o příklad tzv. pozitivní diskriminiace nebo-li afirmativní akce. Docela by mě zajímalo, jak to bylo v daném případě "formálně" ošetřeno v normě děkana, kterou se stanoví pravidla přijímacího řízení. Je to oříšek. Právní -a více pro Vás či ty kdo nebyli přijati lidský. NU - abych se nevyhnul odpovědi: byl bych šťastný, kdyby Romové u nás dosáhli častěji na vysokoškolské vzdělání. Bylo by to výhodné pro všechny. A to výhodné doslova a do písmene. Cesty k tomu jsou složitější. V našem prostředí pozitivní diskriminace masově téměř není uskutečnitelná. Znovu čtu dotaz a zdá se, že s vyhýbám: tedy - souhlasím, jestliže přijímací řízení proběhlo v souladu s danými předpisy -a ty předpisy byly v souladu s právním řádem ČR. Přeji vše dobré.“

Jana: „Dobrý de pane doktore, mluvíte o závislostech. Dá se léčit i závislost na jídle? Možná je ta otázka k smíchu ale pro mě je to dost vážné.Potřebovala bych toho napsat o mém problému víc ale to je asi na meil nebo na objednání a popovídání. Děkuji za odpověď Jana“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den - a je to opravdu dotaz na mě? O závislosti na jídle bych mohl povídat jen jako laik :-) Ani nevím, jestli tady ve studiu je někdo kdo o jídle mluvil - pořád píši:-)“

Petra Nováková: „Dobrý den pane docente, chtěla bych se zeptat, zdali jste zastáncem myšlenky zrušení základních škol praktických v rámci inkluze dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Děkuji“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, sleduji dosti pozorně celou situaci. Řadu let. I její poslední vývoj. Už jsem psal někde - tuším v Lidových novinách: "dovedu si představit zrušení zvláštních škol - nedovedu si představit zrušení mentální retardace (mentálního postižení)". A následují desítky úhlů pohledu, stovky zkušeností a tisíce názorů... Dovolím si onen luxus akademika a zůstanu u této odpovědi, která, přeloženo do lidštiny znamená: dítě se speciálními vzdělávacími potřebami musí ze zákona dostat takovou míru speciálně-pedagogické podpory, která je nutná, potřebná, dostupná". Kdy a kde to bude - toť právě ona otázka :-) Přeji vše dobré.“

T. Gollová: „Dobrý den, mám syna s těžím tělesným postižením, chtěla bych, aby navštěvoval ZŠ, kde je vyučovacím jazylem AJ - jsou podmínky pro integraci stejné jako v ZŠ s vyučovacím jazykem ČJ? Děkuji.“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, jedná-li se o školu, která je základní školou podle českého právního řádu (je v síti škol - řídí se tzv. školským zákonem) - potom ano - podmínky - ve smyslu organizační, právní, systémové jsou shodné. Přeji úspěch ve škole!“

Tichá: „Pane doktore, může být u dítěte v jedné třídě zároveň asistent pedagoga a osobní asistent ? (Dcera má cukrovku a potřebuje pravidelně léky..), ale třídní učitel není právě nadšený..“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, už jsem trochu odpovídal - níže - podívejte se prosím co jsem psal o náplni práce asistenta pedagoga. Ale na Vaši otázku jasná odpověď: ano - může tam být i osobní asistent. Z § 8 vyhlášky č. 73: (7) Ve třídách, odděleních a studijních skupinách, ve kterých se vzdělává žák se zdravotním postižením, může se souhlasem ředitele školy a zákonného zástupce žáka nebo zletilého žáka působit osobní asistent, který není zaměstnancem právnické osoby, která vykonává činnost školy. Jen musím upozornit, že školství neřeší úhradu tohoto asistenta. A domnívá se, že si jej mají platit rodiče. Přeji vše dobré.“

Jana: „Pane docente, jak mohou být v dnešní době začleněni děti do kolektivů, když nejsou místa v mateřských školkách, v Praze seženete třeba soukromé, ale na vesnicích a v menších městech tento problém nikdo neřeší, starostům je to jedno“

doc. Mgr. PaedDr. Jan Michalík: „Dobrý den, určitě současný "malý boom" dětí (asi za tři roky pomine) má na integraci do mateřských škol vliv. Vždyť někde nejsou místa pro děti bez postižení -a už jsem někde dříve psal o vyhlášce a snížení počtu dětí ve skupině MŠ. Ano - je to problém. Neumím více říci - je to - jak píšete -věc obecních zastupitelstev, obecních úřadů - a také starostů :-)“