Chat

Rodina a škola

PhDr. Ondřej Hausenblas

Záznam chatu ze středy 11. dubna 2012

Dana: „Jste příbuzný Karla Hausenblase?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dpbrá dem, jsem, asi! Kterého myslíte? Lingvistu|? Ano, Architekta? Ano“

Dana: „Co si myslíte o waldorfské školy a její souvislostí s rodinou?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Je na waldorfské škole výborné, že děti do ní chodí obvykle proto, že jejich rodiče věděli, co pro dítě chtěli! A to dětem v učení moc prospívá. A v dnešní době mít v populaci i lidi, kteří mají silně humánní základ, je dost cenné, tváří v tvář vší technické civilizaci. Přitom z waldorfských škol nechodí samí "humaniťáci", ale lidé se smyslem pro život. Ovšem pokud o ní uvažujete jako rodiče, měli byste sami sobě hodně rozumet - jaké hodnoty uznáváte.“

Dana: „Jak se zlepšila spolupráce rodiny a školy po r. 89?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Nevím, že o tomto vývoji bych toho dost věděl. Snad by Vám víc řekly poradny. Ale vždy záleží na jednotlivé rodině a jednotlivé škole! Lidé jsou moc různí.“

Klára, Brno: „Dobrý den, zajímalo by mě, jestli mám možnost ještě před zápisem dítěte do školy nebo školky dané zařízení si prohlédnout. Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, určitě tu možnost máte - ověřte si, zda Vás škola umí přijmout, zda Vás rádi přijmou do hodiny. Když ne, ptejte se proč, a když důvody nebudou důvěryhodné, dítě tam nedávejte!“

Klára Tvrdá: „Dobrý den přeji. Chtěla bych se zeptat, jaké má rodič možnosti (myslím kromě přechodu na jinou školu), pokud nesouhlasí například se způsobem výuky a škola odmítá s rodiči komunikovat a spolupracovat. Děkuji za odpověď.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, jestli myslíte, jak školu donutit, tak v tom máte málo možností. Jde taky o to, jaká to je škola: základní? Pak o ní rozhoduje obec, a můžete jednat se zatupiteli - ale možná víte, jak málo u nás obvykle občané svému školství rozumějí, a pokud žádáte od školy něco netradičníhio, asi je nepřesvědčíte. Proti nezákonnostem ovšem se bránit dá. Střední škola není povinná, a tak možná nezbude než odejít, pokud opravdu děláte, co můžete pro dobrou dohodu. Možná se poradit s nějakým profesionálem na usmiřování?“

pm: „Jak využijete informace z tohoto dnešního chatu?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Děkuji za tu otázku - myslíte na mé dobro? Mně vždy tyto chaty přinášejí informace o tom, jak o vzdělávání uvažují lidé se školou povinnými dětmi. A to zde v Sama doma bývá jiné než v různých zběsilých chatech na webech o školství.“

Dana: „Je dobrá spolupráce rodiny s oběma rodiči?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, nerozumím přesně, jak to myslíte. Ale jestli myslíte na rodiče žijící odděleně, je určitě dobré, když s nimi škola spolupracuje oběma - zároveň však je jasné, že ridč musí umět a chtít zájem o dítě a jehoi učení projevovat. Když to nedělá, ubližuje svému dítěti. A škola jen těžko takového odděleného rodiče sežene, těžko ho přemlouvá ke spolupráci. Jeslti myslíte rodiče, kteří žijí spolu s dětmi, je to asi snazší, jak spolupráci navázat, a zase je lepší, když se umějí zajímat oba o to, jak opravdu probíhá učení jejich děcka. To není jen ptát se "CO bylo ve škole?", ani jakou známku přinesl. Zájem znamená, že naučíte své dítě svěřovat se vám se všemi různými podrobnostmi svého života ve škole. Vydržet to poslouchat, neprojevovat nezájem, ale umět se ptát tak, abyste se společně něco dozvěděli.“

Libera: „Ahoj Beppe, zdravím z 3. patra a těším se na vás oba v pondělí.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Ciao, Libero! Musím se učit text!“

Michaela: „Dobrý den, ráda bych se zeptala, jaký postup byste mi doporučil při výběru správné základní školy ?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, jde o to, jak staré dítě si školu vybírá. Když jde o prvňáčka, je určitě dobré sbírat informace jak od školy, tak od rodičů, kteří už tam dítě mají, a taky do školy jít a poprosit, zda Vás mohou na jeden dva dny vzít do výuky. Vždyť můžete nabídnout, že pomůžete v hodině tím, že s některými dětmi budete si číst, nebo pomůžete podle přání učitelky jinak. Když s tím má škola problém, budete asi mívat problému se školou i více. Ale jestli vybíráte školu od 6. třídy, školy Vás asi moc nebudou umět do hodin vpustit. Mohly by, ale třídu už nemá v rukou jeidný učitel. Spíše se podíváte, jak vypadá školní vzdělávací program, jaké k němu mají osnovy, jaké používají učebnice v oboru, kterému trochu víc sami rozumíte. A pohovořte si s různými učiteli různých předmětů, uvidíte, zda jsou jeich přístupy blízké Vašim, nebo nepřijatelně jiné.“

Jarka: „Co si myslíte o tzv. tiskacím písmu, které některé školy zavádějí jako úžasnou věc... Já si myslím, že zjednodušování nepovede k rozvoji mozku a myšlení vůbec a že tzv. psací písmo bylo vymyšleno k rychlejšímu způsobu psaní.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Jarko, jak moc toho máte o vlivu písma na mozek nastudováno? Je dobré o tom přemýšlet a diskutovat, ale asi toho moc definitivního rozhodnout nemůžeme. Navíc nejde jen o to, že to písmo je méně spojité, ono má různé pro psaní výhodné rysy. Dětskýmozek se má stimulovat nejen psaním, ale řadou dalších drobných motorických činností, a to mnohem dříve, než přijde psaní, už od kolébky! Já se těším, že děti budou díky novému písmu raději a více psát. V českých školách je bohužel obecně málo psaní - tedy že by se žáci učili vyjadřovat své nápady, myšlenky precizně, stručně a srozumitelně. Na to psaní moc pomáhá. Je škoda, když děti zápasí s mechanikou psaní, a nemají pak sílu věnovat se svým a cizím myšlenkám, pojmům.“

Alena: „chtela bych se zeptat,co mam delat kdys si moje sestra (11let) pise vola si s 30letym chlapem on ji slibuje vse mozne . zakazaly jsme ji net,mobil nema. tak si nasly jiny zpusob aby si mohli psat. ten chlap dobije kredit jeji spoluzacce a pak si pisou pres jeji telefon. co mame delat.mam segru ve sve peci a nevim co sni.noc dekuji za radu“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Aleno, to je moc vážné! Ten chlap patrně Vaši sestru nezákonně obtěžuje, a mylsím, že byste se měla poradit s dobrým psychologem (pokud jste v Praze, doporučuji Pražskou psychologickou poradnu), a po rychlé poradě s ním jít na policii. Rovnou bych za policí nešel, kdyby tam náhodou byl někdo málo citlivý a rozumný. Ale neodkládejte to!“

Anna: „Jaká je rodina, která bydlí ve škole - rodina školníka?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „No, nevím, jděte k nim a seznamte se, jestli Vás to zajímá...“

Jindřiška: „dobrý den,zdravím vás a mám pro Vás info ohledně těžkých 8mi kilových židliček na prvním stupni,je to v nepoměru váhy Dětí...více info jsem dala na Facebook-ŘEKNĚTE NE!TĚŽKÝM ŽIDLIČKÁM HLAVNĚ NA PRVNÍM STUPNI-veškeré info jsem tam dala,mám podporu odborníku z ústavu národního zdraví a ergonomické komory...bylo by to tu na dlouho,jen mě zaráží,že někteří ředitelé i zástupci ředitelů to chtěli zamést pod koberec a hrubě mě osočili,proč se o to starám za ostatní rodiče,není mi to lhostejno ...hezký nejen dnešní den Veselá s fajn Děcinkama:-☼)-prosím ozvěte se mi v případě na email.jindriska.dlouha@seznam.cz a děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, Jindřiško s dětmi! Vaše úvaha myslím je dost dobrá - kdybychom měli ve škole nábytek, který hodně pomáhá tomu, aby se děti mohly pohybovat, přemisťovat a spolpracovat, asi by měly zdravější tělo i ducha. Ale sama toho, jak vidíte, moc nedosáhntete. Kdzž se na Facebooku s druhými dovedete shodnout, co chcete, proč se nadt dohromady občansky, udělat a registrovat sdružení a prosadit se u svých poslanců v kraji nebo městě? Možná by se dalo konzultovat se Státním zdravotním ústavem, nebo s hygieniky?“

Dita Horová: „Dobrý den pane doktore, chtěla bych Vás pozdravit, jsem Vaše bývala studentka (pouze jeden semestr),ale ráda a celkem často na Vás vzpomínám. Jen jsem Vám to potřebovala napsat.Pěkný den. Dita Horová“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dito, to jsem rád, že nás sledujete, hádám, že jste doma s děckem? Tvoříte odběratele vzdělávání? :-)“

Barbora: „Dobrý den, ráda poslouchám vaše přednášky, pár jsem jich absolvovala i na VŠ. Učím už 11 let, práci mám ráda, ale čím déle učím, tím víc mi připadá, že škola i rodina se odcizují a úroveň vzdělanosti upadá. Mám vystudováno alternativní školství, ale přijde mi, že všechny alternativy mi potvrdily, že je lepší zůstat u "klasického" učení škola hrou s prvky různých alternativ....jaký máte na to názor vy?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Barboro, ani se Vám nedivím, že pozorujete to odcizení. Ale já ho vídám více ve školách běžných, naopak například u Montessori vidím, jak tam rodiče o školu stojí, waldorfci pokud vím také. A když se říká, že vzdělanost upadá, moc se neví, podle čeho to poznáváme: dokud bylo na světě méně znalostí, stačilo si je pamatovat, a člověk byl vzdělaný. Ale dneska je to jinak - složitý svět naléhá na dítě úplně jinými požadavky, než zapamatovat si něco. Člověk potřebuje víc uvažovat, rozumět příčinám a důvodům, protože ty se mění a mění, taže se jim neůžete naučit nazpaměť.“

Zuzana: „Hezký den! Ráda bych věděla, zda mám možnost, zejm. na základní škole, vyžadovat, aby dítě bylo vyučováno plně kvalifikovaným pedagogem. Ptám se, protože moje matka je učitelkou matematiky a chemie a řada jejích kolegů je bez patřičného vzdělání a nutno říci, že i bez patřičných znalostí v oboru, který vyučují. A často to působí velkou paseku bez ohledu na to, jestli se jedná a matematiku nebo tělocvik. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Pokud vím, ředitel ve škole s nekvalifikovanými má těžkou situaci - ale určitě musel nekvalifikovaným určit dobu k doplnění kvalifikace, a když nebude splněna, může dát výpověď! Někde to tak přímo využili a zbavili se starších, kteří se nechtěli už vzdělávat. Ale znám taky učitele bez tzv. kvalifikace, keří vyučují moc dobře, lépe než jiní, co jsou už omezení svým rutinním pohledem na výuku. Záleží docela hodně na tom, v čem spatřujete kvalitu.“

Pavla: „Dobrý den, poprosila bych Vás o nějaký odkaz na web ,poradnu ohledně vzdělávání dětí a pod. O kontakt na okresní pedagogickou poradnu mi nejde. Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, já Vám asi neporadím s webovou poradnou - to bývá vždy dost ošemetné! Ale ony i ty okresní někdy jsou dost mechanické... Záleží natom, kde žijete. V Praze je PPP.“

Jan Plíšek: „Dobrý den. Zaregistroval jsem, že jste zmínil nějakou dobrou učebnici matematiky pro děti. Mohl byste mi zopakovat jméno a autora? Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Ano, je to v nakl. Fraus učebnice od skupiny prof. Hejného - pro první stupeň.“

Martina: „Zdravím Vás ,existuje nějaký seznam ZŠ které se ubírají novým trendem - škola horu- jde mi o zábavnou formu učení již od první třidy ZŠ. Děkuji. NEbo kde je možno získat nějaké bližší info o možnostech výuky na ZŠ.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, seznam není, škoda, ale dovedete si představit, jak by byl nespolehlivý? Každý u nás má jiné očekávání a jinou představu o kvalitě vzdělávání. A Nehledal bych ani tolik zábavnost, jako zajímavost. To je velký rozdíl. Škola hrou u Komenského vůbec nebyla "zábavička".“

Andrea: „Dobrý den, moc se mi líbí názor, že ve školách by měli učit inteligentní lidé, často si ale myslím, že utíkají kvůli platu. Jaký plat by si podle vás dobrý učitel zasloužil, aby ve školství rád zůstal a s plným nasazením se své práci věnoval?“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Podle mých zkušeností s učiteli (a potkávám jich měsíčně opravdu mnoho)u těch dobrých učitelů plat ani tak nerozhoduje. Chtějí zajímavou práci, v níž uplatní svůj intelekt a cit a vynalézavost či tvořivost, a mohou s žáky mít lidsky vyvážené vztahy. A na plat dojde, až když už opravdu nestačí na život v rodině. A to bývá dost brzo. Podle dnešních cen bych tipoval, že když chcete mít dobré učitele pro své děti, má jim Vaše obec nabidnout tak 40.000 měsíčně, když už jsou dobří. A mají mít perspektivu jít výše, když se naučí i pomáhat druhým ueitelům, řešit případy dětí s těžkostmi v učení atp.“

Lenka: „Dobrý den pane doktore, velice se mi líbil Váš výstup v Sama doma, mluvil jste mi z duše. Bohužel, chtělo by to větší osvětu o této problematice v naší společnosti. Jak řekla paní redaktorka na začátku, mnoho lidí tomu zřejmě nerozumí a nechápe. Překvapuje mě, kolik změn se děje na ministerstvu, aniž by se dlouhodobě konzultovalo - např. psychologické výzkumy, které přináší pro všechny státy stejné výsledky, dětská duše a vývoj je stejný jak u nás, tak např. ve skandinávii. Já měla to štěstí a byla na Erasmu v Dánsku. Je pravda, nejde přebírat mechanicky, protože jejich mentalita je úplně jinde. Ale inspirace by našim zákonodárcům rozhodně neuškodila. Poté jsem v lednu odstátnicovala, ale mé zklamání z vyučujících u státnic bylo obrovské. Připadá mi, že VŠ vyučující jakoby hlásali vodu a pili víno. Snaží se nám předat info o tom, jak by učitel měl být tolerantní a přizpůsobit se žákovi, sami však byli neempatičtí, nepříjemní, docela i slovně hrubí. Opravdu jsem měla velmi špatné dojmy. Proto si myslím, že i vysokoškolští učitelé by se měli nad celou problematikou zamyslit... Každopádně ději za reportáž a budu ji prezentovat dál!“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Lenko, to máte těžké. Jak se máme my na fakultách zlepšovat, když už nejlepší přece jsme! Kdo nás má co poučovat? Ale je dost maldých na fakultách, kteří byli v cizině, a ti těžko snášejí ignorantství. Ve Slovisku prý moderní výuce dopopmohli právě absolventi západních univerzit, kteří nehdolali doma pracovat na fakultě starým mrtvolným způsobem...“

Markéta M.: „Vidím, že doporučujete učebnici z naklad. Fraus Matematika pro 1. stupeň. Měla jsem možnost tuto učebnici vyzkoušet, prošla jsem seminářem na používání této učebnice a jsem moc ráda, že podle ní neučím. Ne vše nové, je dobré. P. Jan Plíšek klidně může zkusit i jiné učebnice a myslím, že dítě jimi nezkazí.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Karkéto, to máte pravdu, učebnice nemůže vyhovovat všem, a dokonce možná ani ne typ vzdělávání v určitém smyslu. Jenomže jde o to, kdo ten seminář umí opravdu vést. Vím však, že i studenti u prof. Hejného nemají vždy pro tu metodu smysl, a nedivím se: vždyť se tak dosud nikdo u nás neučil, a kdo je hodně závislý na tom, co sám zažil ve škole, nepřijme novoty.“

Táňa: „Pane doktore,poslouchám, čtu odpovědi, mluvíte mi z duše... Vysoká kvalifikovanost učitelů, ale i uvědomění si učitelů, jaký človíček má vlastně ze školy vyjít, bohužel musím říci, že takových kolegyň jsem mnoho neměla. Ano, jsem učitelka. 28 let praxe. Před 3 lety jsem musela ve škole z rodinných důvodů podat ve škole výpověď. Práce mi byla radostí, vzdělávala jsem se, uvažovala o své práci,ještě ve 40 letech jsem si ze zájmu vystudovala speciální pedagogiku(bylo by toho moc)....Když jsem se nyní chtěla ke své práci vrátit, ředitelé škol mi řekli, že jsem pro ně ,,drahá" , potřebují absolventky. Proč se tedy vůbec o kvalitě učitelů mluví. Moc mě mrzí, že rodiče často neznají dobře učitele na té či oné škole a v podstatě ,,naletí" na krásná slova škol,které vlastně při svých charakteristikách chválí vlastně samy sebe. Nejsem zatrpklá, ale vím, že je řada výborných učitelů a bohužel stejně tak učitelů příšerných. Tady jsou na vině ředitelé škol. Co si o tom myslíte ? Nemůžeme přece stále opakovat, že je to běh na dlouhou trať... Děkuji.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Paní Táňo, přece jen to zní trpce, ale co dělat. Podstatné rysy školství vyplývají z rysů národní kultury. Ovšem rozklad společenství není jen u nás. Cestou z toho ven bývá opravdu postupné zlepšování na úrovni každého jednotlivce, a k tomu se každý rozhodujeme sami za sebe. Když hctěli v Británii před 15 lety zlepšit čtenářství, dali dohromady čtenářské kluby v obcích a městech, kde se lidé scházeli a povídali si o přečtených knížkách. financovali to nakladatelé a knihkupci, protože věděli, že bez čtenářů mohou své podnikání zabalit. A výrazně se to pozdvihlo. Ale univerzální prostředek nápravy není a nikdy nebyl.Jak napsal Karel Čapek, anglický trávník se musí zalévat a hnojit, a za pár set let je hezký trávník...“

Lenka: „dobrý den,syna, který navštěvuje první třídu musím nestále nutit do učení, jak nejlépe ho motivovat k učení bez nucení, matematika ho baví, ale číst ho nebaví. Děkuji“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Dobrý den, na tohle Vám na dálku nic neporadím, ale možná se máte pobavit s paní učitelkou? Nepíšete, proč ho musíte nutit se učit. Je to Vaše vůle, nebo to žádá škola? A proč se neučí dostatečně ve škole? U čtení jde o velice obrížnou činnost, pro kterou nemáme žádné vrozené dispozice - čte se na světě prá tisíc let... A děti se často odradí těmi potížemi na začátku.“

Ivana: „Dobrý den pane doktore,velmi si vážím Vašich názorů a postojů,ptám se,zda li zvažujete vstup do politiky,je tam velmi třeba čerstvý vítr,díky a pěkný den“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Kdepak Ivano, to je krok asi jen pro někoho - kdo je odolný, mrštný. Ale časem se určitě najdou i politici, kteří bduou spolupracovat s lidmi v školském terénu - s učiteli, z asociacemi atd. Začalo to už za ministra Lišky, ale brzo se podařilo to rozmetat...“

Markéta M.: „Zajímavé, že jste mi odpověděl až na můj 3. dotaz a na první dva vůbec ne. Seminář vedla J. Michnová - učitelka n a1. stupni, která se měl aúdajně podílet na tvoření učebnice. Byl to seminář v Brně, v pobočce nakl. Fraus.“

PhDr. Ondřej Hausenblas: „Milá kolegyně, díky za to upřesnění. Pokud jste pracovala na toakovémto chatu, asi víte, jak se v něm zásliky hromadí, jak mizí jedna pod druhou - neberte si to pořadí nijak k srdci. Děkuji všem za velmi podnětné dotazy, omlouvám se těm, na které nedošlo, ale třebas si diskusi rozběhnete někde na facebooku atp.? Ondřej Hausenblas“